Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Více aktualit

Vědci zkoumají materiál, který po zahřátí zmenší svůj objem

14.10.2015 | UCONN | today.uconn.edu

Většina materiálů se při zahřívání roztahuje a při ochlazování naopak svůj objem zmenší. Jason Hancock z University of Connecticut ale zkoumá hmotu, která reaguje obráceně: při zahřátí se smršťuje.

I když teplotní roztažnost a praskání a deformace, jakožto její důsledek jsou běžným efektem - můžeme to pozorovat např. u budov, mostů, elektroniky a téměř každého materiálu, který je vystaven výkyvům teplot - fyzikové jen obtížně vysvětlují, proč se pevné látky takto chovají.

Materiál, který se po zahřátí smršťuje

Hancock a jeho tým použili fluorid skanditý - sloučeninu s negativní tepelnou roztažností. Jejich výzkum může vést k lepšímu porozumění toho, proč materiály při rozdílech teplot mění objem a výsledky výzkumu mohou vést např. k výrobě odolnější elektroniky.

Abychom lépe porozuměli tomu, jak fungují pevné materiály jako sklo, kov a kámen, stačí si představit, že se skládají z atomů, které jsou navzájem spojeny pružinami. Tyto pružiny se v reakci na teplo roztahují a ohýbají. Ale protože každá pružina při roztažení vyvíjí tlak na sousední pružinu - a tyto sousední pružiny se rozpínají stejnou měrou a vyvíjí stejný tlak na každou další sousední pružinu - pak by síla, kterou na sebe pružiny navzájem působí, měla být symetrická a materiál by se neměl roztahovat nebo smršťovat.

Celý článek na UCONN

Image Credit: UCONN

-jk-