Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Neelektrická zařízení a rizika nebezpečí výbuchu v souvislostech nejen právních

Hodnocení rizik vznícení pro neelektrická zařízení určená pro provoz v prostředích s nebezpečím výbuchu (dokončení 4. části)
 
Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec
z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice
 

Pozor

 
Pro tloušťky prachu větší než 50 mm nebo pro zařízení pokryté prachem ze stran nebo zespodu o tloušťce větší než 5 mm a pro případy, kdy by zařízení bylo zcela zasypané prachem, by musely být provedeny povinné zkoušky na zkušebně.
 
Změny maximální dovolené povrchové teploty zařízení v závislosti na tloušťce vrstvy prachu a teplotě vznícení vrstvy prachu o tloušťce 5 mm jsou patrné z grafu na obr. 24, převzatého ze zrušené (1. 4. 2008) ČSN EN 50281-1-2:1999 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 1-2: Elektrická zařízení chráněná krytem – Výběr, instalace a údržba.
 

Pozor

 
Před použitím grafu na obr. 24 je nezbytné se nejdříve seznámit s ČSN EN 50281-2-1:1999 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 2-1: Metody zkoušek – Metody pro stanovení minimálních teplot vznícení prachu.
 
V důsledku nebezpečí vznícení pohybujícími se částmi, které jsou blízko sebe s mezerou vyplněnou prachem, je dopravník vhodný pouze pro použití s obilným prachem. Použití dopravníku pro jiné prachy by vyžadovalo dodatečné zkoušky!
 
V tab. 4, tab. 5, tab. 6 a tab. 7 je uvedeno vyhodnocení nebezpečí vznícení u dopravníku obilí.
 

Závěr z provedené analýzy – hodnocení nebezpečí vznícení u dopravníku obilí

 
Pro kategorie 2 i 3 byly (viz tab. 4, tab. 5, tab. 6, tab. 7) identifikovány iniciační zdroje, které jsou nebo mohou být účinné v normálním provozu i v případě očekávaných poruch.
 
Uživatelem provozovaný dopravník obilí nesplňuje podmínky kategorie 2 ani 3, a tím není schopný pro bezpečný provoz v zónách 21 a 22.
 

Závěr

 
Cílem tohoto čtyřdídlného seriálu (díly byly postupně uváděny na pokračování) bylo poukázat v širších souvislostech na otázky spojené s bezpečným provozováním strojních zařízení v prostředích s nebezpečím výbuchu s vnějšími vlivy BE3N1 – nebezpečí výbuchu hořlavých prachů a BE3N2 – nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par, a to z hlediska jejich technického provedení podle podmínek příslušných technických předpisů (nařízení vlády k provedení zákona č. 22/19997 Sb. v platném znění, upravujících danou oblast) a s tím souvisejících otázek právních. Na konkrétních příkladech ukázat na chyby, jichž se dopouští zejména provozovatelé těchto zařízení v souvislosti s jejich povinnostmi uloženými právními předpisy. Proto bylo několikrát zmíněno opomíjené nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
 
Nechyběla ani upozornění na platná ustanovení technických norem popisujících ať již vlastní provedení zařízení a/nebo podmínky k jejich bezpečnému provozování.
 
Závěrečný díl na konkrétním, byť uměle vytvořeném příkladu dopravníku obilí, představil provozovatelům takovýchto zařízení, o nichž v mnoha případech nemají potřebnou dokumentaci, zásady postupu vyhodnocování nebezpečí vznícení. Vyhodnocování, jež by mělo být nedílnou součástí jejich povinností na úseku prevence rizik.
 
Literatura
[1] Komentář ke směrnici č. 98/37/ES o strojním zařízení. Svazek č. 15, 2000, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
[2] Příručka pro aplikaci směrnice 94/9/ES AREX – Zařízení a ochranné systémy pro prostředí s nebezpečím výbuchu. Svazek č. 19, 2001, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
[3] Nařízení vlády č. 23/2003, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
[4] Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
[5] Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí.
[6] HRUBÝ, J. – MELEN, J. – POHLUDKA, J.: Doporučení pro omezení rizik nebezpečných prostorů. Vydavatelství Lada Melenová, PROPAG TEAM Trutnov, 2003.
[7] ČSN uváděné v jednotlivých dílech.
 
Obr. 24. Graf snížení max. dovolené povrchové teploty v závislosti na zvyšující se tloušťce vrstvy prachu
 
Tab. 4. Dokumentace analýzy možných zdrojů iniciace u dopravníku obilí
Tab. 5. Dokumentace analýzy ostatních možných zdrojů iniciace u dopravníku obilí
Tab. 6. Hodnocení nebezpečí vznícení u dopravníku obilí – možné zdroje vznícení
Tab. 7. Hodnocení nebezpečí vznícení u dopravníku obilí – ostatní možné zdroje vznícení