Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Světový rekord účinnosti přímého štěpení vodou za použití solární energie

09.07.2018 | Phys.org | www.phys.org

Fotovoltaika je základním stavebním kamenem rozvodných sítí obnovitelné energie a sluneční záření je k dispozici prakticky po celém světě. Ne však po celý den. Jedním z řešení tohoto kolísání výroby energie je skladovat sluneční světlo ve formě chemické energie, konkrétně vodíku.

Vodík lze skladovat jednoduše a bezpečně a lze jej vyžít mnoha způsoby – ať už v palivovém článku k přímému vytváření elektřiny a tepla nebo jako výchozí produkt pro výrobu hořlavého paliva. Pokud zkombinujeme solární články s katalyzátorem a další vrstvou k produkci „monolitické fotoelektrody“, pak je štěpení vody vcelku snadné.

Rekord účinnosti štěpení vodou

Mezinárodnímu týmu výzkumníků se nyní podařilo zvýšit účinnost produkce vodíku z přímého štěpení vody s použitím solární energie na rekordních 19 procent. Docílili toho díky kombinaci tandemových solárních článků s příměsí atomů prvků III.-V. skupiny s katalyzátorem s nanočásticemi rhodia a vrstvou krystalického kysličníku titaničitého.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: ACS Energy Letters

-jk-