Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

Ochrana před úrazem elektrickým proudem (1. část)
 
redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL), http://www.in-el.cz
 
Otázka 1:
V příloze B ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 je uvedeno, že zajišťuje pouze základní ochra­nu. Příloha C není tak sdílná. Takže u každé části této přílohy bych se rád jednoznačně a nade vší pochybnost dozvěděl, jaký druh ochrany to je (základní, při poruše) – nevo­divé okolí, ochrana neuzemněným místním pospojováním, elektrické oddělení pro na­pájení více než jednoho spotřebiče.
 
Odpověď 1:
O řadě otázek se normotvůrci domnívali, že jsou zkušeným uživatelům technických norem jasné. Proto zřejmě nebyly do textu ustanove­ní doplněny a vysvětleny. U ochran uvedených v příloze C, tj. ochran nevodivým okolím, ne­uzemněným místním pospojováním a elektric­kým oddělením pro napájení více než jednoho spotřebiče, není u těchto ochranných opatře­ní možné jednoznačně uvést, že jde o ochrany buď základní, nebo při poruše, protože uvede­ná ochranná opatření jsou kombinací prostřed­ků základní ochrany a prostředků ochrany při poruše. To je vysvětleno v kap. 6 v ČSN EN 61140:2003 (Ochrana před úrazem elektric­kým proudem – Společná hlediska pro insta­laci a zařízení). V jednotlivých článcích této normy se lze dočíst, že:
  • ochrana nevodivým okolím (pro nn) – představuje ochranné opatření, kde je:
    – základní ochrana zajištěna základní izo-lací mezi nebezpečnými živými částmi a neživými částmi,
    – ochrana při poruše zajištěna nevodivým okolím;
  • ochrana pospojováním, a to i neuzemně­ným místním pospojováním – představuje ochranné opatření, kde je:
    – základní ochrana zajištěna základní izo­lací mezi nebezpečnými živými částmi a neživými částmi,
    – ochrana při poruše zajištěna systémem ochranného pospojování, které brání sou­časnému výskytu nebezpečných napětí mezi neživými a cizími vodivými částmi;
  • ochrana elektrickým oddělením – předsta­vuje ochranné opatření, kde je:
    – základní ochrana zajištěna základní izo­lací mezi nebezpečnými živými částmi a neživými částmi odděleného obvodu,
    – ochrana při poruše zajištěna jednoduchým oddělením odděleného obvodu od ostat­ních obvodů a od země a neuzemněným ochranným pospojováním propojujícím neživé části odděleného obvodu, na kte­rý je připojeno více než jedno zařízení.
Doufáme, že je pochopitelné, že toto ob­sáhlé vysvětlení, když je již uvedeno v základ­ním bezpečnostním dokumentu, kterým ČSN EN 61140 je, není nejvhodnější znovu uvádět v normě, která se zabývá praktickým provede­ním ochranných opatření v elektrické instalaci.
 
Podle nás logika současného uspořádá­ní požadavků na bezpečnost z hlediska úrazu elektrickým proudem spočívá mj. také v tom, že základní požadavky platné z tohoto hlediska pro celou elektrotechniku jsou uvedeny v jed­né základní normě. Navazující normy, ať už pro elektrické instalace nebo pro elektrotech­nické výrobky, tyto základní požadavky roz­pracovávají pro potřeby příslušných zařízení.
 
Otázka 2:
Prosím o přeložení poznámky čl. 3.6 „ne­živá část (exposed-conductive-part): vodivá část zařízení, které se lze dotknout a která není obvykle živá, ale může se stát živou v pří­padě poruchy základní izolace“ k normě ČSN EN 61140 do srozumitelné češtiny. Pro mě je to neživá část, na které se při poruše izolace objeví napětí, jak je šroubočeštinou sděleno v úvodní definici. Nebo snad ne?
 
Odpověď 2:
Poznámka:
Vodivá část elektrického zařízení, která se může stát živou pouze prostřednictvím dotyku s neživou částí, která se stala živou, se nepo­važuje za neživou část.
 
