Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Nová norma pro revize ČSN 33 2000-6

Ing. Michal Kříž, IN-EL, spol. s r. o.
 
S účinností od 1. října 2007 vstoupila v platnost nová norma pro revize elektrických instalací nízkého napětí ČSN 33 2000-6 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6: Revize. Tato norma je zaměřena na vykonávání výchozích a pravidelných revizí v elektrických instalacích a na vypracování zpráv o revizích. Revize, a to výchozí i pravidelné, se vykonávají pro ověření, zda je elektrická instalace z hlediska bezpečnosti vyhovující. To se považuje u výchozích revizí elektrických instalací za prokázané, vyhovuje-li daná instalace souboru norem ČSN 33 2000. U pravidelných revizí se považují za bezpečné i elektrické instalace odpovídající předpisům a normám, podle kterých byla tato zařízení zřizována a provozována ( jestliže se ovšem ustanovení těchto předpisů a norem nepovažují v době vykonávání revizí již z hlediska bezpečnosti za zastaralá).
 

Odpovědnost za elektrické zařízení – právní předpisy

Za stav majetku má odpovědnost v podstatě ten, kdo jej spravuje. K tomu přistupuje odpovědnost zaměstnavatele za své zaměstnance. Proto se musí jednak majitel, jednak také zaměstnavatel starat o stav svého majetku, a tedy i o stav elektrického zařízení. Od něj však není možné očekávat, že by byl schopen jako laik v oblasti elektrotechniky posoudit stav elektrického zařízení. K tomu je určena osoba, která mu informace o stavu jeho elektrického zařízení poskytne. Touto osobou je ve vztahu k elektrickému zařízení podle českého právního řádu revizní technik.
 
Úroveň technických zařízení celosvětově roste a tomu odpovídá i vývoj požadavků na revize elektrických zařízení. Nicméně se zatím, pokud je známo, nenašel výrobce složitějšího elektrického zařízení nebo spotřebiče, který by se podepsal pod to, že jeho zařízení není nutné v určitém intervalu revidovat, popř. kontrolovat. Takže povinnost revidovat elektrická zařízení v pravidelných intervalech, stejně jako povinnost uvést do provozu jen elektrické instalace, které jsou zrevidovány, zůstává v právních předpisech zakotvena.
 

Odpovědnost výrobce

Především výrobce má povinnost uvádět na trh (uvedením na trh se rozumí i uvedení do provozu ve vlastním závodě) pouze bezpečné výrobky. Tuto povinnost mu ukládá především zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků. Přísné požadavky na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí a na kterých má stát (tj. i EU) zvláštní zájem, ukládá zákon č. 22/1997 Sb. a jeho prováděcí předpisy (zde je třeba uvést, že elektrická instalace zatím pod uvedený soubor předpisů nespadá, avšak na její realizaci musí být použity bezpečné výrobky splňující požadavky již uvedených předpisů). Dalším právním dokumentem (s určitými omezeními – zejména v souvislosti s novějším nařízením vlády č. 378/2001 Sb., pro bezpečný provoz technických zařízení) je stále ještě platná vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanovují základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. A to je právě ta vyhláška, která předepisuje, že stroje a technická zařízení (kam spadají i elektrické instalace) mohou být uvedeny do provozu, jen odpovídají-li příslušným předpisům a byly-li na nich vykonány předepsané kontroly, zkoušky a revize.
 

Pracovněprávní odpovědnost

Z hlediska pravidelných revizí je to zákoník práce, který platí jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance a který jim ukládá povinnosti z hlediska bezpečnosti zařízení a jeho udržování. Na zákoník práce navazuje několik dalších právních předpisů. Sem patří např. již jmenované nařízení vlády č. 378/2001 Sb., dále nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ale např. i nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanovuje vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, nebo zákony a vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů.  
 

Občanská odpovědnost

Je třeba mít na paměti i to, že z požadavků na vykonávání revizí není vyjmuta ani čistě soukromá sféra, jako je bydlení a provozování elektrických zařízení soukromými osobami, protože podle občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) každý odpovídá za škodu, kterou může, např. svým zařízením, způsobit.
 

Revize elektrických zařízení a technické normy

Technické normy upřesňují rámcové požadavky právních technických předpisů. Nestanoví-li to výrobce zařízení, určují normy, jakým způsobem, tedy i kdy se revize elektrických zařízení vykonávají.
 
