časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Origami robot se dokáže sám složit, předvádí originální kousky a je zcela rozložitelný

5. 6. 2015 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Výzkumnící MIT představili na konferenci ICRA 2015 v Seattlu miniaturního origami robota, který se dokáže sám složit, umí chodit, plavat a v případě potřeby je kompletně rozložitelný.

Je to vůbec poprvé, kdy byl robot schopen demonstrovat tento cyklus a časem toho bude schopen i v lidském těle. Robot, vyrobený z magnetu a PVC vrstveného mezi laserem seříznuté strukturální vrstvy (polystyren nebo papír), váží 0,31 g a měří 1,7 cm. Robot se po zahřátí rozloží za necelou minutu a může se pohybovat rychlostí 3-4 m/s.

Origami robot se dokáže sám složit

„Motor“ robota je složen ze 2 částí: z neodymového magnetu, kolem kterého se robot poskládá a poté se vydá na cestu a ze čtyř magnetických cívek pod povrchem, které vytváří magnetické pole potřebné k pohybu. Magnetické pole se zapíná a vypíná na frekvenci 15 Hz. To způsobí, že magnet, se kterým je robot spojen, kmitá tam a zpět a robot kopíruje jeho pohyb. Při tomto pohybu se přední a zadní nohy robota střídavě dotýkají země a asymetrie designu - v kombinaci se záměrně vystředěnou rovnováhou - způsobuje pohyb robota. Nic z toho nefunguje, dokud se robot nerozloží.

Výhodou použití robota namísto prostého magnetu je schopnost plavat, stejně jako efektivnější vykonávání úkonů, jako je pohyb s předměty nebo kopání. Chcete-li zapůsobit, můžete proces skládání rozložit na více úrovní. Stačí robota mírně zahřát a ten se poskládá do určitého tvaru. Zvýšení teploty aktivuje druhý stupeň a robot opět změní tvar. Po dosloužení se robot jednoduše rozloží v nádobě s acetonem. Vše co po něm zbude, je magnet. Strukturální vrstvu robota je možné vyrobit z materiálu rozložitelného ve vodě. Vědci již pracují na integraci senzorů přímo do robota, podle kterých stroj vyhodnotí, kdy může konat nezávisle. A bude toho schopen i v lidském těle.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image credit: Evan Ackerman, IEEE Spectrum

-jk-