Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Tipy a triky při instalaci přepěťových ochran (část 22)

Umísťování svodičů přepětí v rozváděčích
 
Dalibor Šalanský, člen ILPC, Luma Plus, s. r. o.
Jan Hájek, organizační složka Praha, Dehn + Söhne GmbH + Co. KG
 
Svodiče přepětí (SPD – Surge Protection Device) většině elektrotechniků připadají jako jasná volba pro téměř každou elektrickou instalaci a jsou již se samozřejmostí používány celé roky. Nelze očekávat, že by současný trend vybavování objektů neustále citlivějšími elektronickými přístroji polevil či že by se snad přístroje staly odolnějšími.
 

Požadavky norem

 
Jeden z prvních požadavků pro použití přepěťových ochran obsahovala ČSN 33 2000 část 1:
131.6 Ochrana před přepětím.
131.6.2 Osoby, hospodářská zvířata i majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku přepětí, která mohou zpravidla vzniknout z příčin (např. atmosférické jevy, spínací přepětí), kdy je riziko nepřijatelné.
 
A potvrzením tohoto nepřijatelného rizika byla vždy první škoda. V prvopočátcích byli technici při instalaci přepěťových ochran odkázáni hlavně na informace, které poskytovali jejich výrobci, protože dlouho nebyly k dispozici žádné normativní dokumenty v českém jazyce, které by toto upravovaly. V začátcích se vyskytovala i taková doporučení (tlumivky mezi SPD typu 2 a typu 3, SPD na každý pojistkový okruh atd.), která celou aplikaci podstatným způsobem zdražovala a z hlediska funkce přepěťových ochran nepředstavovala žádné markantní zlepšení. To se v současné době změnilo. Přijetím harmonizačního dokumentu HD 60364-5-534:2008, resp. jeho české verze ČSN 33 2000-5-534 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5 – 53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Odpojování, spínání a řízení – Oddíl 534: Přepěťová ochranná zařízení) jsou pravidla i pro instalaci přepěťových ochran jasně dána.
 

Jsou ta pravidla opravdu jasná?

 
Doporučení instalovat svodiče přepětí před proudové chrániče připadá většině elektrotechniků jako samozřejmé a již dlouho používané. Ten, kdo tohoto doporučení moc nedbal, se pak v praxi nestačil divit, jak často dochází k vybavování těchto proudových chráničů. Tato nepříjemná zkušenost byla o dost nepříjemnější v případě chybného zařazení svodičů typu 1 až za hlavní proudový chránič v domě. Téměř při každé reakci přepěťové ochrany docházelo k jeho vybavení.
 
Způsoby použití SPD řeší ČSN 33 2000-5-534, kde lze najít mnoho příkladů zapojení svodičů v koordinaci s proudovými chrániči. Nelze si ovšem nepovšimnout, že uváděné zapojení v sítích TN-S, kde svodič přepětí je zapojen za proudovým chráničem, není např. v Německu dovoleno (každému, kdo četl předchozí odstavec, je jasné asi proč).
 
Rozhodneme-li se tedy instalovat svodič přepětí za proudový chránič, neměli bychom volit tzv. zapojení 4+0 neboli čtyři varistory proti vodiči PE. Poruchový proud unikající přes varistor zapojený mezi vodiče N a PE spolehlivě vybaví proudový chránič při každé větší proudové špičce. K omezení tohoto efektu je možné použít pouze svodiče v zapojení 3+1, kde varistor zapojený mezi vodiče N a PE je nahrazen jiskřištěm. Toto jiskřiště zaručí při normálním provozu max. izolační odpor. Bude-li celý systém ochrany před bleskem instalován opravdu zodpovědně, a to se týká především koordinace svodičů přepětí, mělo by toto jiskřiště reagovat pouze ve zcela výjimečných případech. Sporná zůstává otázka, který systém (4+0, popř. 3+1) je z hlediska ochrany účelnější v sítích TN-S a spolehlivější. Je-li vyrovnán potenciál čtyř pracovních vodičů proti jedné společné zemi, připadá nám toto řešení jako spolehlivější, protože hlavním potenciálem v ochraně před bleskem je uzemnění vnější ochrany před bleskem a s ním spojený vodič PE napájecí soustavy.
 

