Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2018 vyšlo tiskem 31. 10. 2018. V elektronické verzi na webu 30. 11. 2018. 

Téma: Rozváděče a rozvodny; Údržba el. zařízení; Točivé el. stroje a pohony

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 2. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

Více aktualit

Výzkumníci jsou o krok blíže k jednoatomovému ukládání dat

11.07.2018 | EPFL | www.epfl.ch/index.en.html

Navzdory vzestupu SSD disků jsou klasické pevné disky s ukládáním na magnetické diskové paměti velmi rozšířeným druhem záznamového zařízení. Naše potřeby, co se ukládání dat týče však stoupají tempem 15 milionů GB za den a výzkumníci pátrají po alternativních metodách ukládání dat.

Jednou z těchto metod jsou jednoatomové magnety: paměťová zařízení sestávající z individuálních atomů, které jsou „adsorbovány“ na povrchu. Každý atom je schopen uložit jeden bit dat, který lze zapsat a přečíst pomocí kvantové mechaniky. A protože shluky atomů dosahují dostatečné hustoty, jednoatomová paměťová zařízení mohou dosahovat nesmírných kapacit.

Jednoatomové paměťové zařízení

Výzkumníci z Institutu fyzicky při EPFL nyní publikovali studii v časopise Physical Review Letters, kde popisují použití řádkovacího tunelového mikroskopu k demonstraci stability magnetu, který je složen z jednoho atomu holmia, což je prvek, se kterým výzkumníci pracují již několik let.

Celý článek na EPFL

Image Credit: Pixabay

-jk-