Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2018 vyšlo tiskem 4. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 60. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Smart Cities (3. část – 2. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

Studentská konference VĚDĚNÍ MLADÝM Univerzita Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas zve zejména středoškolské…

TECHNOLOGICKÉ FÓRUM konfrontovalo Programové prohlášení vlády pro stavebnictví Odborný kongres TECHNOLOGICKÉ FÓRUM: investice_technologie zahájil mezinárodní stavební…

Robosoutěž 2018 pro středoškolské týmy Soutěž je určena pro tříčlenné středoškolské týmy z České republiky. Úkolem každého týmu…

Více aktualit

Viry pomohou zvýšit kapacitu lithium-vzduchových baterií

19.11.2013 | |

Vědci z MIT pravděpodobně nalezli způsob, jak pomoci speciálně uzpůsobených virů vylepšit vlastnosti lithium-vzduchových baterií. 

Odhaduje se, že by objev mohl znatelně zvýšit kapacitu lithium-vzduchových baterií. V posledních letech jsou lithium-vzduchové baterie velmi populární oblastí výzkumu. Slibují totiž vysoký výkon, aniž by docházelo k nárůstu hmotnosti a objemu. To by velmi pomohlo například elektromobilům, jejichž dojezd na jedno nabití stále ještě není dostatečný. Aby však vznikla lithium-vzduchová baterie, která bude skutečně použitelná v reálných podmínkách, hledají vědci lepší a trvanlivější materiály pro jejich elektrody.

Nyní vědci vyrobili nanovlákna o průměru asi 80 nanometrů, pro něž použili geneticky modifikované viry M13. Tyto viry totiž dokáží zachycovat molekuly kovů rozptýlené ve vodě a spojovat je do strukturovaných útvarů. V tomto konkrétním případě byla s využitím virů vyrobena vlákna oxidu manganu. Na rozdíl od vláken vyrobených klasickým způsobem mají nanovlákna z virů drsný a ostnatý povrch, čímž se dále zvětšuje plocha jejich povrchu.

Toto zvětšení povrchu by mělo podstatně zlepšit vlastnosti při nabíjení, ale také při opačném procesu, tedy odevzdávání energie. Na rozdíl od konvenčních metod výroby, které vyžadují energeticky náročné procedury probíhající za vysokých teplot a za pomoci různých chemikálií, tento proces může běžet klidně za pokojové teploty ve vodě. V poslední fázi pak jen stačí přidat malé množství vhodného kovu – v tomto případě to bylo paladium, které podpoří elektrickou vodivost nanovláken a katalyzuje reakce, které probíhají během nabíjení a vybíjení. Tento nový proces výrazně snižuje množství drahých materiálů, které jsou potřeba.

Objev dá možná vzniknout baterii, která bude mít dvoj- až trojnásobnou hustotu energie, což je zhruba tolik, kolik lze dnes skladovat jen v těch nejlepších lithium iontových bateriích.

Více na scienceworldreport.com nebo v tiskové zprávě MIT