Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2018 vyšlo tiskem 14. 2. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 3. 2018. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro chytré sítě; Internet věcí

Hlavní článek
Řízení toku výkonu v síti pomocí výkonových měničů

Číslo 1/2018 vyšlo tiskem 5. 2. 2018. V elektronické verzi na webu bude 5. 3. 2018.

Architekturní a scénické osvětlení
Mexické světlo

Světelný design v kostce Část 34
Světelnětechnická dokumentace – část 2
Schémata pro scénické osvětlení

Svítidla a světelné přístroje
LED svítidla NITEKO – zaručená životnost a teple bílé světlo nejen pro veřejné osvětlení

Aktuality

Brněnská technika představila novou kampaň jako generační výpověď mladých Nová náborová kampaň brněnské techniky s názvem Generace VUT upozorňuje na časté…

Výroba z biomasy vzrostla o 14 %, dodala čistou elektřinu pro 230 tisíc domácností Téměř 573 milionů kWh ekologické elektřiny vyprodukovaly v loňském roce výrobny Skupiny…

Dva veletrhy úsporného, komfortního a moderního bydlení – DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 13. ročník veletrhu DŘEVOSTAVBY se koná souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ. Společná…

Synergie oborů na veletrhu FOR ARCH přináší větší zájem vystavovatelů Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH se uskuteční v PVA EXPO PRAHA v Letňanech 18.–22.…

Více aktualit

Senzory s pavoučím vláknem by mohly pátrat po životě na Marsu

26.10.2015 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nedávný výzkum ukázal, že pavoučí vlákno může v optických senzorech nahradit dnes používaná optická vlákna a v budoucnu tak posloužit pro vystopování zbytkových plynů, které vznikají při biologických procesech.

Výzkumníci pátrající po životě na Marsu se snaží nalézt důkaz o životě na červené planetě za pomoci čpavku, který mohou vypouštět metabolismy mikrobů. Za tímto účelem potřebují senzor, který by toto dokázal rozpoznat, ale zároveň by zůstal imunní vůči účinkům oxidu uhličitého v atmosféře Marsu.

Pomůže pavoučí vlákno najít život na Marsu?

Luc Thévanaz, vedoucí vědecké skupiny, která zkoumá optická vlákna a optické snímaní ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne tvrdí, že řešení může ukrývat pavoučí vlákno. Toto přírodní vlákno má tu jedinečnou schopnost, že umí přenést paprsek světla a měnit jeho vlastnosti, pokud je na vlákno např. vyvíjen tlak. Tento koncept je dnes používán třeba u mostů a dalších staveb: Pokud se vlákno natáhne, změní se mezery uvnitř optické mřížky, ovlivní vlnovou délku světla, které vláknem prochází a výsledná hodnota je zaznamenána přístrojem.

Thévanaz a jeho tým vyzkoušel svůj koncept s použitím vlákna pavouka rodu Nephila edulis a dosáhl skvělých výsledků. Týmu se podařilo otestovat přenosy z viditelného do infračerveného spektra, až do vlnové délky 1400 nm. Nejlepší hodnoty přenosu dosáhlo infračervené světlo při 900 nm a optické ztrátě 4 dB/cm, což je měřítko vzdálenosti, kterou světlo urazí, než je absorbováno materiálem.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: EPFL

-jk-