časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Kontroly a zkoušení svařovacích zařízení (3. část)

|

Ing. Leoš Koupý, ILLKO, s. r. o.
 

2.5 Napětí naprázdno

Při zkoušce se měří napětí mezi svorkami svařovacího obvodu a zjišťuje se, zda nepřekračuje hodnoty bezpečného napětí uvedeného v příslušných normách.
 
V průběhu zkoušky se měří:
  1. efektivní hodnota výstupního napětí svařovacího obvodu – vyhodnocuje se podle údaje uvedeného na výkonnostním štítku,
  2. vrcholová hodnota výstupního napětí při postupném proudovém zatěžování svařovacího obvodu – vyhodnocuje se v souladu s pokyny uvedenými v kap. 11.1.5 normy ČSN EN 60974-1 ed. 3 (Zařízení pro obloukové svařování – Část 1: Zdroje svařovacího proudu) a naměřené výsledky nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v tab.
Měření musí probíhat za podmínek stanovených normou:
  • Pro měření podle bodu 1. je třeba použít přístroj měřící skutečnou efektivní hodnotu napětí (TRMS) a svařovacím obvodem musí během měření procházet proud tekoucí přes zatěžovací rezistor 5 kΩ.
  • Při měření podle bodu 2. musí být svařovací obvod zatěžován postupně rostoucím proudem tekoucím přes proměnný zatěžovací rezistor 0,2 až 5 kΩ. Měří se maximální vrcholová hodnota napětí, která se při postupném proudovém zatížení na svařovacím obvodu vyskytne, přičemž se vyloučí impulzy, které nejsou nebezpečné.
Jakými technickými prostředky lze zajistit splnění uvedených podmínek, je popsáno podrobně v normě (viz blíže také v tomto seriálu článků v kapitole věnované požadavkům na měřicí přístroje). Je zřejmé, že zmíněné podmínky nelze zajistit použitím běžného voltmetru. Proto se měření vykonává buď měřicím přístrojem určeným speciálně k měření na svářečkách, nebo se použije přídavné zařízení, které ve spojení s voltmetrem zajistí správné změření výstupního napětí svařovacího obvodu.
 
Popišme si vykonání zkoušky za použití speciálního adaptéru, který je určen k použití s přístroji Revex. Adaptér obsahuje proměnný rezistor řízený procesorem a efektivní voltmetr; jako zobrazovací jednotka je využit displej připojeného přístroje Revex. Sestava pro měření výstupního napětí svařovacího obvodu je vyobrazena na obr. 12.
 
Svářečka se připojí do sítě a zapne se, aby byl svařovací obvod pod napětím. V tomto okamžiku se na adaptéru rozsvítí zelená kontrolka signalizující, že probíhá měření efektivní hodnoty napětí U0 a na displeji přístroje Revex se toto napětí zobrazí. Potom se tlačítkem na adaptéru odstartuje měření vrcholové hodnoty napětí při postupném zatěžování svařovacího obvodu rostoucím proudem. Po ukončení měřicího cyklu se rozsvítí červená kontrolka na adaptéru a na displeji přístroje Revex se zobrazí změřená vrcholová hodnota napětí.
 
Je-li adaptér použit s přístrojem Revexprofi, potom oba měřicí cykly proběhnou automaticky, na displeji se zobrazí obě změřené hodnoty napětí současně a lze je uložit do paměti přístroje.
 

2.6 Zkouška funkce

Pro ověření bezpečnosti svařovacího zařízení po opravě je požadováno vykonání funkční zkoušky. Tato zkouška se při pravidelné kontrole nepožaduje, ale lze ji doporučit.
 
Při funkční zkoušce je nutné prověřit každou funkci, která se týká bezpečnosti. Kontroluje se zejména:
  • zařízení pro zapínání a vypínání napájecího obvodu (funkčnost spínačů a indikace zapnutí a vypnutí) – kontroluje se vizuálně a měřením;
  • zařízení pro snížení napětí (ověření funkčnosti a indikace činnosti) – ověřuje se připojením proměnného rezistoru a měření napětí;
  • elektromagnetický plynový ventil (funkce ventilu a jeho těsnost) – ověřuje se natlakováním systému a následnou kontrolou pokles tlaku;
  • signalizační a kontrolní světelná návěští (jejich správná činnost) – ověřuje se vizuální kontrolou.

3. Dokumentace

 
Po vykonané zkoušce je nutné zkontrolované zařízení označit štítkem dokladujícím provedení kontroly a vyhotovit protokol o zkoušce. Štítek musí obsahovat datum provedení kontroly. Příklad štítku je na obr. 13.
 
Obsah protokolu (obr. 14) o zkoušce specifikuje zmíněná norma v kapitole 7.1.
 
Protokol musí obsahovat:
  • identifikaci zkoušeného zařízení (typ, výrobce, výrobní číslo apod.),
  • datum zkoušky,
  • identifikaci a podpis zkušebního technika,
  • identifikaci konkrétního zkušebního zařízení (typ, výrobce, výrobní číslo apod.),
  • vykonané zkoušky a jejich výsledek,
  • nevykonané zkoušky.
Lze doporučit, aby v protokolu byly uvedeny i další skutečnosti dokládající, že kontrola proběhla v souladu s normou a že uživatel byl s výsledkem kontroly a se stavem svařovacího zařízení seznámen.
 
Proto je vhodné do protokolu uvést i další skutečnosti, jako např.:
  • popis takových technických parametrů kontrolovaného zařízení, které jsou důležité pro stanovení postupu a vyhodnocení jednotlivých částí kontroly;
  • platnost kalibrace měřicího zařízení;
  • vyhodnocení zkoušek a závěr jednoznačně určující, zda je zkontrolované zařízení schopné bezpečného provozu;
  • jméno a podpis uživatele zařízení stvrzující, že uživatel byl s výsledkem kontroly a stavem svařovacího zařízení seznámen – toto je důležité zvláště v případě, že stav bezpečnosti zařízení byl vyhodnocen jako nevyhovující.
(pokračování)
 
Obr.12. Měření napětí svařovacího obvodu
Obr.13. Štítek označující provedení kontroly
Obr.14. Příklad protokolu o provedené kontrole svářečky
 
Tabulka maximálních přípustných hodnot napětí podle pracovních podmínek