Aktuální vydání

Číslo 8-9/2021 vyšlo tiskem 1. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 9. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Průmyslové automatizační prvky

Hlavní článek
Elektroenergetika ČR se bez nových flexibilních jaderných bloků neobejde

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Technologie inspirovaná desítky let starým výzkumem může pomoci při výrobě účinnějších supravodičů

12. 2. 2021 | MIT | www.mit.edu

Supravodiče neboli materiály vedoucí elektřinu bez odporu jsou velmi pozoruhodné. Poskytují nám makroskopický pohled na kvantový fenomén, který lze obvykle pozorovat pouze na atomové úrovni. Kromě své fyzické zvláštnosti naleznou supravodiče využití v mnoha vědních oborech od snímací techniky přes kvantové počítače až po hvězdářské dalekohledy.

Výroba supravodivých zařízení je však na hony vzdálena výrazům efektivní a nenákladné. Přesnost takto vyrobených zařízení kromě toho vykazuje odchylky kvůli vlivům environmentálního hluku. To by se mohlo změnit díky nejnovějšímu výzkumu vědeckého týmu Fakulty elektrotechniky a informatiky při MIT, který vyvíjí supravodivý nanodrát, jež by mohl umožnit výrobu účinnější supravodivé elektroniky. Největší předností nového nanodrátu je jeho jednoduchost.

Supravodivý nanodrát

Základ mnoha supravodičů tvoří zařízení vynalezené v 60. letech 20. století zvané Josephsonovo spojení, což jsou v podstatě dva supravodiče oddělené tenkým izolátorem. Josephsonovo spojení je však velmi delikátní, což se přímo promítá do nákladů a obtížnosti výroby, obzvláště v případě izolační vrstvy. Pro překonání těchto omezení výzkumníci vyvinuli novou technologii – tedy výše zmíněný supravodivý nanodrát – využívající ještě starší technologii v podobě spínacího prvku nazvaného kryotron.

Celý článek na MIT

Image Credit: Christine Daniloff

-jk-