Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 3/2018 vyšlo tiskem 15. 6. 2018. V elektronické verzi na webu 16. 7. 2018.

Příslušenství osvětlovacích soustav
Večer s Foxtrotem na Českém nebi

Veřejné osvětlení
Nadčasové svítidlo pro veřejné osvětlení – Streetlight 11
Ovládání veřejného osvětlení

Aktuality

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Více aktualit

Viry pomohou zvýšit kapacitu lithium-vzduchových baterií

19.11.2013 | |

Vědci z MIT pravděpodobně nalezli způsob, jak pomoci speciálně uzpůsobených virů vylepšit vlastnosti lithium-vzduchových baterií. 

Odhaduje se, že by objev mohl znatelně zvýšit kapacitu lithium-vzduchových baterií. V posledních letech jsou lithium-vzduchové baterie velmi populární oblastí výzkumu. Slibují totiž vysoký výkon, aniž by docházelo k nárůstu hmotnosti a objemu. To by velmi pomohlo například elektromobilům, jejichž dojezd na jedno nabití stále ještě není dostatečný. Aby však vznikla lithium-vzduchová baterie, která bude skutečně použitelná v reálných podmínkách, hledají vědci lepší a trvanlivější materiály pro jejich elektrody.

Nyní vědci vyrobili nanovlákna o průměru asi 80 nanometrů, pro něž použili geneticky modifikované viry M13. Tyto viry totiž dokáží zachycovat molekuly kovů rozptýlené ve vodě a spojovat je do strukturovaných útvarů. V tomto konkrétním případě byla s využitím virů vyrobena vlákna oxidu manganu. Na rozdíl od vláken vyrobených klasickým způsobem mají nanovlákna z virů drsný a ostnatý povrch, čímž se dále zvětšuje plocha jejich povrchu.

Toto zvětšení povrchu by mělo podstatně zlepšit vlastnosti při nabíjení, ale také při opačném procesu, tedy odevzdávání energie. Na rozdíl od konvenčních metod výroby, které vyžadují energeticky náročné procedury probíhající za vysokých teplot a za pomoci různých chemikálií, tento proces může běžet klidně za pokojové teploty ve vodě. V poslední fázi pak jen stačí přidat malé množství vhodného kovu – v tomto případě to bylo paladium, které podpoří elektrickou vodivost nanovláken a katalyzuje reakce, které probíhají během nabíjení a vybíjení. Tento nový proces výrazně snižuje množství drahých materiálů, které jsou potřeba.

Objev dá možná vzniknout baterii, která bude mít dvoj- až trojnásobnou hustotu energie, což je zhruba tolik, kolik lze dnes skladovat jen v těch nejlepších lithium iontových bateriích.

Více na scienceworldreport.com nebo v tiskové zprávě MIT