Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Termoelektrický křemíkový materiál dosáhl rekordně nízkých hodnot tepelné vodivosti

05.10.2016 | Phys.org | www.phys.org

Výzkumníci teoreticky demonstrovali nejnižší hodnotu přenosu tepla, neboli tepelné vodivosti, v jakémkoliv materiálu na bázi křemíku.

Nový materiál, kterým je polykrystalický křemíkový nanodrát, překonal hned dva limity: Casimirův efekt a amorfní limit. Casimirův efekt je teorie popisující tepelnou vodivost nanostruktur a jeho porušení znamená, že tepelná vodivost nového materiálu je nižší, než hodnota předpovězená Casimirovým efektem.

Nový termoelektrický materiál

Amorfní limit je považován za nejnižší tepelnou vodivost materiálu, jelikož amorfní struktury silně rozptylují nositele tepla. Díky unikátní konstrukci má polykrystalický křemíkový nanodrát třikrát nižší tepelnou vodivost v porovnání s hodnotou amorfních křemíkových materiálů.

Výzkumníci očekávají, že nový materiál by mohl najít největší využití v termoelektrických aplikacích. Přeměnou tepelné energie na elektřinu nabízí termoelektrické materiály cestu, jak zachytit část odpadního tepla vyzařovaného např. výfuky automobilů, elektrárnami a různými přístroji a přeměnu tepla na užitečnou energii.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Adobe Stock

-jk-