Technika v domácnosti (71)
Mgr. Lucie Střechová | Národní technické muzeum | www.ntm.cz
Modernizace československé konfekce s pomocí elektřiny
Elektřina posunula během 20. let minulého století vývoj mnoha průmyslových oborů a mezi nimi ke konci desetiletí nechyběla ani konfekční výroba, tedy hotovení oděvů sériovým způsobem. Racionalizace výroby v těchto letech spočívala nejen ve změnách samotného procesu šití oděvů, ale i ve strojovém vybavení jednotlivých provozů. Konfekce byla do té doby provoz s vysokým podílem ruční práce, případně s využitím šicích strojů na ruční pohon nebo později s nožním šlapadlem. Při žehlících pracích se často k výhřevu využíval plyn. Ten ale nebyl pro tento typ provozu nejvhodnější z důvodu snahy zachovat, co nejvyšší možnou míru čistoty. Proto se příchod elektřiny stal vítanou alternativou zefektivnění celého procesu.
Prvním konfekcionářem v Československu, který v roce 1928 zcela zracionalizoval svou výrobu a koupil průmyslové sestavy elektrických šicích strojů a elektrické střihací a žehlící stroje byla prostějovská firma Gustava Sborowitze. V polovině 30. let minulého století po překonání velké hospodářské krize se k této formě modernizace výroby připojili i dva jeho největší konkurenti, kterými byly firmy Jana Nehery a Arnošta Rolného. Tato rozsáhlá investice přinesla konfekcionářům brzy zvýšenou produkci, a tedy možnost určitého snížení ceny nabízeného oděvu. Dodavatelem průmyslových šicích strojů byla často americká firma Singer, jejíž nejrůznější typy přístrojů zaplavily tehdejší Evropu, i díky tomu, že měla v anglickém Glasgow svůj výrobní závod. Nicméně velkou šanci na takový druh zakázky měli i tuzemští producenti, zejména opavská Minerva, která byla významným výrobcem středoevropského prostoru. Domácí firmy měly velkou výhodu oproti těm zahraničním, především v absenci platby vysokých celních poplatků za dovoz, které museli uhradit koneční uživatelé přístrojů. V prvních letech po odeznění světové hospodářské krize ve snaze podpořit domácí průmysl, platila totiž v Československu velmi přísná pravidla pro dovoz nového strojního vybavení a firmy musely tvrdě obhajovat účelnost každého takového nákupu v zahraničí.
I díky modernizaci s pomocí elektřiny mohly nakonec konfekcionářské závody expandovat v druhé polovině 30. let minulého století mohutně do zahraničí a zakládat zde i své filiální prodejny. Úspěšný rozvoj oděvního průmyslu ale bohužel zcela skončil díky následujícím dějinným událostem.
(pokračování)