Základní norma pro revize ČSN 33 1500 (Revize elektrických zařízení) upravuje více méně formální stránku revizí a v podstatě shrnuje to, co je o revizích uvedeno na různých místech právních předpisů, totiž kdy se vykonává výchozí revize, i to, že výchozí revize elektrických zařízení se nahrazuje patřičně doložitelnými zkouškami v případech továrně vyráběných výrobků. Toto je v současné době dáno již uvedenými zákony a nařízeními a je to každému zřejmé z označení CE na výrobcích. Výrobce přitom ke stanoveným výrobkům vydává prohlášení o shodě.
 
Dále jsou v ČSN 33 1500 uvedena ustanovení, která upřesňují, kdy se výchozí revize musí vykonávat a kdy ne, kdy se vykonává po částech, po opravě, nebo že se vykonává pouze tehdy, mění-li se jištění (jinak stačí kontrola s vyhotoveným záznamem a podpisem pověřeného pracovníka).
 
Podstatná část normy se věnuje pravidelným revizím a lhůtám jejich vykonává-ní. Norma předběhla dobu v tom, že umožňuje lhůty pravidelných revizí prodloužit až na dvojnásobek (vyjma zařízení v místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu), vykonává-li se na zařízeních pravidelná údržba s kontrolami doloženými zápisem. Tím se usnadňuje pozice organizací se zavedeným vlastním řádem pravidelné údržby. Pak je i na základě zápisů z kontrol snadnější vykonávání pravidelných revizí. (Mezinárodní norma IEC 60364-6-61 uznává pravidelnou údržbu jako rovnocennou náhradu vykonávání pravidelných revizí, nicméně v české praxi se k tomuto kroku nepřistoupilo – údajně proto, že by to odporovalo zákoníku páce.)
 
Lhůty revizí jsou stanoveny jednak s ohledem na prostředí, jednak podle druhu objektu, v němž je zařízení umístěno (nyní z hlediska vnějších vlivů). Přichází-li v úvahu více vnějších vlivů (prostředí i umístění zařízení), volí se lhůta podle nejpřísnějšího hlediska. Změna normy doplnila informativní přílohu, ve které jsou již dříve uváděné lhůty podle prostředí převedeny na lhůty podle vnějších vlivů v souladu především s ČSN 33 2000-3 (Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik).
 
Citovaná ČSN 33 1500 dále stanovuje podklady nutné k vykonávání revizí a základní postup vykonávání revize. Ten je v současné době upraven v návaznosti na předpisy pro technická zařízení (úkolem je ověřit základní požadavky bezpečnosti, stejně jako to ukládají nařízení vlády pro technická zařízení). Nové je to, že u složitých zařízení (např. strojních zařízení) je umožněno přizvat ještě specialisty příslušného oboru. Tím se v podstatě ukazuje, že elektrotechnik, tj. revizní technik elektro, sám není schopen komplexně posoudit celé zařízení bez znalosti všech souvislostí. Co se týče pravidelných revizí, jejich lhůty určené s ohledem na prostředí podle dříve platné ČSN 33 0300 byly již v souvislosti s vydáním ČSN 33 2000-6-61:2003 (Elektrické instalace budov – Část 6-61: Revize – Výchozí revize) převedeny na lhůty určené podle vnějších vlivů stanovených podle ČSN 33 2000-3. Účelem doplněné tabulky nebylo změnit lhůty stanovené podle dříve platné normy, ale umožnit určení těchto lhůt, jsou-li určeny vnější vlivy v souladu s ČSN 33 2000-3. To bude v současné době asi stále běžnější případ a lze předpokládat, že za určitou dobu již budou lhůty revizí určovány jenom podle vnějších vlivů. V této souvislosti byly doplněny některé další poznatky k pravidelným revizím nashromážděné od vydání ČSN 33 2000-6-61:1996 a získané i v souvislosti s doplněním informativní přílohy F evropské normy HD 384-6-61 a ČSN 33 2000-6-61:2003, jejichž vydání předcházelo vydání HD 60364-6:2007 zavedeného nyní v ČSN 33 2000-6.
 
Upravena byla vysvětlující poznámka k článku 2.1 uvádějící doklady o ověření zařízení, které nahrazuje výchozí revizi (označení CE, prohlášení o shodě, označení a dokumentace vyžadované zákonem č. 102/2001 Sb.).
 
V souladu s platnými právními předpisy se doplňuje, že kromě výchozích a pravidelných revizí se na elektrických zařízeních mohou, nebo dokonce v případech, kdy je to vyžadováno právním předpisem, musí vykonávat i mimořádné revize. Upozorňuje se také na postup revizí v souladu s EN 62305 (Ochrana před bleskem) systémů ochrany před bleskem.
 

Revize jako součást bezpečnostního systému

Na revize elektrických zařízení je nutné v kontextu s platnými předpisy pohlížet jako na jednu ze součástí celého rozsáhlého systému zajištění bezpečnosti technických zařízení, což je zase součástí ještě rozsáhlejšího systému zajišťování jakosti. Částečnou představu o tom může poskytnout tab. 1.
 

Výchozí revize

Výchozí revize elektrických zařízení i elektrických instalací se vykonává proto, že elektrické zařízení obecně nemusí být vždy jenom jediný výrobek a elektrické instalace téměř nikdy (kromě případů, kdy jsou např. součástí prefabrikovaných buněk) výrobkem nejsou. Elektrické instalace jsou sestaveny z mnoha výrobků, a přestože by tyto měly vyhovovat z hlediska bezpečnosti (viz zákon č. 22/1997 Sb. a související nařízení vlády č. 17/2003 Sb.), kterou zaručují jejich výrobci, nemusí být elektrická instalace sestavená z těchto výrobků zcela bezpečná. Není pravda, že by za odhalení všech nedostatků v elektrické instalaci zodpovídal revizní technik. Základem je správně projektovaná instalace. Zodpovědnost za správnost projektu a z toho vyplývající bezpečnost navržené instalace nese projektant. To je však v současné době pouze teoretický předpoklad, protože investoři většinou v rámci šetření vůbec nezadávají vypracování prováděcího projektu; to je obvykle velká chyba, protože tento přístup je možné tolerovat jen u zcela jednoduchých instalací. Z toho vyplývá, že firmy provádějící elektrickou instalaci obvykle zodpovídají nejen za samotné technické provedení instalací, ale i za její koncepci, což by však měl být úkol projektanta. Revizní technik nemůže provádět veškeré výpočty, které mají být uskutečněny v rámci projektu. Měl by však odhalit zásadní nedostatky (zcela nevhodné předřazení jisticích prvků, nevhodné průřezy vodičů apod.). Jinak je úkolem revize zkontrolovat dobré řemeslné provedení instalace zaručující její bezpečnost.
 
U výchozí revize je vhodné, aby byly zjištěné závady rozlišeny z hlediska bezpečnostní závažnosti. Doporučuje se rozlišovat:
  • formální závady (např. formální nedostatky v projektu),
  • technické nedostatky (např. není zajištěna selektivita jištění),
  • bezpečnostní závady (např. nesprávně přiřazené jištění),
  • bezpečnostní závady bezprostředně ohrožující (např. živé části přístupné dotyku elektrotechnicky laické veřejnosti).
U posledně jmenované závady by měl revizní technik učinit opatření k okamžitému odstranění nebezpečí (zabránění přístupu k živým částem, popř. vypnutí zařízení).
 

Pravidelné revize – informace o stavu zařízení

Z důvodů odlišných podmínek provozu i dalších vnějších vlivů jsou pro pravidelné revize elektrických instalací stanoveny různé lhůty pro jejich vykonávání. Je třeba připomenout, že účelem revize ani oprávněním revizního technika není zasahovat do činnosti elektrického zařízení, ale podat provozovateli elektrického zařízení srozumitelnou informaci (zprávu) o stavu jeho elektrického zařízení (instalace) a doporučit mu kroky k odstranění závad a zlepšení stavu především z hlediska bezpečnosti. Toto je nutné u pravidelných revizí. (U výchozí revize je třeba, aby se zařízení uvádělo do provozu v podstatě bez závady. Výjimečně se připouští odstranění drobných závad, které neohrožují bezpečnost, do určitého stanoveného termínu. Obecně se však, zejména u závad ohrožujících bezpečnost, uvádět termín odstranění závad nedoporučuje. Je to proto, aby revizní technik v případě poruchy, která nastala v termínu, do kterého odstranění závad požadoval, za ni nemohl být volán k odpovědnosti.)
 

Zpráva o revizi

Co se týče zprávy o revizi, je v ČSN 33 1500 stanoveno, co všechno má taková revize obsahovat. Nově – na mezinárodní, evropské i české úrovni, tj. v IEC 60364-6 a v HD 60364-6, a tudíž i v ČSN 33 2000-6 – je již předepsáno vypracování zprávy o revizi.
 
Nově jsou do zmíněné normy zařazeny přílohy uvádějící informativní postupy revizí domovních a bytových instalací i informativní vzory formulářů (obr. 1a, 1b, 1c). Přitom se uvádí, že skutečně jde jenom o vzory a záleží na revizním technikovi, zda je použije jako celek, zda využije jejich části, nebo zda shledá, že pro příslušnou instalaci je třeba použít zcela jiné formuláře nebo jinou formu zpracování revizní zprávy. Uvedené vzory nijak nebrání použití jiných formulářů, jiných vzorů, splňují-li požadavky této normy a ČSN 33 1500 a vyhovují-li z hlediska revidované instalace. Nově lze jako podklad ke zpracování zprávy využít i písemné doklady příslušných specialistů.
 

Prohlídky a zkoušky (měření) vykonávané na elektrických zařízeních

Je třeba zmínit, že podstatnou částí revize je prohlídka. Při té se má, i v souladu se zahraničními zkušenostmi, odhalit většina závad. Přitom je důležité prohlídku vykonat skutečně odpovědně. Je totiž těžké sledovat uložení vodičů a kabelů, když se instalace reviduje, až když je vše uloženo, zakryto, omítnuto, obloženo dlaždicemi. Proto by revize měla být vykonávána a podklady pro ni shromažďovány i v průběhu výstavby a montáže. Naproti tomu může platit, že přístroj, který je pod proudem, vypadá stejně jako ten, který pod proudem není – může však být jiný na dotek. Z toho důvodu, přestože předchozí prohlídka je nenahraditelná, přeci jenom je nutné vykonat příslušná měření a zkoušky. Zde je třeba připomenout, že pro měření jsou používány stále přesnější metody měření, které jsou integrovány do měřicích přístrojů, pro něž platí zásadní normy souboru ČSN EN 61557 (Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 kV a se stejnosměrným napětím do 1,5 kV – Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany). Přitom každá část daného souboru, počínaje částí 2, platí pro přístroje pro ověřování určitého druhu ochranného opatření (izolačních a přechodových odporů, impedance smyčky, odporu uzemnění, pospojování, ochranných vodičů, ověřování proudových chráničů, sledu fází, hlídačů izolačního stavu v sítích IT, lokalizování poruchy v síti IT) i pro přístroje, které jsou schopny ověřovat mnoho již zmíněných opatření. Lze říci, že soubor ČSN EN 61557 je „přímo šitý“ pro přístroje určené pro revize elektrických instalací, popř. i pro přístroje, které stav elektrických instalací přímo monitorují (viz část 10 tohoto souboru).
 

Doporučené pořadí zkoušek

Zkoušky (měření) jsou v normě účelně řazeny. Z hlediska bezpečnosti je třeba ověřit především spojitost ochranných vodičů. Je-li tato spojitost zajištěna, a to i při poruše, není ohrožena bezpečnost osob z hlediska úrazu elektrickým proudem.
Dále je třeba ověřit izolační stav elektrické instalace. Je-li tento v pořádku, je pravděpodobnost poruch, které by vedly k ohrožení instalace, okolních zařízení nebo i lidí instalaci používajících, snížena na minimum.
 
Používá-li se někde ochrana elektrickým oddělením nebo obvody SELV a PELV, je třeba prověřit i tyto způsoby ochran. Oddělení obvodů se neověřuje na úrovni výrobců příslušných transformátorů a přístrojů zapojených v obvodech, ale postačuje pouze ověření izolačního stavu z hlediska požadavků na obvody nn.
 
Ve výjimečných případech, kdy je uplatněna ochrana izolovaným okolím, se měří izolační odpor podlahy a stěn.
 
V rámci elektrických instalací se v největší míře uplatňuje ochrana samočinným odpojením od zdroje, a proto je nutné ji ověřovat.
 
Také je třeba ověřit zapojení přístrojů, aby nebyly nedopatřením řazeny ve středním vodiči, jakož i vykonat funkční zkoušky spínání, řízení, blokování přístrojů (je-li uplatněno), přezkoušet funkce ochranných přístrojů (je-li to možné), změřit úbytek napětí (může se změřit pro určité zapnuté spotřebiče a z toho lze odvodit úbytek pro plný předpokládaný výkon).
 

Přesnost měření

Teprve až jako druhý v pořadí při zkoušení je požadavek na přesnost měření (obr. 2), kterou musí splňovat přístroje vyhovující EN 61557. Příklad uplatnění chyby (nejistoty) při měření izolačního stavu je uveden v tab. 2.
 

Často kladené otázky

Proč může být elektrická instalace nebezpečná?

Elektrické předměty mohou být chybně zvoleny, montáž nemusí být řádně provedena, ale především prvotní příčinou je nedostatečně zpracovaný prováděcí projekt.
 

Kdo učiní opatření proti zjištěným nedostatkům?

  1. 1. odstranění nedostatků zajišťuje:
    – dodavatel u výchozí revize,
    – provozovatel u pravidelné revize;
  2. opatření k okamžitému odstranění nebezpečí pouze u bezprostředně ohrožujících závad učiní:
    – revizní technik;
  3. u ostatních závad předává provozovateli elektrického zařízení zprávu o revizi:
    – revizní technik.

Co je účelem zprávy o pravidelné revizi?

Podat provozovateli elektrického zařízení srozumitelnou informaci, tj. zprávu o stavu jeho elektrického zařízení (instalace) a doporučit mu kroky k odstranění závad a zlepšení stavu především z hlediska bezpečnosti. Provozovatele je však nutné důrazně upozornit na závady ohrožující bezpečnost.
 

Je možné připustit závady u výchozí revize?

U výchozí revize je třeba, aby se zařízení uvádělo do provozu v podstatě bez závady. Výjimečně se připouští odstranění drobných závad, které neohrožují bezpečnost, do určitého stanoveného termínu.
 

Proč jsou stanoveny různé lhůty pravidelných revizí?

Z důvodů odlišných podmínek provozu i dalších různých vnějších vlivů. Zařízení a elektrická instalace se v závislosti na těchto poměrech různě opotřebovávají.
 

Kdo má odpovědnost za zařízení a instalaci?

Za stav majetku má odpovědnost v podstatě ten, kdo jej spravuje. K tomu přistupuje odpovědnost zaměstnavatele za své zaměstnance. Proto se musí jednak majitel a potom také zaměstnavatel starat o stav svého nebo jemu svěřeného majetku, a tedy i o stav elektrického zařízení.
 

Kdo vykonává revize elektrických zařízení?

K tomu je určena osoba, která podává informace o stavu elektrického zařízení jeho majiteli nebo provozovateli. To je osoba k vykonávání revizí kvalifikovaná, v ČR tedy revizní technik.
 

Co se vlastně podle ČSN 33 2000-6 reviduje?

Norma platí pro revize elektrických instalací, tj. sestav vzájemně spojených elektrických předmětů, které mají koordinované charakteristiky, používané k plnění jednoho nebo několika určených úkolů. Norma neplatí pro revize připojených elektrických zařízení. Ověřuje a kontroluje se pouze to, co souvisí s bezpečností elektrické instalace a s nebezpečími, která mohou být s používáním elektrické instalace spojena. Sleduje se především elektrická bezpečnost, tj. zda neexistuje nebezpečí ohrožení (lidí, zvířat, majetku) elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny (zahrnuje i požární nebezpečí). Nekontroluje se bezpečnost z hlediska nebezpečí vyvolaných chybnou funkcí zařízení (tato nebezpečí se sledují a eliminují podle jiných předpisů).
 

Z čeho se revize elektrické instalace skládá a v jakém pořadí mají prohlídky a zkoušení následovat?

Revize elektrické instalace se skládá z prohlídky a zkoušení. Prohlídka musí být vykonána před zkoušením a obvykle se vykonává, je-li celá instalace bez napětí. Prohlídka je podstatnou částí revize. Má se při ní odhalit většina závad. Zkouškami, jimiž se ve smyslu normy rozumí i měření, se ověřuje to, co není možné odhalit prohlídkou.
 

Čím se zajišťuje bezpečnost při revizi?

I při samotné revizi je nutné zajistit bezpečnost, a to samotného revizního technika (obr. 3) a jeho spolupracovníků, ale i osob na revizi nezúčastněných, a to především bezpečným postupem při revizi (nejprve prohlídka bez ohrožení napětím a pak zkoušení a měření bezpečnými přístroji podle souboru EN 61557).
 

Zaručují minimální hodnoty izolačního odporu bezpečnost?

