Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Nebezpečná koncovka

Václav Perný, projektant a autorizovaný technik
 
Chtěl bych se podělit s ostatními čtenáři časopisu Elektro o osobní nepříjemnou zkuše­nost, která se mi stala začátkem listopadu 2009.
 
Při zpracovávání dokumentace a zjišťo­vání skutečného stavu hlavních napájecích rozvodů 0,4 kV u jednoho zákazníka byla součástí práce i kontrola rozpojovacích jis­ticích skříní. Pracovní postup byl v podsta­tě jednoduchý: po otevření skříně byla pro­vedena vizuální kontrola celkového stavu, prověřeno označení kabelů na štítkách a na závěr provedeno fotografické zdokumento­vání. Tedy nic obzvlášť technicky složitého a ani nic nebezpečného. Takto bylo prově­řeno a zdokumentováno přibližně čtyřicet skříní bez problémů.
 
Zádrhel však nastal u jedné skříně RIS, která byla docela nová a v perfektním stavu se slušným označením směrů vývodů na rámu skříně. Pro vyfotografování údajů na jednom štítku kabelu bylo potřeba štítek natočit. Pro­tože konec kabelu byl i přes kabelové oko opatřen smršťovací trubicí – koncovkou, ne­byl to problém. Jaké překvapení však nasta­lo následně! Při dotyku smršťovací návlečky kabelové koncovky došlo k zásahu elektric­kým proudem. Jen díky příznivým okolnos­tem (stál jsem na suchém štěrku, boty s plas­tovou podrážkou a pro štítek sahal tzv. s jed­nou rukou v kapse) se mimo nepříjemného překvapení nic vážného nestalo.
 
Po odeznění šoku z překvapení jsem začal pátrat, jak se může stát něco skoro neuvěřitel­ného, jak je možné dostat ránu elektrickým proudem od izolované koncovky?
 
Po pečlivějším zkoumání dotyčné kon­covky došlo i na použití měřicích přístro­jů. Výsledek je vidět na přiložené fotografii. Na povrchu zdánlivé izolace je plné síťové na­pětí, dokonce normálně přitáhla i zkoušečka Vadaska! Stejná situace byla na všech třech fázích dotyčného vývodu. Podle výrobního označení na jedné návlečce jsem pojal pode­zření, že místo izolační trubice byla použita smršťovací trubice pro vyrovnávání elektric­kého pole u spojek vn, což mi následně po­tvrdil i výrobce, na kterého jsem se obrátil se svým podezřením. Ten mi také sdělil, že se jedná o vodivou trubici s měrným odpo­rem menším než 100 Ω·cm–3 a že při náhod­ném dotyku mohou být osoby vystaveny ži­votu nebezpečnému dotyku.
 
Na nebezpečné místo byl okamžitě upo­zorněn vlastník zařízení k provedení opravy.
 
Chtěl bych tímto příspěvkem upozornit ostatní profesní kolegy na fakt, že v naší elek­trotechnické profesi se může stát i zdánlivě nemožné. Že spořivý montér použil možná zbylý materiál v brašně nebo – ještě hůře, z naprosté neznalosti vyrobil pro své kole­gy nebezpečnou pastičku, která naštěstí ne­sklapla fatálně.