Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Lidstvo se neobejde bez jaderné energie

Přestože se v posledním období ve světě staví méně nových jaderných reaktorů, než tomu bylo v 70. a 80. letech dvacátého století, produkce elektřiny z jádra neustále roste. Elektrická energie vyrobená v jaderných elektrárnách patří všude ve světě k nejlevnějším energetickým zdrojům s nízkými palivovými náklady. V její ceně jsou navíc zahrnuty také náklady na nakládání s odpady, vyřazování zařízení z provozu i zdravotní i environmentální vlivy.
 
Z pohledu dlouhodobého vývoje měla celosvětová produkce elektřiny z jaderných elektráren v průběhu posledních patnácti let trvale vzestupný trend. Jaderné elektrárny oproti klasickým elektrárnám každoročně sníží zátěž životního prostředí od emisí asi dvou miliard tun oxidu uhličitého. Ačkoliv ČR zatím neprovozuje termojadernou elektrárnu, koncepce a jednotlivé komponenty českých klasických jaderných elektráren jsou na vysoké úrovni. Navíc se neustále modernizují, což je vzhledem k technickému pokroku v této oblasti nezbytností.
 
Obě české jaderné elektrárny kladou mimořádný důraz na bezpečnost provozu, čemuž významně přispívají metody pravděpodobnostního hodnocení rizika. Je v nich zaveden systém sledování a vyhodnocování poruch. Díky mezinárodní síti WANO (World Association of Nuclear Operators, Světová asociace provozovatelů jaderných zařízení) se v českých jaderných elektrárnách aplikují zkušenosti ze všech jaderných elektráren světa. Atomová elektrárna v Dukovanech patří mezi největší, ekonomicky výhodné energetické zdroje ČEZ. Roční výroba energie se pohybuje kolem 13,5 TW·h, což představuje asi 20 % celkové spotřeby elektřiny v ČR. Jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektřinu ve výrobních blocích s tlakovodními reaktory. Je největším energetickým zdrojem v ČR s instalovaným výkonem 2 000 MW.
 
Názor, že jaderné palivo použité k výrobě elektřiny je nebezpečný jaderný odpad, se postupně mění. Moderní technologie umožní tento odpad zařadit do kategorie cenných surovin, který bude po zpracování opakovaně použit k výrobě nového jaderného paliva. V současnosti existují tři hlavní přístupy, jak nakládat s použitým vysoce aktivním radioaktivním jaderným odpadem:
  • trvalé uložení použitého paliva do vhodné geologické formace,
  • přepracování do formy nového paliva,
  • vyčkávací strategie, kdy odpad čeká na objevení nových technologií pro jeho další využití.
 
Přepracováním použitého jaderného paliva dojde ke snížení původního množství na méně než dvacetinu původního objemu. Dalšími produkty jsou izotopy, které lze využít v lékařství či potravinářském průmyslu. Přesto zůstává několik procent izotopů, které je třeba trvale uložit. Zatím funguje ve světě málo zařízení, kde se přepracovává jaderný odpad. Recyklace uranu a plutonia je totiž velmi drahá. Věnují se tomu komerční firmy, např. v La Hague a v Macoule (Francie) či v Sellafieldu (Velká Británie). Aktivně se do tohoto procesu zapojují Rusko, Čína a Japonsko. Další země nechávají vlastní použité jaderné palivo přepracovávat v zahraničí. Mezi tyto země patří např. Belgie, Švýcarsko a Nizozemí. V současné době se přepracovává zhruba 10 % celosvětové produkce použitého jaderného paliva.
 
Jen za prvních pět let nového tisíciletí odpovídá nárůst výkonu jaderných elektráren, jako kdyby se postavilo čtyřicet nových. V této bilanci pocházejí dvě procenta výkonu od nových reaktorů, zbytek připadá na vylepšování a zvyšování výkonu elektráren stávajících. Dvě třetiny světových reaktorů mají v současnosti lepší využitelnost v průběhu roku než 80 %. Ve Finsku, Španělsku, Belgii, Švýcarsku a Jižní Koreji dosahují využitelnosti 90 % a třináct nejlepších reaktorů v USA dokonce více než 98 %.
 
Podle odborníků z organizací EPRI (European Parliaments Research Initiative, Výzkumná iniciativa Evropského parlamentu), WEC (World Energy Committee, Světová rada pro energii) a OECD (Organization for Economic Cooperation and Development, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) bude využívání jaderné energie žádoucí a naprosto nezbytné. Bez jaderné energie by v Evropské unii vzrostly emise oxidu siřičitého o 100 % a oxidů dusíku o 95 %.
[Tiskové materiály BVV.]
 
Obr. 1. Jaderná elektrárna Temelín
Obr. 2. Venkovní vedení pro přenos elektrické energie
Obr. 3. Rozvod elektřiny v obci