Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Více aktualit

Teplotní senzory pro umělou kůži

30.01.2017 | ETH Zurich | www.ethz.ch

Schopnost detekovat změny teplot je jednou z nejdůležitějších funkcí lidské kůže. Výzkumníci ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETHZ) nyní vyvinuli vysoce citlivý a zároveň flexibilní teplotní senzor, který by mohl najít uplatnění v protézách a robotických pažích.

Za objevem tohoto teplotního senzoru stojí šťastná náhoda. Vedoucí výzkumu, Raffaele Di Giacomo, objevil zvláštní vlastnost pektinu, který se podílí na stavbě některých rostlinných pletiv. Pektin se používá v pudinku nebo marmeládě, ale Giacoma zajímala jiná vlastnost tohoto polysacharidu, který se skládá z mnoha vzájemně propojených molekul cukru.

Teplotní senzor pro umělou kůži

Experimenty na rostlinných řetězcích obsahujících pektin totiž ukázaly, že jejich elektrická vodivost závisí do velké míry na teplotě. Výzkumníci se tedy rozhodli poodhalit mechanismy, které se skrývají za tímto chováním, a vytvořili umělé „kyber dřevo” z pektinu a uhlíkových nanotrubiček.

Změřením elektrického odporu při různých teplotách nakonec zjistili, že tento mechanismus spouští ionty vápníku zachycené v kontaktních bodech mezi dvěma molekulami cukru. Se stoupající teplotou se také zvyšovalo množství iontů vápníku v umělém dřevě a z toho důvodu se zlepšila elektrická vodivost.

Celý článek na ETH Zurich

Image Credit: ETH Zurich / Raffaele di Giacomo

-jk-