Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2017 vyšlo
tiskem 6. 11. 2017. V elektronické verzi na webu od 27. 11. 2017. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; Točivé elektrické stroje

Hlavní článek
Analýza účinku geometrických charakteristik CFD simulací na teplotní pole sinusového filtru
On-line optimalizácia komutačných uhlov prúdu vo fázach BLDC motora

Aktuality

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

ABB na MSV 2017 v Brně vystavuje stavební kameny továrny budoucnosti Společnost ABB na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2017 v hale G2/30 představuje…

Výroční SIGNAL festival provede diváky po nových trasách i svou historií Festival světla SIGNAL divákům předvede 20 instalací od umělců z České republiky i…

Více aktualit

Slovenská strela kulturní památkou

Vláda ČR schválila 8. února rozšíření fondu národních kulturních památek (NKP). Tento nejvyšší statut památkové ochrany státu se bude vztahovat od 1. července 2010 na dalších 38 objektů, staveb či věcí. Seznam NKP se tak od tohoto dne rozšíří na celkem 274 položek. Naposledy se seznam národních kulturních památek rozšiřoval na jaře roku 2008.
 
Mezi nově schválenými NKP je třicet tři nemovitých památek a pět movitých. Jde především o vynikající architektonická díla z období 19. a 20. století (hotel Avion v Brně, Císařské lázně v Karlových Varech), o skvosty lidové kultury (např. Fojtství ve Velkých Karlovicích, zemědělská usedlost v Krníně, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova) a o mimořádné kulturní památky z oblasti techniky (např. budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny – dezinatura, včetně strojního vybavení v areálu továrny Alois Larisch, čistírna odpadních vod v Praze Bubenči, železniční motorový vůz Slovenská strela), jakož i umělecká díla s malým zastoupením (např. Závišův kříž z kláštera ve Vyšším Brodě, torzo latinského překladu Dalimilovy kroniky aj.).
 
Prohlášení objektu, stavby nebo věci za národní kulturní památku znamená jejich přeřazení do vyšší hodnotové kategorie, čímž je deklarován i jejich mimořádný kulturní význam umožňující mj. také snazší přístup k dotacím.
 
Slovenská strela (obr. 1) právem patří mezi tyto skvosty fondu českých národních kulturních památek. Začátkem třicátých letech minulého století byly z iniciativy ministerstva železnic hledány nové cesty, jak zlevnit a zrychlit železniční dopravu. Nové motorové vozy měly být reprezentativní, nejrychlejší a nejpohodlnější. Měly v sobě spojovat špičkovou techniku a originalitu vynálezců. Tato obecná kritéria představovala soubor požadavků na lehkou a tichou konstrukci vozu s velkým zrychlením a ekonomickým provozem. Vedením projektu nového motorového vozu Slovenské strely byl pověřen Hans Ledwinka, šéf konstrukce a pozdější technický ředitel kopřivnické Tatrovky. V roce 1935 vstoupil do konstrukčního týmu význačný český elektrotechnik, vynálezce, konstruktér a původní majitel továrny ve Vsetíně Josef Sousedík (obr. 2). Josef Sousedík, který byl pověřen řešením přenosu výkonu, se zhostil tohoto úkolu s neuvěřitelným entusiasmem. 25. února 1936 patentoval princip elektromechanického přenosu výkonu, který byl nadčasový, ve světě nevídaný a svou podstatou geniální. Tak se zrodila Slovenská strela, rychlý osobní motorový vůz nezávislé trakce pendlující pravidelně od roku 1936 do roku 1939 mezi Prahou a Bratislavou. Vyrobeny byly pouze dva vozy (základní parametry viz tab.), označené jako M 290.001 a M 290.002. Do pravidelného provozu byly nasazeny 13. července 1936. Vozy Slovenské strely se střídaly v provozu v jednodenním taktu, tzn. že v určitý den jezdil např. vůz M 290.001 a druhý vůz M 290.002 byl odstaven v bratislavském depu. Trať dlouhou 397 km projížděly za 4 h a 51 min. Čistá jízda Slovenské strely trvala jen 4 h 16 min a průměrná cestovní rychlost byla 92 km·h–1 (v této době projížděl tuto trať nejrychlejší vlak tažený rychlíkovou lokomotivou za 5 h 51 min). Vůz M 290.001 byl odstaven v roce 1953 a převezen do ŽOS Šumperk. Později se dostal do Vagónky Studénka, kde chátral a na začátku 60. let vyhořel. Vůz M 290.002 byl příležitostně ve vládním provozu do roku 1960, kdy byl předán do muzea Tatry Kopřivnice. V současnosti má označení M 290.001.
 
Pozn. redakce:
Více informací jak o Slovenské strele, tak o osobnosti Josefa Sousedíka lze získat v časopisech Elektro, a to jednak v článku nazvaném Strela se srdcem Sousedík, který byl zveřejněn v časopisu Elektro 2/2007 na str. 32 až 36, jednak v článku nazvaném Josef Sousedík – vynálezce, podnikatel, politik a vlastenec, který byl zveřejněn v časopisu Elektro 3/2007 na str. 108 až 109.
(Kl)
 
Obr. 1. Motorová jednotka M 290.001 v kryté hale muzea Tatry v Kopřivnici
Obr. 2. Josef Sousedík dal Strele srdce (*18. 12. 1894, †15. 12. 1944)

Tabulka základních technických údajů vozů Slovenské strely