Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Nebezpečná koncovka

Václav Perný, projektant a autorizovaný technik
 
Chtěl bych se podělit s ostatními čtenáři časopisu Elektro o osobní nepříjemnou zkuše­nost, která se mi stala začátkem listopadu 2009.
 
Při zpracovávání dokumentace a zjišťo­vání skutečného stavu hlavních napájecích rozvodů 0,4 kV u jednoho zákazníka byla součástí práce i kontrola rozpojovacích jis­ticích skříní. Pracovní postup byl v podsta­tě jednoduchý: po otevření skříně byla pro­vedena vizuální kontrola celkového stavu, prověřeno označení kabelů na štítkách a na závěr provedeno fotografické zdokumento­vání. Tedy nic obzvlášť technicky složitého a ani nic nebezpečného. Takto bylo prově­řeno a zdokumentováno přibližně čtyřicet skříní bez problémů.
 
Zádrhel však nastal u jedné skříně RIS, která byla docela nová a v perfektním stavu se slušným označením směrů vývodů na rámu skříně. Pro vyfotografování údajů na jednom štítku kabelu bylo potřeba štítek natočit. Pro­tože konec kabelu byl i přes kabelové oko opatřen smršťovací trubicí – koncovkou, ne­byl to problém. Jaké překvapení však nasta­lo následně! Při dotyku smršťovací návlečky kabelové koncovky došlo k zásahu elektric­kým proudem. Jen díky příznivým okolnos­tem (stál jsem na suchém štěrku, boty s plas­tovou podrážkou a pro štítek sahal tzv. s jed­nou rukou v kapse) se mimo nepříjemného překvapení nic vážného nestalo.
 
Po odeznění šoku z překvapení jsem začal pátrat, jak se může stát něco skoro neuvěřitel­ného, jak je možné dostat ránu elektrickým proudem od izolované koncovky?
 
Po pečlivějším zkoumání dotyčné kon­covky došlo i na použití měřicích přístro­jů. Výsledek je vidět na přiložené fotografii. Na povrchu zdánlivé izolace je plné síťové na­pětí, dokonce normálně přitáhla i zkoušečka Vadaska! Stejná situace byla na všech třech fázích dotyčného vývodu. Podle výrobního označení na jedné návlečce jsem pojal pode­zření, že místo izolační trubice byla použita smršťovací trubice pro vyrovnávání elektric­kého pole u spojek vn, což mi následně po­tvrdil i výrobce, na kterého jsem se obrátil se svým podezřením. Ten mi také sdělil, že se jedná o vodivou trubici s měrným odpo­rem menším než 100 Ω·cm–3 a že při náhod­ném dotyku mohou být osoby vystaveny ži­votu nebezpečnému dotyku.
 
Na nebezpečné místo byl okamžitě upo­zorněn vlastník zařízení k provedení opravy.
 
Chtěl bych tímto příspěvkem upozornit ostatní profesní kolegy na fakt, že v naší elek­trotechnické profesi se může stát i zdánlivě nemožné. Že spořivý montér použil možná zbylý materiál v brašně nebo – ještě hůře, z naprosté neznalosti vyrobil pro své kole­gy nebezpečnou pastičku, která naštěstí ne­sklapla fatálně.