Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Více aktualit

Výzkumníci proměnili krystal na elektrický obvod

27.07.2017 | Washington State University; Phys.org | news.wsu.edu

Fyzikové z americké Washington State University nalezli způsob, jakým vytvořit elektrický proud v krystalu a otevřeli tak dveře trojrozměrné transparentní elektronice na principu magnetické kreslící tabule.

Výsledky výzkumu dokazují využitelnost funkčního modelu fenoménu, který jako první na světě objevili náhodou právě výzkumníci Washington State University. Tehdy jeden z doktorandů vypozoroval, že pokud vystaví krystal účinkům světla, jeho elektrická vodivost se zvýší až čtyřistanásobně.

Proměna krystalu na elektrický proud

V rámci aktuálního pokusu vystavili výzkumníci vzorek křemíku intenzivnímu tlaku - při dopadu plastového projektilu rychlostí téměř 12 000 mil za hodinu - a na základě pozorování zdokumentovali proměnu ze struktury kubického diamantu na jednodušší seštihrannou strukturu. V jednom bodě dokonce spolu s tlakovou vlnou o délce méně než půl miliontiny sekundy pozorovali obě struktury.

Celý článek na Washington State University

Image Credit: Pexels

-jk-