Poznámku nepovažujeme zase až za tak nepochopitelnou, jak se může po prvním pře­čtení zdát. V podstatě se touto poznámkou chce jenom sdělit, že je zbytečné chránit a při­pojovat k ochrannému vodiči např. kovovou desku, na které stojí topné těleso třídy ochra­ny I, jehož neživá část již k ochrannému vo­diči připojena je. Toto pravidlo se uplatňu­je např. u některých elektrických spotřebičů. Vodivé části chladničky se nemusí připojovat k ochrannému vodiči, protože napětí by se na tyto vodivé části mohlo dostat pouze prostřed­nictvím neživé části motor-kompresoru, která již s ochranným vodičem spojena je. Obdob­né pravidlo bylo uváděno i pro pospojování v koupelnách – s pospojováním by se měly spojit především ty vodivé části, kterými se do prostoru koupelny může zavést potenciál.
 
Otázka 3:
Prosím o sdělení, jaké jsou maximální doby odpojení pro koncové obvody překra­čující 32 A. Ve smyslu čl. 411.3.2.3 normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (Elektrické insta­lace nízkého napětí – Část 4-41 Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochra­na před úrazem elektrickým proudem) je to 5 s? Např. zásuvka pro proud větší než 32 A.
 
Odpověď 3:
Uvedené ustanovení si nevykládáme jinak než Vy. Jde-li o zásuvku připojenou ke konco­vému obvodu, jehož jmenovitý proud je vět­ší než 32 A, musí být v tomto obvodu zajiš­těna doba odpojení do 5 s (včetně) – nemusí být splněna doba odpojení do 0,4 s. (Uvedené pravidlo nelze obejít např. tím, že by se do ob­vodu jištěného 32 A připojila zásuvka 40 A.)
 
Otázka 4:
Znamená pravidlo čl. 411.3.2.6 nor­my ČSN 33 2000-4-41 (Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem): „…jest­liže není možné dosáhnout automatického odpojení podle čl. 411.3.2.1 v dobách po­žadovaných v čl. 411.3.2.2, 411.3.2.3 nebo 411.3.2.4 podle toho, která doba přichází v úvahu, musí být provedeno doplňující po­spojováni v souladu s čl. 415.2.“, že není již možné použít proudový chránič?
 
Odpověď 4:
Předpokládáme, že uvedené pravidlo se již v normě neuvádí, protože je v podstatě samo­zřejmé. Nezajistí-li určitý ochranný přístroj včasné odpojení v případě poruchy, je vhod­né jej nahradit ochranným přístrojem, který to stihne. Jde-li o proudový chránič, ten za­jistí včasné odpojení ve většině případů bez problémů, nicméně jeho použití je omezeno obvykle na obvody se samostatným ochran­ným vodičem a příslušné podmínky nemusí být také splněny v případě příliš velkých od­porů uzemnění v síti TT. Takže i při uplatně­ní proudových chráničů je nutné splnit urči­té podmínky (o tom je třeba se vždy přesvěd­čit). Není možné nasadit proudový chránič bez uvážení dalších okolností.
 
Otázka 5:
V tabulce ND1 je uveden čl. 413.1.4N5, který jsem v normě nenašel, ale v normě ČSN 33 2000-4-442 jde o síť TT, nikoliv TN, jak je uvedeno. Prosím o vysvětlení a sdělení, kde najdu čl. 413.1.4N5 v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.
 
Odpověď 5:
Tabulka ND1 v ČSN 33 2000-4-41:2007 souží k tomu, aby uživatelé norem, kteří si již zvykli na předchozí vydání ČSN 33 2000-4-41 z roku 1996 a 2000, mohli ustanovení z těchto předchozích vydání nalézt tam, kam bylo přemístěno. Čl. 413.1.4N5 této tabulky je uveden ve sloupci tabulky ND1, v němž jsou citována čísla národních ustanovení z těchto starších vydání ČSN 33 2000-4-41. Ve zmí­něných předchozích vydáních čl. 413.1.4N5 uveden byl, a to jak ve vydání z roku 1996, tak z roku 2000. Principiální obsah uvedené­ho článku je nyní možné najít v ČSN 33 2000-4-442, kde jsou uvedeny nejen podmínky pro uzemnění transformátoru napájejícího síť TN, ale i síť TT. ČSN 33 2000-4-442 platí jak pro uzemnění v sítích TN, tak pro uzemnění v sí­tích TT. Na ČSN 33 2000-4-442 je proto od­kaz z hlediska uzemnění v sítích TN (dříve čl. 413.1.3N11) i z hlediska uzemnění v sí­tích TT (dříve čl. 413.1.4N5). Souhlasíme, že u čl. 413.1.4N5 má být odkaz na síť TT, a ni­koliv na síť TN.
 
Otázka 6:
V čl. přílohy NA 1.1 normy ČSN 33 2000-4-41 je uvedena ochrana normální, ale nikde není uvedena její definice ani souvztažnost k čl. 410.3.3 a čl. 410.3.2. V příloze této normy v čl. NA 1.2 chybí ochrana malým napětím SELV a PELV (viz čl. 410.3.3 a tabulka NA2). Jak se za­chovat k terminologii, když podle mého názoru, mám čtyři možnosti:
  • používat termín dovolená ochranná opat­ření čl. 410.3.3,
  • kombinaci ochran základní a při poruše čl. 410.3.2,
  • jen ochranná opatření čl. 410.3.2,
  • ochranu normální podle přílohy NA čl. 1.1.
Jaký termín je správný? Jsme technici a máme normu, a neměli bychom používat různé termíny pro stejnou věc.
 
Odpověď 6:
Ochrana normální je obdobou ochrany zá­kladní v tom smyslu, jak se používala v ČSN 34 1010 a později i v ČSN 33 2000-4-41 od roku 1965 do roku 2007. Protože od roku 1996 se termín „ochrana základní“ (na zá­kladě evropských a mezinárodních norem) začal používat místo dříve užívaného ter­mínu „ochrana před dotykem živých částí“ a od roku 2001 se termín „prostředek zvý­šené ochrany“ začal používat pro náhradu dvou ochranných opatření, tj. ochrany zá­kladní a ochrany při poruše (obvyklým pří­kladem je zesílená izolace), což by se mohlo plést s dříve používaným termínem „ochrana zvýšená“. Proto se místo dříve používaného termínu „ochrana základní“ používá termín „normální ochrana“. Ta je v podstatě defino­vána čl. NA.1.2 přílohy NA ČSN 33 2000-4-41 ed. 2:2007 a výčtem v tabulce NA.2.
 
Otázka 7:
Jde o použití proudových chráničů 30 mA jako doplňkové ochrany před úrazem elek­trickým proudem. V některých odborných článcích se v poslední době uvádí, že pod­le normy ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 je třeba instalovat proudové chrániče pro všech­ny zásuvky do 20 A používané laiky. Auto­ři článků se odvolávají na kapitolu 411.3.3 normy. V kapitole 410.3.N10 je uvedeno, že určujícím faktorem pro použití doplňkové ochrany je druh prostoru (normální, nebez­pečný, zvlášť nebezpečný) a že pro prosto­ry zvlášť nebezpečné se volí způsob doplň­kové ochrany v souladu s národní přílohou. V národní příloze je opět jak v textové části, tak i v tabulce přehledně uvedeno, že nor­mální ochrana nezahrnuje proudové chrá­niče – pouze pro doplněnou ochranu může být použit proudový chránič. Z toho pod­le mého názoru vyplývá, že článek 411.3.3 pouze předepisuje pro prostory zvlášť ne­bezpečné pro zásuvky do 20 A používané laiky proudové chrániče 30 mA. V prosto­rách normálních používaných laiky se pro zásuvky proudové chrániče nepředepisují.
 
