Aktuální vydání

Číslo 8-9/2021 vyšlo tiskem 1. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 9. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Průmyslové automatizační prvky

Hlavní článek
Elektroenergetika ČR se bez nových flexibilních jaderných bloků neobejde

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Unikající proudy v síti TN-C-S

16. 8. 2021 | Ing. Josef Košťál | www.eel.cz

Zkoušky přenosných a nepřenosných přístrojů, jakož i zkoušky elektrických zařízení/instalací v sobě zpravidla skrývají nějaký ten „problém“, a vyvolávají tak v elektrotechnické praxi neustále nové otázky (obr. 1 a obr. 2).

Zkoušky přenosných a nepřenosných přístrojů, jakož i zkoušky elektrických zařízení/instalací v sobě zpravidla skrývají nějaký ten „problém“, a vyvolávají tak v elektrotechnické praxi neustále nové otázky (obr. 1 a obr. 2).

V tomto příspěvku je věnována pozornost především síti TN-C-S v komerčním (řemeslném) prostředí. Měření unikajících proudů se provádí na principu měření rozdílového proudu, a to zpravidla proudovými kleštěmi. Správné nastavení měřicích přístrojů a vyhodnocení výsledků měření vyžaduje znalost některých norem.

V dalším textu je na toto téma věnována pozornost širšímu spektru příslušných zásad.

  
Obr. 1. Elektrotepelný spotřebič se síťovým přívodem odolným proti teplu – zjišťování odporu , Obr. 2. Stanovení izolačního odporu elektrického zařízení

Nejednotnost pojmů – národní i mezinárodní

            Unikající proudy, proudy ochranného vodiče a unikající zemní proudy

V některých normách se místo termínu unikající proud používá také název proud ochranného vodiče, resp. unikající zemní proud. Podle odst. 826-11-20 normy ČSN IEC 60050-826 je unikající proud definován jako elektrický proud v nechtěné vodivé dráze za normálních provozních podmínek (pojem svodový proud je v tomto odst. označen poznámkou „nepoužívá se“). Podle odst. 826-11-21 normy ČSN IEC 60050-826 je proud ochranného vodiče definován jako elektrický proud, který protéká ochranným vodičem, jako je unikající proud nebo proud vzniklý v důsledku poruchy izolace.

Definice pro proud ochranného vodiče asi není úplná, neboť proudy ochranného vodiče mohou vznikat rovněž opatřeními elektromagnetické kompatibility. Kromě toho výrok v důsledku poruchy izolace je také diskutabilní, protože se mohou používat i holé ochranné vodiče – pravděpodobně jsou ale zde poruchami izolace (které nemusejí vést k odpojení) myšleny vnitřní poruchy elektrických zařízení (elektrických spotřebičů). Budiž ještě doplněno, že téma unikajících proudů není technicky závislé na typu uzemnění sítě.

Unikající proud představuje nadřazený pojem zahrnující proudy ochranného vodiče a proudy, které vznikají vazebními kapacitami kabelů, popř. vedení k zemi, ale také vlivem jejich konečného izolačního odporu. Kritické jsou přitom proudy ochranného vodiče, které vznikají např. na základě zapojení odrušovacích filtrů (EMC filtry). Toto platí zvláště v případě, když dojde k přerušení ochranného vodiče. Kromě toho může tím dojít k chybnému zapůsobení předřazených proudových chráničů (RCD).

Také v některých normách se oba tyto pojmy používají ne vždy zcela korektně. Tak např. v odst. 8.2.6 normy ČSN EN 60204-1 ed. 3 je rovněž použit pojem unikající zemní proud, který by mohlo mít elektrické zařízení v jakýmkoliv ochranném vodiči. Tento unikající zemní proud však jednoznačně přestavuje proud ochranného vodiče.

V praxi se navíc objevují další, i když z hlediska norem nesprávné názvy pro unikající proud. Jde o odborný slang, kde se o unikajícím proudu často hovoří jako o svodovém, prosakujícím nebo ztrátovém proudu.

