Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Vědci vytvořili nejmenší a nejrychlejší nanomotor na světě

28.05.2014 | |

Vědci z Cockrell School of Engineering na University of Texas v Austinu sestrojili nejmenší, nejrychlejší nanomotor schopná pracovat nepřetržitě po velice dlouhou dobu. Jedná se o důležitý krok k vytvoření miniaturních strojů, které se jednoho dne budou pohybovat lidským tělem a budou řídit například uvolňování dávek inzulínu do organismu diabetiků, nebo léčit buňky napadené rakovinou, aniž by poškozovaly ty zdravé.

Vědci na University of Texas v Austinu se zaměřili na vytvoření spolehlivého, vysokootáčkového nanomotoru pro tato zařízení budoucnosti. Asistentka profesora mechaniky na texaské univerzitě Donglei “Emma” Fan vedla tým výzkumníků v úspěšném projektu návrhu, sestavení a testování tohoto vysoce výkonného motoru. Třídílný nanomotor dokáže velice rychle míchat a přečerpávat biochemické látky a tak se pohybovat kapalinami, což bude pro jeho budoucí uplatnění velmi důležité. Studie o motoru vyšla v dubnovém vydání časopisu Nature Communications. Fan a její tým byli prvními, kdo byl schopen nanomotor s takto velkou tažnou silou vyvinout.

S rozměry menšími než je 1 mikrometr se nanomotor hravě vejde do lidské buňky a je schopen točit se nepřetržitě 15 hodin rychlostí až 18 000 otáček za minutu, což je rychlost srovnatelná s rychlostí motoru v tryskovém letadle. Jiné nanomotory dosud dosahovaly rychlostí jednom asi 14 až 500 otáček za minutu a vydržely se otáčet maximálně několik minut.

Nanomotory by jednou mohly napomoci rozvoji nanoelektromechanických systémů (NEMS) – což je oblast zaměřená na vývoj miniaturních strojů které jsou energeticky účinnější a je méně drahé je vyrobit. V blízké budoucnosti věří výzkumníci z Cockrell School že nanomotory budou umět poskytnout nový způsob kontrolovaného dávkování léků do živých buněk.

Více naleznete ZDE