Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Větrné elektrárny se v Evropě stávají nejrychleji budovaným zdrojem energie

30.07.2014 | |

 Země Evropské unie postaví do roku 2020 větrné farmy o výkonu 75 GW, což představuje navýšení o 64 % na celkový instalovaný výkon 192,4 GW. V celé EU bude do tohoto zdroje v následujících sedmi letech investováno více než 124 miliard EUR, čímž vznikne asi 100 000 pracovních míst. Větrné elektrárny se tak stávají nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem energetiky vůbec.

Uvádí to prostřední ze tří scénářů možného vývoje, které před nedávnem představila ve své zprávě Wind energy scenarios for 2020 Evropská asociace pro větrnou energii. Zpráva porovnává data z roku 2013 a v sedmiletém výhledu nově zohledňuje vliv vleklé ekonomické krize i množství regulačních omezení na některých klíčových trzích.

Výkonný náměstek EWEA, Justin Wilkes, k závěrům zprávy uvádí: „Kombinace regulační nejistoty, přetrvávající celoevropská diskuse o otázkách klimatu a energetiky a vývoj dílčích národních energetických koncepcí přispěly k úpravě starších předpovědí. Ačkoliv je otázka regulací v Evropě stále živá, trhy jako jsou Německo, Francie, Velká Británie nebo Polsko jsou pro instalaci větrných elektráren stále velmi zajímavé.“

A jak si podle EWEA vede Česká republika? V roce 2013 dosahoval instalovaný výkon českých větrných elektráren 269 MW. Podle středního scénáře citované zprávy, budou v roce 2020 v ČR instalovány turbíny o výkonu 1000 MW, což představuje zhruba polovinu výkonu jaderné elektrárny Temelín.

Celou zprávu EWEA naleznete ZDE

Obrázek: European Wind Energy  Association