Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Využití energie mořských proudů – testy nového typu zařízení přinesly nadějné výsledky

19.08.2013 | |

Mořské proudy jsou slibným zdrojem obnovitelné energie. Technologie pro její sběr a přeměnu na elektřinu ale zatím nejsou připraveny k masovému rozšíření. To se však může již brzy změnit – nový systém pro využití energie z mořských proudů, schopný pracovat i ve velkých hloubkách, byl vyvinut výzkumníky na Universidad Politécnica de Madrid a prototyp byl úspěšně otestován.

O využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména těch, které sázejí na energii moří a oceánů, je dnes velký zájem. Může se jednat o tepelná čerpadla pracující s rozdíly v teplotách mořské vody, zařízení pracující s její salinitou, nebo příbojové elektrárny. Další z možností je právě energie mořských proudů. První generace těchto zařízení mohla pracovat jen do hloubky asi 30 až 50 metrů (generátory musely být připevněny ke dnu) a jejich údržba byla drahá.

Po nich přišla generace druhá: jednalo se o kotvené systémy, které umožňovaly v rámci údržby vyzdvihnout klíčové součásti systému na hladinu. Testovaný prototyp projektu PROCODAC-GESMEY náleží právě k této druhé generaci zařízení.

Jedná se o konstrukci z nerezové oceli, s trupem a třemi o něco menšími periferními částmi připojenými k trupu kovovými rameny. Generátor, multiplikátor a instrumentace jsou uvnitř trupu, rotor, který zachycuje podmořské proudy vně.

Během vývoje bylo zařízení testováno v laboratořích institutu ETSIN a následně v přístavu. Proběhly také testy na otevřeném moři, které prověřily manévrovatelnost celého zařízení, hydrodynamiky konstrukce a řízení vyrobené energie. Výsledky byly použity pro některé další simulace, s jejichž výsledky budou nyní výzkumníci pracovat na vývoji desetkrát většího prototypu s možností výkonu až 1 MW.

Foto: Universidad Politécnica de Madrid
Původní zpráva ZDE

Podívejte se, jak pracuje jiné podobné zařízení: