Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Je možná unifikace ochrany před bleskem?

Ing. Milan Kaucký (autor jediného počítačového programu zdarma
pro analýzu rizik podle ČSN EN 62305-2)
Jan Hájek (bleskový Guru, Dehn + Söhne)
 
Je možné jednoduše zařazovat objekty do tříd LPS podle jejich druhu, projektovat typové hromosvody a určit tak optimální cenu pro každý druh objektu?
 
Neustále se objevuje názor, že nejjednodušší a nejméně komplikované by pro všechny bylo zařadit objekty podle typu budovy do třídy LPS (Lightning Protection System, systém ochrany před bleskem), a zbytečně se tak nezatěžovat výpočtem rizika, který je složitý, a tudíž těžko pochopitelný pro většinu lidí. Proto by bylo vhodné vypracovat pro každý takto určený druh objektu typový projekt, včetně určení jeho obvyklé ceny, aby si projektanti a realizační firmy nemuseli lámat hlavu, mohli pracovat podle vzoru a zákazníci měli představu o potřebných nákladech na optimální zabezpečení před bleskem a přepětím.
 
Je to úplně stejné, jako kdyby se měli všichni lidé oblékat pouze podle své tělesné výšky, bez respektu k jejich typu postavy a jimi vykonávané činnosti. Stejně, jako jsou stejně vysocí lidé různých postav (hubení, tlustí, atleti, a i ti se navíc liší navzájem i různým poměrem délky nohou k trupu atd.), i domy se stejnou zastavěnou plochou a počtem podlaží mohou mít různé tvary střech, lišit se vnitřním uspořádáním, vybavením a ve spoustě zdánlivých detailů, které však mají podstatný vliv na uspořádání hromosvodu a požadavky na LPMS (LEMP Protection Measures System, systém ochranných opatření před elektromagnetickým impulzem bleskového proudu).
 
Stále se zapomíná na podstatný vliv okolního terénu na vyšetření ochranného prostoru hromosvodu, zřejmě jako pozůstatek jednotného ochranného úhlu 112°, který se stejně příliš nedodržoval. Pouze malá část budov má okolo sebe do vzdálenosti asi 50 m vodorovnou rovinu, takže ani úhly určené pouze podle výšky špice jímače nad terénem a třídy LPS nemusí odpovídat skutečným požadavkům na bezpečnost. Stejně jako nepoběží nikdo maraton v polobotkách a smokingu nebo nepůjde na ples v montérkách a holínkách, tak není možné pro jinak úplně stejný dům uplatnit jednotné řešení bez ohledu na to, zda je umístěn v údolí, na kopci, na rovině nebo ve svahu.
 
Proto je nutné každý objekt posuzovat individuálně, nejen podle jeho provedení a vybavení, ale i s ohledem na jeho blízké okolí. K tomu se právě používá výpočet rizika podle ČSN EN 62305-2, vyšetření ochranného prostoru jímací soustavy nejlépe metodou valivé koule a výpočet dostatečné vzdálenosti podle konkrétního uspořádání hromosvodu. Tak lze nejpřesněji podchytit reálné rozdělení bleskového proudu do jednotlivých svodů na objektu.
 

Do typových projektů, jakési rozhodovací tabulky, by bylo možné zařadit jednotlivé objekty pouze v tom případě, kdy by pro každý typ budovy byly maximálně dvě až tři varianty přesného provedení a využití, budovy by se stavěly výhradně na vodorovné rovině ve vzájemné vzdálenosti alespoň 50 m, navíc pouze v lokalitách s jedinou statistickou hodnotou úderů blesku na kilometr čtverečný. Jestliže si takovouto unifikaci budov propagátoři zjednodušení zařídí, nic nebude bránit tomu, aby byla vytvořena jednoduchá přehledná tabulka přesných a optimálních typových projektů, včetně jejich optimálních cen.