Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

Cenu Architekt roku 2019 získal český architekt Stanislav Fiala Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

E.ON otevřel první ultrarychlou dobíjecí stanici elektromobilů v ČR. Auto dobije za deset minut Společnost E.ON otevřela ve Vystrkově u Humpolce první veřejnou ultrarychlou dobíjecí…

Více aktualit

Ukládání dat na molekulární úrovni

24.08.2017 | Phys.org | www.phys.org

Od chytrých telefonů po superpočítače, narůstající potřeba menších a úspornějších zařízení je hnacím motorem technologií pro ukládání dat na paměťová zařízení s vysokou hustotou záznamu.

Výzkumníci z Manchesterské univerzity nyní prokázali, že ukládání dat pomocí jisté třídy molekul zvaných jednomolekulové magnety, je mnohem výhodnější, než se dříve myslelo. Výzkum pod vedením Dr. Davida Millse a Dr. Nicholase Chiltona z oddělení chemie při Manchesterské univerzitě byl publikován v časopise Nature. Dokládá, že magnetická hystereze, tedy paměťový efekt, který je nezbytným předpokladem při ukládání dat, funguje u jednotlivých molekul při teplotě -213 °C, což se blíží teplotě tekutého dusíku (-196 °C).

Ukládání dat

Znamená to, že ukládání dat pomocí jednotlivých molekul se může stát realitou, jelikož servery by mohly být chlazeny s využitím relativně levného tekutého dusíku, namísto mnohem nákladnějšího tekutého helia. Výzkumníci svá pozorování doložili funkčním modelem a otevřeli tak potenciálně dveře použití této technologie v blízké budoucnosti.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Pexels

-jk-