Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Vědcům se podařilo navýšit výdrž baterie díky použití kvantových teček vyrobených z pyritu

12.11.2015 | Vanderbilt University | news.vanderbilt.edu

Přidáte-li kvantové tečky - tedy nanokrystaly 10.000 krát menší než šířka lidského vlasu - do baterie mobilního telefonu, nabije se za 30 vteřin, ale tento efekt působí jen po dobu několika nabíjecích cyklů.

V aktuálním vydání časopisu ACS Nano nyní vyšel článek o práci výzkumníků z Vanderbilt University, kteří nalezli způsob, jakým tento problém překonat: Jsou-li kvantové tečky vyrobeny z pyritu, běžně známého jako kočičí zlato, baterie se nabíjí rychleji a efekt je rozšířen na několik desítek nabíjecích cyklů.

Vědci navýšili efektivitu baterie

Výzkumný tým vedený profesorem strojního inženýrství Cary Pintem a postgraduální studentkou Annou Douglas se začal o pyrit zajímat proto, že tento materiál se na zemi vyskytuje v hojném množství. Pyrit se získává jako vedlejší produkt při těžbě uhlí a je tak levný, že se používá v lithiových bateriích, které dnes běžně kupujeme v obchodech.

Pokud jsou částice příliš malé, obecně řečeno pod 10 nanometry (což odpovídá asi čtyřiceti až padesátině šířky atomu), nanočástice začnou chemicky reagovat s elektrolyty a mohou se tedy nabít a vybít jen v řádu několika málo jednotek.

Profesor Douglas využil své zkušenosti z oblasti syntetizace nanočástic a pokusil se o prozkoumání této „nepatrné“ oblasti. Začal tím, že přidal miliony kvantových teček pyritu různých velikostí do standardní lithiové knoflíkové baterie, která se dnes běžně používá v hodinkách, dálkových ovladačích nebo LED svítilnách. Jako nejúčinnější se osvědčily nanokrystaly o velikosti 4,5 nanometru, které podstatně zlepšily dobu nabíjení a nabíjecí cyklus baterie.

Celý článek na Vanderbilt University

Image Credit: Vanderbilt University

-jk-