Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo
tiskem 6. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2018. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Energetická platforma pro systém Vehicle to Grid/Home
Smart Cities (2. část – 2. díl)

Aktuality

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Kolínský Kaufland nabízí rychlé dobití elektromobilů Vybrané lokality řetězce Kaufland po celé České republice postupně nabízejí svým…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

Napadlo vás v poslední době zapřemýšlet, proč se aféra s plagiátorstvím či rychlokvašenými vysokoškolskými tituly mohla udát právě na (plzeňské) právnické fakultě, a proč ne například na fakultě elektrotechniky ČVUT v Praze?
 
Proč jen o něco méně výživnou, ale velmi podobně ostudnou kauzu s plagiátorstvím disertačních prací řeší na brněnské veterinární fakultě, a nikoliv v témže Brně na VUT? Při úvahách na toto téma jsem dospěl jsem k názoru, že důvody, proč právě „práva“ ano, a „technika“ nikoliv, jsou čtyři.
 
Důvod první – jednak elektrotechnika a její studium jsou prostě těžké kalibry a žádný z potrefených rychlokvašených právnických šíbrů nenašel ani zbla odvahy potřebné k tomu, aby šel studovat něco tak obtížného, co by skutečně prověřilo jeho kvality.
 
„Pozor!“, zvednou varovný ukazovák mnozí. Práva jsou přece také těžká! Ano, nepopírám. Alespoň jsem se to do nedávné doby domníval také. Pak ale musejí existovat nějaké další důvody, proč došlo k tak obludnému případu znevážení studia právě na právech. A to jsou, podle mě, ty tři důvody zbývající.
 
Tedy důvod druhý – ze samé podstaty techniky vyplývá, že ji nelze „ani očůrat ani okecat“. Ve vší úctě a slušnosti, práva velmi pravděpodobně lze. Vždyť taková šikovná právnická klička …! Přitom technika není nic pouze strohého či nezáživného! O technice lze snít, o technice lze hloubat v nejtajemnějších hlubinách duše, technika je ztělesněná představivost. A technik bez představivosti? Nesmysl! Největší velikáni lidstva – namátkou jen Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarotti, Nikola Tesla …nebo i Albert Einstein či takový Bill Gates a další – přemýšleli téměř výlučně technicky a s představivostí. Přemýšleli, naslouchali své intuici a snili! Ale máte pravdu! Ani druhý důvod ještě ne zcela stačí! Ještě malá hromádečka pochybností zbývá.
 
Pak tedy důvod třetí! V důsledku schizofrenie dnešní doby je právník, nikoliv technik, nedostatkovým zbožím ve dvou oblastech lidské činnosti – v politice, a v organizovaném zločinu. A právě organizovaný zločin si v řadách plzeňských rychlokvašek pěstoval budoucí vysoké policejní důstojníky a justiční činitele, aby se mu lépe obchodovalo, aby se lépe uzavíraly špinavé, ale právně nenapadnutelné kšefty. Na Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni měli kontakty vrcholní politici, policejní špičky, státní úředníci, vlivní podnikatelé, elitní právníci či hvězdy showbyznysu. O většině z nich se dá říci, že studovali „nestandardně“. Princip je to jednoduchý, podíl viny ze strany studovaných a uznávaných právníků-pedagogů strašlivý.
 
Vždyť kam mířila většina rychle vyvedených plzeňských právníků? Do politiky, do justice a advokacie, do státních zastupitelství, k policii, do řad konkurzních a insolvenčních správců, do řad exekutorů, na ministerstva … do všech těch složek, kde se rozhoduje o vysokých obchodech, lukrativních zakázkách, přesunech velkých financí a majetku. Všude tam, kde je nejblíže k pákám moci. Zjevně jde o případ obludný, zavánějící organizovaným zločinem amerického, italského či ruského typu.
 
Významnou součástí studia práv, a právnické agendy vůbec, je totiž výklad pravdy, a tudíž i výklad lži. A k mnohotvárné interpretaci pravdy a k výkladu lži, a třeba i k záměně jednoho za druhé, se politici v paranoie dnešní doby jaksi cítí být přímo povoláni.
 
K čemu v takovém případě technik? K čemu nějaký inženýrek elektrotechniky? Ten ať se nám kouká raději postarat o teplo z kotelny, o klimatizaci do našich kanceláří nebo o spolehlivé napájení elektrickou energií! Ale ať se nám neplete do našich jednání a obchodů. To tuhle (čerstvý) pan doktor práv …to je jiná!
 
A důvod čtvrtý – nesmyslné vytváření elit. Velmi podobno principu z nedávného období temna „kádrů je třeba“, dnes „elit je nám třeba“. A tak vzniká nesmyslná honba za stále vyšším procentem tzv. vysokoškoláků na celkové populaci a v porovnávání se zahraničím, vymýšlení stupidních bakalářských a magisterských oborů (namátkou „rekreologie“), zvyšování počtu vysokých škol, akreditovaných oborů, různých stupňů vzdělání, a naopak snižování počtu kvalitních, schopných pedagogů. A řemeslo a práce rukou, stále více opovrhovány, hynou na úbytě.