Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), www.in-el.cz
 
Otázka 1:
Jde o napojení radarů (měření rychlosti v obci) z volného vedení pro osvětlení obce. Tyto radary jsou uchyceny na nějaké kon­strukci na betonovém sloupu a napojeny z volného vedení pro noční osvětlení obce. Radar má vlastní vidlici a je uvnitř jištěn pojistkou asi 3 A. Přívod je napojen kabe­lem CYLY 3C× 2,5 s délkou asi 3 m z volné­ho vedení a ukončen zásuvkou 230 V/16 A.Jištění vedení osvětlení obce je min. 25 A. Projekt k tomuto řešení není. Jak se dívat na jištění zásuvky? Platí zde také, že od­bočky do délky 3 m při zmenšení průřezu se nemusí jistit?
 
Odpověď 1:
Podle čl. 473.1.1.2 ČSN 33 2000-4-473:1994 (Elektrická zařízení. Část 4: Bez­pečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům), stano­vující opatření proti nadproudům, může být prvek jisticí vedení proti přetížení kdekoliv na trase tohoto vedení – tedy i na jeho konci, nemá-li toto vedení ani odbočku, ani zásuvku a je chráněno proti zkratu. Přitom ochrana pro­ti zkratu nemusí být umístěna v místě sníže­ní průřezu (nebo jiné změny parametrů vede­ní), nepřesahuje-li délka vedení 3 m a vedení je provedeno tak, aby se nebezpečí zkratu sní­žilo na minimum, a zároveň je umístěno tak, aby se na minimum snížilo i nebezpečí ohně nebo ohrožení osob. Předpokládáme, že tyto podmínky jsou v daném případě (odpovědná obsluha seznámená s podmínkami provozo­vání radaru a ochrany přívodu k němu) spl­něny. Kromě toho je možné předpokládat, že u běžných vedení pro osvětlení zajistí jeho jis­ticí prvky také jištění před zkratem u odbočky délky 3 m s průřezem měděných žil 2,5 mm2.
 
Otázka 2:
Jaký musí být minimální průřez vodi­čů přívodu k hlavnímu jističi před elek­troměrem?
 
Odpověď 2:
Využije-li se ustanovení normy ČSN 33 2000-4-473:1994 (Elektrická zařízení. Část 4: Bezpečnost. Kapitola 47: Použití ochranných opatření pro zajištění bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům) a pro jištění přívodu se uplatní jištění před elektro­měrem, pak záleží především na jmenovitém proudu jisticího prvku (jističe nebo pojistky) před elektroměrem a na způsobu uložení vodičů přívodu. V žádném případě nesmí být dovole­né proudové zatížení vodičů přívodu menší než jmenovitý proud jisticího přístroje. Jestliže by např. jisticí prvek před elektroměrem byl pro­veden třífázovým jističem s charakteristikou B (popř. C) 25 A a přívod k elektroměru by byl měděný kabel se třemi zatíženými fázovými vo­diči s PVC izolací uložený ve zdi, nesměl by z tohoto hlediska být průřez jader kabelu menší než 4 mm2, tzn. měděný kabel 5C× 4 mm2 (pro tento průřez musí být již přívod k elektroměru se samostatnými vodiči – nulovým N a ochran­ným PE). Pokud by byl použit kabel s vodičem PEN, tj. kabel s měděnými jádry vodičů s PVC izolací, musel by se použít kabel 4B× 10 mm2 (tři fázové žíly a jedna žíla PEN, jejíž průřez nesmí být menší než 10 mm2 Cu). Dále záleží také na délce přívodu, aby na něm nebyl pří­liš velký úbytek napětí. Bude-li přívod k hlav­nímu jističi jištěn proti přetížení na svém za­čátku, platí pro jeho průřez totéž, jako kdyby byl jištěn proti přetížení na svém konci (ovšem vzhledem k jističi na začátku přívodu). Dále je třeba ověřit, zda je předřazeným jištěním zajiš­těna také ochrana před zkratem.
 
Otázka 3:
Řešíme osazení rodinného domu na po­zemku, po kterém přechází neizolované vrchní vedení nn. Nemohu v normě najít tyto vzdálenosti vedení nn od:
  • nepochůzné střechy,
  • otevíratelného střešního okna,
  • okna, které je osazeno v obvodovém zdivu.
Můžete mně poradit?
 
