Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Neelektrická zařízení a rizika nebezpečí výbuchu v souvislostech nejen právních

Hodnocení rizik vznícení pro neelektrická zařízení určená pro provoz v prostředích s nebezpečím výbuchu (dokončení 4. části)
 
Ing. Jaroslav Melen, soudní znalec
z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice
 

Pozor

 
Pro tloušťky prachu větší než 50 mm nebo pro zařízení pokryté prachem ze stran nebo zespodu o tloušťce větší než 5 mm a pro případy, kdy by zařízení bylo zcela zasypané prachem, by musely být provedeny povinné zkoušky na zkušebně.
 
Změny maximální dovolené povrchové teploty zařízení v závislosti na tloušťce vrstvy prachu a teplotě vznícení vrstvy prachu o tloušťce 5 mm jsou patrné z grafu na obr. 24, převzatého ze zrušené (1. 4. 2008) ČSN EN 50281-1-2:1999 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 1-2: Elektrická zařízení chráněná krytem – Výběr, instalace a údržba.
 

Pozor

 
Před použitím grafu na obr. 24 je nezbytné se nejdříve seznámit s ČSN EN 50281-2-1:1999 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 2-1: Metody zkoušek – Metody pro stanovení minimálních teplot vznícení prachu.
 
V důsledku nebezpečí vznícení pohybujícími se částmi, které jsou blízko sebe s mezerou vyplněnou prachem, je dopravník vhodný pouze pro použití s obilným prachem. Použití dopravníku pro jiné prachy by vyžadovalo dodatečné zkoušky!
 
V tab. 4, tab. 5, tab. 6 a tab. 7 je uvedeno vyhodnocení nebezpečí vznícení u dopravníku obilí.
 

Závěr z provedené analýzy – hodnocení nebezpečí vznícení u dopravníku obilí

 
Pro kategorie 2 i 3 byly (viz tab. 4, tab. 5, tab. 6, tab. 7) identifikovány iniciační zdroje, které jsou nebo mohou být účinné v normálním provozu i v případě očekávaných poruch.
 
Uživatelem provozovaný dopravník obilí nesplňuje podmínky kategorie 2 ani 3, a tím není schopný pro bezpečný provoz v zónách 21 a 22.
 

Závěr

 
Cílem tohoto čtyřdídlného seriálu (díly byly postupně uváděny na pokračování) bylo poukázat v širších souvislostech na otázky spojené s bezpečným provozováním strojních zařízení v prostředích s nebezpečím výbuchu s vnějšími vlivy BE3N1 – nebezpečí výbuchu hořlavých prachů a BE3N2 – nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par, a to z hlediska jejich technického provedení podle podmínek příslušných technických předpisů (nařízení vlády k provedení zákona č. 22/19997 Sb. v platném znění, upravujících danou oblast) a s tím souvisejících otázek právních. Na konkrétních příkladech ukázat na chyby, jichž se dopouští zejména provozovatelé těchto zařízení v souvislosti s jejich povinnostmi uloženými právními předpisy. Proto bylo několikrát zmíněno opomíjené nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
 
Nechyběla ani upozornění na platná ustanovení technických norem popisujících ať již vlastní provedení zařízení a/nebo podmínky k jejich bezpečnému provozování.
 
Závěrečný díl na konkrétním, byť uměle vytvořeném příkladu dopravníku obilí, představil provozovatelům takovýchto zařízení, o nichž v mnoha případech nemají potřebnou dokumentaci, zásady postupu vyhodnocování nebezpečí vznícení. Vyhodnocování, jež by mělo být nedílnou součástí jejich povinností na úseku prevence rizik.
 
Literatura
[1] Komentář ke směrnici č. 98/37/ES o strojním zařízení. Svazek č. 15, 2000, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
[2] Příručka pro aplikaci směrnice 94/9/ES AREX – Zařízení a ochranné systémy pro prostředí s nebezpečím výbuchu. Svazek č. 19, 2001, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
[3] Nařízení vlády č. 23/2003, kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
[4] Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení.
[5] Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí.
[6] HRUBÝ, J. – MELEN, J. – POHLUDKA, J.: Doporučení pro omezení rizik nebezpečných prostorů. Vydavatelství Lada Melenová, PROPAG TEAM Trutnov, 2003.
[7] ČSN uváděné v jednotlivých dílech.
 
Obr. 24. Graf snížení max. dovolené povrchové teploty v závislosti na zvyšující se tloušťce vrstvy prachu
 
Tab. 4. Dokumentace analýzy možných zdrojů iniciace u dopravníku obilí
Tab. 5. Dokumentace analýzy ostatních možných zdrojů iniciace u dopravníku obilí
Tab. 6. Hodnocení nebezpečí vznícení u dopravníku obilí – možné zdroje vznícení
Tab. 7. Hodnocení nebezpečí vznícení u dopravníku obilí – ostatní možné zdroje vznícení