Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Komentář vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice (6. část)

Ing. Jiří Sajner, znalec z oboru bezpečnosti práce,
se zvláštní specializací pro elektrická zařízení
 
Vyhláškou je požadováno, aby alespoň jeden z těchto dvou pracovníků měl kvalifikaci nejméně podle § 6. Protože není v organizaci při počtu dvou pracovníků zajišťována kontrola pracovníkem odpovědným za řízení činnosti jako v případech uvedených v § 12 odst. 4 Vyhlášky, znovu připomínám, že je vhodné, aby organizace pro tyto případy pověřovala řízením činnosti přednostně pracovníka s kvalifikací podle § 7. Tento postup není ostatně novým požadavkem, protože byl již uplatňován dříve ve vyhlášce MPE č. 95/1967 Sb. Navíc převážná část organizací má pracovníky podle § 7 k dispozici (viz § 16 odst. 1 Vyhlášky), protože samostatnou činnost v organizaci nemohl vykonávat podle vyhlášky MPE č. 95/1961 Sb. žádný jiný pracovník než ten, který má ověřeny znalosti pro řízení dílčích montážních a udržovacích prací na elektrických zařízeních (§ 3 odst. 2 vyhlášky MPE č. 95/1961 Sb.).
 
Nemá-li organizace pracovníka s kvalifikací podle § 7, může pověřit v souladu s Vyhláškou činností na elektrických zařízeních pracovníka s kvalifikací podle § 6. Tento pracovník však v podstatě po jednom roce další praxe již může být, po ověření znalostí další zkouškou, zařazen do § 7. Shodně je třeba posuzovat případ, kdy je v organizaci jen jediný pracovník.
 
Pozn.:
Ještě předtím, než uvedu příklady alternativních sestav pracovníků na pracovišti, připomenu definice práce, pracoviště a blízkost, protože tyto pojmy jsou pro stanovení počtu pracovníků zásadní a rozhodující. Uvedu definice tak, jak byly v dříve platných ČSN 34 3100 a ČSN 34 3108, a dále pro porovnání definice uvedené v ČSN EN 50 110-1 ed. 2 a TNI 34 3100.
 
Opět připomínám, že organizace si musí ve svých místních provozně-bezpečnostních předpisech také tyto pojmy stanovit s ohledem na neplatnost dříve vydaných norem či nezávaznost nových dokumentů (ČSN EN 50 110-1 ed. 2 a TNI 34 3100).
 
Práce na elektrickém zařízení (podle ČSN 34 3100:1967) – montáž, revize a údržba elektrického zařízení. Sem patří také všechny úkony se zajišťováním pracoviště, jakož i měření přenosnými přístroji.
 
Práce na elektrickém zařízení – elektrická práce (podle ČSN EN 50 110-1 ed. 2) – práce na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti, např. zkoušení a měření, oprava, výměna, údržba, úprava, rozšíření, montáž a revize.
 
Práce na elektrickém zařízení (podle TNI 34 3100) – je výstavba, montáž, revize a údržba elektrického zařízení. Sem patří také všechny úkony pro zajišťování pracoviště, jakož i měření přenosnými přístroji. Pracoviště (podle ČSN 34 3100:1967) – vymezený prostor pro práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti.
 
Pracoviště (podle ČSN EN 50 110-1 ed. 2) – prostor vymezený pro práci.
 
Pracoviště (podle TNI 34 3100) – prostor vymezený pro práci (doplněno vysvětlením, že: pracoviště je vymezený prostor pro práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti).
 
Blízkost elektrického zařízení (podle ČSN 34 3100:1967) – taková vzdálenost osoby nebo pracovního místa od živých částí elektrického zařízení pod napětím, ve které za použití pomůcek nebo jiných vodivých předmětů se musí dodržovat předepsaná bezpečnostní opatření uvedená např. v čl. 162, 168, 169 a 170, nejméně však vzdálenost, která je vymezena v ČSN 34 31081). (Odkaz 1) viz čl. 18 nebo tab. 1 ČSN 34 3108 z 2. května 1968.)
 
Ještě pro upřesnění citace této poznámky:
  • pro zařízení do 1 kV je nejmenší vzdálenost vymezená uvedenou normou 1 m,
  • pro 1 až 35 kV 2 m,
  • pro 35 až 110 kV 3 m,
  • pro 110 až 220 kV 4 m,
  • pro 220 až 400 kV 5 m.
Znamená to, že hranice blízkosti směrem k živým částem je dána pozicí pracovníka, jehož natažená ruka nebo konec pomůcky nebo vodivého předmětu nepřesáhne uvedenou vzdálenost. Tedy nedostane se do prostoru u zařízení do 1 kV blíže než 1 m. Blízkost elektrického zařízení (podle ČSN EN 50 110-1 ed. 2) – přímá definice není uvedena, ale je při posuzování možné vycházet z definice v čl. 3.3.2 (ochranný prostor), čl. 3.3.3 (zóna přiblížení) a čl. 3.4.5 (práce v blízkosti živých částí), dále z přílohy A, část A.2 (práce v blízkosti) a čl. 6.4 (práce v blízkosti).
 
