Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

 

V tomto případě je třeba se řídit poža­davky ČSN EN 61400-1 ed. 2 (Větrné elekt­rárny – Část 1: Návrhové požadavky). Podle této normy je výrobce větrné elektrárny po­vinen dodat instrukce pro uvádění do provo­zu, které musí obsahovat i postup počáteční­ho připojení větrné elektrárny do elektrické soustavy i postupy pro zkoušení větrné elek­trárny. Výrobce je povinen dodat i provozní návod i návod na údržbu elektrárny. Tento ná­vod by měl po elektrické stránce obsahovat úplný plán a schémata elektrického zapojení, jakož i postupy pro kontrolu funkce ochran­ných podsystémů.

 

O zkouškách elektrické bezpečnosti v tom smyslu, jak se vykonávají při výcho­zích a pravidelných revizích jiných běžných elektrických zařízení a instalací, se tato nor­ma v podstatě nezmiňuje. Z tohoto hlediska je možné považovat za samozřejmé, že se při elektrické revizi ověří izolační stav zařízení (generátoru, vedení a celé instalace i s elek­trickými předměty) a ochranné pospojování. Dále se vykonají kontroly předepsané v této normě a kontroly na elektrickém zařízení (ge­nerátoru a jeho zabezpečovacích systémech), které jsou předepsány výrobcem.

 

Takže jinými slovy předpokládáme, že elektrická revize bude součástí celkové kont­roly, na níž se budou podílet specialisté z dal­ších oborů (budou se kontrolovat mechanické části, ověřovat postupy při opětovném uvádě­ní elektrárny do provozu, diagnostické postu­py a návody na odstraňování poruch).

Revizní lhůta malé fotovoltaické elek­trárny není určena ani v ČSN 33 2000-7--712:2006 (Elektrické instalace budov – Část 7-712: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Solární fotovoltaické (PV) napá­jecí systémy), ani není jednoznačně stanove­na v ČSN 33 2000-6:2007 (Elektrické insta­lace nízkého napětí – Část 6: Revize), která platí pro revize elektrických instalací.

 

V ČSN 33 2000-6:2007 je stanoveno, že lhůty pravidelných revizí instalace se musí určit podle druhu instalace a zařízení, jejího použití a způsobu provozu, četnosti a kvality údržby a s ohledem na vnější vlivy, kterým je instalace vystavena. To jsou tedy okolnosti, které by při stanovení revizní lhůty měly být určeny již v rámci projektové přípravy dané­ho zařízení nebo instalace.

 

Jako určité vodítko při stanovení lhůt mo­hou sloužit konkrétní lhůty stanovené v ČSN 33 1500:1991 (Elektrotechnické předpisy. Re­vize elektrických zařízení). V tab. 1 a v tab. uvedené v příloze 2 této normy je stanovena pro elektrická zařízení provozovaná v pro­středí venkovním (nověji vně budovy) čtyř­letá lhůta pro vykonávání pravidelných re­vizí. To je tedy lhůta, která by podle našeho názoru neměla být překročena ani pro pravi­delné revize malých fotovoltaických elektrá­ren. Pro začátek ovšem doporučujeme lhůtu první revize zkrátit např. na dva roky, aby se zjistilo, jak je zařízení opotřebované. Podle konkrétního stavu zařízení se pak rozhodne, zda postačí lhůta následujících pravidelných revizí čtyři roky nebo zda je třeba ji zkrátit. Zkrácení revizní lhůty si ovšem může vyžádat na základě uvážení revizního technika i stav (opotřebování) zařízení (elektrárny) v průbě­hu jeho užívání.

 

Povinnost vykonávat pravidelné revize fo­tovoltaické elektrárny na soukromém objek­tu (pro který se pravidelné revize nepřede­pisují) vyplývá z toho, že elektrická energie je tomu, kdo ji vykupuje, dodávána v rámci smluvních vztahů opírajících se o energetic­ký zákon a navazující předpisy, které vyža­dující, aby elektrické zařízení bylo udržová­no ve stavu odpovídajícím právním předpi­sům a technickým normám.

