Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Toto malé zařízení po vystavení slunci zničí 99% bakterií

29.08.2016 | Stanford University | www6.slac.stanford.edu

Výzkumníci z oddělení energie SLAC National Accelerator Laboratory Stanfordské univerzity vytvořili nanostrukturované zařízení přibližně o velikosti poloviny poštovní známky, které dezinfikuje vodu mnohem rychleji než běžné UV metody, a využívá přitom viditelnou část slunečního spektra, které obsahuje 50 procent sluneční energie.

V experimentech, které výzkumníci uveřejnili v časopise Nature Technology, zapříčinilo sluneční světlo dopadající na zařízení vznik peroxidu vodíku a dalších dezinfekčních chemikálií, které zneškodnily více než 99,999 procent bakterií za 20 minut. Chemikálie se následně rozptýlily a zanechaly po sobě čistou vodu.

Toto malé zařízení zničí veškeré bakterie

Pod elektronovým mikroskopem vypadá povrch zařízení jako otisk prstu s mnoha řádky, umístěnými těsně vedle sebe. Tyto řádky jsou ve skutečnosti velmi tenké filmy - výzkumníci je nazývají „nanovločky” - sirníku molybdeničitého, které jsou poskládány na hraně na vrcholu obdélníkového skla.

Vytvořením stěn sirníku molybdeničitého o správné tloušťce dosáhli výzkumníci absorpce celého spektra viditelného světla. Následným poskládáním každé malé stěny na tenkou vrstvu mědi, která také funguje jako katalyzátor, mohli výzkumníci použít sluneční světlo a dosáhnout potřebné reakce.

Celá zpráva na Stanford University

Image Credit: Stanford University

-jk-