Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Vědci zkoumají materiál, který po zahřátí zmenší svůj objem

14.10.2015 | UCONN | today.uconn.edu

Většina materiálů se při zahřívání roztahuje a při ochlazování naopak svůj objem zmenší. Jason Hancock z University of Connecticut ale zkoumá hmotu, která reaguje obráceně: při zahřátí se smršťuje.

I když teplotní roztažnost a praskání a deformace, jakožto její důsledek jsou běžným efektem - můžeme to pozorovat např. u budov, mostů, elektroniky a téměř každého materiálu, který je vystaven výkyvům teplot - fyzikové jen obtížně vysvětlují, proč se pevné látky takto chovají.

Materiál, který se po zahřátí smršťuje

Hancock a jeho tým použili fluorid skanditý - sloučeninu s negativní tepelnou roztažností. Jejich výzkum může vést k lepšímu porozumění toho, proč materiály při rozdílech teplot mění objem a výsledky výzkumu mohou vést např. k výrobě odolnější elektroniky.

Abychom lépe porozuměli tomu, jak fungují pevné materiály jako sklo, kov a kámen, stačí si představit, že se skládají z atomů, které jsou navzájem spojeny pružinami. Tyto pružiny se v reakci na teplo roztahují a ohýbají. Ale protože každá pružina při roztažení vyvíjí tlak na sousední pružinu - a tyto sousední pružiny se rozpínají stejnou měrou a vyvíjí stejný tlak na každou další sousední pružinu - pak by síla, kterou na sebe pružiny navzájem působí, měla být symetrická a materiál by se neměl roztahovat nebo smršťovat.

Celý článek na UCONN

Image Credit: UCONN

-jk-