Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), www.in-el.cz
 
Otázka 1:
Jde o napojení radarů (měření rychlosti v obci) z volného vedení pro osvětlení obce. Tyto radary jsou uchyceny na nějaké kon­strukci na betonovém sloupu a napojeny z volného vedení pro noční osvětlení obce. Radar má vlastní vidlici a je uvnitř jištěn pojistkou asi 3 A. Přívod je napojen kabe­lem CYLY 3C× 2,5 s délkou asi 3 m z volné­ho vedení a ukončen zásuvkou 230 V/16 A.Jištění vedení osvětlení obce je min. 25 A. Projekt k tomuto řešení není. Jak se dívat na jištění zásuvky? Platí zde také, že od­bočky do délky 3 m při zmenšení průřezu se nemusí jistit?
 
Odpověď 1:
Podle čl. 473.1.1.2 ČSN 33 2000-4-473:1994 (Elektrická zařízení. Část 4: Bez­pečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům), stano­vující opatření proti nadproudům, může být prvek jisticí vedení proti přetížení kdekoliv na trase tohoto vedení – tedy i na jeho konci, nemá-li toto vedení ani odbočku, ani zásuvku a je chráněno proti zkratu. Přitom ochrana pro­ti zkratu nemusí být umístěna v místě sníže­ní průřezu (nebo jiné změny parametrů vede­ní), nepřesahuje-li délka vedení 3 m a vedení je provedeno tak, aby se nebezpečí zkratu sní­žilo na minimum, a zároveň je umístěno tak, aby se na minimum snížilo i nebezpečí ohně nebo ohrožení osob. Předpokládáme, že tyto podmínky jsou v daném případě (odpovědná obsluha seznámená s podmínkami provozo­vání radaru a ochrany přívodu k němu) spl­něny. Kromě toho je možné předpokládat, že u běžných vedení pro osvětlení zajistí jeho jis­ticí prvky také jištění před zkratem u odbočky délky 3 m s průřezem měděných žil 2,5 mm2.
 
Otázka 2:
Jaký musí být minimální průřez vodi­čů přívodu k hlavnímu jističi před elek­troměrem?
 
Odpověď 2:
Využije-li se ustanovení normy ČSN 33 2000-4-473:1994 (Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům) a pro jištění přívodu se uplatní jištění před elektro­měrem, pak záleží především na jmenovitém proudu jisticího prvku (jističe nebo pojistky) před elektroměrem a na způsobu uložení vodičů přívodu. V žádném případě nesmí být dovole­né proudové zatížení vodičů přívodu menší než jmenovitý proud jisticího přístroje. Jestliže by např. jisticí prvek před elektroměrem byl pro­veden třífázovým jističem s charakteristikou B (popř. C) 25 A a přívod k elektroměru by byl měděný kabel se třemi zatíženými fázovými vo­diči s PVC izolací uložený ve zdi, nesměl by z tohoto hlediska být průřez jader kabelu menší než 4 mm2, tzn. měděný kabel 5C× 4 mm2 (pro tento průřez musí být již přívod k elektroměru se samostatnými vodiči – nulovým N a ochran­ným PE). Pokud by byl použit kabel s vodičem PEN, tj. kabel s měděnými jádry vodičů s PVC izolací, musel by se použít kabel 4B× 10 mm2 (tři fázové žíly a jedna žíla PEN, jejíž průřez nesmí být menší než 10 mm2 Cu). Dále záleží také na délce přívodu, aby na něm nebyl pří­liš velký úbytek napětí. Bude-li přívod k hlav­nímu jističi jištěn proti přetížení na svém za­čátku, platí pro jeho průřez totéž, jako kdyby byl jištěn proti přetížení na svém konci (ovšem vzhledem k jističi na začátku přívodu). Dále je třeba ověřit, zda je předřazeným jištěním zajiš­těna také ochrana před zkratem.
 
Otázka 3:
Řešíme osazení rodinného domu na po­zemku, po kterém přechází neizolované vrchní vedení nn. Nemohu v normě najít tyto vzdálenosti vedení nn od:
  • nepochůzné střechy,
  • otevíratelného střešního okna,
  • okna, které je osazeno v obvodovém zdivu.
Můžete mně poradit?
 
