Aktuální vydání

Číslo 3/2021 vyšlo tiskem 10. 3. 2021. V elektronické verzi na webu 26. 3. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Ochrana před přepětím

Inovace, technologie, projekty
Historie výrobků STEGO
Průmysl 4.0 – kdysi a dnes (3)
Panasonic: Produkty průmyslové automatizace k vašemu otestování
ABB oznámila výrazný nárůst v počtu nabíjecích stanic v Česku

Číslo 2/2021 vyšlo tiskem
9. 4. 2021. V elektronické verzi na webu 19. 4. 2021.

Denní světlo
Denné osvetlenie novostavby telocvične pomocou GLASSFLOOR

Příslušenství osvětlovacích soustav
DALI LINK – inteligentní a ekonomické řízení osvětlení pro samostatné místnosti
Napájecí zdroje LED s bezdrátovým rozhraním v nabídce MEAN WELL

Technika v domácnosti (61) Elektřina olympijským vítězem

28. 2. 2020 | Mgr. Lucie Střechová, Národní technické muzeum | www.ntm.cz

Pořádání mezinárodních sportovních i jiných společenských akcí přináší vždy snahu o využití a prezentaci nejnovějších technologií. Nebylo tomu jinak ani v druhé polovině 30. let 20. století, kdy se elektřina začala usazovat v čele pelotonu doposud využívaných energií.

Letní olympijské hry v Berlíně v roce 1936 měly z několika důvodů světu představit silné a samostatné Německo pod vládou všehoschopného kancléře Adolfa Hitlera a jeho nacionálního socialismu. Proto i zázemí pro sportovce bylo vybudováno velkolepě. Olympijská vesnice, tedy spíše městečko v obci Elstal, byla připravena pro 6 tisíc sportovců. Mimo hlavní komplex bylo postaveno 140 samostatných bungalovů s vlastním zázemím a součástí areálu byla i tréninková centra, taneční a divadelní sál, kino, televizní místnost (v které bylo možné sledovat poprvé na světě přímý televizní přenos z her), obchody, banka, nemocnice, pošta, telefonní ústředna a celní úřad.

Elektrické kuchyně v Olympijské vesnici
Elektrické kuchyně v Olympijské vesnici

Nepřekvapí proto, že v hlavní hospodářské budově bylo sportovcům k dispozici 39 plně vybavených elektrických kuchyní. Ty byly přiděleny jednotlivým státům, aby si výpravy mohly připravovat svá národní jídla. Některé kuchyně ale byly společné pro více národností. Do této skupiny spadla i československá výprava, která si ale přivezla vlastního kuchaře. Celkový příkon všech kuchyní byl 2 400 kW (asi jako 500 domácností). Ve vybavení byly velké vařicí pulty i jednoplotýnková ohřívadla pro velký jídelní hrnec. Polévkové kotle byly vyhřívány párou. Bohužel není znám konkrétní dodavatel spotřebičů do olympijských kuchyní, je ale jasné, že muselo jít o jednoho z hegemonů evropské elektrotechniky, a to buď AEG, nebo Siemens. Po skončení her bylo zařízení kuchyní rozebráno a převezeno do mnohačetných táborů mládeže rozesetých po Německu.

Snad i toto zázemí dopomohlo československé výpravě ke třem zlatým a pěti stříbrným medailím. Nicméně i elektřina se stala novým olympijským vítězem – jak uvádějí zprávy Elektrických podniků obce pražské ve svém čtvrtém čísle z roku 1936, byl „podán opětný důkaz o výborné upotřebitelnosti elektřiny i pro vaření ve velkém. Jest tedy elektřina také jedním z olympijských vítězů.“

(pokračování)


Vyšlo v časopise Elektro č. 2/2020 na straně 65.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde