Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Více aktualit

Vědci dosáhli supravodivosti při pokojové teplotě

08.12.2014 | |

Fyzikové z Max Planck Institutu pro Strukturu a dynamiku hmoty (Max Planck Institute for The Structure and Dynamics of Matter) uvedli kus keramického materiálu do supravodivého stavu bez potřeby dodatečného chlazení, čímž vyvrátili dosud panující přesvědčení, že materiály je třeba ochladit alespoň na teplotu minus 140 stupňů Celsia, aby se dosáhlo jejich supravodivosti.

Vědci použili keramický materiál označovaný jako YBCO (oxid mědi, baria a yttria), který se používá v supravodivých kabelech, elektrických motorech či generátorech, a rozhodli se, že zjistí, co by se stalo, kdyby na materiál nechali dopadat infračervené laserové pulsy. Zjistili, že na zlomek vteřiny měl keramický materiál supravodivé vlastnosti i při pokojové teplotě. Zlomkem vteřiny se v tomto případě myslí několik miliontin milisekundy. To je velmi krátký časový úsek, ale zároveň důkaz toho, že něco jako supravodivost za pokojové teploty je v principu možná.

Podle vědců z Max Planck Institutu supravodivost způsobil chvilkový posun atomů v krystalické mřížce YBCO. Blíže to vysvětlují v tiskové zprávě ZDE.

Tým publikoval článek o objevu v časopise Nature a doufá, že objev pomůže v budoucnu zvýšit potenciál supravodivé technologie, konkrétně tím, že pomůže vědcům vyvíjet materiály s vyšší kritickou teplotou. Jednou by tak mohlo být možné dosáhnout naplnění snu o supravodiči, který je stabilní při pokojové teplotě a nepotřebuje vůbec žádné chlazení.

Čtěte více na sciencealert.com a na phys.org 
Image Credit: Credit: Jörg Harms/MPI for the Structure and Dynamics of Matter