Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Tento článek je možné vytisknout na lidský vlas

01.01.2016 | Technical University of Denmark | www.dtu.dk

Díky nové metodě laserového tisku by bylo tuto zprávu možné vytisknout na plochu ne větší než je šířka lidského vlasu. Zpráva o tomto průlomu v nanotechnologiích byla zveřejněna v polovině prosince ve článku pro vědecký časopis Nature Nanotechnology. 

Technological university of DenmarkS použitím této nové laserové tiskové technologie výzkumníci z Dánské technické univerzity (Technical university of Denmark, DTU) přetiskli barevný obrázek Mony Lisy na plochu, která je menší než jeden pixel na Retina displeji iPhonu poslední generace. Technologie umožňuje dosáhnout rozlišení až 127 000 DPI (rozlišení postačující pro kvalitní ofsetový tisk barevných časopisů je přitom 300 DPI.)

Tisk mikroskopických obrázků vyžaduje zvláštní povrch se speciální nanostrukturou. Ta je složena z řádků širokých asi 100 nanometrů. Takový povrch je pokryt 20 nanometry alumunia. Když je na něj vyslán laserový puls, nanosloupeček se roztaví a pak se rozteče a zdeformuje. Teplota může dosáhnout až 1 500 stupňů, ale jen na několik nanosekund, aby nedošlo k ohřátí větší plochy.

Intenzita laserového paprsku určuje, jaké barvy budou na povrchu vytištěny. Laserové pulsy o nízké intenzitě vedou jen k malé defomaci nanořádků, a ty dají vzniknout modré a fialové barvě. Silné laserové pulsy vytvoří silnější deformaci a odraz má pak oranžový či žlutý odstín.

Vědci věří, že se pro technologii nalezne široké uplatnění. Jejím prostřednictvíám bude možné ukládat data na ploše neviditelné lidskému oku, například tisknout miniaturní čárové kódy. Ale bude využitelná také v daleko větším měřítku například pro potisky osobní elektroniky a jiné ozdoby a dekorace. Metoda nyní čeká na patentování. 

Tiskové materiály DTU
Image Credit Technical University of Denmark

Více na stránkách DTU