Odpověď 7:
S uvedeným názorem, že by se, jde-li o cit­livé proudové chrániče, provádělo vše po­staru, bohužel nemůžeme souhlasit. Podle čl. 410.3.N10 je členění na prostory normál­ní, nebezpečné a zvlášť nebezpečné určují­cí pro stanovení požadavků na doplňkovou ochranu a na kombinaci ochranných opatře­ní určených pro ochranu v prostorech zvlášť nebezpečných, pro které není způsob ochrany stanoven v některém z oddílů IEC 60364 ani v jiné normě. Doplňková ochrana proudovými chrániči u zásuvek, které jsou používány laiky a jejichž jmenovitý proud nepřekračuje 20 A, je (až na zásuvky pro speciální druhy zaříze­ní) předepsána v čl. 411.3.3 ČSN 33 2000-4-41:2007. Takže v daném případě se uvedené přiřazení ochran k prostorům členěným z hle­diska nebezpečí úrazu, jak je to uvedeno v pří­loze NA ČSN 33 2000-4-41:2007, nepoužívá.
 
Pokud bychom chtěli zavést zpřísněné opatření – uplatnění citlivých proudových chráničů pro zásuvky, které jsou používány laiky a jejichž jmenovitý proud nepřekra­čuje 20 A, do systematiky uvedené v přílo­ze NA ČSN 33 2000-4-41:2007, vycháze­lo by, že přítomnost laiků zvyšuje nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Nicméně cílem mezinárodní a evropské normalizace je sta­novit jednoznačně požadavky na provedení elektrických instalací v jednotlivých prosto­rech a objektech a nezatěžovat elektrotechni­ky úvahami o zařazování instalací podle ne­bezpečí prostoru a na základě toho pak vo­lit provedení ochrany. Proto by se uvedená příloha NA měla používat co nejméně, a to pouze v případech, kdy nelze najít přísluš­nou normu (např. v části 7 souboru ČSN 33 2000), podle které by se instalace měla rea­lizovat. V daném případě však taková norma a takový článek, jež provedení ochrany citli­vým proudovým chráničem pro zásuvky do 20 A (včetně zásuvek užívaných laiky) řeší, existují, takže je nutné je respektovat.
 
Otázka 8:
Jak funguje proudový chránič při níz­kých teplotách? K tomu mám následují­cí dotazy:
  1. V které normě je dáno, v jakém rozmezí teplot musí proudový chránič být funkční?
  2. Určí-li výrobce např. pro proudový chrá­nič teplotu –25 °C, je podle mého názo­ru funkce proudového chrániče při této teplotě omezena nebo je chránič vyřa­zen z funkce.
Odpověď 8:
  1. Podle ČSN EN 6100-8-1 čl. 7.1 tab. 2 a ČSN EN 6100-9-1 čl. 7.1 tab. 4 musí být proudové chrániče funkční (tzn. schopné pracovat za normálních podmínek) v roz­mezí teplot –5 až +40 °C. Za drsnějších kli­matických podmínek jsou po dohodě mezi výrobcem a uživatelem přípustné i teploty mimo tento rozsah.
  2. Podle našeho názoru, určí-li výrobce pro proudový chránič rozsah teplot od –25 °C a výše, neznamená to, že by již při teplo­tě –27 °C přestal chránič zcela reagovat na poruchový proud. Mohl by ale reagovat na proud, který by byl již mimo normalizova­ný rozsah proudů (tzn. chránič s IΔn ≤ 30 mA by reagoval např. až při poruchovém prou­du 33 mA a nevypínal by během 0,3 s, ale až dejme tomu za 0,5 s). To by samozřejmě mohlo zvýšit riziko úrazu elektrickým prou­dem. Nicméně jsme přesvědčeni, že by vý­robci byli schopni dodat proudové chrániče i na horší teplotní podmínky – ovšem asi za vyšší cenu. Nicméně věříme, že by si čeští provozovatelé našli řešení, jak řádnou funkci proudových chráničů zajistit i za velmi drs­ných podmínek (např. by mohl být určen řádně poučený pracovník, který by obdr­žel od zaměstnavatele dielektrické rukavice a fén a před zahájením práce s elektrickým nářadím by mechanismus chrániče zahřál na odpovídající provozní teplotu. O funkčnos­ti chrániče by se pak mohl orientačně pře­svědčit zmáčknutím zkušebního tlačítka).
(pokračování)