Aktuální vydání

Číslo 8-9/2020 vyšlo tiskem 3. 9. 2020. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Průmyslové automatizační prvky

Trh, obchod, podnikání
Digitální transformace

Číslo 4-5/2020 vyšlo tiskem 18. 9. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Účinky a užití optického záření
Rostliny a světlo v biofilním interiéru Část 12
Rostliny a světlo ve veřejných prostorách
Melanopická denná osvetlenosť v budovách

Veletrhy a výstavy
FOR INTERIOR 2020: Inspirace pro bydlení a trendy světa nábytku a interiérů

Vědci vytvořili nejmenší a nejrychlejší nanomotor na světě

28. 5. 2014 | |

Vědci z Cockrell School of Engineering na University of Texas v Austinu sestrojili nejmenší, nejrychlejší nanomotor schopná pracovat nepřetržitě po velice dlouhou dobu. Jedná se o důležitý krok k vytvoření miniaturních strojů, které se jednoho dne budou pohybovat lidským tělem a budou řídit například uvolňování dávek inzulínu do organismu diabetiků, nebo léčit buňky napadené rakovinou, aniž by poškozovaly ty zdravé.

Vědci na University of Texas v Austinu se zaměřili na vytvoření spolehlivého, vysokootáčkového nanomotoru pro tato zařízení budoucnosti. Asistentka profesora mechaniky na texaské univerzitě Donglei “Emma” Fan vedla tým výzkumníků v úspěšném projektu návrhu, sestavení a testování tohoto vysoce výkonného motoru. Třídílný nanomotor dokáže velice rychle míchat a přečerpávat biochemické látky a tak se pohybovat kapalinami, což bude pro jeho budoucí uplatnění velmi důležité. Studie o motoru vyšla v dubnovém vydání časopisu Nature Communications. Fan a její tým byli prvními, kdo byl schopen nanomotor s takto velkou tažnou silou vyvinout.

S rozměry menšími než je 1 mikrometr se nanomotor hravě vejde do lidské buňky a je schopen točit se nepřetržitě 15 hodin rychlostí až 18 000 otáček za minutu, což je rychlost srovnatelná s rychlostí motoru v tryskovém letadle. Jiné nanomotory dosud dosahovaly rychlostí jednom asi 14 až 500 otáček za minutu a vydržely se otáčet maximálně několik minut.

Nanomotory by jednou mohly napomoci rozvoji nanoelektromechanických systémů (NEMS) – což je oblast zaměřená na vývoj miniaturních strojů které jsou energeticky účinnější a je méně drahé je vyrobit. V blízké budoucnosti věří výzkumníci z Cockrell School že nanomotory budou umět poskytnout nový způsob kontrolovaného dávkování léků do živých buněk.

Více naleznete ZDE