Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Více aktualit

Výzkumníci proměnili krystal na elektrický obvod

27.07.2017 | Washington State University; Phys.org | news.wsu.edu

Fyzikové z americké Washington State University nalezli způsob, jakým vytvořit elektrický proud v krystalu a otevřeli tak dveře trojrozměrné transparentní elektronice na principu magnetické kreslící tabule.

Výsledky výzkumu dokazují využitelnost funkčního modelu fenoménu, který jako první na světě objevili náhodou právě výzkumníci Washington State University. Tehdy jeden z doktorandů vypozoroval, že pokud vystaví krystal účinkům světla, jeho elektrická vodivost se zvýší až čtyřistanásobně.

Proměna krystalu na elektrický proud

V rámci aktuálního pokusu vystavili výzkumníci vzorek křemíku intenzivnímu tlaku - při dopadu plastového projektilu rychlostí téměř 12 000 mil za hodinu - a na základě pozorování zdokumentovali proměnu ze struktury kubického diamantu na jednodušší seštihrannou strukturu. V jednom bodě dokonce spolu s tlakovou vlnou o délce méně než půl miliontiny sekundy pozorovali obě struktury.

Celý článek na Washington State University

Image Credit: Pexels

-jk-