 

            Elektrická zařízení, elektrické přístroje a elektrické spotřebiče

Analogově jako u unikajícího proudu také u názvů, elektrické zařízení, elektrický přístroj a elektrický spotřebič dochází tu a tam v normách, a to nejen v českých, k záměnám, které pak působí matoucím dojmem.

Podle aktuální normy ČSN 33 0010 je definováno zařízení jako „jednotlivý přístroj nebo soubor předmětů nebo přístrojů“ a elektrické zařízení jako „zařízení, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů“. Dále je zde uvedeno, že „elektrické zařízení nebo jeho část se skládá z elektrických obvodů, elektrické instalace a elektrických předmětů“. Pod heslem 3.6 této normy je definován elektrický předmět jako „konstrukční část, sestava nebo celek, která se zapojuje do elektrického obvodu“. V ČSN IEC 60050-151 je uvedeno, že přístroj je „předmět nebo soubor předmětů“. V ČSN IEC 50(151), zrušena 2004, byl elektrický předmět definován jako „soubor součástí využívající elektromagnetickou energii k vykonání požadované funkce“. A konečně podle ČSN 34 5101 je elektrický spotřebič „zařízení, které využívá elektrickou energii přeměnou v jinou formu energie“.

Existují asi i další definice zmíněných pojmů, ale i tato malá ukázka asi stačí, aby člověk pochopil, že to asi není zcela přehledné. Pro praktikujícího elektrotechnika vždy byla a je důležitá jednoznačnost pojmů, protože k nim se zase vztahující důležité normativní hodnoty, kterými se elektrotechnik musí řídit. Termínová nejednotnost je matoucí, a může vést k omylům.

Budiž ale pozitivně konstatováno, že v převážné většině českých norem, včetně souboru norem ČSN 33 2000, se uváděné údaje a hodnoty s ohledem na proud ochranným vodičem (unikající proud, unikající zemní proud) vztahují k pojmu elektrické zařízení, popř. elektrický spotřebič.

 

Mezní hodnoty proudů ochranným vodičem

Pro měření unikajícího proudu je třeba použít takový klešťový přístroj, který dokáže s dostatečným rozlišením a přesností měřit alespoň jednotky miliampérů. Pro měření zařízení s třídou ochrany I je mezní hodnota bezpečného unikajícího proudu 3,5 mA, pro měření zařízení s třídou ochrany II je mezní hodnota pro bezpečný unikající proud 0,5 mA. Pro elektrotepelná zařízení s příkonem nad 3,5 kW se v praxi bere jako mezní hodnota 1 mA na 1 kW, maximálně však 10 mA. Pro unikající proudy nad 10 mA je třeba učinit další nezbytná opatření (viz níže kap. Normativní ustanoveník proudům ochranným vodičem).

V každém případě se však při překročení uvedených mezních hodnot doporučuje zjistit, zda nejsou v příslušných výrobkových normách, resp. v technických údajích výrobců uvedeny odlišné mezní hodnoty.

V dalším textu jsou k tomuto tématu uvedena některá normativní ustanovení ze souboru norem ČSN 33 2000.

 

Normativní ustanovení k proudům ochranným vodičem

            ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 odst. 516 Opatření související s proudy ochrannými vodiči

Proudy protékající ochrannými vodiči, vyvolané elektrickým zařízením, za normálních provozních podmínek elektrického zařízení nesmějí rušit normální provoz zařízení ani způsobit ohrožení bezpečnosti osob za normálního provozu. V této normě ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 se vztahují pokyny na elektrická zařízení, avšak bez uvedení mezních hodnot v normativní části (ty jsou uvedeny v informativní Příloze B ČSN EN 61140 ed. 2). Pokud nejsou tyto proudy určeny výrobcem, berou se hodnoty podle této přílohy.

