Aktuální vydání

Číslo 7/2021 vyšlo tiskem 30. 6. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 7. 2021. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Technická informace o výrobku
Nová generace přepěťových ochran CITEL s integrovaným předjištěním – DACF25S
Opakovaně použitelné čisticí utěrky pro průmysl, řemesla a dokonalou čistotu

Číslo 3/2021 vyšlo tiskem
18. 6. 2021. V elektronické verzi na webu 19. 7. 2021.

Osvětlení interiérů
Osvětlení nového ateliéru Ronyho Plesla
Realizace osvětlení INGE aneb dobrých zpráv není nikdy dost

Měření a výpočty
Měřič UV záření VOLTCRAFT UV-500

Uživatelské preference v oblasti elektromobility

28. 2. 2021 | Eva Duchoňová; Jiří Sláma | placeholder

Vítejte ve světě e-mobility. Ve světě inovací, nových myšlenek, nových obchodních příležitostí, ale také ve světě dalších otázek, které si odborná a laická veřejnost alternativních zdrojů energií klade, a na které stále nemá přesné odpovědi. Jsou elektromobily skutečně ekologické? Jaká je vlastně budoucnost elektromobilů? Jak zvýšit dojezdovou vzdálenost u baterie na úkor jejího výkonu a životnosti? A jaké jsou další možnosti využití opotřebených baterií?

Vítejte ve světě e-mobility. Ve světě inovací, nových myšlenek, nových obchodních příležitostí, ale také ve světě dalších otázek, které si odborná a laická veřejnost alternativních zdrojů energií klade, a na které stále nemá přesné odpovědi. Jsou elektromobily skutečně ekologické? Jaká je vlastně budoucnost elektromobilů? Jak zvýšit dojezdovou vzdálenost u baterie na úkor jejího výkonu a životnosti? A jaké jsou další možnosti využití opotřebených baterií?

Podobně jako v dalších vyspělých zemích Evropy, i v České republice (ČR) se elektrická auta stávají běžnou součástí zejména městského provozu. Současná otázka ve vývoji elektromobility se spíše obrací směrem na budoucí zdroje energie, které budou elektromotory ve vozidlech napájet.

Základním dokumentem, o který se můžeme ve vývoji a podpoře elektromobility v ČR opřít, je Národní akční plán čisté mobility (NAP ČM), který vznikl na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva s cílem výrazného snížení dopadu emisí na životní prostředí k roku 2030. S ohledem na důraz kladený ze strany EU na dosažení dekarbonizace ve všech druzích dopravy, stanovuje NAP ČM dodatečně i cíle týkající se čisté mobility. Skutečností také je, že sektor dopravy je v ČR druhým největším zdrojem emisí skleníkových plynů. Největším producentem emisí CO2 je fakticky individuální automobilová doprava, následovaná silniční nákladní a silniční veřejnou dopravou. Pro srovnání, v období 2000–2018 se emise CO2 z dopravy zvýšily o 66 %. Z daného tedy vyplývá, že pro splnění cílů stanovených v NAP ČM, tedy primárně zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí z dopravy, je velice žádoucí posílit zastoupení nízkoemisních způsobů dopravy, tedy čistou mobilitu.

Všechny studie s predikcemi trhu v ČR, publikované v posledních několika letech, komentují spíše pozvolný nárůst podílu elektromobilů na trhu a mnoho překážek pro výrazný zlom stále nevýrazných čísel prodejů. V rámci kvantitativního šetření realizovaného při zpracování diplomové práce na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích byly ověřovány u uživatelů elektromobilů jejich zkušenosti, spotřebitelské tendence, poznatky z rozšiřování nabíjecích stanic, a také jejich názor na vnímání tématu elektromobility u laické veřejnosti. Výzkumné šetření bylo realizováno na přelomu roku 2021 formou webového formuláře s dostatečným prostorem pro slovní hodnocení respondentů z celé ČR a dotazník v upravené podobě byl předložen také zástupcům nejvýznamnějších zaměstnavatelů v jihočeském regionu.

