Aktuální vydání

Číslo 7/2021 vyšlo tiskem 30. 6. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 7. 2021. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Technická informace o výrobku
Nová generace přepěťových ochran CITEL s integrovaným předjištěním – DACF25S
Opakovaně použitelné čisticí utěrky pro průmysl, řemesla a dokonalou čistotu

Číslo 3/2021 vyšlo tiskem
18. 6. 2021. V elektronické verzi na webu 19. 7. 2021.

Osvětlení interiérů
Osvětlení nového ateliéru Ronyho Plesla
Realizace osvětlení INGE aneb dobrých zpráv není nikdy dost

Měření a výpočty
Měřič UV záření VOLTCRAFT UV-500

Výroba elektřiny už nebude jen podnikáním, i přesto se může vyplatit

29. 12. 2020 | Eliška Beranová | Frank Bold | www.fbadvokati.cz

V České republice vzniká nový energetický zákon, který má umožnit komunitní výrobu elektrické energie na úrovni bytových domů, sousedských čtvrtí i obcí. Na rozdíl od tradičního podnikání v oblasti výroby elektrické energie, které je v první řadě založeno na maximalizaci zisku, mají tzv. energetická společenství sloužit k uspokojování environmentálních, hospodářských nebo sociálních potřeb svých členů. Znamená to však, že nesmějí vytvářet žádný zisk?

V České republice vzniká nový energetický zákon, který má umožnit komunitní výrobu elektrické energie na úrovni bytových domů, sousedských čtvrtí i obcí. Na rozdíl od tradičního podnikání v oblasti výroby elektrické energie, které je v první řadě založeno na maximalizaci zisku, mají tzv. energetická společenství sloužit k uspokojování environmentálních, hospodářských nebo sociálních potřeb svých členů. Znamená to však, že nesmějí vytvářet žádný zisk? A jak budou fungovat v kontextu českého právního řádu?

Energetická společenství jsou upravena ve směrnici o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou jako občanská energetická společenství a ve směrnici o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů jako společenství pro obnovitelné zdroje. Přestože se tyto pojmy v některých aspektech odlišují, jejich základ je stejný. Hlavním účelem energetických společenství není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým podílníkům, členům anebo místním oblastem, kde provozují svou činnost.

V některých členských státech EU, jako je Dánsko nebo Německo, fungují energetická společenství již desetiletí. Jejich environmentální, hospodářské a společenské přínosy jsou tyto:
– zpřístupnění lokálních a čistých zdrojů obnovitelné energie všem, včetně sociálně zranitelných domácností a domácností zasažených energetickou chudobou,
– převzetí spoluzodpovědnosti a kontroly občanů nad výrobou elektrické energie a dalšími energetickými službami (např. skladováním energie),
– vytváření investičních příležitostí na lokální úrovni,
– přímé řešení společensko-ekonomických potřeb dané komunity,
– akceptace výroby energie z obnovitelných zdrojů širokou veřejností.

Ze zmíněných směrnic vyplývá, že hlavním účelem energetických společenství nesmí být tvorba zisku. To neznamená, že by zisk vytvářet nesměla. Většina zisku však musí být použita k zajištění služeb pro členy energetického společenství, k rozvoji činností, snížení poplatků za elektřinu pro členy komunity nebo k investicím do místních společensky prospěšných iniciativ (např. zmírňování energetické chudoby, vzdělávání, rozvoj lokální nebo veřejné infrastruktury). Členové energetického společenství si zisk mohou vyplatit, jen když půjde pouze o malou část v poměru k celkovému zisku společenství. Naproti tomu tradiční podnikatel ve výrobě elektrické energie si většinu zisku sám vyplatí nebo ho investuje do dalšího rozvoje podnikání, pouze jeho malou část věnuje na veřejně prospěšné účely.

Český právní řád v současné době institut energetických společenství nezná. Zavede ho nový energetický zákon, jehož příprava je ve fázi věcného záměru. Aby byly splněny transpoziční požadavky vyplývající z evropského práva, musí být zákon hotový do konce roku 2020. Co se týče konkrétní právní formy energetického společenství, bude podle záměru česká úprava postavena na pluralitě možných právních forem. Zákonodárce neplánuje omezit energetická společenství např. pouze na družstva, ale bude považovat za energetické společenství každou právnickou osobu, která splní základní definiční znaky společenství. Vedle družstva si proto lze jako energetické společenství představit např. spolek nebo příspěvkovou organizaci obce.

Ve věcném záměru nového energetického zákona je uvedeno, že bude-li mít energetické společenství zájem vykonávat některou činnost podnikatelsky, bude nutné, aby pro tyto účely disponovalo odpovídající licencí od Energetického regulačního úřadu. Tato povinnost je pro rozvoj komunitní energetiky potenciálně problematická. Za podnikání je totiž podle věcného záměru považována i výroba elektrické energie nad 10 kW pro vlastní spotřebu zákazníka připojeného k elektrizační soustavě (jde např. o solární elektrárnu pro zabezpečení potřeb panelového domu), stejně jako jakákoliv výrobna pobírající podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie. Ani jedna z těchto činností de facto podnikáním není, jelikož slouží primárně k zajišťování potřeb samotných energetických komunit. Je otázka, nakolik je nutnost získání licence od ERÚ v těchto případech legitimní a nakolik jde o administrativní bariéru, která může energetická společenství od jejich vzniku odradit.

Aktuálně MŽP připravuje pravidla pro rozdělování peněz z Modernizačního fondu. Jde o 150 mld. Kč, které by měly být využity k transformaci energetiky. Část z nich by měla být určena na podporu komunitní energetiky. Podporu na jednotlivé projekty bude možné čerpat již od roku 2021. Zatím však nejsou známy bližší podmínky poskytnutí podpory ani administrativní náročnost čerpání těchto prostředků. Je otázka, zda je energetická společenství skutečně budou moci využít.