            ČSN 33 2000-5-53 ed. 2 odst. 531.3.2 Nežádoucí vypínání

V tomto odstavci jde o nechtěné vybavování proudových chráničů velkými proudy ochranným vodičem. Pro zabránění nežádoucímu vypínání způsobenému proudy protékajícími ochrannými vodiči nesmí být součet těchto proudů ve směru toku energie od proudového chrániče (RCD) větší než 0,3násobek jmenovitého reziduálního vypínacího proudu RCD.

            ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 odst. 543.7 Zesílené ochranné vodiče pro proud ochranným vodičem větší než 10 mA

V tomto odstavci jsou uvedena nezbytná opatření pro elektrická zařízení (elektrické spotřebiče) určená pro trvalé připojení, jejichž ochranným vodičem protéká proud větší než 10 mA. V tomto případě musí být navrženy ochranné vodiče vyhovující těmto požadavkům:

–          má-li spotřebič pouze jednu ochrannou svorku, musí mít ochranný vodič v celé své délce průřez alespoň 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al,

–          má-li spotřebič samostatnou svorku pro druhý vodič ochranného uzemnění, musí mít druhý vodič ochranného uzemnění alespoň takový průřez, jako má ten, který je požadován s ohledem na ochranu při poruše, a to počínaje bodem, ve kterém má vodič ochranného uzemnění průřez minimálně 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al.

            ČSN EN 61140 ed. 3 odst. 7.6.3.1 Obecně

Tento odstavec obsahuje analogické výroky jako odst. 531.3.2 normy ČSN 33 2000-5-53 ed. 2. V elektrické instalaci a v elektrickém zařízení musejí být provedena opatření, aby se nadměrným proudům ochranným vodičem zabránilo ohrožovat bezpečnost nebo normální použití elektrické instalace.

Technické komise musejí stanovit, aby správná funkce ochranných přístrojů, např. proudových chráničů (RCD) a jističů (CB) nebyla ovlivněna proudem protékajícím ochranným vodičem vytvářeným výrobky nebo systémy v jejich rozsahu působnosti.

Výrobci musejí zpřístupnit informace o hodnotách a charakteristikách předpokládaného proudu ochranným vodičem za normálních provozních podmínek. Pro frekvence jiné než 50/60 Hz jsou výrobkové komise vybídnuty k tomu, aby použily nejnižší možné hodnoty mezí proudu ochranným vodičem.

            ČSN EN 61140 ed. 3 odst. 7.6.3.3 Meze AC složek proudů ochranným vodičem

Mezní hodnoty proudů ochranným vodičem za normálních provozních podmínek (viz tab. 1) jsou použitelné pro nízkonapěťové spotřebiče s jmenovitou frekvencí napájení do 1 kHz. Pro spotřebiče pro trvalé připojení určené k tomu, aby byly připojeny k zesílenému ochrannému vodiči by měly výrobkové komise stanovit maximální hodnoty proudu ochranným vodičem, který nesmí v žádném případě překročit 5 % jmenovitého proudu na fázi.

Tab. 1. Maximální AC proud protékající ochranným vodičem pro frekvence do 1 kHz [8]

            ČSN EN 61140 ed. 3 odst. 7.6.3.4 Meze DC složek proudů ochranným vodičem

Spotřebiče na střídavý proud nesmějí za normálního provozu vytvářet v ochranném vodiči proud se stejnosměrnou složkou, který překračuje hodnoty uvedené v tab. 2. Elektrická zařízení připojitelná zásuvným spojením se jmenovitým vstupem ≤ 4 kV·A musejí být navržena tak, aby měla proud ochranným vodičem s vyhlazenou stejnosměrnou superponovanou složkou proudu omezenou na hodnotu ≤ 6 mA. Pro elektrická zařízení připojitelná zásuvným spojením se jmenovitým vstupem > 4 kV·A a trvale připojitelná elektrická zařízení nezávisle na jmenovitém vstupu musejí v provozním manuálu obsahovat pokyn k ochrannému opatření. V případě stejnosměrných proudů ochranným vodičem > 6 mA musí být zvolen vhodný ochranný přístroj, např. proudový chránič (RCD) typu B.