Protože je v těchto definicích odkaz ještě na obrázky, které navazují, je třeba tyto odkazy v normě pečlivě prostudovat a rozhodnout o jejich případné aplikaci do zavazujících dokumentů organizace. Obdobně platí posouzení, které jsem uvedl v předchozím vysvětlení; je proto vhodné si ujasnit, jaká musí být pozice pracovníka, aby při natažené ruce nebo koncem pomůcky nebo vodivého předmětu neporušil předepsané podmínky pro ochranný prostor a zónu přiblížení.
 
Blízkost elektrického zařízení (podle TNI 34 3100) – v podstatě kopíruje požadavky uvedené v ČSN EN 50 110-1 ed. 2.
 
Z uvedených příkladů je patrné, že k této problematice musí organizace přistupovat velmi zodpovědně a vyškolit pracovníky a následně si ověřit jejich správné chápání stanovených pravidel akceptovaných organizací zapracovaných do místních provozně-bezpečnostních předpisů. Opět připomínám, že jde o definování těchto pojmů v zájmu následného bezpečného vykonávání činností pracovníků ve vztahu k elektrickým zařízením. Pokud by u pracovníků nebyla jistota v jednoznačném pochopení těchto pojmů, nebylo by možné vyloučit jejich případné chybné posouzení situace na pracovišti.
 
Zejména ověření bezchybných znalostí uvedených pojmů musí být součástí každé zkoušky nebo přezkoušení. Jde o osvojení znalostí pro následné bezchybné postupování a rozhodování při činnostech na elektrických zařízeních.
 
Při sdružování pracovníků do skupin při činnostech na elektrických zařízeních, vyžadujících kvalifikaci nejméně podle § 5, musí být požadavky uvedené v § 12 odst. 3 a odst. 4 Vyhlášky aplikovány takto:
  • Skupina dvou pracovníků pracujících na stejném pracovišti musí být vždy sestavena tak, aby alespoň jeden z nich měl kvalifikaci nejméně podle § 6, a tak mohla být zajištěna zásada jediného odpovědného vedoucího. Tato zásada musí být vždy při činnosti na elektrických zařízeních dodržována.
  • Stejně tak skupina tří a více pracovníků musí mít alespoň jednoho pracovníka s kvalifikací nejméně podle § 7, který je organizací určen jako vedoucí pracovní skupiny.
  • Jde-li však o případ, kdy jednotliví pracovníci pracovní skupiny pracují jen podle pokynů pracovníka, který má kvalifikaci alespoň podle § 7 Vyhlášky, je možné pokládat za vedoucího pracovní skupiny tohoto pracovníka, přičemž tento pracovník nemusí být při činnosti pracovní skupiny vždy bezprostředně přítomen na pracovišti. Každý z členů pracovní skupiny musí mít v tomto případě vydány pro práci příslušné pokyny individuálně a musí mít i logicky odpovídající kvalifikaci pro daný druh činnosti. Pokud by však na tomto pracovišti nastaly situace, že by bylo nutné činnost pracovníků koordinovat a vydávat další pokyny nebo zpřesňovat pokyny dříve vydané, musí mít ten, kdo tyto úkony bude vykonávat, kvalifikaci nejméně podle § 7 Vyhlášky. Pozor však v případech činností, které jsou vykonávány na podkladě vydaného příkazu B a v případech, kdy byl v ČSN 34 3100 podle čl. 96 požadován dozor při práci. V těchto případech byla přítomnost vedoucího pracovní skupiny na pracovišti logicky vždy vyžadována.
Pozn.:
V této souvislosti musím znovu upozornit na povinnost organizace, kdy při dosavadní absenci dříve závazných norem, které takovéto případy řešily, mít vypracovány svoje místní bezpečnostní předpisy, ve kterých budou stanoveny přesné dispozice, jak se v jednotlivých situacích chovat. Tedy přesně stanovit, kdy může být činnost vykonávána podle pokynů, s dohledem nebo pod dozorem s určením kvalifikace jednotlivých pracovníků atd.
 
Obvyklé sestavy pracovníků ve skupinách, kdy je při jejich činnosti požadována kvalifikace nejméně podle § 5, jsou pro příklad uvedeny v tab. 1 a tab. 2. Tím se osvětlí požadavky uvedené v § 12 odst. 3 a 4 Vyhlášky.
 
Tyto skupiny mohou být samozřejmě sestaveny i jinak, vždy však musí být splněny požadavky § 12 odst. 3 a odst. 4 Vyhlášky. Logicky platí uvedené pravidlo i pro vícečetné skupiny pracovníků s různým stupněm kvalifikace. U těchto skupin zůstává požadavek, aby alespoň jeden z pracovníků měl kvalifikaci nejméně podle § 7.
 
