Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Přepěťové ochrany MINIA – obecná pravidla připojení

Ing. Zdeněk Suchomel, OEZ, s. r. o.
 
V minulém čísle jsme se zabývali problematikou výběru přepěťových ochran (SPD) v závislosti na typu sítě nízkého napětí. Neméně důležité je však správné umístění přístrojů v rozváděči nebo dimenzování připojovacích vodičů. Jsou-li tato hlediska podceněna, mohli bychom být nemile překvapeni. Protože je k této problematice dlouhodobě kladeno mnoho dotazů, je článek věnován právě tomuto tématu.
 

Umístění přepěťové ochrany

 
Přepěťovou ochranu je třeba umísťovat do rozváděče s rozmyslem. Vlivem velkých hodnot bleskových proudů, které mohou ve velmi krátkých časech dosahovat až desítek kiloampérů, se na přívodních vodičích indukuje napětí o velikosti několika kilovoltů. Toto napětí většinou stačí ke spolehlivému zničení připojených spotřebičů.
 
Tento princip se uplatňuje při průchodu bleskového proudu obvodem přepěťové ochrany jak prvního stupně, tak i dalších stupňů. Velikost indukovaného napětí je totiž závislá především na vrcholové hodnotě proudu a strmosti jeho nárůstu. Na obr. 1 jsou znázorněny příklady časového průběhu proudů, kterými jsou přepěťové ochrany zatěžovány.
 
Běžný první stupeň musí být schopen svést impulz proudu 25 kA (10/350 μs)*) a běžný druhý stupeň impulz proudu 20 kA (8/20 μs). V důsledku velmi podobné strmosti nárůstu proudu v obou uvedených případech jsou velikosti indukovaných napětí na přívodních vodičích pro oba impulzy v podstatě srovnatelné.
 
Protože je navíc hodnota úbytku napětí téměř lineárně závislá na délce přívodních vodičů, je třeba přívodní vodiče co nejvíce zkrátit. Čím více se to podaří, tím účinnější bude výsledná ochrana.
 

Impulzní výdržné napětí

 
Vodítko, co se týče délky přívodních vodičů, je uvedeno v normě ČSN 33 2000-5-534 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Odpojování, spínání a řízení – Oddíl 534: Přepěťová ochranná zařízení, která doporučuje, aby délka přívodních vodičů v součtu nepřekročila 0,5 m, a zároveň stanovuje, že tato délka nesmí překročit 1 m.
 
Při průchodu bleskového (impulzního) proudu dochází zároveň k úbytku napětí na přepěťové ochraně a na přívodních vodičích (obr. 2).
 
Výsledná hodnota součtu napětí na přívodních vodičích (Ua, Ub) a napětí, které se může objevit na přepěťové ochraně (Up), musí být menší nebo rovna hodnotě impulzního výdržného napětí (Uimp) v dané kategorii přepětí podle ČSN EN 60664-1 ed. 2 Koordinace izolace zařízení nízkého napětí – Část 1: Zásady, požadavky a zkoušky.
 
Ua + Ub + UpUimp
 
kde
Up je ochranná napěťová hladina udávající maximální napětí, které se při zkouškách objevilo na svorkách přepěťové ochrany při průchodu zkušebního proudu, Uimp impulzní výdržné napětí udávající nejvyšší vrcholovou hodnotu impulzního napětí předepsaného tvaru a polarity, která za stanovených podmínek nezpůsobí průraz izolace.
 
Konkrétní hodnoty Uimp pro síť nízkého napětí 230/400 V AC a jednotlivé kategorie přepětí podle ČSN EN 60664-1 jsou znázorněny na obr. 3.
 
Protože ochrannou hladinu přepěťové ochrany Up při instalaci již nelze ovlivnit (je dána konstrukcí přepěťové ochrany), je třeba se zaměřit na minimalizaci napětí Ua a Ub na přívodních vodičích. Čím budou vodiče kratší, tím účinnější bude ochrana elektroinstalace. Kdyby bylo dosaženo ideálního stavu, a to nulové délky přívodních vodičů, ohrožovalo by další instalaci pouze přepětí do výše napětí Up použité ochrany.
 

V-zapojení

 
Myšlenka nulové délky přívodních vodičů není zcela nereálná. Dosti se k ní blíží tzv. V-zapojení.
 
Délkou přívodních vodičů se rozumí délka mezi uzlem, kde je vytvořena odbočka, a svorkou přístroje. Jak je patrné z obr. 4, tvoří tento uzel pro fázový vodič přímo svorka přístroje, a tak je délka přívodních vodičů v podstatě nulová. Hodnota indukovaného napětí je tedy závislá pouze na parametrech vodiče PEN a ten nesmí být delší než 1 m. Čím bude vodič PEN kratší, tím kvalitnější bude ochrana.
 
V praxi se ale často lze setkat s případy, kdy přepěťovou ochranu není možné zapojit ani tímto způsobem. Jde zpravidla o skříňové rozváděče, kde jsou v horní části vedeny fázové přípojnice a v dolní části přípojnice PEN. Nejlepším řešením je doplnění lokální uzemňovací přípojnice. Přepěťová ochrana se umístí co nejblíže k fázovým přípojnicím (co nejkratší přívodní vodiče) a připojení vodiče PEN se řeší podle obr. 5.
 
Tímto způsobem lze podstatně zkrátit připojovací vodiče, které ovlivňují velikost napětí ohrožujícího další elektroinstalaci. Z úbytků napětí Ub1, Ub2 a Ub21 se ve výsledném přepětí uplatní pouze úbytek napětí Ub2, který je podstatně menší než v předchozích případech. Pomocí tohoto zapojení lze téměř v každé aplikaci splnit podmínku délky připojovacích vodičů (Ua + Ub < 1 m).
 

Minimální plocha proudové smyčky

 
V průběhu vypracovávání návrhu rozváděče je nutné dbát i na vlastní trasu vodičů, u kterých je předpoklad zatížení bleskovým či impulzním proudem. Každá proudová smyčka indukuje elektromagnetické pole úměrné její ploše. Toto pole zpětně indukuje napětí do všech vodičů v okolí, a tím ohrožuje další přístroje. Nejhorší možný případ je znázorněn na obr. 6.
 
Smyčka v tomto případě obepíná celou rozvodnici a účinkům elektromagnetického pole jsou vystaveny všechny použité přístroje i vodiče. Mohlo by se zdát, že k nápravě stačí vést přívodní kabel a vodič PEN souběžně až k přepěťové ochraně umístěné kdekoliv v rozvodnici (obr. 7).
 
Zmenšila se plocha proudové smyčky, ale přívod se zkřížil s vývody. Jejich vzájemnou vazbou se přepětí může přenést z přívodního vodiče na vodiče vývodů (chráněná část instalace) a ohrozit připojená zařízení.
 
Křížení či společné vedení vodičů před ochranou a za ní je další chyba, která se v instalacích velmi často objevuje. Řešením je fyzické přemístění přepěťové ochrany co nejblíže k přívodu (obr. 8). Zabrání se tak velkým proudovým smyčkám, minimalizují se délky přívodních vodičů, a navíc se rozdělí elektroinstalace na část nechráněnou a chráněnou.
 

Průřezy přívodních vodičů

 
Další otázkou, kterou je třeba v návrhu řešit, jsou průřezy vodičů. Minimální průřezy připojovacích vodičů předepisuje ČSN
33 2000-5-534.
 
Jde-li o přepěťovou ochranu typu 1 (B nebo B+C), je třeba zvolit průřez minimálně 16 mm2.
 
Jde-li o přepěťové ochrany typu 2 nebo typu 3 (C nebo D), je průřez uzemňovacích vodičů závislý na průřezu vodičů vedení: je-li průřez vodičů vedení ≥ 4 mm2, musí být průřez uzemňovacích vodičů alespoň 4 mm2; – je-li průřez vodičů vedení < 4 mm2, nesmí být průřez uzemňovacích vodičů menší než průřez vodičů vedení. Uvedená pravidla platí pro měděné vodiče. Při použití jiných kovů musí být průřez vodičů uvedeným průřezům ekvivalentní. Průřez vodičů je však nutné navrhnout také v závislosti na předřazeném jištění. V tabulce je příklad minimálních průřezů pro první (B) a první + druhý (B+C) stupeň ochrany proti přepětí na bázi jiskřiště. Tabulky pro ostatní varianty přepěťových ochran OEZ jsou v Aplikační příručce pro přepěťové ochrany.
 
Problematika vlastního předřazeného jištění přepěťových ochran je poměrně rozsáhlá, a proto bude tomuto tématu věnován některý z následujících článků.
 

Shrnutí

 
Přepětí způsobené přechodovými jevy může velmi znepříjemnit život. Je třeba se při vypracovávání návrhu zamyslet a pokusit se eliminovat účinky indukovaného napětí a snížit případné škody na co nejnižší míru. Proto je nutné soustředit se na vlastní umístění přepěťové ochrany v rozváděči, trasu přívodních vodičů a jejich průřezy. Vždy je lepší usnadnit bleskovému proudu cestu na zemní potenciál prostřednictvím dostatečně dimenzovaného vodiče, než aby poškodil elektroinstalaci či spotřebiče.
 
Další informace lze získat na technické podpoře pro modulární přístroje Minia:
tel.: +420 465 672 190
 
Obr. 1. Vlny 8/20 a 10/350 μs
Obr. 2. T-zapojení
Obr. 3. Kategorie přepětí
Obr. 4. V-zapojení
Obr. 5. Lokální uzemňovací přípojnice
Obr. 6. Proudová smyčka
Obr. 7. Křížení přívodu a vývodů
Obr. 8. Optimální řešení
 
Tabulka s příklady minimálních průřezů pro první stupeň SJB-25E… a pro první + druhý stupeň SJBC-25E

*) Parametry bleskového proudu jsou definovány v ČSN EN 62305-1 Ochrana před bleskem – Část 1: Obecné principy.