Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Svítící motocyklistické oblečení pro zvýšenou bezpečnost na silnicích Výrobce motorkářského oblečení Held se spojil s firmou Osram s cílem zlepšit viditelnost…

Semináre pre revíznych technikov SEZ-KES Vás pozýva na monotematický seminár pre revíznych technikov „Teoretické a…

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Více aktualit

Teplotní senzory pro umělou kůži

30.01.2017 | ETH Zurich | www.ethz.ch

Schopnost detekovat změny teplot je jednou z nejdůležitějších funkcí lidské kůže. Výzkumníci ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETHZ) nyní vyvinuli vysoce citlivý a zároveň flexibilní teplotní senzor, který by mohl najít uplatnění v protézách a robotických pažích.

Za objevem tohoto teplotního senzoru stojí šťastná náhoda. Vedoucí výzkumu, Raffaele Di Giacomo, objevil zvláštní vlastnost pektinu, který se podílí na stavbě některých rostlinných pletiv. Pektin se používá v pudinku nebo marmeládě, ale Giacoma zajímala jiná vlastnost tohoto polysacharidu, který se skládá z mnoha vzájemně propojených molekul cukru.

Teplotní senzor pro umělou kůži

Experimenty na rostlinných řetězcích obsahujících pektin totiž ukázaly, že jejich elektrická vodivost závisí do velké míry na teplotě. Výzkumníci se tedy rozhodli poodhalit mechanismy, které se skrývají za tímto chováním, a vytvořili umělé „kyber dřevo” z pektinu a uhlíkových nanotrubiček.

Změřením elektrického odporu při různých teplotách nakonec zjistili, že tento mechanismus spouští ionty vápníku zachycené v kontaktních bodech mezi dvěma molekulami cukru. Se stoupající teplotou se také zvyšovalo množství iontů vápníku v umělém dřevě a z toho důvodu se zlepšila elektrická vodivost.

Celý článek na ETH Zurich

Image Credit: ETH Zurich / Raffaele di Giacomo

-jk-