Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Tento článek je možné vytisknout na lidský vlas

01.01.2016 | Technical University of Denmark | www.dtu.dk

Díky nové metodě laserového tisku by bylo tuto zprávu možné vytisknout na plochu ne větší než je šířka lidského vlasu. Zpráva o tomto průlomu v nanotechnologiích byla zveřejněna v polovině prosince ve článku pro vědecký časopis Nature Nanotechnology. 

Technological university of DenmarkS použitím této nové laserové tiskové technologie výzkumníci z Dánské technické univerzity (Technical university of Denmark, DTU) přetiskli barevný obrázek Mony Lisy na plochu, která je menší než jeden pixel na Retina displeji iPhonu poslední generace. Technologie umožňuje dosáhnout rozlišení až 127 000 DPI (rozlišení postačující pro kvalitní ofsetový tisk barevných časopisů je přitom 300 DPI.)

Tisk mikroskopických obrázků vyžaduje zvláštní povrch se speciální nanostrukturou. Ta je složena z řádků širokých asi 100 nanometrů. Takový povrch je pokryt 20 nanometry alumunia. Když je na něj vyslán laserový puls, nanosloupeček se roztaví a pak se rozteče a zdeformuje. Teplota může dosáhnout až 1 500 stupňů, ale jen na několik nanosekund, aby nedošlo k ohřátí větší plochy.

Intenzita laserového paprsku určuje, jaké barvy budou na povrchu vytištěny. Laserové pulsy o nízké intenzitě vedou jen k malé defomaci nanořádků, a ty dají vzniknout modré a fialové barvě. Silné laserové pulsy vytvoří silnější deformaci a odraz má pak oranžový či žlutý odstín.

Vědci věří, že se pro technologii nalezne široké uplatnění. Jejím prostřednictvíám bude možné ukládat data na ploše neviditelné lidskému oku, například tisknout miniaturní čárové kódy. Ale bude využitelná také v daleko větším měřítku například pro potisky osobní elektroniky a jiné ozdoby a dekorace. Metoda nyní čeká na patentování. 

Tiskové materiály DTU
Image Credit Technical University of Denmark

Více na stránkách DTU