Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 3/2018 vyšlo tiskem 15. 6. 2018. V elektronické verzi na webu 16. 7. 2018.

Příslušenství osvětlovacích soustav
Večer s Foxtrotem na Českém nebi

Veřejné osvětlení
Nadčasové svítidlo pro veřejné osvětlení – Streetlight 11
Ovládání veřejného osvětlení

Aktuality

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Více aktualit

Senzory s pavoučím vláknem by mohly pátrat po životě na Marsu

26.10.2015 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nedávný výzkum ukázal, že pavoučí vlákno může v optických senzorech nahradit dnes používaná optická vlákna a v budoucnu tak posloužit pro vystopování zbytkových plynů, které vznikají při biologických procesech.

Výzkumníci pátrající po životě na Marsu se snaží nalézt důkaz o životě na červené planetě za pomoci čpavku, který mohou vypouštět metabolismy mikrobů. Za tímto účelem potřebují senzor, který by toto dokázal rozpoznat, ale zároveň by zůstal imunní vůči účinkům oxidu uhličitého v atmosféře Marsu.

Pomůže pavoučí vlákno najít život na Marsu?

Luc Thévanaz, vedoucí vědecké skupiny, která zkoumá optická vlákna a optické snímaní ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne tvrdí, že řešení může ukrývat pavoučí vlákno. Toto přírodní vlákno má tu jedinečnou schopnost, že umí přenést paprsek světla a měnit jeho vlastnosti, pokud je na vlákno např. vyvíjen tlak. Tento koncept je dnes používán třeba u mostů a dalších staveb: Pokud se vlákno natáhne, změní se mezery uvnitř optické mřížky, ovlivní vlnovou délku světla, které vláknem prochází a výsledná hodnota je zaznamenána přístrojem.

Thévanaz a jeho tým vyzkoušel svůj koncept s použitím vlákna pavouka rodu Nephila edulis a dosáhl skvělých výsledků. Týmu se podařilo otestovat přenosy z viditelného do infračerveného spektra, až do vlnové délky 1400 nm. Nejlepší hodnoty přenosu dosáhlo infračervené světlo při 900 nm a optické ztrátě 4 dB/cm, což je měřítko vzdálenosti, kterou světlo urazí, než je absorbováno materiálem.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: EPFL

-jk-