Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Toto malé zařízení po vystavení slunci zničí 99% bakterií

29.08.2016 | Stanford University | www6.slac.stanford.edu

Výzkumníci z oddělení energie SLAC National Accelerator Laboratory Stanfordské univerzity vytvořili nanostrukturované zařízení přibližně o velikosti poloviny poštovní známky, které dezinfikuje vodu mnohem rychleji než běžné UV metody, a využívá přitom viditelnou část slunečního spektra, které obsahuje 50 procent sluneční energie.

V experimentech, které výzkumníci uveřejnili v časopise Nature Technology, zapříčinilo sluneční světlo dopadající na zařízení vznik peroxidu vodíku a dalších dezinfekčních chemikálií, které zneškodnily více než 99,999 procent bakterií za 20 minut. Chemikálie se následně rozptýlily a zanechaly po sobě čistou vodu.

Toto malé zařízení zničí veškeré bakterie

Pod elektronovým mikroskopem vypadá povrch zařízení jako otisk prstu s mnoha řádky, umístěnými těsně vedle sebe. Tyto řádky jsou ve skutečnosti velmi tenké filmy - výzkumníci je nazývají „nanovločky” - sirníku molybdeničitého, které jsou poskládány na hraně na vrcholu obdélníkového skla.

Vytvořením stěn sirníku molybdeničitého o správné tloušťce dosáhli výzkumníci absorpce celého spektra viditelného světla. Následným poskládáním každé malé stěny na tenkou vrstvu mědi, která také funguje jako katalyzátor, mohli výzkumníci použít sluneční světlo a dosáhnout potřebné reakce.

Celá zpráva na Stanford University

Image Credit: Stanford University

-jk-