Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení

Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

 

Světelnětechnická zařízení

PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP

Posviťte si v práci na práci

Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Větrné elektrárny se v Evropě stávají nejrychleji budovaným zdrojem energie

30.07.2014 | |

 Země Evropské unie postaví do roku 2020 větrné farmy o výkonu 75 GW, což představuje navýšení o 64 % na celkový instalovaný výkon 192,4 GW. V celé EU bude do tohoto zdroje v následujících sedmi letech investováno více než 124 miliard EUR, čímž vznikne asi 100 000 pracovních míst. Větrné elektrárny se tak stávají nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem energetiky vůbec.

Uvádí to prostřední ze tří scénářů možného vývoje, které před nedávnem představila ve své zprávě Wind energy scenarios for 2020 Evropská asociace pro větrnou energii. Zpráva porovnává data z roku 2013 a v sedmiletém výhledu nově zohledňuje vliv vleklé ekonomické krize i množství regulačních omezení na některých klíčových trzích.

Výkonný náměstek EWEA, Justin Wilkes, k závěrům zprávy uvádí: „Kombinace regulační nejistoty, přetrvávající celoevropská diskuse o otázkách klimatu a energetiky a vývoj dílčích národních energetických koncepcí přispěly k úpravě starších předpovědí. Ačkoliv je otázka regulací v Evropě stále živá, trhy jako jsou Německo, Francie, Velká Británie nebo Polsko jsou pro instalaci větrných elektráren stále velmi zajímavé.“

A jak si podle EWEA vede Česká republika? V roce 2013 dosahoval instalovaný výkon českých větrných elektráren 269 MW. Podle středního scénáře citované zprávy, budou v roce 2020 v ČR instalovány turbíny o výkonu 1000 MW, což představuje zhruba polovinu výkonu jaderné elektrárny Temelín.

Celou zprávu EWEA naleznete ZDE

Obrázek: European Wind Energy  Association