Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Senzory s pavoučím vláknem by mohly pátrat po životě na Marsu

26.10.2015 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nedávný výzkum ukázal, že pavoučí vlákno může v optických senzorech nahradit dnes používaná optická vlákna a v budoucnu tak posloužit pro vystopování zbytkových plynů, které vznikají při biologických procesech.

Výzkumníci pátrající po životě na Marsu se snaží nalézt důkaz o životě na červené planetě za pomoci čpavku, který mohou vypouštět metabolismy mikrobů. Za tímto účelem potřebují senzor, který by toto dokázal rozpoznat, ale zároveň by zůstal imunní vůči účinkům oxidu uhličitého v atmosféře Marsu.

Pomůže pavoučí vlákno najít život na Marsu?

Luc Thévanaz, vedoucí vědecké skupiny, která zkoumá optická vlákna a optické snímaní ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne tvrdí, že řešení může ukrývat pavoučí vlákno. Toto přírodní vlákno má tu jedinečnou schopnost, že umí přenést paprsek světla a měnit jeho vlastnosti, pokud je na vlákno např. vyvíjen tlak. Tento koncept je dnes používán třeba u mostů a dalších staveb: Pokud se vlákno natáhne, změní se mezery uvnitř optické mřížky, ovlivní vlnovou délku světla, které vláknem prochází a výsledná hodnota je zaznamenána přístrojem.

Thévanaz a jeho tým vyzkoušel svůj koncept s použitím vlákna pavouka rodu Nephila edulis a dosáhl skvělých výsledků. Týmu se podařilo otestovat přenosy z viditelného do infračerveného spektra, až do vlnové délky 1400 nm. Nejlepší hodnoty přenosu dosáhlo infračervené světlo při 900 nm a optické ztrátě 4 dB/cm, což je měřítko vzdálenosti, kterou světlo urazí, než je absorbováno materiálem.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: EPFL

-jk-