Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

Více aktualit

Stane se cín dvojrozměrným materiálem budoucnosti?

03.12.2013 | |

Posledních deset let se vědci zajímají o možnost vytvořit nový typ materiálů - tzv. topoizolantů (topological insulators). V počítačových simulacích se jim podařilo předpovědět materiály zvláštní tím, že jejich vnitřní část se chová jako izolant, zatímco okraj je nevodivý. Vědci dále vypočítali, že z těžkých kovů jako je uran nebo plutonium by bylo možné vyrobit materiály, které by měly topoizolační vlastnosti za pokojové teploty. Nyní výzkumníci z U.S. Department of Energy (DOE), SLAC National Accelerator Laboratory a Stanfordské Univerzity zkoumají, co se stane, když budou topoizolant na bázi cínu dělit až na úroveň jednotlivých atomových vrstev, aby tak získali dvourozměrný materiál strukturou podobný grafenu. Očekávají, že i u dvojrozměrné formy topoizolantu budou okraje vodivé a zbytek se bude chovat jako izolant.

Pro nový materiál zvolili vědci název stanen, což je složenina z latinského stanium (cín) a koncovky jako má ve svém názvu grafen. Vědci věří, že by si stanen mohl vydobýt pověst podobně „zázračného“ a fascinujícího materiálu, jako má grafen. Výpočty totiž ukazují, že by se molo jednat o první materiál, který povede elektřinu se stoprocentní účinností za teplot, při nichž pracují počítačové čipy.

Pokud výpočty potvrdí série pokusů, které nyní probíhají v několika laboratořích, stanen by mohl zvýšit rychlost a snížit energetické nároky v budoucích generacích počítačových čipů. První otázkou, kterou si vždy každý v souvislosti s nově navrženým „zázračným“ materiálem položí, je: může tento nový materiál nahradit křemík? Ani po desetiletí pokusů neznáme odpověď na tuto otázku v případě grafenu, je tedy možné že je trochu předčasná v případě stanenu. Vědci sice říkají, že si dokáží představit, že by stanen mohl křemík uvnitř tranzistorů brzy nahradit, nejprve ale budou stanen testovat ve vodičích, které spojují jednotlivé části mikroprocesorů, což je uplatnění pro nějž se počítalo i s grafenem. Ten má oproti stanenu velký náskok – již téměř deset let totiž existuje i jinak než jen v počítačových simulacích.

Foto: IEEE Spectrum
Celý článek
ZDE