Odpověď 3:
V současné době neexistuje předpis nebo norma ČSN, které by řešily otázku vzdáleností elektrických venkovních vedení nn od uvede­ných ploch a předmětů. Tuto otázku řeší v sou­časné době PNE 33 3301 (Elektrická venkovní vedení s napětím nad 1 kV AC do 45 kV včet­ně). Nemáte-li tuto normu k dispozici, dopo­ručujeme držet se vzdáleností, které byly pře­depsány do roku 2007 v ČSN 33 3301:1997 (Stavba elektrických venkovních vedení se jmenovitým napětím do 52 kV) – tato norma byla zrušena z důvodu zavedení souboru EN 50423 (Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV do AC 45 kV včetně).
 
Podle ČSN 33 3301:1997 pro vzdálenosti holých vodičů platí:
 
A. Vzdálenosti od neschůdných částí budov a konstrukcí jsou dány podle obr. 1
1. vodorovně a = 1/100 vzdálenosti mezi místem přiblížení a nejbližší podpěrou, nejméně však 0,15 m, u vodivých budov a konstrukcí nejméně 0,35 m, u okapů a okapových svodů nejméně 0,15 m;
2. vzdálenost b = 0,6 m (při kontrole vý­počtem) nebo b = 1 m (za obvyklých teplot při montáži bez kontroly výpo­čtem), u přípojek a připojených budov stačí vzdálenost b = 0,6 m (za obvyk­lých teplot bez kontroly výpočtem).
B. Vzdálenosti od schůdných částí budov a konstrukcí jsou dány podle obr. 2
1. vodorovně a = 2 m;
2. svisle b = 3 m (jsou-li vodiče nad ob­jektem) nebo b = 2 m (jsou-li pod ním –např. pod balkonem).
 
Kontrolu výpočtem není třeba dělat, není-li rozpětí pole v místě přiblížení větší než 20 mnebo není-li místo přiblížení od závěsu ve větší vzdálenosti než 1/10 rozpětí.
 
Od vnějšího horního okraje okenního ot­voru alespoň 0,2 m, od postranních okrajů alespoň 0,5 m, pod oknem alespoň 1 m. Od těchto vzdáleností je možné odečíst hloubku uložení okenního rámu od venkovní stěny. Vodiče nemají být před oknem. Je-li to ne­vyhnutelné, musí být vzdáleny alespoň 2 m.
 
Tam, kde vzhledem k okolnostem je nebez­pečí nahodilého dotyku při normálním použí­vání objektu, je třeba uvedené vzdálenosti při­měřeně zvětšit (práce spojené s udržováním ob­jektu se neopovažují za normální používání).
 
Tam, kde tyto vzdálenosti nelze zvětšit, popř. vodiče chránit polohou, je nutné po­užít izolované vodiče nebo závěsné kabely.
 
Otázka 4:
Mám dotaz na připojení nově zřízené přípojky pro sporákovou desku 7,5 kW kabelem CYKY 5C× 4 mm2. Má se připo­jit přes proudový chránič 30 mA, nebo sta­čí pouze jistič B16 A/3. Podle ČSN 33 2130 ed. 2 čl. 5.4 se o proudovém chrániči nor­ma nezmiňuje, i když ho spousta odborní­ků doporučuje. Pro tento případ je to pro­blematické z důvodu místa v rozváděči.
 
Odpověď 4:
Nepovažujeme za vhodné zařazovat ne­přenosné elektrotepelné spotřebiče mezi ty, které by měly být chráněny citlivým proudo­vým chráničem.
 
Uvedená sporáková deska 7,5 kW patří mezi ty spotřebiče, které mohou mít i za nor­málních okolností velký unikající proud – podle ČSN 33 1600 ed. 2 (Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používá­ní) až 7,5 mA. To už je velikost, která se blí­ží hodnotě, při níž již může citlivý proudový chránič vybavovat – může docházet k nežá­doucímu vybavení. Rovněž nepředpokládáme, že by u uvedené sporákové desky hrozilo ne­bezpečí uchopení a sevření v ruce části, která by v důsledku poruchy byla pod napětím. To je totiž hlavní důvod, proč se citlivé proudo­vé chrániče v elektrické instalaci používají – chrání před úrazem v případě, kdy osoba sví­rá předmět, který je pod napětím, a v důsledku křeče, k níž dojde následkem průchodu prou­du, se od tohoto předmětu nemůže odpoutat.
 
