Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Vědci dosáhli supravodivosti při pokojové teplotě

08.12.2014 | |

Fyzikové z Max Planck Institutu pro Strukturu a dynamiku hmoty (Max Planck Institute for The Structure and Dynamics of Matter) uvedli kus keramického materiálu do supravodivého stavu bez potřeby dodatečného chlazení, čímž vyvrátili dosud panující přesvědčení, že materiály je třeba ochladit alespoň na teplotu minus 140 stupňů Celsia, aby se dosáhlo jejich supravodivosti.

Vědci použili keramický materiál označovaný jako YBCO (oxid mědi, baria a yttria), který se používá v supravodivých kabelech, elektrických motorech či generátorech, a rozhodli se, že zjistí, co by se stalo, kdyby na materiál nechali dopadat infračervené laserové pulsy. Zjistili, že na zlomek vteřiny měl keramický materiál supravodivé vlastnosti i při pokojové teplotě. Zlomkem vteřiny se v tomto případě myslí několik miliontin milisekundy. To je velmi krátký časový úsek, ale zároveň důkaz toho, že něco jako supravodivost za pokojové teploty je v principu možná.

Podle vědců z Max Planck Institutu supravodivost způsobil chvilkový posun atomů v krystalické mřížce YBCO. Blíže to vysvětlují v tiskové zprávě ZDE.

Tým publikoval článek o objevu v časopise Nature a doufá, že objev pomůže v budoucnu zvýšit potenciál supravodivé technologie, konkrétně tím, že pomůže vědcům vyvíjet materiály s vyšší kritickou teplotou. Jednou by tak mohlo být možné dosáhnout naplnění snu o supravodiči, který je stabilní při pokojové teplotě a nepotřebuje vůbec žádné chlazení.

Čtěte více na sciencealert.com a na phys.org 
Image Credit: Credit: Jörg Harms/MPI for the Structure and Dynamics of Matter