Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Vzrušující objev v oblasti vývoje 2D laserů

21.10.2015 | Berkeley Lab | newscenter.lbl.gov

Díky použití dvourozměrného excitonového laseru byl učiněn velmi důležitý krok směřující k výrobě ultrakompaktních fotonických a optoelektronických zařízení další generace.

Výzkumníci z Lawrence Berkeley National Laboratory zapustili jednoduchou vrstvu sulfidu wolframičitého do speciálního mikro kotoučového rezonátoru a docílili tak působení excitonového laseru ve viditelných vlnových délkách.

Nový objev učiněn pomocí 2D laseru

„Naše pozorování vysoce kvalitního excitonového laseru z jediné molekulární vrstvy sulfidu wolframičitého určuje začátek velmi důležitého kroku vedoucího k produkci dvourozměrných elektronických čipů pro optická a operační zařízení, u kterých je vyžadována maximální kvalita,“ řekl Xiang Zhang, ředitel Berkeley Lab’s Materials Sciences Division a vedoucí studie.

Mezi nejdiskutovanější materiály v dnešním světě nanotechnologie patří dvourozměrné tranzitní kovové chalkogenidy (ve zkratce TMDCs). Tyto 2D polovodiče vedou elektrony mnohem rychleji a účinněji než křemík. Navíc, na rozdíl od grafenu, dalšího z oblíbených 2D polovodičů, mají TMDCs přirozené odstupy pásma, které umožňují zapnutí a vypnutí jejich elektrické vodivosti. Sulfid wolframičitý v jediné molekulární vrstvě je obecně považován za jeden z nejslibnějších materiálů pro fotonické a optoelektronické využití. Až donedávna však vědci v tomto materiálu neobjevili onu zásadní vlastnost, která se používá pro elektronické čipy.

Celý článek na Berkeley Lab

Image Credit: Berkeley Lab

-jk-