Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Více aktualit

Výzkumníci proměnili krystal na elektrický obvod

27.07.2017 | Washington State University; Phys.org | news.wsu.edu

Fyzikové z americké Washington State University nalezli způsob, jakým vytvořit elektrický proud v krystalu a otevřeli tak dveře trojrozměrné transparentní elektronice na principu magnetické kreslící tabule.

Výsledky výzkumu dokazují využitelnost funkčního modelu fenoménu, který jako první na světě objevili náhodou právě výzkumníci Washington State University. Tehdy jeden z doktorandů vypozoroval, že pokud vystaví krystal účinkům světla, jeho elektrická vodivost se zvýší až čtyřistanásobně.

Proměna krystalu na elektrický proud

V rámci aktuálního pokusu vystavili výzkumníci vzorek křemíku intenzivnímu tlaku - při dopadu plastového projektilu rychlostí téměř 12 000 mil za hodinu - a na základě pozorování zdokumentovali proměnu ze struktury kubického diamantu na jednodušší seštihrannou strukturu. V jednom bodě dokonce spolu s tlakovou vlnou o délce méně než půl miliontiny sekundy pozorovali obě struktury.

Celý článek na Washington State University

Image Credit: Pexels

-jk-