Vámi navrhovaný postup odpovídá usta­novení článku 62.1.2 ČSN 33 2000-6:2007 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize), ve kterém se s uvedenou situací, kdy není k dispozici předchozí revize, počí­tá (uvádí se, že není-li k dispozici předchozí zpráva, je třeba provést podrobnější přezkou­mání). V daném případě by se nejednalo ani o výchozí, ani o pravidelnou revizi, ale o revi­zi mimořádnou (viz změna 4 ČSN 33 1500), při níž by se vyšlo z vysvětlení v předmlu­vě k ČSN 33 2000-1 ed. 2:2009 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice), že zařízení provedená a provozova­ná podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizována, lze ponechat v provozu beze změny (odpovídají-li i nadále předpisům, podle kterých byla tato zařízení zřizována a provozována), nemají-li závady, jež by ohrožovaly zdraví, ani nejsou nebez­pečná životu a neohrožují bezpečnost věcí.

Podle našeho názoru údaj 0,46 zobraze­ný na displeji vypovídá o tom, že skuteč­ná hodnota, která je dána rozmezím 0,46 Ω (0,046 + 0,02), se nachází mezi hodnotami:

0,46 – (0,046 + 0,02) = 0,394 Ω

0,46 + (0,046 + 0,02) = 0,526 Ω

 

To znamená, že naměřený odpor není vět­ší než 0,526 Ω, a není menší než 0,394 Ω.

 

K mírně odchylnému výsledku od Vašeho jsme došli proto, že hodnotou 1D (D = digit či dílek) uvažujeme na druhém desetinném místě – tedy 0,01, zatímco Vy jste počítal

 

s hodnotou 1D na třetím desetinném místě, tedy 0,001 (jako 2D jste připočítával 0,002, zatímco my jsme připočítali hodnotu 0,02). Nikde jsme totiž nenalezli údaj, že by displej ukazoval uvedenou hodnotu odporu na tři de­setinná místa.

 

Hodnotu 0,086 Ω, kterou přístroj může ukazovat u velmi malých hodnot odporů, považujeme spíše za orientační, protože je mimo pracovní rozsah měřicího přístroje, a vlastně jenom prokazuje, že skutečná hod­nota odporu je menší než minimální hodnota měřicího pracovního rozsahu 0,15 Ω.

Souhlasíme s Vámi. Není-li lednice při­pevněna nebo trvale zajištěna na určitém mís­tě (není např. vestavěna ve stěně nebo jiným způsobem zajištěna tak, že ji běžnými pro­středky nelze přemístit), jde o nepřipevněný spotřebič, a tudíž pro její pravidelné revize platí lhůta dvacet čtyři měsíců.

 

Dovolujeme si však připomenout pozn. 8 pod tab. 1 normy ČSN 33 1600 ed. 2:2009 (Revize a kontroly elektrického ručního ná­řadí během používání), že provozovatel může lhůty revizí na základě analýzy rizik stano­vit i odlišně (shledá-li větší ohrožení vnější­mi vlivy v daném místě používání, měl by stanovit lhůty revizí kratší a naopak tam, kde ke zvýšenému ohrožení spotřebiče nedochá­zí, může lhůty i prodloužit).

To, na co se zaměřit při revizi elektrické­ho zařízení, popř. elektrické instalace z hle­diska požární bezpečnosti staveb, je zřejmé z ČSN 33 2000-6:2007 (Elektrické instala­ce nízkého napětí – Část 6: Revize). Tam je v čl. 61.1.2 uvedeno, že pracovníci provádě­jící revizi musí mít k dispozici informace po­žadované v čl. 514.5 (schémata zapojení či jiné dokumenty s údaji o obvodech) normy ČSN 33 2000-5-51 (Elektrická instalace bu­dov – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy), jakož i dal­ší informace potřebné pro vykonání výcho­zí revize. Těmi dalšími informacemi se prá­vě rozumějí mj. i informace o opatřeních na ochranu před šířením ohně.

