Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Vědci vyvinuli ultratenkou formu elektronické kůže

22.04.2016 | University of Tokyo: School of Engineering | www.t.u-tokyo.ac.jp/soee

Výzkumníci z Tokijské univerzity vyvinuli supertenkou a supeflexibilní ochrannou vrstvu a demonstrovali její použití vytvořením OLED displeje, který je stabilní na běžném vzduchu. Tato technologie v budoucnu umožní vytvoření tzv. elektronické kůže (e-skin), tedy displejů přímo na kůži, které mohou být využity k měření hladiny kyslíku v krvi, sledování tepové frekvence sportovců a mnohé další aplikace.

Laboratoře po celém světě se již dlouho snaží integrovat elektronická zařízení do lidského těla a zlepšit nebo obnovit funkce lidského těla. Obzvláště nositelná elektronika musí být tenká a flexibilní, aby se minimalizovalo její působení na různých částech lidského těla.  Nicméně většina dosud vyvinutých zařízení vyžaduje podkladovou vrstvu z plastu nebo skla o tloušťce v řádech mm a jejich flexibilita je tím omezena, zatímco supertenká organická zařízení, jejichž tloušťka se počítá v řádech mikrometrů, nejsou stabilní na běžném vzduchu.

Elektronická kůže (e-skin)

Výzkumníci z Tokijské univerzity vyvinuli vysoce odolný ochranný film o tloušťce méně než 2 mikrometry, díky které byli schopni vyprodukovat supertenké, superflexibilní a vysoce výkonné elektronické displeje a ostatní zařízení. Ochranná vrstva vznikla spojením vrstev anorganického (Silicon Oxynitrite) a organického (Parylene) materiálu. Ochranná vrstva brání působení kyslíku a vodních par vznikajících ve vzduchu a prodlužuje tím životnost zařízení z několika málo hodin na několik dní. Tým výzkumníků dokázal k supertenkému podkladu připojit transparentní ITO elektrody, aniž by přitom podklad poškodili, čímž úspěšně vytvořili elektronický displej.

Celý článek na University of Tokyo: School of Engineering

Image Credit: Someya Laboratory

-jk-