Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Lidstvo se neobejde bez jaderné energie

Přestože se v posledním období ve světě staví méně nových jaderných reaktorů, než tomu bylo v 70. a 80. letech dvacátého století, produkce elektřiny z jádra neustále roste. Elektrická energie vyrobená v jaderných elektrárnách patří všude ve světě k nejlevnějším energetickým zdrojům s nízkými palivovými náklady. V její ceně jsou navíc zahrnuty také náklady na nakládání s odpady, vyřazování zařízení z provozu i zdravotní i environmentální vlivy.
 
Z pohledu dlouhodobého vývoje měla celosvětová produkce elektřiny z jaderných elektráren v průběhu posledních patnácti let trvale vzestupný trend. Jaderné elektrárny oproti klasickým elektrárnám každoročně sníží zátěž životního prostředí od emisí asi dvou miliard tun oxidu uhličitého. Ačkoliv ČR zatím neprovozuje termojadernou elektrárnu, koncepce a jednotlivé komponenty českých klasických jaderných elektráren jsou na vysoké úrovni. Navíc se neustále modernizují, což je vzhledem k technickému pokroku v této oblasti nezbytností.
 
Obě české jaderné elektrárny kladou mimořádný důraz na bezpečnost provozu, čemuž významně přispívají metody pravděpodobnostního hodnocení rizika. Je v nich zaveden systém sledování a vyhodnocování poruch. Díky mezinárodní síti WANO (World Association of Nuclear Operators, Světová asociace provozovatelů jaderných zařízení) se v českých jaderných elektrárnách aplikují zkušenosti ze všech jaderných elektráren světa. Atomová elektrárna v Dukovanech patří mezi největší, ekonomicky výhodné energetické zdroje ČEZ. Roční výroba energie se pohybuje kolem 13,5 TW·h, což představuje asi 20 % celkové spotřeby elektřiny v ČR. Jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektřinu ve výrobních blocích s tlakovodními reaktory. Je největším energetickým zdrojem v ČR s instalovaným výkonem 2 000 MW.
 
Názor, že jaderné palivo použité k výrobě elektřiny je nebezpečný jaderný odpad, se postupně mění. Moderní technologie umožní tento odpad zařadit do kategorie cenných surovin, který bude po zpracování opakovaně použit k výrobě nového jaderného paliva. V současnosti existují tři hlavní přístupy, jak nakládat s použitým vysoce aktivním radioaktivním jaderným odpadem:
  • trvalé uložení použitého paliva do vhodné geologické formace,
  • přepracování do formy nového paliva,
  • vyčkávací strategie, kdy odpad čeká na objevení nových technologií pro jeho další využití.
 
Přepracováním použitého jaderného paliva dojde ke snížení původního množství na méně než dvacetinu původního objemu. Dalšími produkty jsou izotopy, které lze využít v lékařství či potravinářském průmyslu. Přesto zůstává několik procent izotopů, které je třeba trvale uložit. Zatím funguje ve světě málo zařízení, kde se přepracovává jaderný odpad. Recyklace uranu a plutonia je totiž velmi drahá. Věnují se tomu komerční firmy, např. v La Hague a v Macoule (Francie) či v Sellafieldu (Velká Británie). Aktivně se do tohoto procesu zapojují Rusko, Čína a Japonsko. Další země nechávají vlastní použité jaderné palivo přepracovávat v zahraničí. Mezi tyto země patří např. Belgie, Švýcarsko a Nizozemí. V současné době se přepracovává zhruba 10 % celosvětové produkce použitého jaderného paliva.
 
Jen za prvních pět let nového tisíciletí odpovídá nárůst výkonu jaderných elektráren, jako kdyby se postavilo čtyřicet nových. V této bilanci pocházejí dvě procenta výkonu od nových reaktorů, zbytek připadá na vylepšování a zvyšování výkonu elektráren stávajících. Dvě třetiny světových reaktorů mají v současnosti lepší využitelnost v průběhu roku než 80 %. Ve Finsku, Španělsku, Belgii, Švýcarsku a Jižní Koreji dosahují využitelnosti 90 % a třináct nejlepších reaktorů v USA dokonce více než 98 %.
 
Podle odborníků z organizací EPRI (European Parliaments Research Initiative, Výzkumná iniciativa Evropského parlamentu), WEC (World Energy Committee, Světová rada pro energii) a OECD (Organization for Economic Cooperation and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) bude využívání jaderné energie žádoucí a naprosto nezbytné. Bez jaderné energie by v Evropské unii vzrostly emise oxidu siřičitého o 100 % a oxidů dusíku o 95 %.
[Tiskové materiály BVV.]
 
Obr. 1. Jaderná elektrárna Temelín
Obr. 2. Venkovní vedení pro přenos elektrické energie
Obr. 3. Rozvod elektřiny v obci