Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Nový elektronický obchod Rosatomu usnadňuje povolování nových jaderných bloků Koncern Rosenergoatom (elektroenergetická divize ruské korporace pro atomovou energii…

Více aktualit

Využití energie mořských proudů – testy nového typu zařízení přinesly nadějné výsledky

19.08.2013 | |

Mořské proudy jsou slibným zdrojem obnovitelné energie. Technologie pro její sběr a přeměnu na elektřinu ale zatím nejsou připraveny k masovému rozšíření. To se však může již brzy změnit – nový systém pro využití energie z mořských proudů, schopný pracovat i ve velkých hloubkách, byl vyvinut výzkumníky na Universidad Politécnica de Madrid a prototyp byl úspěšně otestován.

O využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména těch, které sázejí na energii moří a oceánů, je dnes velký zájem. Může se jednat o tepelná čerpadla pracující s rozdíly v teplotách mořské vody, zařízení pracující s její salinitou, nebo příbojové elektrárny. Další z možností je právě energie mořských proudů. První generace těchto zařízení mohla pracovat jen do hloubky asi 30 až 50 metrů (generátory musely být připevněny ke dnu) a jejich údržba byla drahá.

Po nich přišla generace druhá: jednalo se o kotvené systémy, které umožňovaly v rámci údržby vyzdvihnout klíčové součásti systému na hladinu. Testovaný prototyp projektu PROCODAC-GESMEY náleží právě k této druhé generaci zařízení.

Jedná se o konstrukci z nerezové oceli, s trupem a třemi o něco menšími periferními částmi připojenými k trupu kovovými rameny. Generátor, multiplikátor a instrumentace jsou uvnitř trupu, rotor, který zachycuje podmořské proudy vně.

Během vývoje bylo zařízení testováno v laboratořích institutu ETSIN a následně v přístavu. Proběhly také testy na otevřeném moři, které prověřily manévrovatelnost celého zařízení, hydrodynamiky konstrukce a řízení vyrobené energie. Výsledky byly použity pro některé další simulace, s jejichž výsledky budou nyní výzkumníci pracovat na vývoji desetkrát většího prototypu s možností výkonu až 1 MW.

Foto: Universidad Politécnica de Madrid
Původní zpráva ZDE

Podívejte se, jak pracuje jiné podobné zařízení: