Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Vědci vytvořili extrémně silné vlákno kopírující strukturu pavučiny

08.06.2015 | Phys Org | phys.org

Profesoři Frederick Gosselin a Daniel Therriault z polytechnického institutu Montrealské univerzity vytvořili spolu se studentem vyššího ročníku Renaudem Passieuxem extrémně silné polymerové vlákno. Inspirací jim bylo vlákno pavouka.

Pavoučí vlákno, nit s ohromujícími vlastnostmi

3 až 8 mikrometrů (1 mikrometr = 0,001 mm) v průměru, ale 5 až 10krát silnější než ocel nebo kevlar. Navzdory své lehkosti disponuje pavoučí vlákno úžasnou odolností vůči rozpínání. Aby mohli vědci vyrobit materiál se stejnou charakteristikou, snažili se tuto vlastnost napodobit mnoho let. Obrovskou zásluhu na výjimečné síle pavoučího vlákna, tedy schopnosti absorbovat velké množství energie, než dojde k jeho rozpadu, má specifická molekulová struktura proteinového řetězce, ze kterého je vlákno vyrobeno. Mechanický původ jeho síly přilákal pozornost výzkumníků Laboratory for Multiscale Mechanics in Polytechnique Montreal's Department of Mechanical Engineering.

„Hedvábný protein se svine sám do sebe, stejně jako pružina. Každé oko pružiny je připevněno ke svému sousedovi pomocí vazby, neboli chemických spojení, které se lámou těsně před tím, než se roztrhne hlavní molekulová struktura,“ vysvětluje profesor Gosselin. A dodává, že: „K rozbití proteinu napínáním je potřeba rozvinout pružinu a přerušit každou jednotlivou vazbu, což vyžaduje mnoho energie. Tento mechanismus se snažíme v laboratoři napodobit.“

Vědci vytvořili extrémně silné vlákno kopírující strukturu pavučiny

Napodobení přírody pomocí polymerových vláken

Jejich projekt zahrnuje vytvoření mikrostrukturového vlákna v mikrometrickém měřítku, s vlastnostmi podobnými těm pavoučím. „Postup výroby spočívá v nalévání vlákna hustého polymerického roztoku na mezivrstvu pohybující se určitou rychlostí. Tímto způsobem vytvoříme nestálost,“ uvedl Renaud Passieux. „Vlákno vytvoří sérii smyček nebo spirál, podobně jako když si nanášíte med na chléb. Vytvoří tak pravidelné vzorce, které nazýváme nestálé vzorce.“

Široká škála využití

Výzkumníci věří, že v budoucnu bude možné vytvořit kompozitní materiál získaný propletením těchto vláken. Nově vzniklý materiál pomůže například při výrobě lehčích a bezpečnějších motorů letadel a v případě exploze zabrání rozptýlení úlomků. Využití lze však předpovídat téměř ve všech vědních oborech, od chirurgických přístrojů přes neprůstřelné oblečení až po součástky do automobilů.

Celý článek na Phys Org

Image Credit: Phys Org

-jk-