Otázka 5:
Řešíme problematiku umístění elektric­kých trolejí pro napájecí sběrače hasicího vozu na provozu koksovny – u koksové ba­terie. Vůz se pohybuje po kolejích.
 
Poraďte nám, prosím, při hledání odpo­vědí na tyto otázky:
1. Norma ČSN EN 60204-32 ed. 2 zaka­zuje použití kolejnice jako ochranného vodi­če mezi napájecím zdrojem a strojem. Z to­hoto vyplývá nutnost instalace čtvrté troleje – ochranného vodiče. Platí tento požadavek i u jiných zařízení, než jsou zdvihací stroje (např. pro hasicí vůz)? Jsou možné výjim­ky? Pokud ano, kdo je povoluje?
2. Je nutné splnit požadavky na prosto­rové umístění trolejí, které jsou uvedeny v ČSN 33 2550, i pro jiná strojní zařízení (výška instalace trolejí, požadavky na ochra­nu před úrazem elektrickým proudem při nahodilém a úmyslném dotyku, rozteče mezi trolejemi)? Případně, která norma řeší po­žadavky na umístění napájecích trolejí stroj­ních zařízení jiného druhu než zdvihacích?
 
V blízkém prostoru trolejí se pohybu­jí pracovníci bez elektrotechnické kvali­fikace, kteří vykonávají pravidelné čisti­cí práce.
 
Odpověď 5:
1. ČSN EN 60204-32 ed. 2 (Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 32: Požadavky na elektrická zařízení zdvi­hacích strojů) uvádí požadavky a doporučení pouze pro elektrická zařízení zdvihacích stro­jů a platí jen pro použití elektrického a elektro­nického zařízení a jejich systémů ve zdvihacích strojích a v přidruženém zařízení. Přitom zá­vaznost zákazu použití kolejnice jako ochran­ného vodiče (v čl. 8.2.3) je, mírně řečeno, zleh­čena protichůdným ustanovením čl. 2.1.2.2 platné normy ČSN 33 2550 (Elektrotechnic­ké předpisy. Jeřáby a zdvihadla. Předpisy pro elektrická zařízení) tím, že může být kolejnice jeřábové dráhy použita jako náhodný ochranný vodič. Pokud tedy nebylo v uvedeném případě během provozu ani při pravidelných revizích zaznamenáno zhoršení ochranného spojení při pojezdu na kolejnicích, nevidíme důvod oka­mžitě měnit dosavadní praxi, při které je kolej­nice pojížděná hasicím vozem na provozu kok­sovny použita jako ochranný vodič.
2. Z Vašeho popisu není zřejmé, jaké je na­pětí na trolejích. Předpokládáme-li však, že jde o zařízení nn (do 1 000 V AC), jsou požadav­ky na ochranu polohou obecně řešeny čl. 5.1.4 ČSN EN 61140 ed. 2 (Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení), v jehož poznámce je pou­ze uvedeno, že části nízkonapěťových instala­cí, mezi nimiž je vzdálenost alespoň 2,5 m, se obvykle považují za nepřístupné současnému dotyku. Praxe ovšem, zejména v případech, kdy se v prostoru blízko živých částí pohybují osoby bez elektrotechnické kvalifikace (laici), vyžaduje vzdálenosti podstatně větší. Obvyk­le se skutečně vyžadují vzdálenosti od země 5 m a ve vodorovném a jiném směru 3 m (tyto vzdálenosti jsou uvedeny např. v normě ener­getiky PNE 33 0000-1).
 
Co se týká výjimek z norem, ty neexis­tují, protože normy nejsou závaznými doku­menty a je možné se od nich odchýlit. Obec­ně výrobce nebo provozovatel zodpovídá za bezpečnost zařízení, které vyrobil nebo kte­ré provozuje. Nedodržení normativních poža­davků může být v případě nehody bráno jako přitěžující okolnost.
 
