Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Výzkumníci vytvořili elektrické dráty o šířce tří atomů

27.12.2016 | Stanford University | www6.slac.stanford.edu

Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity použili diamontoidy - nejmenší částečky diamantu - k sestavení atomů do nejtenčího elektrického drátu na světě o šířce pouhých tří atomů.

Tato nová technologie, která využívá různé typy atomů k sestavení složitějších struktur, může být potenciálně využita k sestavení drobných drátků, které by našly využití např. v látkách generujících elektřinu, optoelektronických zařízeních využívajících elektřinu a světlo a v supravodivých materiálech se schopností bezztrátového vedení elektřiny.

Nejmenší elektrický drát na světě

I když existuje více způsobů, jak přinutit materiály k samosestavení, toto je první způsob, díky kterému se podařilo vytvořit nanodrát s tuhým krystalovým jádrem s vyhovujícími elektronickými vlastnostmi. Dráty, které svým vzhledem připomínají jehlu, mají polovodičové jádro - kombinaci mědi a síry zvané chalkogenid - obklopené diamontoidy, které vytváří izolační vrstvu.

Celý článek na Stanford University

Image Credit: SLAC National Accelerator Laboratory

-jk-