Otázka je, zda minimální hodnoty izolačního odporu uvedené v normě zaručí, že izolace je naprosto v pořádku. Ve skutečnosti ani tyto hodnoty bezvadný stav izolace (obr. 4) nezaručují. Ve většině případů totiž měřicí rozsah přístroje ani nestačí na to, aby ukázal skutečnou hodnotu izolačního odporu. U nových instalací lze v současné době již předpokládat, že hodnota jejich izolačního odporu se bude (za studeného stavu a v suchých prostorech) pohybovat řádově v gigaohmech. Naproti tomu izolace v určitém méně příznivém prostředí nemusí předepsaným požadavkům odpovídat. Proto jsou v národní poznámce (v příloze C článek C.61.3.3) takové případy uvedeny (např. instalace v pivovarech, barvírnách, koželužnách apod.) spolu s podmínkami, které při provozu takovýchto instalací musí být splněny. Takovým opatřením je např. provedení instalace jako sítě IT s hlídáním izolačního stavu nebo s uplatněním citlivých proudových chráničů. Třetí řešenou otázkou je měření izolace v instalacích s přepěťovými ochranami (měří se menším napětím, např. napětím 250 namísto 500 V).
 
K uvedeným podmínkám se vztahují (ochrana automatickým odpojením):
  • měření impedance smyčky (61.3.6.1),
  • měření odporu zemniče (61.3.6.2).
Impedance smyčky Zs v síti TN musí (jak vyplývá ze základního vzorce v 411.5.4 ČSN 33 20004-41) během poruchy vyhovovat této nerovnosti ZsU0/Ia
 
Uvedená podmínka a její splnění jsou dále podrobněji vysvětlovány. Její splnění je zaručeno, když: Zs ≤ (2/3) (U0/Ia)
 
Další podmínky se vztahují k otázce větších hodnot této impedance a odporu pospojování.
 
V příloze norma uznává měření impedance poruchové smyčky i přibližnou metodu měření odporu uzemnění proudovými kleštěmi (obr. 5).
 

Závěr

Účelem tohoto příspěvku bylo informovat o některých zásadách z normy pro výchozí i pravidelné revize elektrických instalací (ČSN 33 2000-6) v návaznosti na obecnější normu pro revize elektrických zařízení (ČSN 33 1500) a ukázat i celkový technicko-právní rámec, v němž jsou jak uvedené normy, tak samotné revize elektrických instalací zařazeny.
 
Obr. 1. Příklad informativních vzorů formulářů a) popis revidované instalace, b) charakteristika napájení a způsoby uzemnění,
c) formuláře pro revizi elektrické instalace
Obr. 2. Zohlednění chyby u čtených hodnot při měření izolačního odporu
Obr. 3. Příklad nebezpečí při měření impedance smyčky
Obr. 4. Náhradní schéma izolačního odporu a) konstantní činný odpor, b) proměnlivý činný odpor, c) kapacitní odpor,
d) elektrické napětí s odporem
Obr. 5. Měření odporu zemní smyčky pomocí proudových kleští
 
 Tab. 1. Přehled zkoušek systému zajištění bezpečnosti technických zařízení
Druh zkoušky 
Způsob provedení a cíl zkoušky 
zkouška – obecně 
Souhrn postupů ke zjištění stavu výrobku, jeho vlastností a znaků, které se vykonávají v souladu s normou. Zkouška se skládá z prohlídky a zkoušek, které zahrnují také měření. 
typová zkouška 
Určena ke zjištění a k potvrzení veškerých znaků charakterizujících výrobek (charakteristických a jmenovitých hodnot) stanovených v bezpečnostních normách. 
kusová zkouška 
Ověřuje řádně a podkladům a běžné kvalitě výroby odpovídající provedení, odhaluje bezpečnostní a funkční vady – vadné výrobky nejsou puštěny dál. 
funkční zkouška 
Prokazuje, že výrobek má své předpokládané užitné vlastnosti (výkonnostní parametry). 
výchozí revize (první zkouška)  
U provozovatele zařízení se před prvním uvedením zařízení do provozu ověřují a potvrzují veškeré charakteristické znaky výrobku. 
vstupní zkouška 
Na výrobku se prokazuje, že je v řádném stavu a na daném místě svými parametry odpovídá požadovanému účelu. 
pravidelné revize 
Na stávajícím zařízení se prokazuje, zda při předepsaném způsobu provozu je spolehlivě dodržena bezpečnost a funkční schopnost. 
 
Tab. 2. Měření izolačního odporu s uvážením chyby podle ČSN EN 61557