Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Číslo 4/2017 vyšlo tiskem 8. 8. 2017. V elektronické verzi na webu bude 8. 9. 2017.

Účinky a užití optického záření
Svatojánský brouček očima světelného technika

Světelnětechnická zařízení
OSRAM TecDay Česká republika 2017
Osvětlení pracovny provinciála dominikánů v Praze
innogy – rekonstrukce administrativního sídla společnosti

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Více aktualit

Vědcům se podařilo navýšit výdrž baterie díky použití kvantových teček vyrobených z pyritu

12.11.2015 | Vanderbilt University | news.vanderbilt.edu

Přidáte-li kvantové tečky - tedy nanokrystaly 10.000 krát menší než šířka lidského vlasu - do baterie mobilního telefonu, nabije se za 30 vteřin, ale tento efekt působí jen po dobu několika nabíjecích cyklů.

V aktuálním vydání časopisu ACS Nano nyní vyšel článek o práci výzkumníků z Vanderbilt University, kteří nalezli způsob, jakým tento problém překonat: Jsou-li kvantové tečky vyrobeny z pyritu, běžně známého jako kočičí zlato, baterie se nabíjí rychleji a efekt je rozšířen na několik desítek nabíjecích cyklů.

Vědci navýšili efektivitu baterie

Výzkumný tým vedený profesorem strojního inženýrství Cary Pintem a postgraduální studentkou Annou Douglas se začal o pyrit zajímat proto, že tento materiál se na zemi vyskytuje v hojném množství. Pyrit se získává jako vedlejší produkt při těžbě uhlí a je tak levný, že se používá v lithiových bateriích, které dnes běžně kupujeme v obchodech.

Pokud jsou částice příliš malé, obecně řečeno pod 10 nanometry (což odpovídá asi čtyřiceti až padesátině šířky atomu), nanočástice začnou chemicky reagovat s elektrolyty a mohou se tedy nabít a vybít jen v řádu několika málo jednotek.

Profesor Douglas využil své zkušenosti z oblasti syntetizace nanočástic a pokusil se o prozkoumání této „nepatrné“ oblasti. Začal tím, že přidal miliony kvantových teček pyritu různých velikostí do standardní lithiové knoflíkové baterie, která se dnes běžně používá v hodinkách, dálkových ovladačích nebo LED svítilnách. Jako nejúčinnější se osvědčily nanokrystaly o velikosti 4,5 nanometru, které podstatně zlepšily dobu nabíjení a nabíjecí cyklus baterie.

Celý článek na Vanderbilt University

Image Credit: Vanderbilt University

-jk-