Aktuální vydání

Číslo 10/2020 vyšlo tiskem 1. 10. 2020. V elektronické verzi na webu 30. 10. 2020. 

Téma: Elektroenergetika; Zařízení pro přenos a distribuci elektřiny

Ze zahraničního tisku
Ochrana před poruchovým obloukem
Rack Unit

Číslo 4-5/2020 vyšlo tiskem 18. 9. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Účinky a užití optického záření
Rostliny a světlo v biofilním interiéru Část 12
Rostliny a světlo ve veřejných prostorách
Melanopická denná osvetlenosť v budovách

Veletrhy a výstavy
FOR INTERIOR 2020: Inspirace pro bydlení a trendy světa nábytku a interiérů

Technika v domácnosti (61) Elektřina olympijským vítězem

28. 2. 2020 | Mgr. Lucie Střechová, Národní technické muzeum | www.ntm.cz

Pořádání mezinárodních sportovních i jiných společenských akcí přináší vždy snahu o využití a prezentaci nejnovějších technologií. Nebylo tomu jinak ani v druhé polovině 30. let 20. století, kdy se elektřina začala usazovat v čele pelotonu doposud využívaných energií.

Letní olympijské hry v Berlíně v roce 1936 měly z několika důvodů světu představit silné a samostatné Německo pod vládou všehoschopného kancléře Adolfa Hitlera a jeho nacionálního socialismu. Proto i zázemí pro sportovce bylo vybudováno velkolepě. Olympijská vesnice, tedy spíše městečko v obci Elstal, byla připravena pro 6 tisíc sportovců. Mimo hlavní komplex bylo postaveno 140 samostatných bungalovů s vlastním zázemím a součástí areálu byla i tréninková centra, taneční a divadelní sál, kino, televizní místnost (v které bylo možné sledovat poprvé na světě přímý televizní přenos z her), obchody, banka, nemocnice, pošta, telefonní ústředna a celní úřad.

Elektrické kuchyně v Olympijské vesnici
Elektrické kuchyně v Olympijské vesnici

Nepřekvapí proto, že v hlavní hospodářské budově bylo sportovcům k dispozici 39 plně vybavených elektrických kuchyní. Ty byly přiděleny jednotlivým státům, aby si výpravy mohly připravovat svá národní jídla. Některé kuchyně ale byly společné pro více národností. Do této skupiny spadla i československá výprava, která si ale přivezla vlastního kuchaře. Celkový příkon všech kuchyní byl 2 400 kW (asi jako 500 domácností). Ve vybavení byly velké vařicí pulty i jednoplotýnková ohřívadla pro velký jídelní hrnec. Polévkové kotle byly vyhřívány párou. Bohužel není znám konkrétní dodavatel spotřebičů do olympijských kuchyní, je ale jasné, že muselo jít o jednoho z hegemonů evropské elektrotechniky, a to buď AEG, nebo Siemens. Po skončení her bylo zařízení kuchyní rozebráno a převezeno do mnohačetných táborů mládeže rozesetých po Německu.

Snad i toto zázemí dopomohlo československé výpravě ke třem zlatým a pěti stříbrným medailím. Nicméně i elektřina se stala novým olympijským vítězem – jak uvádějí zprávy Elektrických podniků obce pražské ve svém čtvrtém čísle z roku 1936, byl „podán opětný důkaz o výborné upotřebitelnosti elektřiny i pro vaření ve velkém. Jest tedy elektřina také jedním z olympijských vítězů.“

(pokračování)


Vyšlo v časopise Elektro č. 2/2020 na straně 65.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde