Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Teplotní senzory pro umělou kůži

30.01.2017 | ETH Zurich | www.ethz.ch

Schopnost detekovat změny teplot je jednou z nejdůležitějších funkcí lidské kůže. Výzkumníci ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETHZ) nyní vyvinuli vysoce citlivý a zároveň flexibilní teplotní senzor, který by mohl najít uplatnění v protézách a robotických pažích.

Za objevem tohoto teplotního senzoru stojí šťastná náhoda. Vedoucí výzkumu, Raffaele Di Giacomo, objevil zvláštní vlastnost pektinu, který se podílí na stavbě některých rostlinných pletiv. Pektin se používá v pudinku nebo marmeládě, ale Giacoma zajímala jiná vlastnost tohoto polysacharidu, který se skládá z mnoha vzájemně propojených molekul cukru.

Teplotní senzor pro umělou kůži

Experimenty na rostlinných řetězcích obsahujících pektin totiž ukázaly, že jejich elektrická vodivost závisí do velké míry na teplotě. Výzkumníci se tedy rozhodli poodhalit mechanismy, které se skrývají za tímto chováním, a vytvořili umělé „kyber dřevo” z pektinu a uhlíkových nanotrubiček.

Změřením elektrického odporu při různých teplotách nakonec zjistili, že tento mechanismus spouští ionty vápníku zachycené v kontaktních bodech mezi dvěma molekulami cukru. Se stoupající teplotou se také zvyšovalo množství iontů vápníku v umělém dřevě a z toho důvodu se zlepšila elektrická vodivost.

Celý článek na ETH Zurich

Image Credit: ETH Zurich / Raffaele di Giacomo

-jk-