Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Využití energie mořských proudů – testy nového typu zařízení přinesly nadějné výsledky

19.08.2013 | |

Mořské proudy jsou slibným zdrojem obnovitelné energie. Technologie pro její sběr a přeměnu na elektřinu ale zatím nejsou připraveny k masovému rozšíření. To se však může již brzy změnit – nový systém pro využití energie z mořských proudů, schopný pracovat i ve velkých hloubkách, byl vyvinut výzkumníky na Universidad Politécnica de Madrid a prototyp byl úspěšně otestován.

O využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména těch, které sázejí na energii moří a oceánů, je dnes velký zájem. Může se jednat o tepelná čerpadla pracující s rozdíly v teplotách mořské vody, zařízení pracující s její salinitou, nebo příbojové elektrárny. Další z možností je právě energie mořských proudů. První generace těchto zařízení mohla pracovat jen do hloubky asi 30 až 50 metrů (generátory musely být připevněny ke dnu) a jejich údržba byla drahá.

Po nich přišla generace druhá: jednalo se o kotvené systémy, které umožňovaly v rámci údržby vyzdvihnout klíčové součásti systému na hladinu. Testovaný prototyp projektu PROCODAC-GESMEY náleží právě k této druhé generaci zařízení.

Jedná se o konstrukci z nerezové oceli, s trupem a třemi o něco menšími periferními částmi připojenými k trupu kovovými rameny. Generátor, multiplikátor a instrumentace jsou uvnitř trupu, rotor, který zachycuje podmořské proudy vně.

Během vývoje bylo zařízení testováno v laboratořích institutu ETSIN a následně v přístavu. Proběhly také testy na otevřeném moři, které prověřily manévrovatelnost celého zařízení, hydrodynamiky konstrukce a řízení vyrobené energie. Výsledky byly použity pro některé další simulace, s jejichž výsledky budou nyní výzkumníci pracovat na vývoji desetkrát většího prototypu s možností výkonu až 1 MW.

Foto: Universidad Politécnica de Madrid
Původní zpráva ZDE

Podívejte se, jak pracuje jiné podobné zařízení: