Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Vzrušující objev v oblasti vývoje 2D laserů

21.10.2015 | Berkeley Lab | newscenter.lbl.gov

Díky použití dvourozměrného excitonového laseru byl učiněn velmi důležitý krok směřující k výrobě ultrakompaktních fotonických a optoelektronických zařízení další generace.

Výzkumníci z Lawrence Berkeley National Laboratory zapustili jednoduchou vrstvu sulfidu wolframičitého do speciálního mikro kotoučového rezonátoru a docílili tak působení excitonového laseru ve viditelných vlnových délkách.

Nový objev učiněn pomocí 2D laseru

„Naše pozorování vysoce kvalitního excitonového laseru z jediné molekulární vrstvy sulfidu wolframičitého určuje začátek velmi důležitého kroku vedoucího k produkci dvourozměrných elektronických čipů pro optická a operační zařízení, u kterých je vyžadována maximální kvalita,“ řekl Xiang Zhang, ředitel Berkeley Lab’s Materials Sciences Division a vedoucí studie.

Mezi nejdiskutovanější materiály v dnešním světě nanotechnologie patří dvourozměrné tranzitní kovové chalkogenidy (ve zkratce TMDCs). Tyto 2D polovodiče vedou elektrony mnohem rychleji a účinněji než křemík. Navíc, na rozdíl od grafenu, dalšího z oblíbených 2D polovodičů, mají TMDCs přirozené odstupy pásma, které umožňují zapnutí a vypnutí jejich elektrické vodivosti. Sulfid wolframičitý v jediné molekulární vrstvě je obecně považován za jeden z nejslibnějších materiálů pro fotonické a optoelektronické využití. Až donedávna však vědci v tomto materiálu neobjevili onu zásadní vlastnost, která se používá pro elektronické čipy.

Celý článek na Berkeley Lab

Image Credit: Berkeley Lab

-jk-