Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Výzkumníci jsou o krok blíže k jednoatomovému ukládání dat

11.07.2018 | EPFL | www.epfl.ch/index.en.html

Navzdory vzestupu SSD disků jsou klasické pevné disky s ukládáním na magnetické diskové paměti velmi rozšířeným druhem záznamového zařízení. Naše potřeby, co se ukládání dat týče však stoupají tempem 15 milionů GB za den a výzkumníci pátrají po alternativních metodách ukládání dat.

Jednou z těchto metod jsou jednoatomové magnety: paměťová zařízení sestávající z individuálních atomů, které jsou „adsorbovány“ na povrchu. Každý atom je schopen uložit jeden bit dat, který lze zapsat a přečíst pomocí kvantové mechaniky. A protože shluky atomů dosahují dostatečné hustoty, jednoatomová paměťová zařízení mohou dosahovat nesmírných kapacit.

Jednoatomové paměťové zařízení

Výzkumníci z Institutu fyzicky při EPFL nyní publikovali studii v časopise Physical Review Letters, kde popisují použití řádkovacího tunelového mikroskopu k demonstraci stability magnetu, který je složen z jednoho atomu holmia, což je prvek, se kterým výzkumníci pracují již několik let.

Celý článek na EPFL

Image Credit: Pixabay

-jk-