Otázka 6:
Z pozn. k čl. 62 již neplatné ČSN 34 1010 vyplývá, že kabely se jmenovitým na­pětím do 750 V se zkušebním napětím žil proti plášti 4 kV, 50 Hz se považují za ka­bely s dvojitou izolací. Který předpis toto řeší nyní? Výrobci kabelů udávají zkušeb­ní napětí 5 kV (např. 1-YY, 1-CYKY). Jde o kabel s dvojitou izolací ve vztahu k po­známce čl. 471.2.2?
 
Odpověď 6:
Uvedenou otázku řeší nyní ČSN 33 2000-4-41ed. 2:2007 (Elektrické instalace nízkého na­pětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajiš­tění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elek­trickým proudem) v čl. 412.2.4. Zde se uvádí, že splnění požadavků na dvojitou izolaci se předpokládá o vedeních instalovaných v sou­ladu s IEC 60364-5-52 (tj. v souladu s ČSN 33 2000-5-52 Elektrotechnické předpisy – Elek­trická zařízení – Část 5: Výběr a stavba elek­trických zařízení – Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení). Předpokladem ovšem je, že:
  • jejich jmenovité napětí není menší než jme­novité napětí sítě a přitom není menší než 300/500 V,
  • mají odpovídající mechanickou ochranu základní izolace zajištěnou jedním nebo oběma dále uvedenými způsoby:
    a) nekovovým pláštěm kabelu,
    b) nekovovými lištami nebo kanály odpoví­dajícími IEC 61084 nebo nekovovými in­stalačními trubkami odpovídajícími buď souboru IEC 60614, nebo IEC 61386.
Takže u kabelu s nekovovým pláštěm, je­hož jmenovité napětí není menší než jmenovité napětí sítě a přitom není menší než 300/500 V, se považují požadavky na dvojitou izolaci za splněné.
 
Otázka 7:
Je možné použít proudový chránič Schrack BCF0 40/4/003 v síti TN-C? Celá instalace by vypadala takto: V rozváděči by bylo provedeno jištění příslušnými jis­ticími prvky, dále by byl použit uvedený proudový chránič, z něhož by byl napojen kabel CYKY 4B× 6.
 
Je možné nějakým způsobem chránič zapojit tak, aby byla zvýšena úroveň bez­pečnosti? Je možné takovéto zapojení pro­vést (a jakým způsobem), aby bylo možné zatížit vodič PEN na konci vedení a sou­časně aby byl ve funkci proudový chránič?
 
Odpověď 7:
Do sítě TN-C není možné uvedený proudový chránič podle platných technických norem za­pojit. Podle čl. 532.2.1.3 normy ČSN 33 2000--5-53:1994 (Elektrická zařízení. Část 5: Vý­běr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 53: Spínací a řídicí přístroje) nesmí ochranný vodič procházet magnetickým obvodem proudového chrániče. To znamená, že ani vodič PEN nesmí tímto magnetickým obvodem procházet. Smys­lem tohoto ustanovení je, aby při poruše – prů­razu izolace mezi živou a neživou částí, kdy by poruchový proud protékal jedním z fázových vodičů a zpět ke zdroji vodičem PEN, proudo­vý chránič nezaznamenal poruchu a nevybavil.
 
Chápeme Váš názor, že chránič by reagoval na proud procházející mimo obvod poruchové smyčky – např. v případě přímého dotyku živé části při narušení nebo rozbití izolačního kry­tu elektrického spotřebiče, kdy by poruchový proud procházel mimo obvod chrániče, např. tělem člověka a zemí k uzemněnému uzlu zdroje. Nicméně takovéto připojení proudo­vého chrániče technické normy nepřipouště­jí. Potom by totiž zase při jakémkoliv dotyku neživé části se zemí, např. s neizolační podla­hou nebo s cizí neživou částí (tělesem ústřed­ního topení apod.) docházelo k nežádoucímu vybavení chrániče.
(pokračování)
 
 
Obr. 1. Vzdálenosti od neschůdných částí budov a konstrukcí
Obr. 2. Vzdálenosti od schůdných částí budov a konstrukcí
Obr. 3. Ilustrační foto varné sklokeramické desky