Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), http://www.in-el.cz
 
Otázka 1:
Firma, která má realizovat rekonstruk­ci (jde o instalaci ve zdravotnictví) poža­duje, aby přívodní kabel CYKY 3× 70 + + 50 mm2, který je uložen v zemi, měl im­pedanci nejvýše 0,15 Ω. Prosím o radu, jakou měřicí metodou lze zjistit, zda daný kabel má požadovanou impedanci.
 
Odpověď 1:
Jde-li jenom o impedanci smyčky tvoře­né pouze daným kabelem CYKY 3× 70 + 50, tzn. jednou (fázovou) žilou průřezu 70 mm2 a druhou žilou (která zřejmě předsta­vuje vodič PEN) o průřezu 50 mm2, posta­čuje spojit obě tyto žíly na jednom konci a na druhém konci změřit elektrický odpor mezi žilou o průřezu 70 mm2 a žilou o prů­řezu 50 mm2. Pro měření je třeba použít mě­řicí přístroj odpovídající ČSN EN 61557-4 ed. 2 (Elektrická bezpečnost v nízkonapěťo­vých rozvodných sítích se střídavým napě­tím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 4: Odpor vodičů uzemnění, ochranné­ho pospojování a potenciálového vyrovnání), která platí pro přístroje pro měření odporu vo­dičů uzemnění, ochranného pospojování a po­tenciálového vyrovnání. Odpor smyčky toho­to kabelu délky 100 m by měl být za stude­ného stavu 0,062 Ω. Indukční reaktanci není v podstatě třeba uvažovat, protože ta je pro celý kabel přibližně 0,016 Ω, takže celková impedance uvedené smyčky daného kabelu je Zs = 0,064 Ω. Za maximální provozní teploty kabelu 70 °C by uvedená impedance neměla být větší než 0,0765 Ω. Z toho vyplývá, že požadavek na im­pedanci smyčky splňuje daný kabel při délce do 196 m.
 
Při měření impedance smyč­ky na zakončení uvedeného pří­vodního kabelu, který by byl již připojen k distribuční síti, by se měl podle ČSN 33 2000-6 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize) použít přístroj pro měření impedan­ce smyčky odpovídající ČSN EN 61557-3 ed. 2 (Elektric­ká bezpečnost v nízkonapěťo­vých rozvodných sítích se stří­davým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnos­ti prostředků ochrany – Část 3: Impedance smyčky). Protože uvedené přístroje mají měřicí rozsah obvykle až od 0,15 Ω a poměrně velkou nejistotu (dří­ve chybu) měření, považuje se uvedené měření pouze za infor­mativní a výsledek je třeba po­depřít ještě výpočtem impedan­ce dané smyčky (obdobně, jak již bylo naznačeno výše – nebo ještě přesněji, jak je to v informačním systé­mu v tematické skupině Praktické pomůcky v oddíle Výpočet impedance poruchové smyč­ky a poruchového proudu; jde o soubor s kon­covým číslem 101401, kde je také ke stažení tabulka v Excelu, ve které po dosazení vyjde výsledná impedance smyčky).
 
Samozřejmě se operuje s tím, že existují přístroje, které jsou schopny měřit menší im­pedance smyčky s větší přesností. Jejich cena však podle našeho názoru není úměrná účelu, o který Vám jde.
 
Otázka 2:
Klimatizační jednotka je připojena ka­belem CYKY 5× 6 o délce 80 m. Jištění jis­tičem D/32 A. Změřená impedance vypína­cí smyčky je 0,65 Ω (na začátku vedení je 0,1 Ω). Případný zkratový proud v obvodu je 230/0,65 = 353,8 A. Aby byla zajištěna podmínka vypnutí jističe D v předepsané době, musí být zkratový proud větší než 640 A, a to ještě neuvažuji bezpečnostní či­nitel. Řešením by bylo doplnit obvod prou­dovým chráničem s citlivostí 300 mA. Podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 pozn. k článku 411.4.4 je vybavovací proud proudových chráničů 5In(tj. 5 × 0,3 A). Vzhledem k ne­dostatku místa v rozváděči (jde o doplnění čtyř kusů) bych rád vybavil rozváděč chrá­ničovým relé PRF 300 mA s průvlekovým měřicím transformátorem Moeller. Toto relé by vypnulo hlavní jistič. Mohu usta­novení jmenovaného článku z ČSN použít i na tuto soupravu?
 
Odpověď 2:
Chráničová relé typu PFR s průvlekový­mi transformátory jsou zařazena mezi prou­dové transformátory a (při splnění přísluš­ných podmínek) nic nebrání jejich použití jako ochranného prvku k zajištění automa­tického odpojení v síti TN podle čl. 411.4.5 ČSN 33 2000-4-41:2007 (Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bez­pečnost – Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem).
 
Otázka 3:
Revizní technik (RT) je povinen sle­dovat trasu instalací i z hlediska požár­ní ochrany. RT je vzdělán v elektrotechni­ce, ale nikoliv v požární bezpečnosti, jak správně postihuje norma na revize. Podle mého názoru k tomu musím dostat podkla­dy a měl bych při pravidelné revizi zkont­rolovat, zda organizace pověřenou osobou toto kontroluje jedenkrát za rok a zda pro­stupy jsou označeny tabulkou (viz obr. 2). Prosím o sdělení, které předpisy či normy toto ukládají a co bych měl k tomu a pod­le čeho dostat.
 
Odpověď 3:
Souhlasíme s Vámi, že od revizního tech­nika elektro se podle platných předpisů a no­rem nevyžaduje, aby byl odborníkem na po­žární bezpečnost. V tomto smyslu jsou také koncipována ustanovení příslušných norem týkajících se revizí elektrických instalací a zařízení.
 
Odpověď na Vámi uvedenou otázku je vy­jádřena bodem f) čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize), který uvádí, že tam, kde je to účel­né, musí prohlídka zahrnovat ověření vol­by předmětů, zařízení a ochranných opatře­ní přiměřených k vnějším vlivům. K tomu je doplněna ještě poznámka vysvětlující, že (např. pro vnější vliv CB2 – šíření požáru) se při revizi ověřuje, zda je použito zařízení vyrobené z materiálu, který zpomaluje ší­ření požárů, jejichž příčinou nebyla porucha elektrické instalace, a který předepisuje pro­jekt vypracovaný firmou zodpovídající za správnost navržených opatření. To, že pra­covník vykonávající revizi musí mít k dispo­zici příslušné podklady a informace, se opírá o čl. 61.1.2 ČSN 33 2000-6 a o čl. 4.1 ČSN 33 1500 (Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení).
 
Podle našeho názoru tedy RT ověřuje, zda jsou splněny požadavky na elektrickou insta­laci předepsané z požárního hlediska projek­tem. Toto ověření je možné uskutečnit ob­dobným způsobem, jak je to vysvětleno v po­známce N1 k čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6 pro provedení protipožárních přepážek. Nejsou-li příslušné podklady k dispozici, uvede RT do závěru revizní zprávy buď že z požárního hlediska nebyla elektrická instalace ověřena, nebo (pokud by se skutečný stav jevil jako ne­bezpečný) by s vydáním revizní zprávy měl počkat, dokud se stanoviska k dané otázce ne­vyjasní – viz pozn. k bodu f) čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6.
 
Komentář k odpovědi 3:
Ono je to vše takové složi­té a mimo vliv RT. Abych mohl vůbec něco posoudit, tak by mělo být zřejmé, kde a jak jsou definovány samostatné požár­ní úseky. To by měla mít v po­žární dokumentaci organizace (pokud něco takového vlastní). Ovšem, když se zmíníte o tom­to dokladu, často nikdo neví, co to ten samostatný požární úsek je. Zabezpečovat se musí pro­stupy apod. tam, kde dochází k přechodu z jednoho požár­ního úseku do druhého, a musí být stanovena požární odolnost – 15, 30, 60, 120 min (ale to už se na vás dívají jako na Alenku v říši divů). Domnívám se, že by tato otázka zasloužila více pozornosti s rozborem, jaká dokumen­tace musí být RT předložena a s jakými pa­rametry, zejména pro vykonání pravidelné revize. Zatím jsou tato ustanovení v normě bohužel vágní a slouží pouze k postihování RT za neposouzení. Mělo by to být tak, aby RT, který nedostane příslušné vyjmenova­né a přesně definované podklady, mohl jed­noznačně uvést, že je nedostal (jako např. protokol o určení vnějších vlivů) a co tím provozovatel nade vší pochybnost porušil.
 
Doplnění odpovědi 3:
Naprosto s Vámi souhlasíme. Jde o nové požadavky, s jejichž ověřováním technické normy pro revize elektrických instalací ne­počítají. Neuvažují s tím, že by RT měl být navíc ještě požárním specialistou. Podle naše­ho názoru by mělo stačit, když RT v případě, že příslušné podklady (projektová dokumen­tace týkající se zajištění proti požáru) nebu­dou k dispozici, uvede tuto skutečnost do re­vizní zprávy s konstatováním, že revize toto hledisko neověřovala. Ani pokud bude doku­mentace po požární stránce v pořádku, není RT povinen podrobně kontrolovat opatření na ochranu před požárem. Tento postup je v sou­ladu s pokyny pro vykonávaní výchozích re­vizí elektrických instalací z hlediska nebez­pečí požáru uvedenými v čl. C.61.2.3 b) ČSN 33 2000-6. Ve vysvětlující pozn. N k tomuto článku se k tomu ještě uvádí, že osoba vyko­návající revizi z hlediska uvedených protipo­žárních opatření upozorní pouze na ty zjevné nedostatky, které v tomto ohledu může z hle­diska své odborné způsobilosti zjistit.
 
Otázka 4:
Prosím o sdělení, v jakých lhůtách a podle jaké normy revidovat stavební vý­tahy (výtah nebo vrátek se napevno insta­luje a po dokončení stavby se přemístí na jinou stavbu). ČSN 33 1600 ed. 2 řeší pou­ze nepřipevněné spotřebiče.
 
Odpověď 4:
Elektrické stavební výtahy jsou součástí prozatímního zařízení staveniště, a revidují se tedy ve lhůtách stanovených v tab. 1 ČSN 33 1500:1990 (Elektrotechnické předpisy. Revi­ze elektrických zařízení), tzn. ne později než jednou za půl roku.
 
Otázka 5:
Sdělte, prosím, lhůty revizí elektrických pracovních strojů typu sloupový zvedák 5 t, zvedák pístový, nůžkový zvedák, elek­trický utahovák matic kol, válcová zkušeb­na brzd, Huger stroj na obrábění kotou­čů – to vše je v prostoru opravny autosa­lonu, kde je projektem stanoveno prostředí jako normální (AA5, AB5, AC1, AE1, AF1, AM1, BA1, CA1, CB1).
 
Odpověď 5:
Nepředepíše-li výrobce daného strojní­ho zařízení ve své průvodní dokumentaci něco jiného, vztahují se na pravidelné revize elektrických zařízení strojních zařízení lhů­ty uvedené v ČSN 33 1500:1990. Tyto lhů­ty se určují podle vnějších vlivů prostředí, jak jsou uvedeny v tab. 1 nebo v příloze 2 zmíněné normy. Pro vnější vlivy normální jsou předepsány lhůty pravidelných revizí elektrických zařízení v délce pět let. Kro­mě toho je ovšem třeba (viz nařízení vlá­dy č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a ná­řadí) podrobovat uvedená technická zaříze­ní pravidelným kontrolám v rozsahu stano­veném v dokumentaci výrobce nebo, není-li tato dokumentace k dispozici, tak v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnost­ním předpisem v ročních lhůtách – nestano­ví-li průvodní dokumentace nebo norma či zvláštní právní předpis jinak.
 
Podotýkáme, že toto je náš názor, který nemusí být totožný s názory jednotlivých or­gánů a organizací dozoru.
 
Otázka 6:
V provozu dřevařské výroby je celý ob­jekt napájen přes proudové chrániče. Toto platí i pro strojní zařízení. Jde o vzdále­nosti mezi motory a rozvodnou zhruba 30 až 60 m. Problém je, jak změřit impe­danci poruchové smyčky u těchto obvodů, kde není přiveden střední (nulový) vodič.
 
Je možné použít v takovém přípa­dě alternativní metodu, uvedenou v ČSN 33 2000-6, změřením Zs na začátku mě­řeného obvodu a poté změřit nebo vypo­čítat odpory fázového a ochranného vodi­če, přepočítat takto zjištěné odpory s ohle­dem na zvýšení teploty a přičíst je k Zsna začátku obvodu? Jde o průřezy vodičů 25 až 50 mm2.
 
Odpověď 6:
S Vaším návrhem na zjištění přesné hod­noty impedance smyčky výpočtem (obdob­ně, jak je to uvedeno v čl. C.61.3.6.3 ČSN 33 2000-6) je možné souhlasit, i když (po­kud je nám známo) existují i přístroje ověřují­cí funkci proudových chráničů, které (s ome­zenou přesností) změří i impedanci smyčky. (Podotýkáme, že z principu ochrany auto­matickým odpojení v síti TN vyplývá, že ke změření impedance poruchové smyčky není třeba nulový vodič, ale pouze příslušné vo­diče fázový a ochranný.)
 
K Vámi navrženému postupu doporu­čujeme ověřit spojitost ochranného vodiče. K tomu je možné buď změřit odpor ochran­ného vodiče přímo, nebo změřit napětí na ne­živé části při jmenovitém vybavovacím rezi­duálním proudu předřazeného proudového chrániče (touto funkcí jsou některé přístroje na ověřování funkce proudových chráničů vy­baveny; jejím původním účelem bylo změřit napětí na uzemnění při průchodu tohoto vy­bavovacího proudu při uplatnění proudové­ho chrániče v sítích TT). Z tohoto hlediska je měření napětí na odporu ochranného vo­diče značně nepřesné, takže při neporušeném propojení ochranného vodiče by měl měřicí přístroj ukázat hodnotu naměřeného napětí 0 V, čímž by se prokázala spojitost ochran­ného vodiče.
(pokračování)
 
 
Obr. 1. Ilustrační foto k elektrické instalaci ve zdravotnictví (otázka 1)
Obr. 2. Příklad tabulky pro označení prostupu