Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Využití bakterie při 3D tisku

27.03.2017 | 3ders | www.3ders.org

Výzkumníci z Technické univerzity Delft zkombinovali technologii 3D tisku s bakterií a vytvořili speciální materiál, který se nápadně podobá grafenu.

Tajemstvím nové technologie je bakterie - konkrétně 3D tištěná bakterie. Jak výzkumníci zjistili, bakterii lze nanášet v přesných řádách pomocí 3D tisku a proměnit tak oxid grafenu - směs uhlíku, kyslíku a vodíku - na materiál, který se velmi nápadně podobá grafenu.

3D tisk pomocí bakterie

Trik je v tom, že bakterie „redukuje” oxid grafenu extrakcí atomů kyslíku z materiálu při metabolizaci. Tento proces lze provádět také pomocí tepla nebo chemikálií, ale dle slov výzkumníků je bakterie levnější a přátelštější k životnímu prostředí.

Výzkumníci upravili obyčejnou desktopovou 3D tiskárnu, se kterou vytiskli bakterii na povrch materiálu v přesných řadách o šířce 1 milimetr. Výzkumníci ke svému pokusu použili speciální směs bakterie E. coli a gelu vyrobeného z řasy. Poté tuto směs natiskli na plát s obsahem vápenatých iontů, které zapříčinily ztuhnutí gelu při kontaktu s materiálem. Tento proces rovněž zaručuje, že bakterie zůstane přesně tam, kde je to potřeba.

Celý článek na 3ders

Image Credit: Delft University of Technology

-jk-