Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

V Praze byla představena publikace Světového energetického výhledu Pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu se v Praze konala prezentace aktuálního…

Temelín investuje 1,5 miliardy a soustředí se na efektivitu provozu Přestože je Temelín nejnovější jadernou lokalitou v Evropě, bude i nadále pokračovat v…

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Více aktualit

Výzkumníci ze Stanfordu vytvořili jedinečný materiál se samoregeneračními vlastnostmi

20.04.2016 | Stanford | news.stanford.edu

Výzkumníci ze Stanfordu úspěšně předvedli, jak se jejich nový materiál pod vlivem elektrického pole začne kroutit a pulsovat, stejně jako lidský sval. Tento nový polymer se také dokáže natáhnout o stonásobek své původní délky a při propíchnutí se dokonce sám zregeneruje.

Umělé svaly se v současnosti uplatňují v odvětví technologií a robotiky, ale ve srovnání s lidským svalem mají své nedostatky. Drobné defekty v materiálech, které se k výrobě umělých svalů používají, mohou oslabit jejich celkovou pružnost. A při propíchnutí nebo poškrábání nemají dnešní umělé svaly schopnost se sami zacelit.

Nový samoregenerační materiál

Zato nový materiál, který objevili výzkumníci ze Stanfordu, se může také pochlubit pozoruhodnou schopností regenerace. K opravě poškozených polymerů je obvykle používáno rozpouštědlo nebo úprava teplem, ale tento nový materiál vykazuje schopnost samoregenerace při pokojové teplotě, a to i v případě, že poškozené oblasti jsou staré několik dní. Výzkumníci později zjistili, že schopnost samoregenerace probíhá i při teplotě -20 °C.

Vědecký tým vypozoroval, že mohou přizpůsobit polymer tak, aby se regeneroval rychleji nebo natahoval ještě více tím, že změní množství nebo typ kovových iontů, které materiál obsahuje. Verze materiálu, která přesáhla limity měřícího přístroje, byla vytvořena snížením podílu atomů železa v polymeru a organických molekul v materiálu.

Celý článek na Stanford

Image Credit: Bao Research Group

-jk-