Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Solární články z rostlinných zbytků

06.08.2013 | |

Solární panely nejsou - jako většina polovodičových zařízení - z produkčního hlediska zrovna environmentálně nejčistší. Není to sice tak špatné, jak by si možná přáli někteří solární skeptikové: trvá jeden až tři roky, než fotovoltaický panel vyrobí tolik energie, aby vyvážil uhlíkovou stopu, kterou zanechala jeho výroba. Přesto by bylo jistě hezké, kdyby byl znám nějaký takový způsob výroby fotovoltaických článků, který bude k životnímu prostředí šetrnější.

Vědcům na Georgia Institute of Technology a Purdue University se povedlo vytvořit polymerní fotovoltaické články na průhledném substrátu z krystalické celulózy, vytvořené z odpadní rostlinné hmoty. Dokáží tedy solární články vyrobit z levných organických materiálů. Z kácení lesů na výrobu fotovoltaických panelů není třeba mít obavy – k výrobu lze použít každou rostlinnou hmotu, včetně odpadních produktů jako jsou piliny nebo posekaná tráva. Navíc jsou články rozpustné ve vodě, takže na konci svého životního cyklu mohou být snadno recyklovány. Samozřejmě to také neznamená, že se rozpustí v prvním dešti - proti tomu budou potaženy nějakým vodě odolným povlakem.

Tyto organické články mají nyní účinnost 2,7 % což je asi pětina účinnosti v současnosti prodávaných konvenčních fotovoltaických panelů. Je to však také mnohem více, než dokáží vyprodukovat ostatní v současnosti vyráběné organické fotovoltaické panely. Cílem výzkumníků je dosáhnout účinnosti alespoň deseti procent, což odpovídá účinnosti článků vytvářených na skleněném substrátu. Další optimalizace by mohla vést i k tomu, že články budou schopné konkurovat křemíkovým fotovoltaickým článkům.

Zdá se nepravděpodobné, že by tyto organické články mohly jednou nahradit panely, které vídáme například na budovách. Mohou ale v budoucnu, až se podaří zvýšit jejich účinnost, pohánět různá zařízení, která nemají život ní cyklus delší než 5 let a budou pro ně potřeba lehké, pružné a levné fotovoltaické články.

Další informace naleznete ZDE, celůý článek v časopise Nature ZDE.

Foto: Georgia Tech Center for Organic Photonics and Electronics