Aktuální vydání

Číslo 3/2020 vyšlo tiskem 13. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Trendy v elektrotechnice a souvisejících oborech

Hlavní článek
Využití měniče frekvence pro experimentální zařízení

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 6. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Trh, obchod, podnikání
BOOBA v novém showroomu, který předčil veškerá očekávání
Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Denní světlo
Diagram zastínění pro 21. březen
Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

Ukládání dat na molekulární úrovni

24. 8. 2017 | Phys.org | www.phys.org

Od chytrých telefonů po superpočítače, narůstající potřeba menších a úspornějších zařízení je hnacím motorem technologií pro ukládání dat na paměťová zařízení s vysokou hustotou záznamu.

Výzkumníci z Manchesterské univerzity nyní prokázali, že ukládání dat pomocí jisté třídy molekul zvaných jednomolekulové magnety, je mnohem výhodnější, než se dříve myslelo. Výzkum pod vedením Dr. Davida Millse a Dr. Nicholase Chiltona z oddělení chemie při Manchesterské univerzitě byl publikován v časopise Nature. Dokládá, že magnetická hystereze, tedy paměťový efekt, který je nezbytným předpokladem při ukládání dat, funguje u jednotlivých molekul při teplotě -213 °C, což se blíží teplotě tekutého dusíku (-196 °C).

Ukládání dat

Znamená to, že ukládání dat pomocí jednotlivých molekul se může stát realitou, jelikož servery by mohly být chlazeny s využitím relativně levného tekutého dusíku, namísto mnohem nákladnějšího tekutého helia. Výzkumníci svá pozorování doložili funkčním modelem a otevřeli tak potenciálně dveře použití této technologie v blízké budoucnosti.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Pexels

-jk-