Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Je možná unifikace ochrany před bleskem?

Ing. Milan Kaucký (autor jediného počítačového programu zdarma
pro analýzu rizik podle ČSN EN 62305-2)
Jan Hájek (bleskový Guru, Dehn + Söhne)
 
Je možné jednoduše zařazovat objekty do tříd LPS podle jejich druhu, projektovat typové hromosvody a určit tak optimální cenu pro každý druh objektu?
 
Neustále se objevuje názor, že nejjednodušší a nejméně komplikované by pro všechny bylo zařadit objekty podle typu budovy do třídy LPS (Lightning Protection System, systém ochrany před bleskem), a zbytečně se tak nezatěžovat výpočtem rizika, který je složitý, a tudíž těžko pochopitelný pro většinu lidí. Proto by bylo vhodné vypracovat pro každý takto určený druh objektu typový projekt, včetně určení jeho obvyklé ceny, aby si projektanti a realizační firmy nemuseli lámat hlavu, mohli pracovat podle vzoru a zákazníci měli představu o potřebných nákladech na optimální zabezpečení před bleskem a přepětím.
 
Je to úplně stejné, jako kdyby se měli všichni lidé oblékat pouze podle své tělesné výšky, bez respektu k jejich typu postavy a jimi vykonávané činnosti. Stejně, jako jsou stejně vysocí lidé různých postav (hubení, tlustí, atleti, a i ti se navíc liší navzájem i různým poměrem délky nohou k trupu atd.), i domy se stejnou zastavěnou plochou a počtem podlaží mohou mít různé tvary střech, lišit se vnitřním uspořádáním, vybavením a ve spoustě zdánlivých detailů, které však mají podstatný vliv na uspořádání hromosvodu a požadavky na LPMS (LEMP Protection Measures System, systém ochranných opatření před elektromagnetickým impulzem bleskového proudu).
 
Stále se zapomíná na podstatný vliv okolního terénu na vyšetření ochranného prostoru hromosvodu, zřejmě jako pozůstatek jednotného ochranného úhlu 112°, který se stejně příliš nedodržoval. Pouze malá část budov má okolo sebe do vzdálenosti asi 50 m vodorovnou rovinu, takže ani úhly určené pouze podle výšky špice jímače nad terénem a třídy LPS nemusí odpovídat skutečným požadavkům na bezpečnost. Stejně jako nepoběží nikdo maraton v polobotkách a smokingu nebo nepůjde na ples v montérkách a holínkách, tak není možné pro jinak úplně stejný dům uplatnit jednotné řešení bez ohledu na to, zda je umístěn v údolí, na kopci, na rovině nebo ve svahu.
 
Proto je nutné každý objekt posuzovat individuálně, nejen podle jeho provedení a vybavení, ale i s ohledem na jeho blízké okolí. K tomu se právě používá výpočet rizika podle ČSN EN 62305-2, vyšetření ochranného prostoru jímací soustavy nejlépe metodou valivé koule a výpočet dostatečné vzdálenosti podle konkrétního uspořádání hromosvodu. Tak lze nejpřesněji podchytit reálné rozdělení bleskového proudu do jednotlivých svodů na objektu.
 

Do typových projektů, jakési rozhodovací tabulky, by bylo možné zařadit jednotlivé objekty pouze v tom případě, kdy by pro každý typ budovy byly maximálně dvě až tři varianty přesného provedení a využití, budovy by se stavěly výhradně na vodorovné rovině ve vzájemné vzdálenosti alespoň 50 m, navíc pouze v lokalitách s jedinou statistickou hodnotou úderů blesku na kilometr čtverečný. Jestliže si takovouto unifikaci budov propagátoři zjednodušení zařídí, nic nebude bránit tomu, aby byla vytvořena jednoduchá přehledná tabulka přesných a optimálních typových projektů, včetně jejich optimálních cen.