Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Více aktualit

Výzkumníci ze Stanfordu vytvořili jedinečný materiál se samoregeneračními vlastnostmi

20.04.2016 | Stanford | news.stanford.edu

Výzkumníci ze Stanfordu úspěšně předvedli, jak se jejich nový materiál pod vlivem elektrického pole začne kroutit a pulsovat, stejně jako lidský sval. Tento nový polymer se také dokáže natáhnout o stonásobek své původní délky a při propíchnutí se dokonce sám zregeneruje.

Umělé svaly se v současnosti uplatňují v odvětví technologií a robotiky, ale ve srovnání s lidským svalem mají své nedostatky. Drobné defekty v materiálech, které se k výrobě umělých svalů používají, mohou oslabit jejich celkovou pružnost. A při propíchnutí nebo poškrábání nemají dnešní umělé svaly schopnost se sami zacelit.

Nový samoregenerační materiál

Zato nový materiál, který objevili výzkumníci ze Stanfordu, se může také pochlubit pozoruhodnou schopností regenerace. K opravě poškozených polymerů je obvykle používáno rozpouštědlo nebo úprava teplem, ale tento nový materiál vykazuje schopnost samoregenerace při pokojové teplotě, a to i v případě, že poškozené oblasti jsou staré několik dní. Výzkumníci později zjistili, že schopnost samoregenerace probíhá i při teplotě -20 °C.

Vědecký tým vypozoroval, že mohou přizpůsobit polymer tak, aby se regeneroval rychleji nebo natahoval ještě více tím, že změní množství nebo typ kovových iontů, které materiál obsahuje. Verze materiálu, která přesáhla limity měřícího přístroje, byla vytvořena snížením podílu atomů železa v polymeru a organických molekul v materiálu.

Celý článek na Stanford

Image Credit: Bao Research Group

-jk-