Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2018 vyšlo tiskem 4. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 60. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Smart Cities (3. část – 2. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

Šedesátý MSV bude největší za poslední dekádu Jubilejní 60. ročník MSV ukáže špičkové technologie a to nejlepší z historie i…

Studentská konference VĚDĚNÍ MLADÝM Univerzita Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas zve zejména středoškolské…

TECHNOLOGICKÉ FÓRUM konfrontovalo Programové prohlášení vlády pro stavebnictví Odborný kongres TECHNOLOGICKÉ FÓRUM: investice_technologie zahájil mezinárodní stavební…

Více aktualit

Světový rekord účinnosti přímého štěpení vodou za použití solární energie

09.07.2018 | Phys.org | www.phys.org

Fotovoltaika je základním stavebním kamenem rozvodných sítí obnovitelné energie a sluneční záření je k dispozici prakticky po celém světě. Ne však po celý den. Jedním z řešení tohoto kolísání výroby energie je skladovat sluneční světlo ve formě chemické energie, konkrétně vodíku.

Vodík lze skladovat jednoduše a bezpečně a lze jej vyžít mnoha způsoby – ať už v palivovém článku k přímému vytváření elektřiny a tepla nebo jako výchozí produkt pro výrobu hořlavého paliva. Pokud zkombinujeme solární články s katalyzátorem a další vrstvou k produkci „monolitické fotoelektrody“, pak je štěpení vody vcelku snadné.

Rekord účinnosti štěpení vodou

Mezinárodnímu týmu výzkumníků se nyní podařilo zvýšit účinnost produkce vodíku z přímého štěpení vody s použitím solární energie na rekordních 19 procent. Docílili toho díky kombinaci tandemových solárních článků s příměsí atomů prvků III.-V. skupiny s katalyzátorem s nanočásticemi rhodia a vrstvou krystalického kysličníku titaničitého.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: ACS Energy Letters

-jk-