Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem 9. 6. 2017. V elektronické verzi na webu bude 10. 7. 2017.

Světelné zdroje
Terminologie LED světelných zdrojů 

Denní světlo
Denní osvětlení velkých obytných místností
Svetelnotechnické posudzovanie líniových stavieb

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Více aktualit

Teplotní senzory pro umělou kůži

30.01.2017 | ETH Zurich | www.ethz.ch

Schopnost detekovat změny teplot je jednou z nejdůležitějších funkcí lidské kůže. Výzkumníci ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETHZ) nyní vyvinuli vysoce citlivý a zároveň flexibilní teplotní senzor, který by mohl najít uplatnění v protézách a robotických pažích.

Za objevem tohoto teplotního senzoru stojí šťastná náhoda. Vedoucí výzkumu, Raffaele Di Giacomo, objevil zvláštní vlastnost pektinu, který se podílí na stavbě některých rostlinných pletiv. Pektin se používá v pudinku nebo marmeládě, ale Giacoma zajímala jiná vlastnost tohoto polysacharidu, který se skládá z mnoha vzájemně propojených molekul cukru.

Teplotní senzor pro umělou kůži

Experimenty na rostlinných řetězcích obsahujících pektin totiž ukázaly, že jejich elektrická vodivost závisí do velké míry na teplotě. Výzkumníci se tedy rozhodli poodhalit mechanismy, které se skrývají za tímto chováním, a vytvořili umělé „kyber dřevo” z pektinu a uhlíkových nanotrubiček.

Změřením elektrického odporu při různých teplotách nakonec zjistili, že tento mechanismus spouští ionty vápníku zachycené v kontaktních bodech mezi dvěma molekulami cukru. Se stoupající teplotou se také zvyšovalo množství iontů vápníku v umělém dřevě a z toho důvodu se zlepšila elektrická vodivost.

Celý článek na ETH Zurich

Image Credit: ETH Zurich / Raffaele di Giacomo

-jk-