Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Vytvoříme v budoucnu laser schopný kontaktovat mimozemské civilizace?

05.11.2018 | MIT | www.mit.edu

Nová studie výzkumníků MIT si pohrává s myšlenkou, že dnešní existující laserová technologie by mohla být teoreticky uzpůsobena do podoby světelného signálu, který by byl schopen dosáhnout vzdálenosti až 20 000 světelných let a upozornit tak na naši přítomnost případné mimozemské civilizace.

Výsledky výzkumu, který by zveřejněn v časopise The Astrophysical Journal, popisují teoretický model 1-2 MW laseru, jež by mohl po zaostření skrz obrovský 30-45 m teleskop a namíření do vesmíru vytvořit paprsek infračerveného záření, který by svou intenzitou překonal sluneční energii.

Laser pro kontakt s mimozemskými civilizacemi

Takto vytvořený signál by mohl být zaznamenán mimozemskými astronomy, kteří by prováděli zběžné mapování naší části Mléčné dráhy – obzvláště pokud tito astronomové žijí v blízkém systému, jako je například Proxima Centauri (nejbližší hvězda od Země) nebo TRAPPIST-1, která je vzdálena asi 40 světelných let, a kterou obíhá 7 exoplanet, z nichž 3 planety jsou teoreticky obyvatelné. Studie navrhuje, že světelný signál vyslaný laserem by šlo použít k zaslání zprávy ve formě pulzů, jež se podobají Morseovu kódu.

Celý článek na MIT

Image Credit: MIT

-jk-