Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Nebezpečná koncovka

Václav Perný, projektant a autorizovaný technik
 
Chtěl bych se podělit s ostatními čtenáři časopisu Elektro o osobní nepříjemnou zkuše­nost, která se mi stala začátkem listopadu 2009.
 
Při zpracovávání dokumentace a zjišťo­vání skutečného stavu hlavních napájecích rozvodů 0,4 kV u jednoho zákazníka byla součástí práce i kontrola rozpojovacích jis­ticích skříní. Pracovní postup byl v podsta­tě jednoduchý: po otevření skříně byla pro­vedena vizuální kontrola celkového stavu, prověřeno označení kabelů na štítkách a na závěr provedeno fotografické zdokumento­vání. Tedy nic obzvlášť technicky složitého a ani nic nebezpečného. Takto bylo prově­řeno a zdokumentováno přibližně čtyřicet skříní bez problémů.
 
Zádrhel však nastal u jedné skříně RIS, která byla docela nová a v perfektním stavu se slušným označením směrů vývodů na rámu skříně. Pro vyfotografování údajů na jednom štítku kabelu bylo potřeba štítek natočit. Pro­tože konec kabelu byl i přes kabelové oko opatřen smršťovací trubicí – koncovkou, ne­byl to problém. Jaké překvapení však nasta­lo následně! Při dotyku smršťovací návlečky kabelové koncovky došlo k zásahu elektric­kým proudem. Jen díky příznivým okolnos­tem (stál jsem na suchém štěrku, boty s plas­tovou podrážkou a pro štítek sahal tzv. s jed­nou rukou v kapse) se mimo nepříjemného překvapení nic vážného nestalo.
 
Po odeznění šoku z překvapení jsem začal pátrat, jak se může stát něco skoro neuvěřitel­ného, jak je možné dostat ránu elektrickým proudem od izolované koncovky?
 
Po pečlivějším zkoumání dotyčné kon­covky došlo i na použití měřicích přístro­jů. Výsledek je vidět na přiložené fotografii. Na povrchu zdánlivé izolace je plné síťové na­pětí, dokonce normálně přitáhla i zkoušečka Vadaska! Stejná situace byla na všech třech fázích dotyčného vývodu. Podle výrobního označení na jedné návlečce jsem pojal pode­zření, že místo izolační trubice byla použita smršťovací trubice pro vyrovnávání elektric­kého pole u spojek vn, což mi následně po­tvrdil i výrobce, na kterého jsem se obrátil se svým podezřením. Ten mi také sdělil, že se jedná o vodivou trubici s měrným odpo­rem menším než 100 Ω·cm–3 a že při náhod­ném dotyku mohou být osoby vystaveny ži­votu nebezpečnému dotyku.
 
Na nebezpečné místo byl okamžitě upo­zorněn vlastník zařízení k provedení opravy.
 
Chtěl bych tímto příspěvkem upozornit ostatní profesní kolegy na fakt, že v naší elek­trotechnické profesi se může stát i zdánlivě nemožné. Že spořivý montér použil možná zbylý materiál v brašně nebo – ještě hůře, z naprosté neznalosti vyrobil pro své kole­gy nebezpečnou pastičku, která naštěstí ne­sklapla fatálně.