Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Osram přebírá společnost Ring Automotive Po schválení převzetí společnosti Ring Automotive společností Osram britským Úřadem pro…

Více aktualit

Výzkumníci ze Stanfordu vytvořili jedinečný materiál se samoregeneračními vlastnostmi

20.04.2016 | Stanford | news.stanford.edu

Výzkumníci ze Stanfordu úspěšně předvedli, jak se jejich nový materiál pod vlivem elektrického pole začne kroutit a pulsovat, stejně jako lidský sval. Tento nový polymer se také dokáže natáhnout o stonásobek své původní délky a při propíchnutí se dokonce sám zregeneruje.

Umělé svaly se v současnosti uplatňují v odvětví technologií a robotiky, ale ve srovnání s lidským svalem mají své nedostatky. Drobné defekty v materiálech, které se k výrobě umělých svalů používají, mohou oslabit jejich celkovou pružnost. A při propíchnutí nebo poškrábání nemají dnešní umělé svaly schopnost se sami zacelit.

Nový samoregenerační materiál

Zato nový materiál, který objevili výzkumníci ze Stanfordu, se může také pochlubit pozoruhodnou schopností regenerace. K opravě poškozených polymerů je obvykle používáno rozpouštědlo nebo úprava teplem, ale tento nový materiál vykazuje schopnost samoregenerace při pokojové teplotě, a to i v případě, že poškozené oblasti jsou staré několik dní. Výzkumníci později zjistili, že schopnost samoregenerace probíhá i při teplotě -20 °C.

Vědecký tým vypozoroval, že mohou přizpůsobit polymer tak, aby se regeneroval rychleji nebo natahoval ještě více tím, že změní množství nebo typ kovových iontů, které materiál obsahuje. Verze materiálu, která přesáhla limity měřícího přístroje, byla vytvořena snížením podílu atomů železa v polymeru a organických molekul v materiálu.

Celý článek na Stanford

Image Credit: Bao Research Group

-jk-