Tab. 2. Maximální DC proud protékající ochranným vodičem [8]

            ČSN EN 61140 ed. 3 odst. 7.6.3.5 Opatření v zařízení v případě připojení k obvodům se zesíleným ochranným vodičem pro proudy ochranným vodičem větším než 10 mA

V tomto odstavci jde o proudy ochranným vodičem > 10 mA. Ve spotřebičích musejí být v tomto případě provedena tato opatření:

–          připojovací svorka navržená pro připojení ochranného vodiče o průřezu alespoň 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al,

–          druhá svorka navržená pro připojení ochranného vodiče stejného průřezu, jako má normální ochranný vodič, aby k elektrickému zařízení byl připojen i tento druhý ochranný vodič.

            ČSN EN 60204-1 ed. 3 odst. 8.2.6 Přídavné požadavky na elektrická zařízení s unikajícími zemními proudy většími než 10 mA

Tento odstavec opět pojednává o proudech ochranným vodičem > 10 mA u elektrických zařízení strojů. Nicméně tato norma se poněkud odchyluje od požadavků uvedených v základní bezpečnostní normě ČSN EN 61140 a souboru norem ČSN 33 2000.

V tomto odst. 8.2.6 normy ČSN EN 60204-1 ed. 3 se mj. uvádí:

Má-li elektrické zařízení unikající zemní proud větší než 10 mA AC/DC v jakémkoliv vodiči, musí být splněna jedna nebo více dále uvedených podmínek pro celistvost každého úseku přidruženého ochranného obvodu, kterým protéká unikající zemní proud:

a)         ochranný vodič je úplně uzavřen v krytech elektrického zařízení nebo je jinak chráněn v celé své délce před mechanickým poškozením,

b)         ochranný vodič má průřez minimálně 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al,

c)         má-li ochranný vodič průřez menší než 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al, použije se druhý ochranný vodič minimálně stejného průřezu až do místa, kde má ochranný vodič průřez minimálně 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al; to může vyžadovat, aby elektrické zařízení mělo samostatnou svorku pro druhý ochranný vodič,

d)         automatické odpojení od zdroje elektrického napájení v případě ztráty spojitosti ochranného vodiče,

e)         je-li použito zásuvkové spojení, zajistí se průmyslový konektor podle souboru IEC 60309 s odpovídajícím omezením tahového napětí a s minimálním průřezem vodiče ochranného uzemnění 2,5 mm2 jako součást vícežilového kabelu.

 

Unikající proudy u měničů frekvence

Výrobkové normy pro měniče frekvence, jako např. ČSN EN 61800-5-1 ed. 2, neobsahují žádné stanovení mezních hodnot. V normě ČSN EN 61800-5-1 ed. 2 v odst. 6.3.6.7 Proud vodičem ochranného uzemnění je ale uveden požadavek na proud ochranným vodičem takto:

„Pokud střídavý dotykový proud vodičem ochranného uzemnění překračuje 3,5 mA nebo stejnosměrný proud 10 mA, musí se to stanovit v návodu pro instalaci a údržbu. Kromě toho se musí na výrobku umístit varovná značka ISO 7000-0434 a v příručce pro instalaci se musí uvést výstraha poučující obsluhu, že minimální rozměr vodiče ochranného uzemnění musí být ve shodě s místními bezpečnostními předpisy pro velký proud vodičem ochranného uzemnění zařízení.“

U měničů frekvence se tak mohou vyskytovat i větší unikající proudy než 10 mA, je-li přihlédnuto k příslušným údajům uvedeným ve zřizovacích ustanoveních norem souboru ČSN 33 2000, resp. v dalších předpisech, jako je např. norma pro elektrická zařízení strojů ČSN EN 60204-1 ed. 3.

 

Závěr

Unikající proudy (proudy ochranným vodičem či unikající zemní proudy) se vyskytují asi ve všech elektrických instalacích. Protékají obvykle přes izolaci kabelů a ochranných filtrů elektroniky v obytných, kancelářských i průmyslových oblastech. Z důvodu možného ohrožení osob je třeba jejich velikost omezit na bezpečnou hodnotu. Toto platí v daném případě také pro dotykové proudy, které jsou významné především u elektrických zařízení třídy ochrany II. Dodržení předepsaných mezních hodnot proudů ochranným vodičem je prokazováno výrobci elektrických zařízení (elektrických přístrojů, elektrických spotřebičů) a opakovanými revizemi elektrických zařízení. Vyskytují-li se unikající proudy větší než 3,5 mA, resp. 10 mA, musejí se v elektrické instalaci učinit příslušná opatření s ohledem na bezpečnost osob i zařízení.

Z důvodu disponibility elektrických zařízení musí být přívod elektrických spotřebičů proveden tak, aby nedocházelo k chybnému zaúčinkování předřazených proudových chráničů (RCD). Proto je třeba dodržet činitel 0,3 uvedený v odst. 531.3.2 normy ČSN 33 2000-5-53 ed. 2. Proudové chrániče mohou totiž zaúčinkovat již při poruchovém proudu, který je 0,5násobkem jejich jmenovitého reziduálního proudu. Hodnota činitele 0,3 (tedy ne 0,5) byla zvolena záměrně, aby se zde vytvořila rezerva pro eventuální další „menší“ unikající proudy,  které by jinak mohly způsobit nežádoucí vybavení RCD.

Tento činitel se měl brát v úvahu, resp. by se měl dodržovat u pevného připojení elektrických zařízení. U připojení přes zásuvkové spojení může v některých případech docházet k problémům s chybným vybavováním proudových chráničů, je-li elektrotechnickým laikem provozováno příliš mnoho elektronických zařízení na jednom zásuvkovém obvodu.

Formálně platí, že u proudového chrániče s jmenovitým reziduálním proudem IΔn ≤ 30 mA se mohou vyskytovat unikající proudy pouze do hodnoty 9 mA. U proudového chrániče s jmenovitým reziduálním proudem IΔn ≤ 300 mA jsou to unikající proudy do 90 mA. Ale i zde je třeba se opět řídit závazným pravidlem, které říká, že: „Vyskytují-li se u elektrického zařízení unikající proudy 90 mA, měly by být splněny požadavky pro zesílený ochranný vodič.“

 

Literatura:

[1] Německý odborný časopis pro elektrotechniku de, č. 6/2020, vydavatelství Hüthig & Pflaum Verlag GmbH München (www.elektro.net/heftarchiv).

[2] ČSN IEC 60050-826:2006 Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 826: Elektrické instalace.

[3] DIN VDE 0701-0702:2008 Zkoušky po opravě, modifikace elektrických přístrojů – Opakované zkoušky elektrických přístrojů – Obecné požadavky na elektrickou bezpečnost.

[4] ČSN EN 60204-1 ed. 3:2007 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 1: Všeobecné požadavky.

[5] ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy.

[6] ČSN 33 2000-5-53 ed. 2:2016 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje.

[7] ČSN 33 2000-5-54 ed. 3:2012 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče.

[8] ČSN EN 61140 ed. 2:2003 a ed. 3:2016 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení.

[9] ČSN EN 61800-5-1 ed. 2:2008 Systémy elektrických výkonových pohonů s nastavitelnou rychlostí – Část 5-1: Bezpečnostní požadavky – Elektrické, tepelné a energetické.

 

Některé normy související s tématem článku

–          ČSN IEC 60050-826
ČSN IEC 60050-826:2006 Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 826: Elektrické instalace. Tato norma je českou verzí mezinárodní normy IEC 60050-826:2004. Překlad byl zajištěn Českým normalizačním institutem. Má stejný status jako oficiální verze. Norma obsahuje všeobecné termíny a definice z oboru elektrotechniky, které se vztahují k elektrickým instalacím, zejména k elektrickým instalacím budov, jako jsou termíny elektrická zařízení, elektrická instalace, dále termíny důležité z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem, jako jsou úraz elektrickým proudem, základní ochrana, ochrana při poruše, i termíny důležité z hlediska kvalifikace osob v elektrotechnice.

–     DIN VDE 0701-0702
DIN VDE 0701-0702:2008 Revize po opravě, modifikace elektrických zařízení – Opakované revize elektrických zařízení – Obecné požadavky na elektrickou bezpečnost. Tato čistá německá norma vznikla sloužením dvou dílčích norem DIN VDE 0701 a DIN VDE 0702 do jednoho dokumentu. Tato nová sloučená norma platí pro zkoušky elektrické bezpečnosti elektrických zařízení s jmenovitým napětím 1 000 V AC/1 500 V DC (po opravě, modifikaci a periodické revizi), pro použité zkušební postupy pro prokázání elektrické bezpečnosti, pro mezní hodnoty, jejichž dodržení je třeba prokázat revizemi, pro elektrická zařízení opětovně uváděná do provozu aj.

Požadavky této normy platí např. pro přístroje laboratorní, měřicí, řídicí a regulační techniky, pro přístroje pro domácnost a podobné použití, zařízení pro změnu a výrobu napětí, pro elektrické nářadí, ohřev, svítidla, pro zařízení zábavní, informační a komunikační techniky, navíječky kabelů, prodlužovací vedení a přístrojové přípojky, přenosná ochranná zařízení, mobilní rozváděče atd.

–          EN 60204-1 ed. 3
ČSN EN 60204-1 ed. 3:2007 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – Část 1: Všeobecné požadavky. Tato norma je českou verzí evropské normy EN 60204-1:2018. Překlad byl zajištěn Českou agenturou pro standardizaci. Má stejný status jako oficiální verze. Norma platí pro elektrická, elektronická a programovatelná elektronická zařízení a systémy u strojů, které nejsou během činnosti přenosné rukou, včetně skupiny strojů, které pracují společně koordinovaným způsobem. Zařízení, na které se vztahuje tato část souboru norem, začíná v místě připojení elektrického napájení k elektrickému zařízení stroje. Norma platí pro elektrická zařízení nebo části elektrických zařízení, které pracují se jmenovitými napájecími napětími nepřesahujícími 1 000 V AC/1 500 V DC a s jmenovitými napájecími frekvencemi nepřesahujícími 200 Hz. Norma nezahrnuje všechny požadavky (např. na ochranu, blokování nebo řízení), které jsou stanoveny nebo vyžadovány jinými normami nebo předpisy pro ochranu osob před jinými než elektrickými nebezpečími. Každý typ stroje vyžaduje splnění specifických požadavků pro zajištění přiměřené bezpečnosti. Norma zahrnuje výhradně elektrická zařízení strojů, jak jsou definována v 3.1.40, není však na ně omezena. Nespecifikuje však doplňující a zvláštní požadavky, které mohou platit pro elektrická zařízení strojů (např. jsou určeny pro používání na volném prostranství, v Ex a/nebo hořlavých prostředích či v dolech nebo představují zvláštní rizika při výrobě a používání určitých materiálů). Silové obvody, kde se používá elektrická energie přímo jako pracovní nástroj, jsou z této části IEC 60204 vyloučeny.

–          ČSN 33 2000-5-51 ed. 3
ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy. Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-5-51:2009. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Norma se zabývá výběrem a zařizováním elektrického zařízení. Elektrická zařízení musí být volena a zřizována v souladu s opatřeními k ochraně z hlediska bezpečnosti, s požadavky na řádnou funkci pro určené užití v instalaci a s požadavky na přiměřenou odolnost proti předpokládaným vnějším vlivům.

