Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Ukládání dat na molekulární úrovni

24.08.2017 | Phys.org | www.phys.org

Od chytrých telefonů po superpočítače, narůstající potřeba menších a úspornějších zařízení je hnacím motorem technologií pro ukládání dat na paměťová zařízení s vysokou hustotou záznamu.

Výzkumníci z Manchesterské univerzity nyní prokázali, že ukládání dat pomocí jisté třídy molekul zvaných jednomolekulové magnety, je mnohem výhodnější, než se dříve myslelo. Výzkum pod vedením Dr. Davida Millse a Dr. Nicholase Chiltona z oddělení chemie při Manchesterské univerzitě byl publikován v časopise Nature. Dokládá, že magnetická hystereze, tedy paměťový efekt, který je nezbytným předpokladem při ukládání dat, funguje u jednotlivých molekul při teplotě -213 °C, což se blíží teplotě tekutého dusíku (-196 °C).

Ukládání dat

Znamená to, že ukládání dat pomocí jednotlivých molekul se může stát realitou, jelikož servery by mohly být chlazeny s využitím relativně levného tekutého dusíku, namísto mnohem nákladnějšího tekutého helia. Výzkumníci svá pozorování doložili funkčním modelem a otevřeli tak potenciálně dveře použití této technologie v blízké budoucnosti.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Pexels

-jk-