Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Vědci vytvořili extrémně silné vlákno kopírující strukturu pavučiny

08.06.2015 | Phys Org | phys.org

Profesoři Frederick Gosselin a Daniel Therriault z polytechnického institutu Montrealské univerzity vytvořili spolu se studentem vyššího ročníku Renaudem Passieuxem extrémně silné polymerové vlákno. Inspirací jim bylo vlákno pavouka.

Pavoučí vlákno, nit s ohromujícími vlastnostmi

3 až 8 mikrometrů (1 mikrometr = 0,001 mm) v průměru, ale 5 až 10krát silnější než ocel nebo kevlar. Navzdory své lehkosti disponuje pavoučí vlákno úžasnou odolností vůči rozpínání. Aby mohli vědci vyrobit materiál se stejnou charakteristikou, snažili se tuto vlastnost napodobit mnoho let. Obrovskou zásluhu na výjimečné síle pavoučího vlákna, tedy schopnosti absorbovat velké množství energie, než dojde k jeho rozpadu, má specifická molekulová struktura proteinového řetězce, ze kterého je vlákno vyrobeno. Mechanický původ jeho síly přilákal pozornost výzkumníků Laboratory for Multiscale Mechanics in Polytechnique Montreal's Department of Mechanical Engineering.

„Hedvábný protein se svine sám do sebe, stejně jako pružina. Každé oko pružiny je připevněno ke svému sousedovi pomocí vazby, neboli chemických spojení, které se lámou těsně před tím, než se roztrhne hlavní molekulová struktura,“ vysvětluje profesor Gosselin. A dodává, že: „K rozbití proteinu napínáním je potřeba rozvinout pružinu a přerušit každou jednotlivou vazbu, což vyžaduje mnoho energie. Tento mechanismus se snažíme v laboratoři napodobit.“

Vědci vytvořili extrémně silné vlákno kopírující strukturu pavučiny

Napodobení přírody pomocí polymerových vláken

Jejich projekt zahrnuje vytvoření mikrostrukturového vlákna v mikrometrickém měřítku, s vlastnostmi podobnými těm pavoučím. „Postup výroby spočívá v nalévání vlákna hustého polymerického roztoku na mezivrstvu pohybující se určitou rychlostí. Tímto způsobem vytvoříme nestálost,“ uvedl Renaud Passieux. „Vlákno vytvoří sérii smyček nebo spirál, podobně jako když si nanášíte med na chléb. Vytvoří tak pravidelné vzorce, které nazýváme nestálé vzorce.“

Široká škála využití

Výzkumníci věří, že v budoucnu bude možné vytvořit kompozitní materiál získaný propletením těchto vláken. Nově vzniklý materiál pomůže například při výrobě lehčích a bezpečnějších motorů letadel a v případě exploze zabrání rozptýlení úlomků. Využití lze však předpovídat téměř ve všech vědních oborech, od chirurgických přístrojů přes neprůstřelné oblečení až po součástky do automobilů.

Celý článek na Phys Org

Image Credit: Phys Org

-jk-