Ve zkoumaném vzorku byla také výrazná část těch, kteří elektromobil užívají, aniž by ho vlastnili. Těm byla položena otázka, co stojí za důvody, že sami elektromobil nevlastní. Odpovědi respondentů (viz graf 1) korespondují s hlavními bariérami výraznějšího zastoupení elektromobilů na českém trhu, mezi které lze zařadit:
– vyšší pořizovací náklady,
– kvalitativní užitné parametry elektromobilů (dojezdová vzdálenost, komfort či užitná hodnota),
– stále ještě limitující infrastruktura pro plánované využití elektromobilů,
– nevýrazné pobídky pro retailové zákazníky kupující elektromobily,
– zkreslené nebo nepravdivé informace o elektromobilitě často prezentované bez faktického ověření.

Graf č. 1 – Bariéry pro nákup elektromobilů
Graf č. 1 – Bariéry pro nákup elektromobilů

Graf č. 2 – Důvody pro pořízení elektromobilu do firmy či domácnosti
Graf č. 2 – Důvody pro pořízení elektromobilu do firmy či domácnosti

I přes stále nízký počet elektromobilů na českých silnicích dochází ke každoročnímu nárůstu. V roce 2020 došlo k silnému propadu registrací osobních a nákladních automobilů, hlavním důvodem byla stále trvající koronavirová krize. Přesto se závěrem roku urychlil růst registrací bateriových elektromobilů, které vzrostly meziročně o 331 % (ze 756 ks na 3 262 ks), osobních vozů s hybridně-elektrickým pohonem bylo registrováno 12 674 (meziročně nárůst o 52 %), z toho plug-in hybridů bylo 1 979 (meziročně +318 %), jak uvádí Svaz dovozců automobilů ve své tiskové zprávě.

Dále byly v rámci šetření zjišťovány důvody, proč si lidé, i přes výrazný rozdíl v pořizovací ceně vozu, elektromobil pořizují. Mnohé z uváděných důvodů předčí pro uživatele a majitele již zmiňovanou vyšší pořizovací cenu, případně také často uváděnou výdrž baterie. Jde především o následující nízké provozní náklady a nulové emise, či využití lokálních nebo národních pobídek, které vlastnictví elektromobilů zvýhodňují (např. bezplatné parkování ve městě či dálniční známky zdarma). Detailnější rozbor zmíněných důvodů je uveden v grafu 2.

Odpůrci elektromobilů také často namítají vysoké emise při výrobě baterií nebo zatím ne zcela jasné možnosti jejich dalšího využití. Detailní rozpad výrobního procesu elektromobilu napovídá, že cca 40 % všech emisí z výroby elektromobilu připadá na výrobu baterie, kdy se během výroby baterie pro jeden elektromobil dostane do ovzduší zhruba 50 - 200 kg CO2/kWh. Na výrobu oceli připadá cca 18 %, 6 % na výrobu hliníkových komponentů a jen 5 % na výrobu elektromotoru. Zbylých 31 % se dělí mezi plasty, sklo a další prvky. Vše záleží na celém dodavatelském, výrobním, skladovacím a prodejním procesu elektromobilu a na použití alternativních zdrojů elektrické energie při výrobě. Výrobci automobilů tak cílí na to, aby snížili emise CO2 z výroby. Tato fakta uvádí jak český server fDrive.cz, tak zahraniční web zabývající se novinkami v oblasti inženýrství „Interesting Engineering“.

A co z toho všeho plyne pro nás, spotřebitele? Pokud se k recyklaci baterií svět postaví zodpovědně a cíle EU ke snižování emisí a ochraně životního prostředí budou realistické, můžeme se vbrzku bavit třeba o době elektromobilní. To potvrzuje i názor respondentů, kteří ve více jak 83 % odpověděli, že jejich další automobil bude opět ten elektrický.