Umístění svodičů v rozváděči

 
Svodiče přepětí se umísťují co nejblíže vstupu napájecího kabelu do rozváděče a s ohledem na uvedené skutečnosti raději před proudový chránič. Je ovšem třeba kontrolovat předřazené hlavní jištění, popř. doplnit odpovídající jištění dle použitého svodiče přepětí. Výjimku tvoří DEHNguard M CI obsahující pojistku.
 
Snažíme se nepoužívat automaty.
 
Dalším neméně důležitým aspektem je délka a průřez připojovacích vodičů. Zde platí základní pravidlo z EMC (Electro Magnetic Compatibility, elektromagnetická kompatibilita): co nejmenší délka, co největší průřez a je-li to možné s více vodiči. To se týká zejména spojení na vodič PE, popř. spojení na HOP (hlavní ochranná přípojnice).
 
Varujeme před zbytečným vytvářením indukčních smyček!
 
Vyžaduje-li to situace, klidně je možné umístit SPD vzhůru nohama. Přímé vedení vodičů je daleko důležitější než zhoršená čitelnost označení. Pro jistotu je však třeba se vždy u typu 2 podívat na doporučení výrobce, zda lze SPD instalovat i v této poloze. V případě současné produktové řady výrobce Dehn + Söhne je toto možné provést se všemi SPD. Je nasnadě, že je důležité dodržet prostorové oddělení mezi čistými a špinavými vodiči. Není-li to možné nebo si nejsme zcela jisti, je vhodné pro zajištění větší spolehlivosti aplikace instalovat do jednoho (samozřejmě kovového) rozváděče i SPD typu 3, např. pro ochranu řídicího systému.
 

Přepážka?

 
Chceme-li být opravdu důslední, umístíme mezi přívodní jistič a SPD typu 1 přepážku – proč? Už jsme viděli několik aplikací, kdy střepiny jističů, které zatížil bleskový proud (obr. 2), zdemolovaly svodič bleskových proudů. Zvláštní pozornost je třeba tomuto věnovat především v tom případě, že se z ekonomických důvodů rozhodneme (tedy spíše klient) takto osadit třeba podružný rozváděč určený pro napájení všech zařízení umístěných v zóně LPZ 0, např. na střeše či okolí domu (viz Tipy a Triky 5. část). Může se jednat až o desítky vývodů separátně odjištěných s tím, že je akceptována varianta obětování všeho mimo objekt včetně jističů. V tomto případě je bezpodmínečně nutné ochránit osoby v objektu před zavlečením bleskového proudu. K tomu sice postačí jeden svodič typu 1, ale málokdo si dokáže pod slovem obětování představit, co to s jističem udělá. Toto doporučení jsme zatím v žádné z norem nenašli, ale vychází ze zkušeností z praxe.
 
Je bezpodmínečně nutné ochránit osoby v objektu před zavlečením bleskového proudu!
 

Pro lepší orientaci revizního technika

 
Nezapomeňte na každý rozváděč nalepit upozornění o instalaci svodičů přepětí. Sice by se měl svědomitý revizní technik před měřením podívat do projektové dokumentace, ale mnohdy je porušen stavební zákon a neexistuje projektová dokumentace skutečného provedení.
 
Nalepte na každý rozváděč upozornění o instalaci svodičů přepětí!
 
Fotografie:
Miloš Kostiba – příklad správného prodrátování Dehn + Söhne obr. 1.
Jan Hájek obr. 2.
(pokračování)
Obr. 1. Svodič přepětí DEHNguard M před proudovým chráničem
Obr. 2. Jističe poškozené bleskovým proudem