Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Stane se cín dvojrozměrným materiálem budoucnosti?

03.12.2013 | |

Posledních deset let se vědci zajímají o možnost vytvořit nový typ materiálů - tzv. topoizolantů (topological insulators). V počítačových simulacích se jim podařilo předpovědět materiály zvláštní tím, že jejich vnitřní část se chová jako izolant, zatímco okraj je nevodivý. Vědci dále vypočítali, že z těžkých kovů jako je uran nebo plutonium by bylo možné vyrobit materiály, které by měly topoizolační vlastnosti za pokojové teploty. Nyní výzkumníci z U.S. Department of Energy (DOE), SLAC National Accelerator Laboratory a Stanfordské Univerzity zkoumají, co se stane, když budou topoizolant na bázi cínu dělit až na úroveň jednotlivých atomových vrstev, aby tak získali dvourozměrný materiál strukturou podobný grafenu. Očekávají, že i u dvojrozměrné formy topoizolantu budou okraje vodivé a zbytek se bude chovat jako izolant.

Pro nový materiál zvolili vědci název stanen, což je složenina z latinského stanium (cín) a koncovky jako má ve svém názvu grafen. Vědci věří, že by si stanen mohl vydobýt pověst podobně „zázračného“ a fascinujícího materiálu, jako má grafen. Výpočty totiž ukazují, že by se molo jednat o první materiál, který povede elektřinu se stoprocentní účinností za teplot, při nichž pracují počítačové čipy.

Pokud výpočty potvrdí série pokusů, které nyní probíhají v několika laboratořích, stanen by mohl zvýšit rychlost a snížit energetické nároky v budoucích generacích počítačových čipů. První otázkou, kterou si vždy každý v souvislosti s nově navrženým „zázračným“ materiálem položí, je: může tento nový materiál nahradit křemík? Ani po desetiletí pokusů neznáme odpověď na tuto otázku v případě grafenu, je tedy možné že je trochu předčasná v případě stanenu. Vědci sice říkají, že si dokáží představit, že by stanen mohl křemík uvnitř tranzistorů brzy nahradit, nejprve ale budou stanen testovat ve vodičích, které spojují jednotlivé části mikroprocesorů, což je uplatnění pro nějž se počítalo i s grafenem. Ten má oproti stanenu velký náskok – již téměř deset let totiž existuje i jinak než jen v počítačových simulacích.

Foto: IEEE Spectrum
Celý článek
ZDE