Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Více aktualit

Větrné elektrárny se v Evropě stávají nejrychleji budovaným zdrojem energie

30.07.2014 | |

 Země Evropské unie postaví do roku 2020 větrné farmy o výkonu 75 GW, což představuje navýšení o 64 % na celkový instalovaný výkon 192,4 GW. V celé EU bude do tohoto zdroje v následujících sedmi letech investováno více než 124 miliard EUR, čímž vznikne asi 100 000 pracovních míst. Větrné elektrárny se tak stávají nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem energetiky vůbec.

Uvádí to prostřední ze tří scénářů možného vývoje, které před nedávnem představila ve své zprávě Wind energy scenarios for 2020 Evropská asociace pro větrnou energii. Zpráva porovnává data z roku 2013 a v sedmiletém výhledu nově zohledňuje vliv vleklé ekonomické krize i množství regulačních omezení na některých klíčových trzích.

Výkonný náměstek EWEA, Justin Wilkes, k závěrům zprávy uvádí: „Kombinace regulační nejistoty, přetrvávající celoevropská diskuse o otázkách klimatu a energetiky a vývoj dílčích národních energetických koncepcí přispěly k úpravě starších předpovědí. Ačkoliv je otázka regulací v Evropě stále živá, trhy jako jsou Německo, Francie, Velká Británie nebo Polsko jsou pro instalaci větrných elektráren stále velmi zajímavé.“

A jak si podle EWEA vede Česká republika? V roce 2013 dosahoval instalovaný výkon českých větrných elektráren 269 MW. Podle středního scénáře citované zprávy, budou v roce 2020 v ČR instalovány turbíny o výkonu 1000 MW, což představuje zhruba polovinu výkonu jaderné elektrárny Temelín.

Celou zprávu EWEA naleznete ZDE

Obrázek: European Wind Energy  Association