Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2019 vyšlo tiskem 2. 10. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroenergetika; Zařízení pro přenos a distribuci elektřiny

Hlavní článek
Problematika a měření na invertorových svařovacích zdrojích z hlediska odebíraného proudu

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Co vozí energetici v autě? TETRIS CHALLENGE Co vše se vejde energetikům do auta, které používají metodu práce pod napětím (PPN) –…

ENERGO SUMMIT – vrcholná událost energetického sektoru 15. listopadu 2019 se na pražském výstavišti PVA EXPO PRAHA uskuteční již 5. ročník…

Druhý ročník e-SALON bude větší a plný premiér čisté mobility Na úspěšnou premiéru e-SALON v roce 2018 naváže na výstavišti PVA v Praze Letňanech jeho…

FOR ARCH oslavil třicetiny! Největší stavební veletrh v ČR nemá konkurenci Stovky vystavovatelů napříč obory, tisíce spokojených návštěvníků, desítky novinek a…

Více aktualit

Využití energie mořských proudů – testy nového typu zařízení přinesly nadějné výsledky

19.08.2013 | |

Mořské proudy jsou slibným zdrojem obnovitelné energie. Technologie pro její sběr a přeměnu na elektřinu ale zatím nejsou připraveny k masovému rozšíření. To se však může již brzy změnit – nový systém pro využití energie z mořských proudů, schopný pracovat i ve velkých hloubkách, byl vyvinut výzkumníky na Universidad Politécnica de Madrid a prototyp byl úspěšně otestován.

O využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména těch, které sázejí na energii moří a oceánů, je dnes velký zájem. Může se jednat o tepelná čerpadla pracující s rozdíly v teplotách mořské vody, zařízení pracující s její salinitou, nebo příbojové elektrárny. Další z možností je právě energie mořských proudů. První generace těchto zařízení mohla pracovat jen do hloubky asi 30 až 50 metrů (generátory musely být připevněny ke dnu) a jejich údržba byla drahá.

Po nich přišla generace druhá: jednalo se o kotvené systémy, které umožňovaly v rámci údržby vyzdvihnout klíčové součásti systému na hladinu. Testovaný prototyp projektu PROCODAC-GESMEY náleží právě k této druhé generaci zařízení.

Jedná se o konstrukci z nerezové oceli, s trupem a třemi o něco menšími periferními částmi připojenými k trupu kovovými rameny. Generátor, multiplikátor a instrumentace jsou uvnitř trupu, rotor, který zachycuje podmořské proudy vně.

Během vývoje bylo zařízení testováno v laboratořích institutu ETSIN a následně v přístavu. Proběhly také testy na otevřeném moři, které prověřily manévrovatelnost celého zařízení, hydrodynamiky konstrukce a řízení vyrobené energie. Výsledky byly použity pro některé další simulace, s jejichž výsledky budou nyní výzkumníci pracovat na vývoji desetkrát většího prototypu s možností výkonu až 1 MW.

Foto: Universidad Politécnica de Madrid
Původní zpráva ZDE

Podívejte se, jak pracuje jiné podobné zařízení: