Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Nebezpečná koncovka

Václav Perný, projektant a autorizovaný technik
 
Chtěl bych se podělit s ostatními čtenáři časopisu Elektro o osobní nepříjemnou zkuše­nost, která se mi stala začátkem listopadu 2009.
 
Při zpracovávání dokumentace a zjišťo­vání skutečného stavu hlavních napájecích rozvodů 0,4 kV u jednoho zákazníka byla součástí práce i kontrola rozpojovacích jis­ticích skříní. Pracovní postup byl v podsta­tě jednoduchý: po otevření skříně byla pro­vedena vizuální kontrola celkového stavu, prověřeno označení kabelů na štítkách a na závěr provedeno fotografické zdokumento­vání. Tedy nic obzvlášť technicky složitého a ani nic nebezpečného. Takto bylo prově­řeno a zdokumentováno přibližně čtyřicet skříní bez problémů.
 
Zádrhel však nastal u jedné skříně RIS, která byla docela nová a v perfektním stavu se slušným označením směrů vývodů na rámu skříně. Pro vyfotografování údajů na jednom štítku kabelu bylo potřeba štítek natočit. Pro­tože konec kabelu byl i přes kabelové oko opatřen smršťovací trubicí – koncovkou, ne­byl to problém. Jaké překvapení však nasta­lo následně! Při dotyku smršťovací návlečky kabelové koncovky došlo k zásahu elektric­kým proudem. Jen díky příznivým okolnos­tem (stál jsem na suchém štěrku, boty s plas­tovou podrážkou a pro štítek sahal tzv. s jed­nou rukou v kapse) se mimo nepříjemného překvapení nic vážného nestalo.
 
Po odeznění šoku z překvapení jsem začal pátrat, jak se může stát něco skoro neuvěřitel­ného, jak je možné dostat ránu elektrickým proudem od izolované koncovky?
 
Po pečlivějším zkoumání dotyčné kon­covky došlo i na použití měřicích přístro­jů. Výsledek je vidět na přiložené fotografii. Na povrchu zdánlivé izolace je plné síťové na­pětí, dokonce normálně přitáhla i zkoušečka Vadaska! Stejná situace byla na všech třech fázích dotyčného vývodu. Podle výrobního označení na jedné návlečce jsem pojal pode­zření, že místo izolační trubice byla použita smršťovací trubice pro vyrovnávání elektric­kého pole u spojek vn, což mi následně po­tvrdil i výrobce, na kterého jsem se obrátil se svým podezřením. Ten mi také sdělil, že se jedná o vodivou trubici s měrným odpo­rem menším než 100 Ω·cm–3 a že při náhod­ném dotyku mohou být osoby vystaveny ži­votu nebezpečnému dotyku.
 
Na nebezpečné místo byl okamžitě upo­zorněn vlastník zařízení k provedení opravy.
 
Chtěl bych tímto příspěvkem upozornit ostatní profesní kolegy na fakt, že v naší elek­trotechnické profesi se může stát i zdánlivě nemožné. Že spořivý montér použil možná zbylý materiál v brašně nebo – ještě hůře, z naprosté neznalosti vyrobil pro své kole­gy nebezpečnou pastičku, která naštěstí ne­sklapla fatálně.