Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Vědci dosáhli supravodivosti při pokojové teplotě

08.12.2014 | |

Fyzikové z Max Planck Institutu pro Strukturu a dynamiku hmoty (Max Planck Institute for The Structure and Dynamics of Matter) uvedli kus keramického materiálu do supravodivého stavu bez potřeby dodatečného chlazení, čímž vyvrátili dosud panující přesvědčení, že materiály je třeba ochladit alespoň na teplotu minus 140 stupňů Celsia, aby se dosáhlo jejich supravodivosti.

Vědci použili keramický materiál označovaný jako YBCO (oxid mědi, baria a yttria), který se používá v supravodivých kabelech, elektrických motorech či generátorech, a rozhodli se, že zjistí, co by se stalo, kdyby na materiál nechali dopadat infračervené laserové pulsy. Zjistili, že na zlomek vteřiny měl keramický materiál supravodivé vlastnosti i při pokojové teplotě. Zlomkem vteřiny se v tomto případě myslí několik miliontin milisekundy. To je velmi krátký časový úsek, ale zároveň důkaz toho, že něco jako supravodivost za pokojové teploty je v principu možná.

Podle vědců z Max Planck Institutu supravodivost způsobil chvilkový posun atomů v krystalické mřížce YBCO. Blíže to vysvětlují v tiskové zprávě ZDE.

Tým publikoval článek o objevu v časopise Nature a doufá, že objev pomůže v budoucnu zvýšit potenciál supravodivé technologie, konkrétně tím, že pomůže vědcům vyvíjet materiály s vyšší kritickou teplotou. Jednou by tak mohlo být možné dosáhnout naplnění snu o supravodiči, který je stabilní při pokojové teplotě a nepotřebuje vůbec žádné chlazení.

Čtěte více na sciencealert.com a na phys.org 
Image Credit: Credit: Jörg Harms/MPI for the Structure and Dynamics of Matter