Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Termoelektrický křemíkový materiál dosáhl rekordně nízkých hodnot tepelné vodivosti

05.10.2016 | Phys.org | www.phys.org

Výzkumníci teoreticky demonstrovali nejnižší hodnotu přenosu tepla, neboli tepelné vodivosti, v jakémkoliv materiálu na bázi křemíku.

Nový materiál, kterým je polykrystalický křemíkový nanodrát, překonal hned dva limity: Casimirův efekt a amorfní limit. Casimirův efekt je teorie popisující tepelnou vodivost nanostruktur a jeho porušení znamená, že tepelná vodivost nového materiálu je nižší, než hodnota předpovězená Casimirovým efektem.

Nový termoelektrický materiál

Amorfní limit je považován za nejnižší tepelnou vodivost materiálu, jelikož amorfní struktury silně rozptylují nositele tepla. Díky unikátní konstrukci má polykrystalický křemíkový nanodrát třikrát nižší tepelnou vodivost v porovnání s hodnotou amorfních křemíkových materiálů.

Výzkumníci očekávají, že nový materiál by mohl najít největší využití v termoelektrických aplikacích. Přeměnou tepelné energie na elektřinu nabízí termoelektrické materiály cestu, jak zachytit část odpadního tepla vyzařovaného např. výfuky automobilů, elektrárnami a různými přístroji a přeměnu tepla na užitečnou energii.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Adobe Stock

-jk-