Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo
tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Aktuality

Praha otestuje elektrobus s dynamickým dobíjením Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil výstavbu trolejového vedení v Prosecké ulici.…

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), http://www.in-el.cz
 
Otázka 1:
Firma, která má realizovat rekonstruk­ci (jde o instalaci ve zdravotnictví) poža­duje, aby přívodní kabel CYKY 3× 70 + + 50 mm2, který je uložen v zemi, měl im­pedanci nejvýše 0,15 Ω. Prosím o radu, jakou měřicí metodou lze zjistit, zda daný kabel má požadovanou impedanci.
 
Odpověď 1:
Jde-li jenom o impedanci smyčky tvoře­né pouze daným kabelem CYKY 3× 70 + 50, tzn. jednou (fázovou) žilou průřezu 70 mm2 a druhou žilou (která zřejmě předsta­vuje vodič PEN) o průřezu 50 mm2, posta­čuje spojit obě tyto žíly na jednom konci a na druhém konci změřit elektrický odpor mezi žilou o průřezu 70 mm2 a žilou o prů­řezu 50 mm2. Pro měření je třeba použít mě­řicí přístroj odpovídající ČSN EN 61557-4 ed. 2 (Elektrická bezpečnost v nízkonapěťo­vých rozvodných sítích se střídavým napě­tím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 4: Odpor vodičů uzemnění, ochranné­ho pospojování a potenciálového vyrovnání), která platí pro přístroje pro měření odporu vo­dičů uzemnění, ochranného pospojování a po­tenciálového vyrovnání. Odpor smyčky toho­to kabelu délky 100 m by měl být za stude­ného stavu 0,062 Ω. Indukční reaktanci není v podstatě třeba uvažovat, protože ta je pro celý kabel přibližně 0,016 Ω, takže celková impedance uvedené smyčky daného kabelu je Zs = 0,064 Ω. Za maximální provozní teploty kabelu 70 °C by uvedená impedance neměla být větší než 0,0765 Ω. Z toho vyplývá, že požadavek na im­pedanci smyčky splňuje daný kabel při délce do 196 m.
 
Při měření impedance smyč­ky na zakončení uvedeného pří­vodního kabelu, který by byl již připojen k distribuční síti, by se měl podle ČSN 33 2000-6 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize) použít přístroj pro měření impedan­ce smyčky odpovídající ČSN EN 61557-3 ed. 2 (Elektric­ká bezpečnost v nízkonapěťo­vých rozvodných sítích se stří­davým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnos­ti prostředků ochrany – Část 3: Impedance smyčky). Protože uvedené přístroje mají měřicí rozsah obvykle až od 0,15 Ω a poměrně velkou nejistotu (dří­ve chybu) měření, považuje se uvedené měření pouze za infor­mativní a výsledek je třeba po­depřít ještě výpočtem impedan­ce dané smyčky (obdobně, jak již bylo naznačeno výše – nebo ještě přesněji, jak je to v informačním systé­mu v tematické skupině Praktické pomůcky v oddíle Výpočet impedance poruchové smyč­ky a poruchového proudu; jde o soubor s kon­covým číslem 101401, kde je také ke stažení tabulka v Excelu, ve které po dosazení vyjde výsledná impedance smyčky).
 
Samozřejmě se operuje s tím, že existují přístroje, které jsou schopny měřit menší im­pedance smyčky s větší přesností. Jejich cena však podle našeho názoru není úměrná účelu, o který Vám jde.
 
Otázka 2:
Klimatizační jednotka je připojena ka­belem CYKY 5× 6 o délce 80 m. Jištění jis­tičem D/32 A. Změřená impedance vypína­cí smyčky je 0,65 Ω (na začátku vedení je 0,1 Ω). Případný zkratový proud v obvodu je 230/0,65 = 353,8 A. Aby byla zajištěna podmínka vypnutí jističe D v předepsané době, musí být zkratový proud větší než 640 A, a to ještě neuvažuji bezpečnostní či­nitel. Řešením by bylo doplnit obvod prou­dovým chráničem s citlivostí 300 mA. Podle ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 pozn. k článku 411.4.4 je vybavovací proud proudových chráničů 5In(tj. 5 × 0,3 A). Vzhledem k ne­dostatku místa v rozváděči (jde o doplnění čtyř kusů) bych rád vybavil rozváděč chrá­ničovým relé PRF 300 mA s průvlekovým měřicím transformátorem Moeller. Toto relé by vypnulo hlavní jistič. Mohu usta­novení jmenovaného článku z ČSN použít i na tuto soupravu?
 
Odpověď 2:
Chráničová relé typu PFR s průvlekový­mi transformátory jsou zařazena mezi prou­dové transformátory a (při splnění přísluš­ných podmínek) nic nebrání jejich použití jako ochranného prvku k zajištění automa­tického odpojení v síti TN podle čl. 411.4.5 ČSN 33 2000-4-41:2007 (Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bez­pečnost – Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem).
 
Otázka 3:
Revizní technik (RT) je povinen sle­dovat trasu instalací i z hlediska požár­ní ochrany. RT je vzdělán v elektrotechni­ce, ale nikoliv v požární bezpečnosti, jak správně postihuje norma na revize. Podle mého názoru k tomu musím dostat podkla­dy a měl bych při pravidelné revizi zkont­rolovat, zda organizace pověřenou osobou toto kontroluje jedenkrát za rok a zda pro­stupy jsou označeny tabulkou (viz obr. 2). Prosím o sdělení, které předpisy či normy toto ukládají a co bych měl k tomu a pod­le čeho dostat.
 
Odpověď 3:
Souhlasíme s Vámi, že od revizního tech­nika elektro se podle platných předpisů a no­rem nevyžaduje, aby byl odborníkem na po­žární bezpečnost. V tomto smyslu jsou také koncipována ustanovení příslušných norem týkajících se revizí elektrických instalací a zařízení.
 
Odpověď na Vámi uvedenou otázku je vy­jádřena bodem f) čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize), který uvádí, že tam, kde je to účel­né, musí prohlídka zahrnovat ověření vol­by předmětů, zařízení a ochranných opatře­ní přiměřených k vnějším vlivům. K tomu je doplněna ještě poznámka vysvětlující, že (např. pro vnější vliv CB2 – šíření požáru) se při revizi ověřuje, zda je použito zařízení vyrobené z materiálu, který zpomaluje ší­ření požárů, jejichž příčinou nebyla porucha elektrické instalace, a který předepisuje pro­jekt vypracovaný firmou zodpovídající za správnost navržených opatření. To, že pra­covník vykonávající revizi musí mít k dispo­zici příslušné podklady a informace, se opírá o čl. 61.1.2 ČSN 33 2000-6 a o čl. 4.1 ČSN 33 1500 (Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení).
 
Podle našeho názoru tedy RT ověřuje, zda jsou splněny požadavky na elektrickou insta­laci předepsané z požárního hlediska projek­tem. Toto ověření je možné uskutečnit ob­dobným způsobem, jak je to vysvětleno v po­známce N1 k čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6 pro provedení protipožárních přepážek. Nejsou-li příslušné podklady k dispozici, uvede RT do závěru revizní zprávy buď že z požárního hlediska nebyla elektrická instalace ověřena, nebo (pokud by se skutečný stav jevil jako ne­bezpečný) by s vydáním revizní zprávy měl počkat, dokud se stanoviska k dané otázce ne­vyjasní – viz pozn. k bodu f) čl. 61.2.3 ČSN 33 2000-6.
 
Komentář k odpovědi 3:
Ono je to vše takové složi­té a mimo vliv RT. Abych mohl vůbec něco posoudit, tak by mělo být zřejmé, kde a jak jsou definovány samostatné požár­ní úseky. To by měla mít v po­žární dokumentaci organizace (pokud něco takového vlastní). Ovšem, když se zmíníte o tom­to dokladu, často nikdo neví, co to ten samostatný požární úsek je. Zabezpečovat se musí pro­stupy apod. tam, kde dochází k přechodu z jednoho požár­ního úseku do druhého, a musí být stanovena požární odolnost – 15, 30, 60, 120 min (ale to už se na vás dívají jako na Alenku v říši divů). Domnívám se, že by tato otázka zasloužila více pozornosti s rozborem, jaká dokumen­tace musí být RT předložena a s jakými pa­rametry, zejména pro vykonání pravidelné revize. Zatím jsou tato ustanovení v normě bohužel vágní a slouží pouze k postihování RT za neposouzení. Mělo by to být tak, aby RT, který nedostane příslušné vyjmenova­né a přesně definované podklady, mohl jed­noznačně uvést, že je nedostal (jako např. protokol o určení vnějších vlivů) a co tím provozovatel nade vší pochybnost porušil.
 
Doplnění odpovědi 3:
Naprosto s Vámi souhlasíme. Jde o nové požadavky, s jejichž ověřováním technické normy pro revize elektrických instalací ne­počítají. Neuvažují s tím, že by RT měl být navíc ještě požárním specialistou. Podle naše­ho názoru by mělo stačit, když RT v případě, že příslušné podklady (projektová dokumen­tace týkající se zajištění proti požáru) nebu­dou k dispozici, uvede tuto skutečnost do re­vizní zprávy s konstatováním, že revize toto hledisko neověřovala. Ani pokud bude doku­mentace po požární stránce v pořádku, není RT povinen podrobně kontrolovat opatření na ochranu před požárem. Tento postup je v sou­ladu s pokyny pro vykonávaní výchozích re­vizí elektrických instalací z hlediska nebez­pečí požáru uvedenými v čl. C.61.2.3 b) ČSN 33 2000-6. Ve vysvětlující pozn. N k tomuto článku se k tomu ještě uvádí, že osoba vyko­návající revizi z hlediska uvedených protipo­žárních opatření upozorní pouze na ty zjevné nedostatky, které v tomto ohledu může z hle­diska své odborné způsobilosti zjistit.
 
Otázka 4:
Prosím o sdělení, v jakých lhůtách a podle jaké normy revidovat stavební vý­tahy (výtah nebo vrátek se napevno insta­luje a po dokončení stavby se přemístí na jinou stavbu). ČSN 33 1600 ed. 2 řeší pou­ze nepřipevněné spotřebiče.
 
Odpověď 4:
Elektrické stavební výtahy jsou součástí prozatímního zařízení staveniště, a revidují se tedy ve lhůtách stanovených v tab. 1 ČSN 33 1500:1990 (Elektrotechnické předpisy. Revi­ze elektrických zařízení), tzn. ne později než jednou za půl roku.
 
Otázka 5:
Sdělte, prosím, lhůty revizí elektrických pracovních strojů typu sloupový zvedák 5 t, zvedák pístový, nůžkový zvedák, elek­trický utahovák matic kol, válcová zkušeb­na brzd, Huger stroj na obrábění kotou­čů – to vše je v prostoru opravny autosa­lonu, kde je projektem stanoveno prostředí jako normální (AA5, AB5, AC1, AE1, AF1, AM1, BA1, CA1, CB1).
 
Odpověď 5:
Nepředepíše-li výrobce daného strojní­ho zařízení ve své průvodní dokumentaci něco jiného, vztahují se na pravidelné revize elektrických zařízení strojních zařízení lhů­ty uvedené v ČSN 33 1500:1990. Tyto lhů­ty se určují podle vnějších vlivů prostředí, jak jsou uvedeny v tab. 1 nebo v příloze 2 zmíněné normy. Pro vnější vlivy normální jsou předepsány lhůty pravidelných revizí elektrických zařízení v délce pět let. Kro­mě toho je ovšem třeba (viz nařízení vlá­dy č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a ná­řadí) podrobovat uvedená technická zaříze­ní pravidelným kontrolám v rozsahu stano­veném v dokumentaci výrobce nebo, není-li tato dokumentace k dispozici, tak v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnost­ním předpisem v ročních lhůtách – nestano­ví-li průvodní dokumentace nebo norma či zvláštní právní předpis jinak.
 
Podotýkáme, že toto je náš názor, který nemusí být totožný s názory jednotlivých or­gánů a organizací dozoru.
 
Otázka 6:
V provozu dřevařské výroby je celý ob­jekt napájen přes proudové chrániče. Toto platí i pro strojní zařízení. Jde o vzdále­nosti mezi motory a rozvodnou zhruba 30 až 60 m. Problém je, jak změřit impe­danci poruchové smyčky u těchto obvodů, kde není přiveden střední (nulový) vodič.
 
Je možné použít v takovém přípa­dě alternativní metodu, uvedenou v ČSN 33 2000-6, změřením Zs na začátku mě­řeného obvodu a poté změřit nebo vypo­čítat odpory fázového a ochranného vodi­če, přepočítat takto zjištěné odpory s ohle­dem na zvýšení teploty a přičíst je k Zsna začátku obvodu? Jde o průřezy vodičů 25 až 50 mm2.
 
Odpověď 6:
S Vaším návrhem na zjištění přesné hod­noty impedance smyčky výpočtem (obdob­ně, jak je to uvedeno v čl. C.61.3.6.3 ČSN 33 2000-6) je možné souhlasit, i když (po­kud je nám známo) existují i přístroje ověřují­cí funkci proudových chráničů, které (s ome­zenou přesností) změří i impedanci smyčky. (Podotýkáme, že z principu ochrany auto­matickým odpojení v síti TN vyplývá, že ke změření impedance poruchové smyčky není třeba nulový vodič, ale pouze příslušné vo­diče fázový a ochranný.)
 
K Vámi navrženému postupu doporu­čujeme ověřit spojitost ochranného vodiče. K tomu je možné buď změřit odpor ochran­ného vodiče přímo, nebo změřit napětí na ne­živé části při jmenovitém vybavovacím rezi­duálním proudu předřazeného proudového chrániče (touto funkcí jsou některé přístroje na ověřování funkce proudových chráničů vy­baveny; jejím původním účelem bylo změřit napětí na uzemnění při průchodu tohoto vy­bavovacího proudu při uplatnění proudové­ho chrániče v sítích TT). Z tohoto hlediska je měření napětí na odporu ochranného vo­diče značně nepřesné, takže při neporušeném propojení ochranného vodiče by měl měřicí přístroj ukázat hodnotu naměřeného napětí 0 V, čímž by se prokázala spojitost ochran­ného vodiče.
(pokračování)
 
 
Obr. 1. Ilustrační foto k elektrické instalaci ve zdravotnictví (otázka 1)
Obr. 2. Příklad tabulky pro označení prostupu