Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Více aktualit

Výzkumníci ze Stanfordu vytvořili jedinečný materiál se samoregeneračními vlastnostmi

20.04.2016 | Stanford | news.stanford.edu

Výzkumníci ze Stanfordu úspěšně předvedli, jak se jejich nový materiál pod vlivem elektrického pole začne kroutit a pulsovat, stejně jako lidský sval. Tento nový polymer se také dokáže natáhnout o stonásobek své původní délky a při propíchnutí se dokonce sám zregeneruje.

Umělé svaly se v současnosti uplatňují v odvětví technologií a robotiky, ale ve srovnání s lidským svalem mají své nedostatky. Drobné defekty v materiálech, které se k výrobě umělých svalů používají, mohou oslabit jejich celkovou pružnost. A při propíchnutí nebo poškrábání nemají dnešní umělé svaly schopnost se sami zacelit.

Nový samoregenerační materiál

Zato nový materiál, který objevili výzkumníci ze Stanfordu, se může také pochlubit pozoruhodnou schopností regenerace. K opravě poškozených polymerů je obvykle používáno rozpouštědlo nebo úprava teplem, ale tento nový materiál vykazuje schopnost samoregenerace při pokojové teplotě, a to i v případě, že poškozené oblasti jsou staré několik dní. Výzkumníci později zjistili, že schopnost samoregenerace probíhá i při teplotě -20 °C.

Vědecký tým vypozoroval, že mohou přizpůsobit polymer tak, aby se regeneroval rychleji nebo natahoval ještě více tím, že změní množství nebo typ kovových iontů, které materiál obsahuje. Verze materiálu, která přesáhla limity měřícího přístroje, byla vytvořena snížením podílu atomů železa v polymeru a organických molekul v materiálu.

Celý článek na Stanford

Image Credit: Bao Research Group

-jk-