Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Větrné elektrárny se v Evropě stávají nejrychleji budovaným zdrojem energie

30.07.2014 | |

 Země Evropské unie postaví do roku 2020 větrné farmy o výkonu 75 GW, což představuje navýšení o 64 % na celkový instalovaný výkon 192,4 GW. V celé EU bude do tohoto zdroje v následujících sedmi letech investováno více než 124 miliard EUR, čímž vznikne asi 100 000 pracovních míst. Větrné elektrárny se tak stávají nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem energetiky vůbec.

Uvádí to prostřední ze tří scénářů možného vývoje, které před nedávnem představila ve své zprávě Wind energy scenarios for 2020 Evropská asociace pro větrnou energii. Zpráva porovnává data z roku 2013 a v sedmiletém výhledu nově zohledňuje vliv vleklé ekonomické krize i množství regulačních omezení na některých klíčových trzích.

Výkonný náměstek EWEA, Justin Wilkes, k závěrům zprávy uvádí: „Kombinace regulační nejistoty, přetrvávající celoevropská diskuse o otázkách klimatu a energetiky a vývoj dílčích národních energetických koncepcí přispěly k úpravě starších předpovědí. Ačkoliv je otázka regulací v Evropě stále živá, trhy jako jsou Německo, Francie, Velká Británie nebo Polsko jsou pro instalaci větrných elektráren stále velmi zajímavé.“

A jak si podle EWEA vede Česká republika? V roce 2013 dosahoval instalovaný výkon českých větrných elektráren 269 MW. Podle středního scénáře citované zprávy, budou v roce 2020 v ČR instalovány turbíny o výkonu 1000 MW, což představuje zhruba polovinu výkonu jaderné elektrárny Temelín.

Celou zprávu EWEA naleznete ZDE

Obrázek: European Wind Energy  Association