Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Senzory s pavoučím vláknem by mohly pátrat po životě na Marsu

26.10.2015 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nedávný výzkum ukázal, že pavoučí vlákno může v optických senzorech nahradit dnes používaná optická vlákna a v budoucnu tak posloužit pro vystopování zbytkových plynů, které vznikají při biologických procesech.

Výzkumníci pátrající po životě na Marsu se snaží nalézt důkaz o životě na červené planetě za pomoci čpavku, který mohou vypouštět metabolismy mikrobů. Za tímto účelem potřebují senzor, který by toto dokázal rozpoznat, ale zároveň by zůstal imunní vůči účinkům oxidu uhličitého v atmosféře Marsu.

Pomůže pavoučí vlákno najít život na Marsu?

Luc Thévanaz, vedoucí vědecké skupiny, která zkoumá optická vlákna a optické snímaní ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne tvrdí, že řešení může ukrývat pavoučí vlákno. Toto přírodní vlákno má tu jedinečnou schopnost, že umí přenést paprsek světla a měnit jeho vlastnosti, pokud je na vlákno např. vyvíjen tlak. Tento koncept je dnes používán třeba u mostů a dalších staveb: Pokud se vlákno natáhne, změní se mezery uvnitř optické mřížky, ovlivní vlnovou délku světla, které vláknem prochází a výsledná hodnota je zaznamenána přístrojem.

Thévanaz a jeho tým vyzkoušel svůj koncept s použitím vlákna pavouka rodu Nephila edulis a dosáhl skvělých výsledků. Týmu se podařilo otestovat přenosy z viditelného do infračerveného spektra, až do vlnové délky 1400 nm. Nejlepší hodnoty přenosu dosáhlo infračervené světlo při 900 nm a optické ztrátě 4 dB/cm, což je měřítko vzdálenosti, kterou světlo urazí, než je absorbováno materiálem.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: EPFL

-jk-