 

V čl. 61.2.3 uvedené normy je v pozn. N1 k bodu b), týkajícího se protipožárních pře­pážek, uvedeno:

„Za to, že protipožární přepážky a další opatření na ochranu před šířením ohně jsou řádně provedeny, zodpovídá dodavatelská fir­ma, která montáž těchto opatření prováděla. Osoba provádějící výchozí revizi se přesvěd­čí, že k zamýšlenému uvedení do provozu bylo vydáno potvrzení této firmy, že tato opatření jsou provedena v souladu s příslušnými před­pisy a technickými normami.“

 

Obdobně v pozn. N2 k bodu f) zmíněné­ho čl. se vysvětluje:

„Od osoby provádějící výchozí revizi se nevyžaduje, aby uvedené ověření provedla pro každý vnější vliv úplně vyčerpávajícím způ­sobem; např. pro vnější vliv CB2 – šíření po­žáru, se při revizi ověřuje, zda je použito za­řízení vyrobené z materiálu, který zpomaluje šíření požáru, jehož příčinou nebyla porucha elektrické instalace, a který předepisuje pro­jekt vypracovaný firmou, která za správnost navržených opatření zodpovídá. V případech pochybností se v revizní zprávě upozorní na potřebu ověření těchto opatření předepsa­ných v projektu. Kdyby se skutečný stav jevil jako nebezpečný, je nutné s vydáním zprávy o výchozí revizi počkat, dokud se stanoviska v dané otázce nevyjasní.“

 

V tomto ohledu revizní technik nesuplu­je projektovou firmu, ale měl by kontrolovat, zda provedení elektrické instalace odpovídá projektu, který musí brát zřetel i na požár­ní hlediska. Pouze v případech naprosto zřej­mých odchylek od požadavků stavebních no­rem (např. ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804) by měl ve zprávě upozornit na možné ne­srovnalosti v projektu. Požadavek na potvr­zení o řádném provedení protipožárních pře­pážek (podle poznámky k čl. 61.2.3b) pat­ří také mezi doklady, které jsou požadovány jako podklady pro provedení výchozí revi­ze v čl. 4.1 ČSN 33 1500:1990 (Elektrotech­nické předpisy. Revize elektrických zaříze­ní). Kromě uvedených vysvětlení je v ČSN 33 2000-6 ještě v pozn. 3 k čl. 61.3.3, týkají­cího se izolačního odporu elektrické instala­ce, upozorněno na to, že v místech s nebez­pečím požáru by se měl izolační odpor měřit nejen mezi pracovními vodiči a ochranným vodičem, ale i mezi pracovními vodiči navzá­jem. Z hlediska celkového provedení instalace bychom považovali za nutné kontrolovat, zda dodávka elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru, skutečně při požáru funkční zůstanou (předepisuje to vy­hláška č. 268/1998 Sb., o technických poža­davcích na stavby). To se týká nejen provede­ní těchto rozvodů (kabelů, instalačních trubek, lišt apod.), ale také především toho, zda při vypnutí elektrických zařízení nebudou vypnu­ty také příslušné obvody. Není-li dokumenta­ce z hlediska požární bezpečnosti k dispozi­ci, uvede to revizní technik do závad a pokud mu tento nedostatek brání ve vykonání revi­ze elektrické instalace z požárního hlediska, uvede to rovněž do revizní zprávy.

Pravidelná revize hromosvodu zřízeného v době platnosti ČSN 34 1390:1969 (Elektro­technické předpisy ČSN. Předpisy pro ochra­nu před bleskem) se vykonává podle ČSN 34 1390:1969.

 

V čl. 6.1.2 ČSN 33 1500:1990 se také uvádí:

„Pokud se týká revize ochrany před bles­kem (hromosvodu), musí být v závěru zprá­vy o revizi uvedeno, zda její provedení od­povídá normě platné v době jejího zřízení a zda její součásti jsou v dobrém funkč­ním stavu.“

Rovněž lhůty revizí se pro takovéto starší hromosvody řídí tab. 1 ČSN 33 1500:1990. Co se týká hromosvodů zřízených již podle nového souboru ČSN EN 62305 (Ochrana před bleskem), postupuje se podle čl. E.7 in­formativní přílohy E ČSN EN 62305-3:2006, jak je rovněž uvedeno v ČSN 33 1500:1990 v příloze 2. Uvedená doplnění byla do ČSN 33 1500:1990 zavedena změnou Z4 z r. 2007.