–          ČSN 33 2000-5-53 ed. 2
ČSN 33 2000-5-53 ed. 2:2016 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje. Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-5-53:2015. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze. Norma se zabývá obecnými požadavky pro odpojování, spínání, řízení a monitorování a požadavky na volbu a montáž přístrojů zajišťujících plnění těchto funkcí. Výběr těchto zařízení se provádí za účelem zajištění ochranných opatření a funkce elektrické instalace.

–          ČSN 33 2000-5-54 ed. 3
ČSN 33 2000-5-54 ed. 3:2012 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče. Tato norma je českou verzí harmonizačního dokumentu HD 60364-5-54:2011. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Norma je určena pro zřizování uzemnění a pro ochranné vodiče včetně vodičů ochranného pospojování tak, aby elektrická instalace byla bezpečná. Norma je zaměřena na provedení uzemnění a pospojování v objektech a prostorech s elektrickými instalacemi. Doplňuje požadavky ČSN 33 2000-4-41 z hlediska ochrany automatickým odpojením od zdroje a je také výchozím dokumentem pro pospojování prováděné z hlediska ochrany před elektromagnetickým rušením. V normě jsou uvedeny požadavky na ochranné vodiče a vodiče pro uzemnění (minimální průřezy a materiál). Nově norma zohledňuje též požadavky na uzemnění z hlediska ochrany před bleskem.

–          ČSN EN 61140 ed. 3
ČSN EN 61140 ed. 3:2016 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení. Tato norma je českou verzí evropské normy EN 61140:2016. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze. Norma je základní bezpečnostní publikací, která je v prvé řadě určená pro použití technickými komisemi při přípravě norem podle zásad stanovených v Pokynu IEC 104 a Pokynu ISO/IEC 51. Není určena k tomu, aby byla používána jako samostatná norma. Platí pro ochranu osob a zvířat před úrazem elektrickým proudem. Poskytuje základní principy a požadavky, které jsou společné pro elektrické instalace, sítě a zařízení nebo jsou nezbytné pro jejich koordinaci, a to bez omezení, pokud jde o velikosti napětí nebo proudu nebo druhu proudu a pro frekvence do 1 000 Hz. Některé články této normy se vztahují k nízkonapěťovým a vysokonapěťovým sítím, instalacím a zařízením. Pro účely této normy je nízké napětí jakékoliv jmenovité napětí do 1 000 V AC nebo 1 500 V DC včetně. Je třeba poznamenat, že pro účelný návrh a volbu ochranných opatření je třeba uvažovat druh napětí, který se může vyskytnout, a jeho tvar vlny (tj. zda jde o střídavé nebo stejnosměrné napětí, sinusové, přechodové, fázově řízené, superponované stejnosměrné, stejně jako možnou kombinaci těchto tvarů). Na tvar vlny napětí mohou mít vliv instalace nebo zařízení, jako jsou např. měniče nebo usměrňovače. Proudy, které protékají za normálních provozních podmínek a za podmínek poruchy závisejí na popsaném napětí.

–          ČSN EN 61800-5-1 ed. 2
ČSN EN 61800-5-1 ed. 2:2008 Systémy elektrických výkonových pohonů s nastavitelnou rychlostí – Část 5-1: Bezpečnostní požadavky – Elektrické, tepelné a energetické. Tato norma je českou verzí evropské normy EN 61800-5-1:2007. Překlad byl zajištěn Českým normalizačním institutem. Má stejný status jako oficiální verze. Norma specifikuje požadavky na systémy elektrických výkonových pohonů s nastavitelnou rychlostí nebo jejich prvků s ohledem na elektrickou, tepelnou a energetickou bezpečnost. Aplikuje se na systémy elektrických výkonových pohonů s nastavitelnou rychlostí, které zahrnují přeměnu výkonu, řízení pohonu a motor nebo motory. Aplikuje se na systémy stejnosměrných pohonů připojených na střídavá síťová napětí do 1 kV 50 Hz nebo 60 Hz a na systémy střídavých pohonů se vstupními nebo výstupními střídavými napětími měniče do 35 kV, 50 Hz nebo 60 Hz.