Skupina by mohla být, s ohledem na charakter činnosti, sestavena i z pracovníků s vyšší kvalifikací, např. všichni by měli § 7
nebo § 8. Obecně však musí být dodržována zásada jediného vedoucího pracovní skupiny. Jaká platí pravidla pro určení vedoucího pracovní skupiny, musí organizace jednoznačně stanovit.
 
Jinak mohou být tyto skupiny doplněny o další pracovníky, jejichž zařazení požaduje odborné elektrotechnické vzdělání (např. § 9), tak i pracovníky, pro jejichž zařazení se odborné elektrotechnické vzdělání nepožaduje (§ 3 a § 4).
 
V případě, že např. skupina o dvou pracovnících, kdy činnost skupiny vyžaduje kvalifikaci nejméně podle § 5, bude doplněna o revizního technika (§ 9) a ten se činnosti skupiny účastní, pak tato skupina se již z hlediska požadavku na vedoucího pracovní skupiny mění na skupinu tří pracovníků a vedoucím pracovní skupiny pak musí být logicky pracovník s kvalifikací nejméně podle § 7. Rozšiřuje-li se tato skupina dvou pracovníků o pracovníky pouze s kvalifikací podle § 3 a § 4, pak to na výši kvalifikace vedoucího pracovní skupiny nevyvolává požadavek na vyšší kvalifikační zařazení. Postačí nadále podle § 6. Jde o to, že v tomto případě pracovníci s kvalifikací podle § 3 a § 4 nemohou vykovávat činnosti vyžadující kvalifikaci nejméně podle § 5 tak, jak to Vyhláška definuje. Způsoby řízení činností a postupy při výkonu vlastní činnosti na elektrických zařízeních byly aplikovány v souladu s příslušnými prováděcími předpisy (československými normami).
 
Skutečnost, že organizace nemusí v případech, kdy pověřuje činností na elektrických zařízeních nejvíce dva pracovníky nejméně s kvalifikací podle § 5, ustanovit vedoucího pro vedení všech pracovníků vykonávajících činnosti na elektrických zařízeních v organizaci (tedy organizace má pouze dva pracovníky s uvedenou kvalifikací), neznamená, že by řízení činnosti pracovníků (a tedy odpovědnost organizace) nebylo vůbec řešeno. I v těchto případech si musí zajistit organizace plnění všech povinností, které jí vyplývají z titulu provozování elektrických zařízení.
 
V případech, kdy jde o možnost rozšiřování skupin vedených pracovníky s kvalifikací podle § 6, je třeba k těmto možným situacím přihlédnout a ověřit vždy předem znalosti pracovníků, kteří připadají v úvahu pro vedení skupiny pracovníků.
 
Vrátím se ještě k několika příkladům, kterými se osvětlí povinnosti organizace při složení (rozšiřování) počtu pracovníků v pracovních skupinách, a pokusím se znovu v této souvislosti osvětlit i požadavek na kvalifikační stupeň pracovníka, který skupinu řídí.
  • Základní pracovní skupinu v sestavě dvou pracovníků s kvalifikací např. s § 5 a § 6 bude s ohledem na požadavky činnosti pracovní skupiny třeba doplnit o další tři pracovníky s kvalifikací podle § 3, § 3 a § 4. V souladu s požadavky Vyhlášky stačí, aby vedoucí pracovní skupiny měl i nadále dosavadní kvalifikaci nejméně podle § 6. V tomto případě nejsou požadavky na vyšší kvalifikační stupeň pracovníka vedoucího pracovní skupinu z důvodu rozšíření počtu členů pracovní skupiny (§ 12 odst. 3 Vyhlášky).
  • Základní pracovní skupina pracovníků v sestavě dvou pracovníků s kvalifikací podle § 5 a § 6 bude s ohledem na požadavky činnosti pracovní skupiny třeba doplnit o další dva pracovníky s kvalifikací podle § 4 a § 9. Požadavek na kvalifikaci pracovníka vedoucího pracovní skupiny (§ 6) bude již pro tuto sestavu pracovníků, vzhledem k zařazení pracovníka s kvalifikací podle § 9, vyšší, tj. vedoucí této pracovní skupiny bude muset mít kvalifikaci nejméně podle § 7. Revizní technici jsou v souladu se svým kvalifikačním zařazením pracovníci znalí s vyšší kvalifikací, kteří mohou vykonávat činnost na elektrických zařízeních, a tak tedy pro kvalifikační stupeň pracovníka vedoucího pracovní skupiny platí logicky požadavek uvedený v § 12 odst. 4 Vyhlášky, protože pracovní skupina má již tři pracovníky s kvalifikací nejméně podle § 5 vykonávající činnost na elektrických zařízeních.
(pokračování)
 
Tab. 1. Skupina o dvou pracovnících
Tab. 2. Skupina o třech pracovnících