Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Využití bakterie při 3D tisku

27.03.2017 | 3ders | www.3ders.org

Výzkumníci z Technické univerzity Delft zkombinovali technologii 3D tisku s bakterií a vytvořili speciální materiál, který se nápadně podobá grafenu.

Tajemstvím nové technologie je bakterie - konkrétně 3D tištěná bakterie. Jak výzkumníci zjistili, bakterii lze nanášet v přesných řádách pomocí 3D tisku a proměnit tak oxid grafenu - směs uhlíku, kyslíku a vodíku - na materiál, který se velmi nápadně podobá grafenu.

3D tisk pomocí bakterie

Trik je v tom, že bakterie „redukuje” oxid grafenu extrakcí atomů kyslíku z materiálu při metabolizaci. Tento proces lze provádět také pomocí tepla nebo chemikálií, ale dle slov výzkumníků je bakterie levnější a přátelštější k životnímu prostředí.

Výzkumníci upravili obyčejnou desktopovou 3D tiskárnu, se kterou vytiskli bakterii na povrch materiálu v přesných řadách o šířce 1 milimetr. Výzkumníci ke svému pokusu použili speciální směs bakterie E. coli a gelu vyrobeného z řasy. Poté tuto směs natiskli na plát s obsahem vápenatých iontů, které zapříčinily ztuhnutí gelu při kontaktu s materiálem. Tento proces rovněž zaručuje, že bakterie zůstane přesně tam, kde je to potřeba.

Celý článek na 3ders

Image Credit: Delft University of Technology

-jk-