Neznáme ani rozsah funkcí zařízení, na kterém jste dělali úpravy, ani rozsah usku­tečněných úprav. Také nevíme, jakým způ­sobem může při chybné funkci toto zařízení ohrožovat bezpečnost. Přesto však doporu­čujeme, abyste v uvedeném případě vykonali před znovuuvedením linky do provozu nejen revizi elektrické instalace jednotlivých stanic linky podle ČSN 33 1500:1990 (Elektrotech­nické předpisy. Revize elektrických zařízení), ale i kontrolu bezpečnosti jejich provozu pod­le nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, pří­strojů a nářadí.

 

Jak uvádí ČSN 33 1500:1990, čl. 2.2, re­konstruovaná elektrická zařízení je možné uvést do provozu jen tehdy, byl-li jejich stav ověřen výchozí revizí. Přinejmenším je tře­ba např. ověřit, zda malé napětí obvodu, do kterého se zasahovalo, je skutečně bezpečné (tj. zda splňuje požadavky na napětí SELV či PELV – tj. zda je napájeno z bezpečnostní­ho ochranného transformátoru či obdobného zdroje nebo zda splňuje požadavky na napě­tí FELV). Dále zda např. nová instalace ne­ovlivnila bezpečnost prvků, které jsou z ní napájeny (záleží na tom, zda jde o řídicí ob­vody). O tom, co je třeba zkontrolovat a vy­zkoušet, je třeba rozhodnout na základě vy­hodnocení rizik ohrožení bezpečnosti na da­ných pracovištích.

Ve smyslu pozn. 5 k tab. 1 ČSN 33 1600:2009 (Revize a kontroly elektrického ručního ná­řadí během používání), kde se uvádí, že pro odpojitelné přívody se při stanovení lhůt pra­videlných revizí použijí stejné lhůty jako pro spotřebič, se kterým se používají, se i pro re­vize prodlužovacího přívodu, pro nějž je jed­noznačně identifikováno, že se používá pou­ze s daným spotřebičem, např. s počítačem, použijí stejné lhůty jako pro daný spotřebič. Není-li však u prodlužovacího přívodu jed­noznačně určeno použití výhradně s určitým spotřebičem, použijí se pro jeho revize stej­né lhůty, které jsou uvedeny pro spotřebiče držené v ruce.

Podle čl. 2.4 ČSN 33 1500:1990 (Elek­trotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení) je možné pro účely nezbytných měření a zkoušek uvést elektrická zaříze­ní pod napětí ještě před ukončením výchozí revize. Musí však být učiněna taková opat­ření, aby uvedením pod napětí nebyla ohro­žena bezpečnost.

 

Případ, kdy je elektrické zařízení uvedeno do provozu před svým předáním, jež musí být provedeno podle platných předpisů, považu­jeme za protiprávní. Podle platných právních předpisů je možné technická zařízení (a sa­mozřejmě i výrobky) uvést do provozu, až když je řádným způsobem prokázáno, že za­řízení je bezpečné. (Viz např. nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší poža­davky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, kde podle § 4 se před uvedením do provozu vyko­nává kontrola bezpečnosti provozu zařízení, nebo čl. 2.1 ČSN 33 1500:1990, podle něhož je možné nová elektrická zařízení uvést do pro­vozu pouze tehdy, byl-li jejich stav z hlediska bezpečnosti ověřen výchozí revizí, popř. ově­řen a doložen dokladem v souladu s požadav­ky stanovenými zvláštními právními předpisy.)

