Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem 9. 6. 2017. V elektronické verzi na webu bude 10. 7. 2017.

Světelné zdroje
Terminologie LED světelných zdrojů 

Denní světlo
Denní osvětlení velkých obytných místností
Svetelnotechnické posudzovanie líniových stavieb

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Více aktualit

Výzkumníci vytvořili nový technicky vyspělý tekutý materiál

10.02.2017 | Phys.org | phys.org

Výzkumníci z Australské národní univerzity dokázali v rámci svého testu kontrolovat proudy generované vlnami a vytvořili dosud nemyslitelný tekutý materiál pro nové technologické inovace, včetně technik k manipulaci mikroorganismů.

Nový druh dynamického materiálu může způsobit revoluci, podobně jako další materiály vytvořené v posledních několika dekádách, které našly využití v neviditelných pláštích, superčočkách a vysoce výkonných anténách. Díky proudům se tekutina chová jako materiál s pravidelnou strukturou, např. krystaly.

Nový tekutý materiál

Proudové vzorce lze měnit dle libosti. Tekuté materiály jsou tedy dynamičtější a flexibilnější než pevné materiály. Tým výzkumníků použil ke generování vlnového vzorce dva oscilátory a následně pozoroval proudové vzorce a částice tekutiny. K vymodelování toku vody použili rovněž počítačovou simulaci a teoretické výpočty.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Stuart Hay, ANU

-jk-