Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Vědci dosáhli supravodivosti při pokojové teplotě

08.12.2014 | |

Fyzikové z Max Planck Institutu pro Strukturu a dynamiku hmoty (Max Planck Institute for The Structure and Dynamics of Matter) uvedli kus keramického materiálu do supravodivého stavu bez potřeby dodatečného chlazení, čímž vyvrátili dosud panující přesvědčení, že materiály je třeba ochladit alespoň na teplotu minus 140 stupňů Celsia, aby se dosáhlo jejich supravodivosti.

Vědci použili keramický materiál označovaný jako YBCO (oxid mědi, baria a yttria), který se používá v supravodivých kabelech, elektrických motorech či generátorech, a rozhodli se, že zjistí, co by se stalo, kdyby na materiál nechali dopadat infračervené laserové pulsy. Zjistili, že na zlomek vteřiny měl keramický materiál supravodivé vlastnosti i při pokojové teplotě. Zlomkem vteřiny se v tomto případě myslí několik miliontin milisekundy. To je velmi krátký časový úsek, ale zároveň důkaz toho, že něco jako supravodivost za pokojové teploty je v principu možná.

Podle vědců z Max Planck Institutu supravodivost způsobil chvilkový posun atomů v krystalické mřížce YBCO. Blíže to vysvětlují v tiskové zprávě ZDE.

Tým publikoval článek o objevu v časopise Nature a doufá, že objev pomůže v budoucnu zvýšit potenciál supravodivé technologie, konkrétně tím, že pomůže vědcům vyvíjet materiály s vyšší kritickou teplotou. Jednou by tak mohlo být možné dosáhnout naplnění snu o supravodiči, který je stabilní při pokojové teplotě a nepotřebuje vůbec žádné chlazení.

Čtěte více na sciencealert.com a na phys.org 
Image Credit: Credit: Jörg Harms/MPI for the Structure and Dynamics of Matter