Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Více aktualit

Výzkumníci ze Stanfordu vytvořili jedinečný materiál se samoregeneračními vlastnostmi

20.04.2016 | Stanford | news.stanford.edu

Výzkumníci ze Stanfordu úspěšně předvedli, jak se jejich nový materiál pod vlivem elektrického pole začne kroutit a pulsovat, stejně jako lidský sval. Tento nový polymer se také dokáže natáhnout o stonásobek své původní délky a při propíchnutí se dokonce sám zregeneruje.

Umělé svaly se v současnosti uplatňují v odvětví technologií a robotiky, ale ve srovnání s lidským svalem mají své nedostatky. Drobné defekty v materiálech, které se k výrobě umělých svalů používají, mohou oslabit jejich celkovou pružnost. A při propíchnutí nebo poškrábání nemají dnešní umělé svaly schopnost se sami zacelit.

Nový samoregenerační materiál

Zato nový materiál, který objevili výzkumníci ze Stanfordu, se může také pochlubit pozoruhodnou schopností regenerace. K opravě poškozených polymerů je obvykle používáno rozpouštědlo nebo úprava teplem, ale tento nový materiál vykazuje schopnost samoregenerace při pokojové teplotě, a to i v případě, že poškozené oblasti jsou staré několik dní. Výzkumníci později zjistili, že schopnost samoregenerace probíhá i při teplotě -20 °C.

Vědecký tým vypozoroval, že mohou přizpůsobit polymer tak, aby se regeneroval rychleji nebo natahoval ještě více tím, že změní množství nebo typ kovových iontů, které materiál obsahuje. Verze materiálu, která přesáhla limity měřícího přístroje, byla vytvořena snížením podílu atomů železa v polymeru a organických molekul v materiálu.

Celý článek na Stanford

Image Credit: Bao Research Group

-jk-