Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Více aktualit

Vědcům se podařilo navýšit výdrž baterie díky použití kvantových teček vyrobených z pyritu

12.11.2015 | Vanderbilt University | news.vanderbilt.edu

Přidáte-li kvantové tečky - tedy nanokrystaly 10.000 krát menší než šířka lidského vlasu - do baterie mobilního telefonu, nabije se za 30 vteřin, ale tento efekt působí jen po dobu několika nabíjecích cyklů.

V aktuálním vydání časopisu ACS Nano nyní vyšel článek o práci výzkumníků z Vanderbilt University, kteří nalezli způsob, jakým tento problém překonat: Jsou-li kvantové tečky vyrobeny z pyritu, běžně známého jako kočičí zlato, baterie se nabíjí rychleji a efekt je rozšířen na několik desítek nabíjecích cyklů.

Vědci navýšili efektivitu baterie

Výzkumný tým vedený profesorem strojního inženýrství Cary Pintem a postgraduální studentkou Annou Douglas se začal o pyrit zajímat proto, že tento materiál se na zemi vyskytuje v hojném množství. Pyrit se získává jako vedlejší produkt při těžbě uhlí a je tak levný, že se používá v lithiových bateriích, které dnes běžně kupujeme v obchodech.

Pokud jsou částice příliš malé, obecně řečeno pod 10 nanometry (což odpovídá asi čtyřiceti až padesátině šířky atomu), nanočástice začnou chemicky reagovat s elektrolyty a mohou se tedy nabít a vybít jen v řádu několika málo jednotek.

Profesor Douglas využil své zkušenosti z oblasti syntetizace nanočástic a pokusil se o prozkoumání této „nepatrné“ oblasti. Začal tím, že přidal miliony kvantových teček pyritu různých velikostí do standardní lithiové knoflíkové baterie, která se dnes běžně používá v hodinkách, dálkových ovladačích nebo LED svítilnách. Jako nejúčinnější se osvědčily nanokrystaly o velikosti 4,5 nanometru, které podstatně zlepšily dobu nabíjení a nabíjecí cyklus baterie.

Celý článek na Vanderbilt University

Image Credit: Vanderbilt University

-jk-