Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Elektromobil nabitý za 30 minut Společnost ABB jako celosvětový lídr v oblasti e-mobility pro hromadnou i osobní přepravu…

Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost Technologii dnes otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve…

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Více aktualit

Výzkumníci proměnili krystal na elektrický obvod

27.07.2017 | Washington State University; Phys.org | news.wsu.edu

Fyzikové z americké Washington State University nalezli způsob, jakým vytvořit elektrický proud v krystalu a otevřeli tak dveře trojrozměrné transparentní elektronice na principu magnetické kreslící tabule.

Výsledky výzkumu dokazují využitelnost funkčního modelu fenoménu, který jako první na světě objevili náhodou právě výzkumníci Washington State University. Tehdy jeden z doktorandů vypozoroval, že pokud vystaví krystal účinkům světla, jeho elektrická vodivost se zvýší až čtyřistanásobně.

Proměna krystalu na elektrický proud

V rámci aktuálního pokusu vystavili výzkumníci vzorek křemíku intenzivnímu tlaku - při dopadu plastového projektilu rychlostí téměř 12 000 mil za hodinu - a na základě pozorování zdokumentovali proměnu ze struktury kubického diamantu na jednodušší seštihrannou strukturu. V jednom bodě dokonce spolu s tlakovou vlnou o délce méně než půl miliontiny sekundy pozorovali obě struktury.

Celý článek na Washington State University

Image Credit: Pexels

-jk-