Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem 9. 6. 2017. V elektronické verzi na webu bude 10. 7. 2017.

Světelné zdroje
Terminologie LED světelných zdrojů 

Denní světlo
Denní osvětlení velkých obytných místností
Svetelnotechnické posudzovanie líniových stavieb

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Více aktualit

Siemens udává směr ve vývoji lodní dopravy šetrné k životnímu prostředí

03.06.2015 | Siemens | www.siemens.com

Společnost Siemens, ve spolupráci s norskou loděnicí Fjellstrand, vyvinula první elektricky poháněnou trajektovou loď na světě. Loď šetrná k životnímu prostředí je v provozu od roku 2015 a zásluhu na tom zčásti nese norská elektřina.

Bílý gigant se tiše jako krokodýl přibližuje ke břehu. Otevře svá ústa, široká několik metrů. Ticho je najednou přerušeno řevem motorů, to když se z „tlamy“ vyvalí proud nákladních aut a lidí. Návrhář lodi, Odd Moen, se usmívá. Jeho vize elektricky poháněné lodi plující napříč norskými fjordy se stala realitou. Tichá jako myška a bez emisí - první a jediná loď svého druhu na světě.

Století baterií poháněných zařízení

Moen vzpomíná, že práce na elektrickém pohonu započaly již v roce 1999, ale tehdejší technologie byla nedostačující. Od té doby se nicméně vývoj posunul mílovými kroky a dnes je velký důraz kladen na životní cyklus zařízení. A bylo to právě environmentální smýšlení projektu, které velmi zaujalo norské ministerstvo dopravy a komunikací, které dohlíží nad lodní infrastrukturou státu. Před pěti lety ministerstvo vyhlásilo soutěž o trajektovou loď šetrnou k životnímu prostředí, která měla dopravovat lidi a zařízení mezi městy Lavik a Oppedal v Sognefjordu. Trasu stále obsluhují naftou poháněné lodě, ale jejich povolení končí v roce 2015. Ministerstvo odsouhlasilo použití tišších a ekologičtějších lodí, jejichž dopad na idylické prostředí bude minimální.

Loď je vyrobena z hliníku

Vzájemná spolupráce vedla ke vzniku plně elektricky poháněné trajektové lodi, která každodenně absolvuje 34 plaveb napříč fjordem, ž čehož každá 6 km plavba trvá asi 20 minut. 80metrová loď je poháněna 2 elektromotory o celkovém výkonu 900 kilowatů. Oba motory napájí lithium-iontové články o kombinované kapacitě 1000 kWh, což dostačuje na několik plaveb mezi městy ve fjordech. Lodní baterie se nabíjí v noci po ukončení provozu a to přímo z rozvodné sítě. Fjellstrand a inženýři Siemensu tak přišli s jednoduchým řešením krátké výdrže bateriových článků.

Prospěch ze zelené energie

Odborníci ze Siemens nainstalovali jednu lithium-iontovou baterii na každé molo, kde slouží jako dobíjecí stanice. 260 kWh jednotky zásobují loď energií, zatímco se pasažéři naloďují. Po odpojení lodi se baterie pozvolna nabije z elektrické sítě. A není to jen pohon, který činí loď přátelskou k životnímu prostředí. Elektrické motory jsou samozřejmě téměř neslyšné, nespalují fosilní paliva a neprodukují znečišťující látky. Běžná trajektová loď plující po stejné trase spotřebuje okolo jednoho milionu litrů nafty a každý rok vypustí do ovzduší 2680 tun oxidu uhličitého a 37 tun oxidu dusíku.

Navzdory 10 tunové váze a kapacitě pro 360 pasažérů a 120 vozidel váží loď jen z poloviny tolik co konvenční trajektová loď. Důvodem je použití hliníku namísto tradiční oceli při výrobě kostry. Přirozená odolnost lodi proti korozi také znamená, že není třeba speciálního antikorozního nátěru. A robustní skořápka lodi nevyžaduje tak častou údržbu, což také přispívá k levnějšímu provozu.

Elektricky poháněné lodě mohou v Norsku plout po 50 trasách

Moen věří, že obrovský potencionál, který elektrolodě poskytují, můžeme využít již nyní. „V Norsku existuje 50 tras, na kterých může elektroloď plout,“ říká. „Očekáváme, že do pěti let budou baterie mnohem lépe využitelné a levnější, než je tomu dosud.“ Moen také zdůrazňuje, že Norové jsou velmi nadšení, co se inovací týče.

Celý článek na Siemens

Image Credit: Siemens

-jk-