Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Solární články z rostlinných zbytků

06.08.2013 | |

Solární panely nejsou - jako většina polovodičových zařízení - z produkčního hlediska zrovna environmentálně nejčistší. Není to sice tak špatné, jak by si možná přáli někteří solární skeptikové: trvá jeden až tři roky, než fotovoltaický panel vyrobí tolik energie, aby vyvážil uhlíkovou stopu, kterou zanechala jeho výroba. Přesto by bylo jistě hezké, kdyby byl znám nějaký takový způsob výroby fotovoltaických článků, který bude k životnímu prostředí šetrnější.

Vědcům na Georgia Institute of Technology a Purdue University se povedlo vytvořit polymerní fotovoltaické články na průhledném substrátu z krystalické celulózy, vytvořené z odpadní rostlinné hmoty. Dokáží tedy solární články vyrobit z levných organických materiálů. Z kácení lesů na výrobu fotovoltaických panelů není třeba mít obavy – k výrobu lze použít každou rostlinnou hmotu, včetně odpadních produktů jako jsou piliny nebo posekaná tráva. Navíc jsou články rozpustné ve vodě, takže na konci svého životního cyklu mohou být snadno recyklovány. Samozřejmě to také neznamená, že se rozpustí v prvním dešti - proti tomu budou potaženy nějakým vodě odolným povlakem.

Tyto organické články mají nyní účinnost 2,7 % což je asi pětina účinnosti v současnosti prodávaných konvenčních fotovoltaických panelů. Je to však také mnohem více, než dokáží vyprodukovat ostatní v současnosti vyráběné organické fotovoltaické panely. Cílem výzkumníků je dosáhnout účinnosti alespoň deseti procent, což odpovídá účinnosti článků vytvářených na skleněném substrátu. Další optimalizace by mohla vést i k tomu, že články budou schopné konkurovat křemíkovým fotovoltaickým článkům.

Zdá se nepravděpodobné, že by tyto organické články mohly jednou nahradit panely, které vídáme například na budovách. Mohou ale v budoucnu, až se podaří zvýšit jejich účinnost, pohánět různá zařízení, která nemají život ní cyklus delší než 5 let a budou pro ně potřeba lehké, pružné a levné fotovoltaické články.

Další informace naleznete ZDE, celůý článek v časopise Nature ZDE.

Foto: Georgia Tech Center for Organic Photonics and Electronics