Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Termoelektrický křemíkový materiál dosáhl rekordně nízkých hodnot tepelné vodivosti

05.10.2016 | Phys.org | www.phys.org

Výzkumníci teoreticky demonstrovali nejnižší hodnotu přenosu tepla, neboli tepelné vodivosti, v jakémkoliv materiálu na bázi křemíku.

Nový materiál, kterým je polykrystalický křemíkový nanodrát, překonal hned dva limity: Casimirův efekt a amorfní limit. Casimirův efekt je teorie popisující tepelnou vodivost nanostruktur a jeho porušení znamená, že tepelná vodivost nového materiálu je nižší, než hodnota předpovězená Casimirovým efektem.

Nový termoelektrický materiál

Amorfní limit je považován za nejnižší tepelnou vodivost materiálu, jelikož amorfní struktury silně rozptylují nositele tepla. Díky unikátní konstrukci má polykrystalický křemíkový nanodrát třikrát nižší tepelnou vodivost v porovnání s hodnotou amorfních křemíkových materiálů.

Výzkumníci očekávají, že nový materiál by mohl najít největší využití v termoelektrických aplikacích. Přeměnou tepelné energie na elektřinu nabízí termoelektrické materiály cestu, jak zachytit část odpadního tepla vyzařovaného např. výfuky automobilů, elektrárnami a různými přístroji a přeměnu tepla na užitečnou energii.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Adobe Stock

-jk-