Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Vědcům se podařilo navýšit výdrž baterie díky použití kvantových teček vyrobených z pyritu

12.11.2015 | Vanderbilt University | news.vanderbilt.edu

Přidáte-li kvantové tečky - tedy nanokrystaly 10.000 krát menší než šířka lidského vlasu - do baterie mobilního telefonu, nabije se za 30 vteřin, ale tento efekt působí jen po dobu několika nabíjecích cyklů.

V aktuálním vydání časopisu ACS Nano nyní vyšel článek o práci výzkumníků z Vanderbilt University, kteří nalezli způsob, jakým tento problém překonat: Jsou-li kvantové tečky vyrobeny z pyritu, běžně známého jako kočičí zlato, baterie se nabíjí rychleji a efekt je rozšířen na několik desítek nabíjecích cyklů.

Vědci navýšili efektivitu baterie

Výzkumný tým vedený profesorem strojního inženýrství Cary Pintem a postgraduální studentkou Annou Douglas se začal o pyrit zajímat proto, že tento materiál se na zemi vyskytuje v hojném množství. Pyrit se získává jako vedlejší produkt při těžbě uhlí a je tak levný, že se používá v lithiových bateriích, které dnes běžně kupujeme v obchodech.

Pokud jsou částice příliš malé, obecně řečeno pod 10 nanometry (což odpovídá asi čtyřiceti až padesátině šířky atomu), nanočástice začnou chemicky reagovat s elektrolyty a mohou se tedy nabít a vybít jen v řádu několika málo jednotek.

Profesor Douglas využil své zkušenosti z oblasti syntetizace nanočástic a pokusil se o prozkoumání této „nepatrné“ oblasti. Začal tím, že přidal miliony kvantových teček pyritu různých velikostí do standardní lithiové knoflíkové baterie, která se dnes běžně používá v hodinkách, dálkových ovladačích nebo LED svítilnách. Jako nejúčinnější se osvědčily nanokrystaly o velikosti 4,5 nanometru, které podstatně zlepšily dobu nabíjení a nabíjecí cyklus baterie.

Celý článek na Vanderbilt University

Image Credit: Vanderbilt University

-jk-