Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Termoelektrický křemíkový materiál dosáhl rekordně nízkých hodnot tepelné vodivosti

05.10.2016 | Phys.org | www.phys.org

Výzkumníci teoreticky demonstrovali nejnižší hodnotu přenosu tepla, neboli tepelné vodivosti, v jakémkoliv materiálu na bázi křemíku.

Nový materiál, kterým je polykrystalický křemíkový nanodrát, překonal hned dva limity: Casimirův efekt a amorfní limit. Casimirův efekt je teorie popisující tepelnou vodivost nanostruktur a jeho porušení znamená, že tepelná vodivost nového materiálu je nižší, než hodnota předpovězená Casimirovým efektem.

Nový termoelektrický materiál

Amorfní limit je považován za nejnižší tepelnou vodivost materiálu, jelikož amorfní struktury silně rozptylují nositele tepla. Díky unikátní konstrukci má polykrystalický křemíkový nanodrát třikrát nižší tepelnou vodivost v porovnání s hodnotou amorfních křemíkových materiálů.

Výzkumníci očekávají, že nový materiál by mohl najít největší využití v termoelektrických aplikacích. Přeměnou tepelné energie na elektřinu nabízí termoelektrické materiály cestu, jak zachytit část odpadního tepla vyzařovaného např. výfuky automobilů, elektrárnami a různými přístroji a přeměnu tepla na užitečnou energii.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Adobe Stock

-jk-