Aktuální vydání

Číslo 8-9/2021 vyšlo tiskem 1. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 9. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Průmyslové automatizační prvky

Hlavní článek
Elektroenergetika ČR se bez nových flexibilních jaderných bloků neobejde

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Sto úspěšných let společnosti PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA

24. 5. 2021 | PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA | www.prakab.cz

V roce 2021 je to právě sto let od založení kabelovny v pražské Hostivaři, dnes známé pod značkou PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA. Redakce časopisu ELEKTRO oslovila jednatele společnosti Ing. Tomáše Zieschanga, Ph.D. se zvídavými otázkami k historii a současnému rozvoji společnosti.

To m á š Zieschang, Ph.D., jednatel společnosti PrakabV roce 2021 je to právě sto let od založení kabelovny v pražské Hostivaři, dnes známé pod značkou PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA. Redakce časopisu ELEKTRO oslovila jednatele společnosti Ing. Tomáše Zieschanga, Ph.D. se zvídavými otázkami k historii a současnému rozvoji společnosti.

1. Firma vznikla před sto lety. Můžete přiblížit okolnosti vzniku?

Firma vznikla díky původně třem pražským podnikatelům. Všichni tři byli židovského původu a jejich osudy se prolínají firmou až do dneška. Byli to pánové Otto Steiner, hodinář z Karlína, jeho tchán Henrich Eger, velkoobchodník s ocelí a železnými výrobky a následně pak Emil Kolben, kteří spolu v podstatě firmu založili. Otto Steiner měl kabelovnu ve Schwechatu, která dodneška existuje a je součástí našeho koncernu. Rozpadem Rakouska-Uherska se jim rozpadl trh a oni na to museli nějak reagovat. Jedna z těch reakcí byla, že založili novou kabelovnu v českých zemích v Hostivaři.

2. Co vyvolalo potřebu založení takové společnosti? Existovaly už v té době v Československu jiné společnosti ve stejném oboru, nebo se elektrické vodiče a kabely převážně dovážely?

Jednak to bylo již zmiňovaným rozpadem trhu, ale také potřebou Emila Kolbena, který měl již v té době rozjeté ČKD, tehdy ještě Kolbenovy elektrotechnické závody ve Vysočanech, jehož hlavní výrobní sortiment byly elektrické stroje, takže dynama, elektromotory nebo zařízení elektráren. Tam všude je potřeba kabel nebo izolovaný drát. I z tohoto důvodu do toho Kolben vstoupil. On měl v začátcích ve firmě většinový podíl a firma byla subdodavatelem jeho podniku.

V té době kabelovny na území bývalého Rakouska-Uherska fungovaly a konkurence tady byla. Například Otto Bondy nebo František Křižík a jejich továrny v té době kabely vyráběly.

Obr. 2. Letecký pohled na areál PRAKAB
Obr. 2. Letecký pohled na areál PRAKAB

3. Vznikla firma takzvaně „na zelené louce“ nebo transformací jiného podniku?

Konkrétně tento podnik vzniknul na zelené louce. To je další zajímavý příběh, protože je to jedna z prvních továren té hostivařské průmyslové zóny, která v té době vznikala ne na zelené louce ale na zeleném poli. Tady byly vesnice a široko daleko nic jiného. Zajímavé je, že tu stále stojí funkční haly z roku 1921 a ony stojí asi o 45° nakřivo vzhledem k dnešnímu katastrálnímu plánu. Je to dáno cestami, které v té době byly a také vlečkou, která byla tehdy vystavěna v polích. Později se urbanistické plány změnily a tyto budovy zůstaly takto zvláštně pootočené.

4. Byly výrobky na začátku dvacátých let minulého století z vlastního vývoje, nebo to byly kopie, licence, výrobky podle převzaté dokumentace?

Musíme si uvědomit, že jsme v době, kdy celý tento průmysl vznikal. Takže je to kombinace všeho. Byl tu vlastní vývoj, probíhala tu ale i převzatá a licencovaná výroba.

5. Kolik zhruba zaměstnanců ve firmě pracovalo na konci dvacátých let minulého století?

Ačkoliv začínala továrna na zelené louce, měla poměrně velké zázemí v ČKD a v podstatě jak firma vznikala tak ti lidé se přemisťovali sem a po tom prvotním náběhu měla asi 150 lidí.

6. Jaký byl sortiment výrobků na počátku výroby? Byly to lakované dráty pro vinutí, nízkonapěťové izolované vodiče a kabely, sdělovací šňůry a kabely, vodiče pro vinutí elektrických točivých strojů nebo další a další typy?

Sortiment byl hodně vázaný na další průmysl a na další zpracování. Dělaly se tu lakované izolované dráty, což jsou věci pro vinutí elektrických spotřebičů, generátorů. Dělaly se tu ale i bavlnou oplétané vodiče jako prodlužovací šňůry apod. anebo výrobky izolované gumou. To znamená, že byly určené k průmyslovému použití pro vysoké zatížení. Máme tu z této doby zaznamenané i zajímavé patenty. Například patent pod značkou Granát je smaltem izolovaný drát. Byla to specialita, o které se v dobové dokumentaci můžeme dočíst, že byla lepší než švýcarské dráty.

8. Jsou nějaké výrobky z doby před druhou světovou válkou, které byly pro Prakab typické a byly obchodně i technicky zvlášť úspěšné?

Je to především vypalovaný lakovaný drát. Říkali tomu černý lak. A potom také smaltovaný drát. To byly výrobky, kterými se firma v té době proslavila.

9. Pod názvem Prakab si dnes představíme vlastně jen závod v pražské Hostivaři. Byla firma už před 2. sv. válkou zapojena do nějakého většího podniku, měla nějaké pobočné závody? Myslím tím další výrobce kabelářského sortimentu, případně navazujícího zboží.

Pokud to vezmeme z pohledu koncernové struktury, tak nebyla. Byla to naprosto samostatná entita. Ale pokud to vezmeme z pohledu majetkového, tak byla propojena s tou schwechatskou kabelovnou. To byl v podstatě sesterský závod, protože spolumajitelé Prakabu tento závod vlastnili.


Obr. 3. Pohled do výroby

10. Utrpěla výrobna v Hostivaři nějaké škody 2. sv. válkou? ČKD bylo v libeňské i vysočanské části masivně zničeno nálety, stalo se něco takového i v Hostivaři?

Neutrpěla. Bombardováním tato oblast nebyla vůbec zasažena. A naopak i válečný německý průmysl tuto továrnu potřeboval. Celou druhou světovou válku se tady vyráběly dráty a kabely. Dokonce se tu ještě stále vyrábí v hale, kterou postavili Němci a vyráběli v ní telefonní kabely pro válečné účely a dodnes se jmenuje provoz Kabelovna. Spíš tedy došlo k rozvoji továrny. Prakab byl v té době začleněn do Křižíkových závodů, protože když ho Kolbenům vzali, tak to německá správa všechno přiřadila pod jeden podnik.

11. Firma byla zřejmě po 2. sv. válce znárodněna? Byla spojena do nějakého koncernu, národního podniku, výrobně hospodářské jednotky? Jak se firma jmenovala?

Ano. V roce 1946 byla firma znárodněna. Z války vyšla ještě jako Křižíkovy závody. Ono se traduje, že má Prakab s panem Křižíkem hodně společného, ale není tomu tak. Jde jen o to jméno. Pan Křižík byl samozřejmě při zakládání Prakabu velkým konkurentem, ale v době, kdy závody nesly během války jeho jméno, už František Křižík nežil.

V rámci znárodnění byl Prakab společně s kabelovnami v Bratislavě, Děčíně, Vrchlabí, Kladně, Vsetíně a v Topolčanech shromážděn pod podnikem Kablo Bratislava. V té době místnímu vedení veleli z Bratislavy. Poté nastala doba, kdy se kabelovna pod národní správou osamostatnila a jmenovala se Kabelovna Hostivař, později Kablo Hostivař a v roce 1958 ji z rozhodnutí ministra průmyslu sjednotili pod název Kablo Kladno, kdy přiřadili zase jinou část kabeloven pod Kladno a jmenovala se Kablo Kladno – závod Kablo Hostivař. Pod tímto názvem došla až do roku 1989 do období privatizace. Poté, co si ji potomci původních majitelů v roce 1992 koupili zpátky, se vrátil i název Prakab. Následně zrušili výrobní závod ve Schwechatu a udělali z něj velkoobchod s kabely a sklad a veškerou výrobu přesunuli sem do Prahy.

12. Jaký byl a jak se měnil sortiment výroby po dobu tzv. plánovaného hospodářství, tedy přibližně v letech 1945-1989?

Tady je zajímavé, že co se týče kabelů, se dělalo ledacos. Té zkratce Prakab se někdy humorně říká „pravěká kabelovna“, protože na jednom místě se od roku 1921 vyráběly jenom kabely. Jádro sortimentu se nikdy nezměnilo. Ani ve válečném ani v komunistickém průmyslu. Docházelo k jemným změnám kvůli různému rozpadání a sjednocování socialistických národních podniků, kde se přesouvaly výroby. Nicméně to vždy zůstalo v tom základním sortimentu. Dělaly se tu signální kabely, v té době hlavně telefonní kabely a také silnoproudé kabely, většinou do 1 kV, takže ta nejnižší část distribuční sítě. Vrchní vedení nebo neizolované dráty se tu nikdy moc nedělaly. Zajímavé je, že se tu jeden čas vyráběly i vojenské záležitosti. Dokonce se tu dělaly kabely do tryskových vojenských letadel.

13. Podobně jako v předchozích otázkách, měla firma v letech plánovaného hospodářství vlastní vývoj, nebo byla jen výrobnou toho, co bylo vyvinuto jinde?

Prakab má svůj vývoj po celou dobu existence. V době plánovaného hospodářství se více začalo spolupracovat s univerzitami a vývoj mohl probíhat i tam nebo se třeba přesunul nebo byl řízen například ze zmiňované Bratislavy, když zrovna byly národní podniky spojeny pod tuto pobočku.

14. Vyvážely se výrobky závodu? Do RVHP? Jinam?

Vyvážely se do RVHP. Jak jsem zmiňoval, byly tam vojenské záležitosti, takže se vyvážely určitě do Sovětského svazu. Hodně se dělala energetika. Zvlášť silnoproudé kabely mají jednu nevýhodu a to tu, že se těžko vozí na velké vzdálenosti, protože jsou to těžké, objemné věci na speciálních bubnech. Geografický rozsah byl tedy tímto omezen, ale v rámci RVHP se vyváželo všude možně. Kabely Prakabu se ale přes podniky zahraničního obchodu.

15. Je dnes Prakab součástí nějaké skupiny firem?

Ano. Ta skupina se jmenuje SKB, což je malé sdružení výrobců pod majetkem jedné rodiny. Patří tam firmy Interkabel Kyjev (IKK) která je velmi podobná Prakabu, poté Industrial Cables Slovakia (ICS) v Nitře, kde je výroba ohebných průmyslových kabelů, jsou tam i Schwechatské kabelové závody SKW, které dnes slouží jako velkoobchod. A nakonec firma Speciálních kabelů a komunikační techniky (SKG), která sídlí také ve Schwechatu a ta montuje a instaluje optické kabely.

PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA
Obr. 4. Pohled do výroby

16. Které jsou dnes nejdůležitější (obchodně i po technické stránce) výrobky Prakabu?

Jednoduše bych to shrnul tak, že stojíme na takových třech nohách. Tou první je energetika – kabely do 1 kV. To jsou kabely, které se rozvádějí většinou v ulicích mezi trafostanicí a domem. To je náš velmi významný obor, ve kterém zásobujeme energetiky v celé střední Evropě. Potom je to velká oblast kabelů FRNC, které mají nějaké vlastnosti při hoření. Jedná se buď o to, že při hoření nevypouštějí škodlivé chemické látky, nedělají kouř atd. To je řekněme pasivní stránka věci. Pak jsou kabely s aktivní schopností a tam mluvíme o tom, že jsou schopny fungovat při hoření. To jsou kabely do metra, tunelů nebo vysokých budov, kde je potřeba ovládat kamery, vzduchotechniku nebo nouzové osvětlení. A právě na tyto druhy kabelů jsme jedni z největších specialistů. Máme tu na ně velmi intenzivní vývoj a sedíme v evropských komisích, které v tomto směru určují normy a obecně se cítíme být jedním z lídrů v této oblasti. Ta poslední třetí oblast jsou drážní kabely. Naše kabely jsou používané pro ovládání stavědel, semaforů na dráze, závor a dalších bezpečnostních prvků. Tyto kabely většinou leží někde u trati, takže jsou poměrně velmi složité, protože musí zachovat funkčnost a bezpečnost provozu a nesmějí se poškodit nebo dát snadno ukrást.

17. Dá se porovnat objem výroby a počet zaměstnanců s obdobím plánovaného hospodaření?

Řeknu to asi takto. Podnik měl v momentu privatizace přes 600 lidí, nyní jich má 300 a obrat se zdvojnásobil. Produktivita je oproti minulosti velmi vysoká. Je to dáno jednak řízeným a neřízeným hospodářstvím a hlavně novými technologiemi. Tenkrát se muselo dělat spoustu ruční práce, která tu už dnes díky moderním strojům není. Stejně ale pořád výroba obsahuje velký díl těžké ruční práce. Jedeme nepřetržitý provoz a zastavujeme jen na 14 dní přes vánoční svátky, kdy se musí udělat základní údržba, aby se mohlo fungovat dál.

18. Daří se Prakabu získávat kvalifikované pracovníky?

Případně si školí zaměstnance sám? Před sametovou revolucí na elektrotechnické fakultě v Bratislavě byla vyškolena poslední generace kabelářských inženýrů. Poté ten obor úplně skončil a tito lidé dnes v důchodovém věku patří k největším odborníkům, které máme. Velice otevřeně vedeme diskusi s vysokými školami, ministerstvem a hospodářskou komorou, protože bychom rádi, aby školy tento poměrně specifický obor opět otevřely. Dnes se tito lidé etablují z klasických elektro inženýrů, ale co se týče technologie výroby kabelů je to velmi problematická záležitost, kterou když ten člověk nemá nastudovanou, je velmi těžké do ní proniknout.

19. Kam chce Prakab směřovat do budoucnosti?

Chceme dále rozvíjet ty tři hlavní segmenty výrobků, o kterých jsme mluvili. Konkrétně ta situace kolem hořlavostních vlastností je poměrně nová a vidíme obrovské možnosti pro rozvoj, které nám nová věda poskytuje. Jedná se hlavně o nehořlavé izolační hmoty, nanotechnologie nebo stínění pomocí plastů, které se dříve nedaly vůbec vyrobit. V segmentu energetiky jde o zlepšení vodivosti až do oblastí supravodivosti, inteligence kabelů. Naše heslo, které vzniklo asi před pěti lety, kdy byla tvořena nová strategie, je „Umožňujeme moderní svět“. To motto vzniklo v zajímavém momentu, kdy se v jednom výškovém domě ve Vídni konala nějaká konference, ze které bylo vidět na celé město a tam když se večer Vídeň rozsvítila, my jsme se dívali a říkali si: „A tohle všechno je možné díky kabelům.“

Děkuji za rozhovor, přeji mnoho úspěchů a minimálně dalších sto let úspěšného podnikání.

Rozhovor vedl za redakci ELEKTRO Jan Urban.