Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Více aktualit

Vzrušující objev v oblasti vývoje 2D laserů

21.10.2015 | Berkeley Lab | newscenter.lbl.gov

Díky použití dvourozměrného excitonového laseru byl učiněn velmi důležitý krok směřující k výrobě ultrakompaktních fotonických a optoelektronických zařízení další generace.

Výzkumníci z Lawrence Berkeley National Laboratory zapustili jednoduchou vrstvu sulfidu wolframičitého do speciálního mikro kotoučového rezonátoru a docílili tak působení excitonového laseru ve viditelných vlnových délkách.

Nový objev učiněn pomocí 2D laseru

„Naše pozorování vysoce kvalitního excitonového laseru z jediné molekulární vrstvy sulfidu wolframičitého určuje začátek velmi důležitého kroku vedoucího k produkci dvourozměrných elektronických čipů pro optická a operační zařízení, u kterých je vyžadována maximální kvalita,“ řekl Xiang Zhang, ředitel Berkeley Lab’s Materials Sciences Division a vedoucí studie.

Mezi nejdiskutovanější materiály v dnešním světě nanotechnologie patří dvourozměrné tranzitní kovové chalkogenidy (ve zkratce TMDCs). Tyto 2D polovodiče vedou elektrony mnohem rychleji a účinněji než křemík. Navíc, na rozdíl od grafenu, dalšího z oblíbených 2D polovodičů, mají TMDCs přirozené odstupy pásma, které umožňují zapnutí a vypnutí jejich elektrické vodivosti. Sulfid wolframičitý v jediné molekulární vrstvě je obecně považován za jeden z nejslibnějších materiálů pro fotonické a optoelektronické využití. Až donedávna však vědci v tomto materiálu neobjevili onu zásadní vlastnost, která se používá pro elektronické čipy.

Celý článek na Berkeley Lab

Image Credit: Berkeley Lab

-jk-