Odpověď 3:
V současné době neexistuje předpis nebo norma ČSN, které by řešily otázku vzdáleností elektrických venkovních vedení nn od uvede­ných ploch a předmětů. Tuto otázku řeší v sou­časné době PNE 33 3301 (Elektrická venkovní vedení s napětím nad 1 kV AC do 45 kV včet­ně). Nemáte-li tuto normu k dispozici, dopo­ručujeme držet se vzdáleností, které byly pře­depsány do roku 2007 v ČSN 33 3301:1997 (Stavba elektrických venkovních vedení se jmenovitým napětím do 52 kV) – tato norma byla zrušena z důvodu zavedení souboru EN 50423 (Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV do AC 45 kV včetně).
 
Podle ČSN 33 3301:1997 pro vzdálenosti holých vodičů platí:
 
A. Vzdálenosti od neschůdných částí budov a konstrukcí jsou dány podle obr. 1
1. vodorovně a = 1/100 vzdálenosti mezi místem přiblížení a nejbližší podpěrou, nejméně však 0,15 m, u vodivých budov a konstrukcí nejméně 0,35 m, u okapů a okapových svodů nejméně 0,15 m;
2. vzdálenost b = 0,6 m (při kontrole vý­počtem) nebo b = 1 m (za obvyklých teplot při montáži bez kontroly výpo­čtem), u přípojek a připojených budov stačí vzdálenost b = 0,6 m (za obvyk­lých teplot bez kontroly výpočtem).
B. Vzdálenosti od schůdných částí budov a konstrukcí jsou dány podle obr. 2
1. vodorovně a = 2 m;
2. svisle b = 3 m (jsou-li vodiče nad ob­jektem) nebo b = 2 m (jsou-li pod ním –např. pod balkonem).
 
Kontrolu výpočtem není třeba dělat, není-li rozpětí pole v místě přiblížení větší než 20 mnebo není-li místo přiblížení od závěsu ve větší vzdálenosti než 1/10 rozpětí.
 
Od vnějšího horního okraje okenního ot­voru alespoň 0,2 m, od postranních okrajů alespoň 0,5 m, pod oknem alespoň 1 m. Od těchto vzdáleností je možné odečíst hloubku uložení okenního rámu od venkovní stěny. Vodiče nemají být před oknem. Je-li to ne­vyhnutelné, musí být vzdáleny alespoň 2 m.
 
Tam, kde vzhledem k okolnostem je nebez­pečí nahodilého dotyku při normálním použí­vání objektu, je třeba uvedené vzdálenosti při­měřeně zvětšit (práce spojené s udržováním ob­jektu se neopovažují za normální používání).
 
Tam, kde tyto vzdálenosti nelze zvětšit, popř. vodiče chránit polohou, je nutné po­užít izolované vodiče nebo závěsné kabely.
 
Otázka 4:
Mám dotaz na připojení nově zřízené přípojky pro sporákovou desku 7,5 kW kabelem CYKY 5C× 4 mm2. Má se připo­jit přes proudový chránič 30 mA, nebo sta­čí pouze jistič B16 A/3. Podle ČSN 33 2130 ed. 2 čl. 5.4 se o proudovém chrániči nor­ma nezmiňuje, i když ho spousta odborní­ků doporučuje. Pro tento případ je to pro­blematické z důvodu místa v rozváděči.
 
Odpověď 4:
Nepovažujeme za vhodné zařazovat ne­přenosné elektrotepelné spotřebiče mezi ty, které by měly být chráněny citlivým proudo­vým chráničem.
 
Uvedená sporáková deska 7,5 kW patří mezi ty spotřebiče, které mohou mít i za nor­málních okolností velký unikající proud – podle ČSN 33 1600 ed. 2 (Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používá­ní) až 7,5 mA. To už je velikost, která se blí­ží hodnotě, při níž již může citlivý proudový chránič vybavovat – může docházet k nežá­doucímu vybavení. Rovněž nepředpokládáme, že by u uvedené sporákové desky hrozilo ne­bezpečí uchopení a sevření v ruce části, která by v důsledku poruchy byla pod napětím. To je totiž hlavní důvod, proč se citlivé proudo­vé chrániče v elektrické instalaci používají – chrání před úrazem v případě, kdy osoba sví­rá předmět, který je pod napětím, a v důsledku křeče, k níž dojde následkem průchodu prou­du, se od tohoto předmětu nemůže odpoutat.
 
Otázka 5:
Řešíme problematiku umístění elektric­kých trolejí pro napájecí sběrače hasicího vozu na provozu koksovny – u koksové ba­terie. Vůz se pohybuje po kolejích.
 
Poraďte nám, prosím, při hledání odpo­vědí na tyto otázky:
1. Norma ČSN EN 60204-32 ed. 2 zaka­zuje použití kolejnice jako ochranného vodi­če mezi napájecím zdrojem a strojem. Z to­hoto vyplývá nutnost instalace čtvrté troleje – ochranného vodiče. Platí tento požadavek i u jiných zařízení, než jsou zdvihací stroje (např. pro hasicí vůz)? Jsou možné výjim­ky? Pokud ano, kdo je povoluje?
2. Je nutné splnit požadavky na prosto­rové umístění trolejí, které jsou uvedeny v ČSN 33 2550, i pro jiná strojní zařízení (výška instalace trolejí, požadavky na ochra­nu před úrazem elektrickým proudem při nahodilém a úmyslném dotyku, rozteče mezi trolejemi)? Případně, která norma řeší po­žadavky na umístění napájecích trolejí stroj­ních zařízení jiného druhu než zdvihacích?
 
V blízkém prostoru trolejí se pohybu­jí pracovníci bez elektrotechnické kvali­fikace, kteří vykonávají pravidelné čisti­cí práce.
 
Odpověď 5:
1. ČSN EN 60204-32 ed. 2 (Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 32: Požadavky na elektrická zařízení zdvi­hacích strojů) uvádí požadavky a doporučení pouze pro elektrická zařízení zdvihacích stro­jů a platí jen pro použití elektrického a elektro­nického zařízení a jejich systémů ve zdvihacích strojích a v přidruženém zařízení. Přitom zá­vaznost zákazu použití kolejnice jako ochran­ného vodiče (v čl. 8.2.3) je, mírně řečeno, zleh­čena protichůdným ustanovením čl. 2.1.2.2 platné normy ČSN 33 2550 (Elektrotechnic­ké předpisy. Jeřáby a zdvihadla. Předpisy pro elektrická zařízení) tím, že může být kolejnice jeřábové dráhy použita jako náhodný ochranný vodič. Pokud tedy nebylo v uvedeném případě během provozu ani při pravidelných revizích zaznamenáno zhoršení ochranného spojení při pojezdu na kolejnicích, nevidíme důvod oka­mžitě měnit dosavadní praxi, při které je kolej­nice pojížděná hasicím vozem na provozu kok­sovny použita jako ochranný vodič.
2. Z Vašeho popisu není zřejmé, jaké je na­pětí na trolejích. Předpokládáme-li však, že jde o zařízení nn (do 1 000 V AC), jsou požadav­ky na ochranu polohou obecně řešeny čl. 5.1.4 ČSN EN 61140 ed. 2 (Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení), v jehož poznámce je pou­ze uvedeno, že části nízkonapěťových instala­cí, mezi nimiž je vzdálenost alespoň 2,5 m, se obvykle považují za nepřístupné současnému dotyku. Praxe ovšem, zejména v případech, kdy se v prostoru blízko živých částí pohybují osoby bez elektrotechnické kvalifikace (laici), vyžaduje vzdálenosti podstatně větší. Obvyk­le se skutečně vyžadují vzdálenosti od země 5 m a ve vodorovném a jiném směru 3 m (tyto vzdálenosti jsou uvedeny např. v normě ener­getiky PNE 33 0000-1).
 
Co se týká výjimek z norem, ty neexis­tují, protože normy nejsou závaznými doku­menty a je možné se od nich odchýlit. Obec­ně výrobce nebo provozovatel zodpovídá za bezpečnost zařízení, které vyrobil nebo kte­ré provozuje. Nedodržení normativních poža­davků může být v případě nehody bráno jako přitěžující okolnost.
 
Otázka 6:
Z pozn. k čl. 62 již neplatné ČSN 34 1010 vyplývá, že kabely se jmenovitým na­pětím do 750 V se zkušebním napětím žil proti plášti 4 kV, 50 Hz se považují za ka­bely s dvojitou izolací. Který předpis toto řeší nyní? Výrobci kabelů udávají zkušeb­ní napětí 5 kV (např. 1-YY, 1-CYKY). Jde o kabel s dvojitou izolací ve vztahu k po­známce čl. 471.2.2?
 
Odpověď 6:
Uvedenou otázku řeší nyní ČSN 33 2000-4-41ed. 2:2007 (Elektrické instalace nízkého na­pětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajiš­tění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elek­trickým proudem) v čl. 412.2.4. Zde se uvádí, že splnění požadavků na dvojitou izolaci se předpokládá o vedeních instalovaných v sou­ladu s IEC 60364-5-52 (tj. v souladu s ČSN 33 2000-5-52 Elektrotechnické předpisy – Elek­trická zařízení – Část 5: Výběr a stavba elek­trických zařízení – Kapitola 52: Výběr soustav a stavba vedení). Předpokladem ovšem je, že:
  • jejich jmenovité napětí není menší než jme­novité napětí sítě a přitom není menší než 300/500 V,
  • mají odpovídající mechanickou ochranu základní izolace zajištěnou jedním nebo oběma dále uvedenými způsoby:
    a) nekovovým pláštěm kabelu,
    b) nekovovými lištami nebo kanály odpoví­dajícími IEC 61084 nebo nekovovými in­stalačními trubkami odpovídajícími buď souboru IEC 60614, nebo IEC 61386.
Takže u kabelu s nekovovým pláštěm, je­hož jmenovité napětí není menší než jmenovité napětí sítě a přitom není menší než 300/500 V, se považují požadavky na dvojitou izolaci za splněné.
 
Otázka 7:
Je možné použít proudový chránič Schrack BCF0 40/4/003 v síti TN-C? Celá instalace by vypadala takto: V rozváděči by bylo provedeno jištění příslušnými jis­ticími prvky, dále by byl použit uvedený proudový chránič, z něhož by byl napojen kabel CYKY 4B× 6.
 
Je možné nějakým způsobem chránič zapojit tak, aby byla zvýšena úroveň bez­pečnosti? Je možné takovéto zapojení pro­vést (a jakým způsobem), aby bylo možné zatížit vodič PEN na konci vedení a sou­časně aby byl ve funkci proudový chránič?
 
Odpověď 7:
Do sítě TN-C není možné uvedený proudový chránič podle platných technických norem za­pojit. Podle čl. 532.2.1.3 normy ČSN 33 2000--5-53:1994 (Elektrická zařízení. Část 5: Vý­běr a stavba elektrických zařízení. Kapitola 53: Spínací a řídicí přístroje) nesmí ochranný vodič procházet magnetickým obvodem proudového chrániče. To znamená, že ani vodič PEN nesmí tímto magnetickým obvodem procházet. Smys­lem tohoto ustanovení je, aby při poruše – prů­razu izolace mezi živou a neživou částí, kdy by poruchový proud protékal jedním z fázových vodičů a zpět ke zdroji vodičem PEN, proudo­vý chránič nezaznamenal poruchu a nevybavil.
 
Chápeme Váš názor, že chránič by reagoval na proud procházející mimo obvod poruchové smyčky – např. v případě přímého dotyku živé části při narušení nebo rozbití izolačního kry­tu elektrického spotřebiče, kdy by poruchový proud procházel mimo obvod chrániče, např. tělem člověka a zemí k uzemněnému uzlu zdroje. Nicméně takovéto připojení proudo­vého chrániče technické normy nepřipouště­jí. Potom by totiž zase při jakémkoliv dotyku neživé části se zemí, např. s neizolační podla­hou nebo s cizí neživou částí (tělesem ústřed­ního topení apod.) docházelo k nežádoucímu vybavení chrániče.
(pokračování)
 
 
Obr. 1. Vzdálenosti od neschůdných částí budov a konstrukcí
Obr. 2. Vzdálenosti od schůdných částí budov a konstrukcí
Obr. 3. Ilustrační foto varné sklokeramické desky