Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Vědci zkoumají materiál, který po zahřátí zmenší svůj objem

14.10.2015 | UCONN | today.uconn.edu

Většina materiálů se při zahřívání roztahuje a při ochlazování naopak svůj objem zmenší. Jason Hancock z University of Connecticut ale zkoumá hmotu, která reaguje obráceně: při zahřátí se smršťuje.

I když teplotní roztažnost a praskání a deformace, jakožto její důsledek jsou běžným efektem - můžeme to pozorovat např. u budov, mostů, elektroniky a téměř každého materiálu, který je vystaven výkyvům teplot - fyzikové jen obtížně vysvětlují, proč se pevné látky takto chovají.

Materiál, který se po zahřátí smršťuje

Hancock a jeho tým použili fluorid skanditý - sloučeninu s negativní tepelnou roztažností. Jejich výzkum může vést k lepšímu porozumění toho, proč materiály při rozdílech teplot mění objem a výsledky výzkumu mohou vést např. k výrobě odolnější elektroniky.

Abychom lépe porozuměli tomu, jak fungují pevné materiály jako sklo, kov a kámen, stačí si představit, že se skládají z atomů, které jsou navzájem spojeny pružinami. Tyto pružiny se v reakci na teplo roztahují a ohýbají. Ale protože každá pružina při roztažení vyvíjí tlak na sousední pružinu - a tyto sousední pružiny se rozpínají stejnou měrou a vyvíjí stejný tlak na každou další sousední pružinu - pak by síla, kterou na sebe pružiny navzájem působí, měla být symetrická a materiál by se neměl roztahovat nebo smršťovat.

Celý článek na UCONN

Image Credit: UCONN

-jk-