České technické normy (ČSN) jsou pod­le zákona č. 22/1997 Sb., o technických po­žadavcích na výrobky, dokumenty schvále­né pověřenou právnickou osobou, a nejsou obecně závazné. Závaznými se stanou, bu­dou-li uvedeny nebo bude-li na ně uvedena odvolávka v některém právním dokumentu (např. ve smlouvě apod.). Jinak se plnění po­žadavků ČSN považuje za běžnou technickou zvyklost a z tohoto hlediska se také odchyl­ky od těchto požadavků posuzují. V tomto smyslu je podstatné, aby byl splněn přede­vším cíl technických norem, v daném pří­padě je to zajištění bezpečnosti na pracoviš­ti, jak to vyžadují příslušné právní předpi­sy – podle § 4 odst. 1 c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnos­ti a ochrany zdraví při práci, musí být stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a ná­řadí pravidelně a řádně udržovány, kontrolo­vány a revidovány. Nevylučuje se však zajiš­ťovat uvedené požadavky i jiným způsobem, než je stanoveno v technické normě, je však nutné tento jiný způsob odpovídajícím způ­sobem zdůvodnit. V tomto smyslu je v nové ČSN 33 1600:2009 (Revize a kontroly elek­trických spotřebičů během používání), která nahradí dosavadní ČSN 33 1600:1994 a ČSN 33 1610:2005 v poznámce pod tab. 1 uvede­no, že lhůty pravidelných revizí mohou být stanoveny na základě analýzy rizik odlišně.

 

Podotýkáme ovšem, že analýza rizik ne­znamená, že se lhůty prodlouží pouze proto, že „se to nestihne“. Je však možné rozdělit nářadí a spotřebiče do skupin podle způso­bu jejich používání a vyhodnotit, u kterých je větší nebezpečí poškození – tyto pak revi­dovat v kratších lhůtách (z hlediska vytíže­ní mohou být požadovány i kratší lhůty než podle normy). U spotřebičů, které jsou např. méně používány, lze určit lhůty delší.

To, jak s revizemi v obytném domě, vy­plývá z ČSN 33 1500:1990 (Elektrotechnic­ké předpisy. Revize elektrických zařízení) a z ČSN 33 2000-6:1997 (Elektrické instala­ce nízkého napětí – Část 6: Revize).

 

Podle tab. 1 ČSN 33 1500:1990 i podle tab. v příloze 2 této normy platí pro zděné obytné budovy lhůta pravidelných revizí pět let (tato lhůta může být podle čl. 3.3 uvedené normy prodloužena až na dvojnásobek, je-li pro budovu vypracován řád preventivní údrž­by, kdy pravidelnými kontrolami a údržbou elektrických zařízení je zajišťována bezpeč­nost). Uvedená lhůta se nevztahuje na bytové prostory a příslušenství bytu. Uvedená pětile­tá lhůta platí pro provedení vnitřních elektric­kých rozvodů odpovídajících současným po­žadavkům (zatížitelnost, průřez středního vo­diče atd.). Pro hlavní domovní vedení, vedení na komunikacích (schodištích, chodbách) a ve společných prostorech bytových domů, jež byla provedena podle dříve platných po­žadavků, které neodpovídají v současné době uplatňovaným zásadám pro vnější vliv BD 2, se doporučují revizní lhůty dva roky. Pro ve­dení na komunikacích a ve společných pro­storech bytových domů pro invalidy a s ho­lobyty se doporučují revizní lhůty jeden rok (viz pozn. 4 k tab. v příloze 2 ČSN 33 1500). Článek 62.2.1 ČSN 33 2000-6:1997 ještě uvádí, že revize elektrické instalace v by­tech, obydlích a příbytcích se důrazně dopo­ručuje při výměně nájemníků nebo majitelů. Pozn. N2 k tomuto článku k uvedené otázce ještě doplňuje, že vykonávání pravidelných revizí odběrných elektrických zařízení bytů, obydlí a příbytků není v ČR předepsáno, je však vhodné, účelné a žádoucí tyto revize po dohodě s vlastníkem nemovitosti vykonávat. Zejména se považuje za účelné vykonat revi­zi při zvýšení hodnoty rezervovaného příko­nu (při zvýšení jmenovité hodnoty hlavního jističe před měřicím zařízením), v některých případech i při změně uživatelů bytů, obyd­lí a příbytků (změně odběratelů elektřiny), tj. v případech vyžadujících uzavření nové smlouvy o dodávce elektřiny.

(pokračování)