Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 7. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 7. 3. 2017.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE 2017 

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 28
Osvětlení spiegeltentu a jeho specifika

Aktuality

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Více aktualit

Solární články z rostlinných zbytků

06.08.2013 | |

Solární panely nejsou - jako většina polovodičových zařízení - z produkčního hlediska zrovna environmentálně nejčistší. Není to sice tak špatné, jak by si možná přáli někteří solární skeptikové: trvá jeden až tři roky, než fotovoltaický panel vyrobí tolik energie, aby vyvážil uhlíkovou stopu, kterou zanechala jeho výroba. Přesto by bylo jistě hezké, kdyby byl znám nějaký takový způsob výroby fotovoltaických článků, který bude k životnímu prostředí šetrnější.

Vědcům na Georgia Institute of Technology a Purdue University se povedlo vytvořit polymerní fotovoltaické články na průhledném substrátu z krystalické celulózy, vytvořené z odpadní rostlinné hmoty. Dokáží tedy solární články vyrobit z levných organických materiálů. Z kácení lesů na výrobu fotovoltaických panelů není třeba mít obavy – k výrobu lze použít každou rostlinnou hmotu, včetně odpadních produktů jako jsou piliny nebo posekaná tráva. Navíc jsou články rozpustné ve vodě, takže na konci svého životního cyklu mohou být snadno recyklovány. Samozřejmě to také neznamená, že se rozpustí v prvním dešti - proti tomu budou potaženy nějakým vodě odolným povlakem.

Tyto organické články mají nyní účinnost 2,7 % což je asi pětina účinnosti v současnosti prodávaných konvenčních fotovoltaických panelů. Je to však také mnohem více, než dokáží vyprodukovat ostatní v současnosti vyráběné organické fotovoltaické panely. Cílem výzkumníků je dosáhnout účinnosti alespoň deseti procent, což odpovídá účinnosti článků vytvářených na skleněném substrátu. Další optimalizace by mohla vést i k tomu, že články budou schopné konkurovat křemíkovým fotovoltaickým článkům.

Zdá se nepravděpodobné, že by tyto organické články mohly jednou nahradit panely, které vídáme například na budovách. Mohou ale v budoucnu, až se podaří zvýšit jejich účinnost, pohánět různá zařízení, která nemají život ní cyklus delší než 5 let a budou pro ně potřeba lehké, pružné a levné fotovoltaické články.

Další informace naleznete ZDE, celůý článek v časopise Nature ZDE.

Foto: Georgia Tech Center for Organic Photonics and Electronics