Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Více aktualit

Senzory s pavoučím vláknem by mohly pátrat po životě na Marsu

26.10.2015 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Nedávný výzkum ukázal, že pavoučí vlákno může v optických senzorech nahradit dnes používaná optická vlákna a v budoucnu tak posloužit pro vystopování zbytkových plynů, které vznikají při biologických procesech.

Výzkumníci pátrající po životě na Marsu se snaží nalézt důkaz o životě na červené planetě za pomoci čpavku, který mohou vypouštět metabolismy mikrobů. Za tímto účelem potřebují senzor, který by toto dokázal rozpoznat, ale zároveň by zůstal imunní vůči účinkům oxidu uhličitého v atmosféře Marsu.

Pomůže pavoučí vlákno najít život na Marsu?

Luc Thévanaz, vedoucí vědecké skupiny, která zkoumá optická vlákna a optické snímaní ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne tvrdí, že řešení může ukrývat pavoučí vlákno. Toto přírodní vlákno má tu jedinečnou schopnost, že umí přenést paprsek světla a měnit jeho vlastnosti, pokud je na vlákno např. vyvíjen tlak. Tento koncept je dnes používán třeba u mostů a dalších staveb: Pokud se vlákno natáhne, změní se mezery uvnitř optické mřížky, ovlivní vlnovou délku světla, které vláknem prochází a výsledná hodnota je zaznamenána přístrojem.

Thévanaz a jeho tým vyzkoušel svůj koncept s použitím vlákna pavouka rodu Nephila edulis a dosáhl skvělých výsledků. Týmu se podařilo otestovat přenosy z viditelného do infračerveného spektra, až do vlnové délky 1400 nm. Nejlepší hodnoty přenosu dosáhlo infračervené světlo při 900 nm a optické ztrátě 4 dB/cm, což je měřítko vzdálenosti, kterou světlo urazí, než je absorbováno materiálem.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: EPFL

-jk-