Aktuální vydání

Číslo 2/2021 vyšlo tiskem 10. 2. 2021. V elektronické verzi na webu 8. 3. 2021. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro inteligentní sítě; Internet věcí

Hlavní článek
Technologie Internetu věcí v prostředí chytrého měření

Číslo 1/2021 vyšlo tiskem 12. 2. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Interiér roku 2020 – kanceláře v době home office
PROLICHT CZECH splnil představy architekta o osvětlení rezidence Obecní dvůr na Starém Městě pražském

Svítidla a světelné přístroje
Covid 19 – jsou vůbec v této době nějaké novinky u výrobců svítidel?
Osvětlovací systémy společnosti STEINEL 

Solární články z rostlinných zbytků

6. 8. 2013 | |

Solární panely nejsou - jako většina polovodičových zařízení - z produkčního hlediska zrovna environmentálně nejčistší. Není to sice tak špatné, jak by si možná přáli někteří solární skeptikové: trvá jeden až tři roky, než fotovoltaický panel vyrobí tolik energie, aby vyvážil uhlíkovou stopu, kterou zanechala jeho výroba. Přesto by bylo jistě hezké, kdyby byl znám nějaký takový způsob výroby fotovoltaických článků, který bude k životnímu prostředí šetrnější.

Vědcům na Georgia Institute of Technology a Purdue University se povedlo vytvořit polymerní fotovoltaické články na průhledném substrátu z krystalické celulózy, vytvořené z odpadní rostlinné hmoty. Dokáží tedy solární články vyrobit z levných organických materiálů. Z kácení lesů na výrobu fotovoltaických panelů není třeba mít obavy – k výrobu lze použít každou rostlinnou hmotu, včetně odpadních produktů jako jsou piliny nebo posekaná tráva. Navíc jsou články rozpustné ve vodě, takže na konci svého životního cyklu mohou být snadno recyklovány. Samozřejmě to také neznamená, že se rozpustí v prvním dešti - proti tomu budou potaženy nějakým vodě odolným povlakem.

Tyto organické články mají nyní účinnost 2,7 % což je asi pětina účinnosti v současnosti prodávaných konvenčních fotovoltaických panelů. Je to však také mnohem více, než dokáží vyprodukovat ostatní v současnosti vyráběné organické fotovoltaické panely. Cílem výzkumníků je dosáhnout účinnosti alespoň deseti procent, což odpovídá účinnosti článků vytvářených na skleněném substrátu. Další optimalizace by mohla vést i k tomu, že články budou schopné konkurovat křemíkovým fotovoltaickým článkům.

Zdá se nepravděpodobné, že by tyto organické články mohly jednou nahradit panely, které vídáme například na budovách. Mohou ale v budoucnu, až se podaří zvýšit jejich účinnost, pohánět různá zařízení, která nemají život ní cyklus delší než 5 let a budou pro ně potřeba lehké, pružné a levné fotovoltaické články.

Další informace naleznete ZDE, celůý článek v časopise Nature ZDE.

Foto: Georgia Tech Center for Organic Photonics and Electronics