Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Více aktualit

Větrné elektrárny se v Evropě stávají nejrychleji budovaným zdrojem energie

30.07.2014 | |

 Země Evropské unie postaví do roku 2020 větrné farmy o výkonu 75 GW, což představuje navýšení o 64 % na celkový instalovaný výkon 192,4 GW. V celé EU bude do tohoto zdroje v následujících sedmi letech investováno více než 124 miliard EUR, čímž vznikne asi 100 000 pracovních míst. Větrné elektrárny se tak stávají nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem energetiky vůbec.

Uvádí to prostřední ze tří scénářů možného vývoje, které před nedávnem představila ve své zprávě Wind energy scenarios for 2020 Evropská asociace pro větrnou energii. Zpráva porovnává data z roku 2013 a v sedmiletém výhledu nově zohledňuje vliv vleklé ekonomické krize i množství regulačních omezení na některých klíčových trzích.

Výkonný náměstek EWEA, Justin Wilkes, k závěrům zprávy uvádí: „Kombinace regulační nejistoty, přetrvávající celoevropská diskuse o otázkách klimatu a energetiky a vývoj dílčích národních energetických koncepcí přispěly k úpravě starších předpovědí. Ačkoliv je otázka regulací v Evropě stále živá, trhy jako jsou Německo, Francie, Velká Británie nebo Polsko jsou pro instalaci větrných elektráren stále velmi zajímavé.“

A jak si podle EWEA vede Česká republika? V roce 2013 dosahoval instalovaný výkon českých větrných elektráren 269 MW. Podle středního scénáře citované zprávy, budou v roce 2020 v ČR instalovány turbíny o výkonu 1000 MW, což představuje zhruba polovinu výkonu jaderné elektrárny Temelín.

Celou zprávu EWEA naleznete ZDE

Obrázek: European Wind Energy  Association