Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Výzkumníci jsou o krok blíže k jednoatomovému ukládání dat

11.07.2018 | EPFL | www.epfl.ch/index.en.html

Navzdory vzestupu SSD disků jsou klasické pevné disky s ukládáním na magnetické diskové paměti velmi rozšířeným druhem záznamového zařízení. Naše potřeby, co se ukládání dat týče však stoupají tempem 15 milionů GB za den a výzkumníci pátrají po alternativních metodách ukládání dat.

Jednou z těchto metod jsou jednoatomové magnety: paměťová zařízení sestávající z individuálních atomů, které jsou „adsorbovány“ na povrchu. Každý atom je schopen uložit jeden bit dat, který lze zapsat a přečíst pomocí kvantové mechaniky. A protože shluky atomů dosahují dostatečné hustoty, jednoatomová paměťová zařízení mohou dosahovat nesmírných kapacit.

Jednoatomové paměťové zařízení

Výzkumníci z Institutu fyzicky při EPFL nyní publikovali studii v časopise Physical Review Letters, kde popisují použití řádkovacího tunelového mikroskopu k demonstraci stability magnetu, který je složen z jednoho atomu holmia, což je prvek, se kterým výzkumníci pracují již několik let.

Celý článek na EPFL

Image Credit: Pixabay

-jk-