Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Více aktualit

Stane se cín dvojrozměrným materiálem budoucnosti?

03.12.2013 | |

Posledních deset let se vědci zajímají o možnost vytvořit nový typ materiálů - tzv. topoizolantů (topological insulators). V počítačových simulacích se jim podařilo předpovědět materiály zvláštní tím, že jejich vnitřní část se chová jako izolant, zatímco okraj je nevodivý. Vědci dále vypočítali, že z těžkých kovů jako je uran nebo plutonium by bylo možné vyrobit materiály, které by měly topoizolační vlastnosti za pokojové teploty. Nyní výzkumníci z U.S. Department of Energy (DOE), SLAC National Accelerator Laboratory a Stanfordské Univerzity zkoumají, co se stane, když budou topoizolant na bázi cínu dělit až na úroveň jednotlivých atomových vrstev, aby tak získali dvourozměrný materiál strukturou podobný grafenu. Očekávají, že i u dvojrozměrné formy topoizolantu budou okraje vodivé a zbytek se bude chovat jako izolant.

Pro nový materiál zvolili vědci název stanen, což je složenina z latinského stanium (cín) a koncovky jako má ve svém názvu grafen. Vědci věří, že by si stanen mohl vydobýt pověst podobně „zázračného“ a fascinujícího materiálu, jako má grafen. Výpočty totiž ukazují, že by se molo jednat o první materiál, který povede elektřinu se stoprocentní účinností za teplot, při nichž pracují počítačové čipy.

Pokud výpočty potvrdí série pokusů, které nyní probíhají v několika laboratořích, stanen by mohl zvýšit rychlost a snížit energetické nároky v budoucích generacích počítačových čipů. První otázkou, kterou si vždy každý v souvislosti s nově navrženým „zázračným“ materiálem položí, je: může tento nový materiál nahradit křemík? Ani po desetiletí pokusů neznáme odpověď na tuto otázku v případě grafenu, je tedy možné že je trochu předčasná v případě stanenu. Vědci sice říkají, že si dokáží představit, že by stanen mohl křemík uvnitř tranzistorů brzy nahradit, nejprve ale budou stanen testovat ve vodičích, které spojují jednotlivé části mikroprocesorů, což je uplatnění pro nějž se počítalo i s grafenem. Ten má oproti stanenu velký náskok – již téměř deset let totiž existuje i jinak než jen v počítačových simulacích.

Foto: IEEE Spectrum
Celý článek
ZDE