Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

Úspěch studentské formule týmu eForce FEE Prague Formula Studentská formule týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze…

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Více aktualit

Využití energie mořských proudů – testy nového typu zařízení přinesly nadějné výsledky

19.08.2013 | |

Mořské proudy jsou slibným zdrojem obnovitelné energie. Technologie pro její sběr a přeměnu na elektřinu ale zatím nejsou připraveny k masovému rozšíření. To se však může již brzy změnit – nový systém pro využití energie z mořských proudů, schopný pracovat i ve velkých hloubkách, byl vyvinut výzkumníky na Universidad Politécnica de Madrid a prototyp byl úspěšně otestován.

O využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména těch, které sázejí na energii moří a oceánů, je dnes velký zájem. Může se jednat o tepelná čerpadla pracující s rozdíly v teplotách mořské vody, zařízení pracující s její salinitou, nebo příbojové elektrárny. Další z možností je právě energie mořských proudů. První generace těchto zařízení mohla pracovat jen do hloubky asi 30 až 50 metrů (generátory musely být připevněny ke dnu) a jejich údržba byla drahá.

Po nich přišla generace druhá: jednalo se o kotvené systémy, které umožňovaly v rámci údržby vyzdvihnout klíčové součásti systému na hladinu. Testovaný prototyp projektu PROCODAC-GESMEY náleží právě k této druhé generaci zařízení.

Jedná se o konstrukci z nerezové oceli, s trupem a třemi o něco menšími periferními částmi připojenými k trupu kovovými rameny. Generátor, multiplikátor a instrumentace jsou uvnitř trupu, rotor, který zachycuje podmořské proudy vně.

Během vývoje bylo zařízení testováno v laboratořích institutu ETSIN a následně v přístavu. Proběhly také testy na otevřeném moři, které prověřily manévrovatelnost celého zařízení, hydrodynamiky konstrukce a řízení vyrobené energie. Výsledky byly použity pro některé další simulace, s jejichž výsledky budou nyní výzkumníci pracovat na vývoji desetkrát většího prototypu s možností výkonu až 1 MW.

Foto: Universidad Politécnica de Madrid
Původní zpráva ZDE

Podívejte se, jak pracuje jiné podobné zařízení: